Světový uhelný sektor v roce 2014 – těžba, obchod a využití

Mezinárodní energetická agentura (IEA) tradičně každý rok vydává řadu statistik zaměřených na energetiku. Následující článek využívá data a poznatky z nové zprávy IEA o stavu v uhelném sektoru za rok 2014.

Uhlí je zdrojem energie a rovněž velmi cennou surovinou v průmyslu. Uhlí zdaleka neslouží jen jako palivo v uhelných elektrárnách, ale je spojeno například i s chemickým průmyslem. Pro mnohé může být překvapující, že uhlí je častou složkou v chemických přípravcích, které denně používáme na svou pleť, nebo že zařízení která běžně využíváme, by bez uhlí nikdy nemohly vzniknout.

Mezinárodní energetická agentura (IEA), tak jako každý rok, zpracovala za minulé období zprávu o stavu uhelného sektoru, ve které shrnuje těžbu uhlí, obchod, využití a také dopady využívání uhlí. Následující článek vám blíže představí jednotlivé části této nové studie.

Těžba uhlí

Jako již tradičně (od roku 1985) se i letos stala největším producentem uhlí Čína s celkovými 3747,5 Mt uhlí. Jde o úctyhodné číslo, které ovšem znamená rovněž pokles čínské těžby oproti předchozímu roku o 96,1 Mt. Pokles těžby byl zaznamenám i jiných státech, jako např. na Ukrajině (-24,1 Mt), v Indonésii (-16,9 Mt), nebo Srbsku (-10,4 Mt). Ukrajinský propad byl způsobený konfliktem na východě Ukrajiny, který ochromil tamní těžební oblasti. Indonéská produkce, která je většinově určena pro export do Číny, zaznamenala pokles vlivem snížení spotřeby uhlí v Číně. Srbsko bylo v roce 2014 zasaženo povodněmi, které zaplavily tamní povrchové doly a ochromily tak místní produkci. Viz video níže:

Pokles produkce v těchto zemích zapůsobil na celkový pokles produkce uhlí v roce 2014 o 52,9 Mt oproti roku 2013. Jednalo se tak o první pokles v produkci od roku 1999. Celková těžba uhlí na světě tak v roce 2014 dosáhla v celku přes 8 mld. tun, což je ale dvojnásobná hodnota celkové produkce ve srovnání s rokem 1983. Seznam největších producentů uhlí, spolu s přehledem celkové produkce je v níže uvedených tabulkách.

těžba

Zdroj: IEA

Zdroj: IEA

Zdroj: IEA

Zajímavý je rovněž pohled na těžbu lignitu, tedy méně kvalitního hnědého uhlí s nižší výhřevností. Celková těžba lignitu klesla o 2,9 % na hodnotu 810,5 Mt. To je další pokles po 5,9% poklesu v předchozím roce 52,5 Mt. Druhým největším producentem lignitu (hned po Německu) je Čína, která ovšem data zaznamenává do jiných typů uhlí a není tak možné přesnou hodnotu rozklíčovat. Zajímavostí je rovněž desáté místo v těžbě lignitu, které obsadila Česká Republika se svými 38,2 Mt. Viz tabulka níže.

Zdroj: IEA

Zdroj: IEA

 Obchod s uhlím

Obchodování s uhlím v minulém roce vzrostlo o 0,7% a celkové množství obchodovaného uhlí se tak vyšplhalo na rekordní hodnotu 1383,6 Mt. Ve srovnání s rokem 2010 jde o 28,5% nárůst a více jak zdvojnásobení obchodování ve srovnání s rokem 2000.

Export

Největším světovým exportérem uhlí se v minulém roce stala Indonésie, která tento status převzala v roce 2011 od Austrálie. Obě země během roku 2013 zaznamenaly razantní růst exportu uhlí, ale současný „náskok“ Indonésie se Austrálií daří postupně dorovnávat. Třetím největším exportérem bylo v minulém roce Rusko, se svým třetinovým exportem ve srovnání s Austrálií. Na čtvrtém místě skončily Spojené státy, jejichž export se ale výrazně snížil. Konkrétně o celých 17,3 % oproti roku 2013. Největší exportéry a jejich historické hodnoty exportu pak shrnuje níže přiložený graf a celkové pořadí za rok 2014 je uvedeno v tabulce.

Zdroj: IEA

Zdroj: IEA

Zdroj: IEA

Zdroj: IEA

Zajímavostí je pak umístění Nizozemska, které skončilo na sedmém místě v exportu uhlí. Není to však dáno tamní těžbou, ale pouhým novým způsobem započítávání tranzitů přes tuto zemi, které jsou nově evidovány jako import a export. Hodnoty pro Nizozemsko jsou tím pádem zkresleny touto nesprávnou úpravou výpočtu.

Import

Celkový světový import uhlí za minulý rok narostl o 2,3 % na hodnotu 1423,6 Mt. Tento nárůst byl rozprostřen mezi státy rovnoměrně, s výjimkami v podobě Indie a Číny. Indie své importy navýšila o 50,6 Mt, kdežto Čína naopak importy snížila o 35,6 Mt. Celkově pak Čína snížila svůj import o 10,9 % na hodnotu 291,6 Mt, na což doplatili především exportéři jako Indie, Jižní Afrika, Vietnam a Spojené státy. Přehled světových importérů je pak na níže uvedeném přehledu.

Zdroj: IEA

Zdroj: IEA

Zdroj: IEA

Zdroj: IEA

Užití uhlí a emise CO2

Užití

Největší množství uhlí bylo již tradičně využito pro výrobu elektrické energie a vytápění. Celkově tak bylo v roce 2014 využito 68 % veškerého uhlí a v zemích OECD dokonce 83,5 %. Zbylá část uhlí pak byla využita pro účely výroby železa a oceli, případně ve službách a pro další účely, jako například chemický průmysl. Zajímavý je i vývoj historických ukazatelů, k jakým účelům uhlí slouží a sloužilo. Na počátku sedmdesátých let minulého století např. v zemích OECD na účely vytápění a energetiky „padla“ pouhá polovina z využitého uhlí. Ovšem v průběhu sedmdesátých let, po řadě ropných šoků, tento podíl na začátku osmdesátých let narostl na 67,5 % a nejvyššího poměru dosáhl v roce 2009 s celkovými 85,4 %. Následný pokles byl zapříčiněn jak ekonomickou recesí, tak i postupným přechodem některých států k obnovitelným zdrojům (energetika), případně plynu (především vytápění).

využití uhlí

Zdroj: IEA

Emise CO2

Uhlí je v současnosti nositelem největšího podílu antropogenního (lidmi způsobeného) CO2, které vypouštíme do ovzduší. Hodnoty CO2 vypouštěného při spalování uhlí dosáhly v roce 2012 nového rekordu a to 13,9 Gt. Je to téměř polovina z celkových 31,7 Gt CO2 vypuštěných při spalování paliv. Celkový roční nárůst v roce 2012 dosáhl hodnoty 172 Mt (44% oproti předchozímu roku), který se ale podařilo v roce 2013 snížit na 36,9 Mt (0,9 %). Výrazný nárůst emisí zaznamenalo Japonsko, které po uzavření svých Jaderných elektráren po Fukušimské nehodě zvýšilo svou produkci elektřiny z fosilních zdrojů. Vývoj světových emisí dle typu paliv pak shrnuje následující obrázek.

Zdroj: IEA

Zdroj: IEA

Závěrem by se dalo říct, že rok 2014 byl rokem zajímavým, neboť po řadě let, kdy produkce uhlí pouze rostla, nastal pokles. Do budoucna je však možné předpokládat další růst spotřeby uhlí a to i přes snahy některých zemí (a společenství) spotřebu uhlí omezovat.

Autor:

Štítky: , , ,


Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *