Südlink německo HVDC kabel

Nové propojení přenosových soustav Německa a Nizozemska dostalo zelenou

Práce na novém propojení přenosové soustavy Německa a Nizozemska mohou pokračovat poté, co projekt dostal zelenou od nejvyššího německého správního soudu. Rozhodnutí soudu je konečné a nelze se proti němu odvolat. Jedná se o důležité propojení, které umožní vyšší export elektřiny ze severu Německa při vhodných větrných podmínkách a naopak importovat elektřinu v době, kdy větrné elektrárny nevyrábí.

Vedení o délce 35 km propojí lokalitu Wesel v Německu s lokalitou Doetinchem na nizozemské straně a bude zajištěno vysokonapěťovým stejnosměrným (HVDC) kabelovým propojením na napěťové hladině 380 kV. Podle provozovatele přenosové soustavy Amprion, který provozuje část německé soustavy, kde se bude propojení nacházet, navýší projekt přenosovou kapacitu mezi oběma zeměmi o 1-2 GW. Vedení by mělo být uvedeno do provozu v roce 2018.

Vedení je součástí německého Zákona o výstavbě energetických vedení (EnLAG) a jedná se o velmi důležitou část infrastruktury pro obě země. Ze všech sousedních zemí Německa putoval v rámci exportu elektřiny v roce 2016 největší objem právě do Nizozemska. Jednalo se o 15,6 TWh.

Zatímco v roce 2016 toky elektřiny z Německa do Nizozemska oproti předchozímu tříletému průměru poklesly zhruba o třetinu, toky opačným směrem zejména v období horších větrných podmínek významně vzrostly. Celkově tak v roce 2016 proudil z Německa do Nizozemska v průměru výkon 1,8 GW, tedy o třetinu méně ve srovnání s 2,7 GW z roku 2015.

Přehlcený sever Německa

Sever Německa disponuje významným instalovaným výkonem především ve větrných elektrárnách. V době vhodných podmínek pro výrobu elektřiny z větru tak na severu Německa vznikají významné přebytky ve výrobě elektřiny. Z důvodu zpoždění ve výstavbě páteřní linky německé přenosové soustavy, SuedLink, je tak rozšíření přenosové kapacity do Nizozemska vítaným krokem.

Ke konci roku 2016 severní spolkové země (Dolní Sasko, Šlesvicko-Holštýnsko, Meklenbursko-Přední Pomořansko, Brémy a Hamburk) disponovaly 19,1 GW instalovaného výkonu v onshore větrných elektrárnách, což podle dat Německé asociace pro větrnou energii (BWE) představuje 41,6 % z celkového instalovaného výkonu tohoto zdroje ke stejnému období (45,9 GW). Rozloha zmiňovaných států přitom tvoří okolo 25 % celkové plochy Německa. Dalších 4,13 GW tvořil v roce 2016 instalovaný výkon offshore větrných elektráren v Německu.

9 odpovědí na Nové propojení přenosových soustav Německa a Nizozemska dostalo zelenou

  1. Milan Vaněček napsal:

    Když se chce tak to jde ….

    • Petr napsal:

      Shell chce 4x navýšit kapacitu větrníků v právě tom Nizozemsku, a pak tohle zmiňované vedení bude srážet větrné přebytky z Německa a Nizozemska proti sobě.

      Typický výsledek když někdo moc chce a drůhý taky moc chce (plus to ještě snaživě zadotují), a pak mezi nimi vznikne výsledek, který nikdo nechce.

      • Jan Veselý napsal:

        Tohle je typický výsledek ignorace časové souslednosti. To pak někdo může tvrdit, že ideový záměr, který se dostal minulý týden na veřejnost, je příčinou již probíhající investiční akce, která má za sebou minimálně několik let příprav, jednání a plánování.
        Motivace Holanďanů je jednoduchá, oni byli vždy „do kšeftu“, teď se nijak netají tím, že vidí budoucnost v tom, že v tom, že budou obchodním uzlem, kde se bude realizovat obchodní výměna elektřiny mezi Francií, Británii, Norskem, Dánskem, Belgií a Německem. A oni z toho budou mít svoje procenta a budou se nechávat hýčkat levnými přebytky od sousedů. Elektřina holt postupně opouští rank komodity, která se řeší v národním měřítku.

        • Petr napsal:

          Ale prdlajs opouští.

          To se musí první stát z EU minimálně polokomunistická říše s okamžitým vyvlastňováním pozemků, a pak ještě musí násobně urychlit tisknutí miliard a milird eur na vybudování gigantického vedení pro stejnosměrný proud přez většinu kontinentu.

          A to ještě pěkných pár let nemají šanci dokončit.

        • Petr napsal:

          Plus všude kolem Německa fouká vítr stejně.

          Nejbližší velké oblasti se zcela jinou atmosférou jsou násobně vzdálenější Španělsko, jih Itálie a pak až oblasti Ruska.

          • Petr napsal:

            Takže to logicky vychází, že to už dřív zavedou městské atomové teplárny 🙂

        • Martin Hájek napsal:

          Pane Veselý, z té výměny samozřejmě Nizozemí žádná „procenta“ mít nebude, tomu jaksi brání síťové kodexy, tedy pokud tam nedojde k přetížení a aukcím příslušných profilů. Nechat se hýčkat levnými přebytky od sousedů – jistě, to je pravda, pokud ovšem Nizozemí nenalije své veřejné peníze do svých větrníků, pak totiž to propojení přestane dost rychle dávat smysl (přebytky budou v obou zemích synchronní). Tak je otázka, co udělá Nizozemí se svými uhelnými elektrárnami. Pokud je zavřou jak plánují, tak elektřina ve špičkách rozhodně levná nebude. Pak foukne, a bude za zápornou cenu. To není stížnost, jen konstatování reality, které i leccos vypovídá o údajné konkurenceschopnosti větrných elektráren, která vlastně nikdy nenastane, protože samy ničí svůj trh. Jinak ale elektřina se řešila, řeší a nepochybně bude řešit v národním měřítku, protože je to služba zcela nepostradatelná a každý stát si bude úzkostlivě hlídat, aby nezůstal „na suchu“. Komodita to zatím není a hned tak nebude (komodity lze na rozdíl od elektřiny skladovat).

          • Vladimír Wagner napsal:

            Nizozemsko je vedle Dánska a Velké Británie jedním ze států, kde se uhelné elektrárny předělávají spalování dřeva. Je svůj přechod od uhlí k „zelené“ elektroenergetice, vyřeší takto.

  2. Petr napsal:

    Takže to logicky vychází, že to už dřív zavedou městské atomové teplárny 🙂

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *