Plzeňská teplárenská

Obnova dožívající plzeňské teplárny si vyžádá až miliardové investice

Plzeňská teplárenská musí v budoucnu investovat 900 milionů až dvě miliardy korun do generální opravy uhelného zdroje nebo nového fluidního bloku. V letech 2020 až 2023 totiž dožijí dva kotle a turbína. Vyplývá to ze studie fungování podniku na dalších nejméně 20 let, kterou dnes Plzeňská teplárenská – jako stoprocentně městský podnik – představila zastupitelům. Vyloučen není ani nákup Plzeňské energetiky, která patří Energetickému a průmyslovému holdingu.

„Studií se začíná debata o strategii. Do dvou týdnů nominují všechny politické strany své zástupce do pracovní skupiny, která bude posuzovat varianty,“ řekl náměstek primátora Pavel Šindelář (ODS).

Aby se vše stihlo připravit, tak už je minutu po dvanácté, řekl zpracovatel studie Josef Fiřt z firmy EuroEnergy.

„Dva kotle a turbína z let 1984 a 1985 zajišťují 51 procent tepelného výkonu a 46 procent elektrického,“ uvedl předseda představenstva teplárny Tomáš Drápela.

Dále končí desetiletá smlouva s Plzeňskou energetikou, která zásobuje teplem pětinu Plzně a dodává teplo do sídliště Skvrňany a zóny Borská pole. Firmy se zatím zdarma vzájemně zálohují a spolupracují při údržbě sítí.

V roce 2021 navíc skončí smlouva na odběr uhlí se Sokolovskou uhelnou a od roku 2022 navíc začnou platit v EU výrazně zpřísněné emisní limity.

„Navíc kvůli tomu, že nejsme kotováni na burze, chceme znát po dokončení spalovny odpadů (za 2,1 miliardy Kč) tržní hodnotu celé firmy,“ vysvětlil Drápela smysl studie.

Má odpovědět na to, jak spolehlivě dodávat do Plzně teplo bez výrazného zvyšování jeho ceny, která je nyní s 513 Kč/GJ nejnižší ze všech tepláren v Česku. Podle Fiřta se bude v ČR hnědé uhlí těžit zhruba do roku 2040, a proto studie zvažuje jako jednu z variant přechod centrálního zdroje na plyn, která je ale nejdražší, a navíc nejistá kvůli kolísající ceně paliva.

„Teplárna projednává nový kontrakt až na 12 let, dosud uhelné firmy nabízely na jeden až dva roky,“ uvedl.

„Strategické cesty jsou tři – obnova zdrojů a spolupráce s Plzeňskou energetikou, nedělat nic a spolupráce s Plzeňskou energetikou, která nabízí zajímavé synergie,“ uvedl Fiřt.

Teplovod Mělník-Praha

Ilustrační foto

Pokud by teplárna neinvestovala, nebyla by po roce 2022 schopná vytopit Plzeň. Drápela i Fiřt předpokládají, že po se dnešním zveřejnění strategie objeví nabídky ke spolupráci od řady firem včetně Plzeňské energetiky. Variant je pět podle rozsahu investic. Nový fluidní kotel by přišel na 900 milionů korun, zdroj s plynovou turbínou na více než dvě miliardy Kč.

Podle Drápely i Fiřta stále panují rizika, protože se neví, co Evropská komise schválí u emisí i v předepsaných technologiích.

„Nikdo teď v energetice příliš neinvestuje,“ řekl Drápela.

Navíc cena elektřiny na burze klesla za poslední roky na třetinu.

Zastupitel Michal Chalupný (ČSSD) uvedl, že žádná ze stran neměla ve volebním programu zásadní investice v teplárně, a proto by mělo rozhodnout až nové zastupitelstvo.

„Budeme vždy preferovat, aby teplárna zůstala stoprocentně v majetku města,“ řekl zastupitel Václav Štekl (KSČM).

Také by nechal rozhodnutí na nových zastupitelích, ale chápe, že kvůli složitým povolovacím procesům se musí rozhodnout brzy.

Autor:

25 odpovědí na Obnova dožívající plzeňské teplárny si vyžádá až miliardové investice

  1. C napsal:

    Já vím, že tu nemám moc pověst někoho kdo by horoval za jaderný reaktor do každé dědiny, a výstavbu nových bloků JE bych podmínil cenou proudu, nicméně pro Plzeň existuje studie takové jaderné teplárny. Možná by nebylo špatné ji opět oprášit a začít s přípravou, dlouhodobé spalování uhlí, ne že by jej nebylo dost, ale přeci jenom je to s těžbou u nás takové všelijaké, není myslím udržitelné. Takže jestli teď udělají obnovu, možná by nebylo špatné začít v horizontu 2035-2045 takový jaderný zdroj vybudovat. K tomu se ale musí změnit jak národní tak mezinárodní legislativa.

    Je otázka nakolik by se mohla ČR odchýlit od mezinárodních standardů ohledně složitosti řízení pro nové reaktory, kdy by nezohledňovala jejich určení, ale jejich tepelný výkon. Dohnáno ad absurdum, asi by reaktor s turbínkou 1.5kW musel splnit to co jaderná elektrárna s turbínou 1.5GW.

    V tomto případě bych byl i celkem pro výstavbu takovéhoto zdroje, nějaké studie z minulosti jsou asi pro všechna velká města, takže proč ne? Na druhou stranu, nemám do toho co Plzeňákům kecat 🙂

  2. Jan Veselý napsal:

    Fakt jim to nezávidím. Kvůli jednomu „bílému slonovi“ – monopolnímu centrálnímu dodavateli tepla, který prostě musí fungovat jsou uvázaní do špatného kšeftu se špatnou technologií.
    V současném systému to vypadá tak, že bude třeba hodně zadotovat monopolního dodavatele tepla, aby pokračoval se špatnou technologií (hnědé uhlí), aby dodával s velkými ztrátami lidem drahou energii (cena srovnatelná s cenou elektřiny). A za 15-20 let ten problém bude znova a horší.
    V čem je potom CZT přínosná? I pitomé plynové kondenzační kotle po jednotlivých panelácích by byly energeticky účinnější, měly by nižší emise a majitele domů by to vyšlo levněji, cena zemního plynu pro malospotřebitele je dnes mezi 150-200 Kč/GJ, technologie plynových kotlů taky není drahá.
    Tohle by mohla být ideální příležitost pro firmy dělající EPC. Aby nabízely za zajímavé ceny (fixní měsíční paušály) do jednotlivých bytových domů nějaké kombinace solárního ohřevu vody, tepelných čerpadel, zemního plynu a energetických úspor.

    • Peppa napsal:

      Kogenerační jednotky?

    • C napsal:

      Myslím že tady ty opravdu velké teplárny dodávají teplo nejenom maloodběratelům, nejsem si jistý, ale myslím že je na ni napojen i Prazdroj. Samozřejmě mohli by i v té teplárně přejít na plyn, nebo třeba černé uhlí.

      • Jan Veselý napsal:

        Jasně, že by mohli, problém není v palivu ani v jeho ceně, problém je, že ta teplárna má tak veliké ostatní náklady (ztráty v systému, provoz technologie kotlů, provoz a údržba teplovodné sítě, …), které z CZT dělají drahý zdroj tepla, který si stejně nevydělá ani na svou obnovu.

        • Martin Hájek napsal:

          Já Vás fakt obdivuju, vy jste prostě odborník na všechno. Ale teď je ta pravá chvíle, stačí sehnat 50 tisíc podpisů a můžete kandidovat na prezidenta a pak ty svoje moudra sypat do rozhlasu, aspoň se národ pobaví.

          • Jan Veselý napsal:

            Já argumentuju, vy jen urážíte. A jako správný vševěd vím (a zkontroloval jsem si to v Ústavě), že na prezidenta ještě kandidovat nemůžu, ještě mi nebylo 40 let. A ani nechci.

          • C napsal:

            Tak třeba příště, myslím že byste byl lepší prezident, než to co se běžně na prezidenta dostává. Myslím že byste to měl zkusit až to půjde.

            Obecně je ale hloupost takové limitování věkem v momentě, kdy nemáte sečtělé, zcestovalé a zodpovědné voliče.

    • Petr napsal:

      A byl b dostatek elektřiny pro obyvatelstvo, kdybychom zrušili kombinovanou výrobu tepla a elektřiny a nahradili je domovními kotelnami? A bylo by možné výrazně zvýšit dodávky plynu do ČR? A kolik by stálo platit uhelným elektrárnám za zálohování špiček v odběrech?

      • Jan Veselý napsal:

        Zatím v ČR přebývá cca 2 GW trvalého výkonu, resp. 4-5 GW instalovaného výkonu tepelných elektráren (v Plzni jim dožívá 137 MWe, ale mají to pravděpodobně už dnes strašně předimenzované a bude to horší, lidi zateplují a mají kolem 25 MWe v nových zdrojích) . Taky bych byl radši, kdyby se zavíraly ty uhelné obludy v SZ Čechách.
        Můj osobní pohled na věc je ten, že tyhle přehnaně centralizované systémy, jako je ten v Plzni, jsou neefektivní, distribuce tepla je moc drahá a neefektivní. CZT je, dle mého, životaschopné na úrovni dodávek tepla do cca 1-2 km vzdálenosti a s jiným obchodním modelem (neprodávat GJ, prodávat tepelnou pohodu).
        Zvýšit dodávky plynu do ČR by šlo, volných kapacit je dost a plánované/budované propojky do Polska a Rakouska kapacitu plynovodů ještě zvýší.

        • Martin Hájek napsal:

          A jéje, nějak nám tu smrdí plyn. Jenomže EU panáčku, chce obnovitelné zdroje. No a to právě ta Plzeň dělá. Sedněte do svého vozítka a zajeďte se tam místo hloupých plků raději podívat, co tam pálí. Kupodivu Váš směšný názor o 1-2 km nesdílejí nejen v Helsinkách, Stockholmu nebo v Kodani. On neplatí ani v Hamburku, Mnichově nebo Vídni. Tak se zkuste trošku dovzdělat.

        • C napsal:

          Promiňte, dneska budu trochu při panu Hájkovi, zavírat by to byla hloupost. Takový výkon, 137MWe může hrát významnou roli při decentralizaci a zároveň stabilizaci sítě, případně obnovování jejího provozu. Navíc ztráty lze řešit rekonstrukcí otopné soustavy, kdy se přejde z parovodů na horkovody s menšími ztrátami, to se třeba soustavně děje v Brně.

          Je to už drahně let co se zkoušelo obnovit zásobování sítě JME ze tmy, udělalo se to tak že se na Vranově rozjel pomocný diesel, ten vyrobil proud pro buzení hydroelektrárny, ta se sepla přes 110kV linku na Špitálku, ta se rozjela a podala napětí do Kyjova, kde se rozjel další zdroj a následně se napojila elektrárna Hodonín. Jsem si jistý že podobně by se to dalo udělat i v okolí Plzně.

          Myslím že právě zdroje takovéhoto výkonu kolem 100MW jsou vhodné jedna z pohledu efektivního využití paliv, tak z hlediska nároků na distribuční síť, která nemusí přenášet elektřinu do značných vzdáleností při vysokých výkonech.

          • Jan Veselý napsal:

            Nejsme ve sporu, já s Vámi souhlasím, jsem všemi deseti pro decentralizaci, i když mám svoje pochyby o tom, jestli je výhodnější vozit do Plzně energii 100 km vlakem od Sokolova nebo ještě z větší dálky. Má-li se opravdu decentralizovat, tak ať se distribuované zdroje nějak plošně podpoří. Aby i plzeňská teplárna nemusela škemrat o prachy na obnovu, ale aby se jí vyplatila. Co by šlo udělat? Pozavírat nějaké velké hnědouhelné bloky bez významné kogenerace, od roku 2000 se v nich vyplýtvalo uhlí pro teplárny na 100 let, ČEZ je místo toho prodává soukromníkům. Platit distribuovaným zdrojů za extra služby, které poskytují (schopnost udržet elektřinu ve městě v ostrovním režimu, odlehčení sítě, úspory za výstavbu a posilování sítě, …).
            Taky je problém s dimenzováním výroby. Věřím, že se v Plzni spotřebuje 150 MWe, ale ~300 MWt je strašně moc a bude to horší.

          • C napsal:

            Ono je to s tím teplem takové ošidné a jeho spotřeba se běžně člověku hádá mnohem hůře než spotřeba elektřiny, navíc tady ty velké provozy mnohdy dodávají teplo i do podniků, což se pak hádá již velmi špatně.

            Souhlasím s tím že se měl ČEZ využít k tomu aby pozavíral hnědouhelné elektrárny, bohužel se tak neděje a jenom si jejich prodejem vylepšuje zisky. Takový přístup není dlouhodobě udržitelný.

            Převážet uhlí 100km se stále ještě celkem vyplatí.

          • Martin Hájek napsal:

            Pane Veselý, zkuste si, prosím, najít výroční zprávy Plzeňské teplárenské, a tam zjistíte, kolik za posledních 10 let zaplatila na dividendách do rozpočtu města a třeba pochopíte, že o nic neškemrá. Samozřejmě je to společnost vlastněná městem, tak o zásadní investici rozhoduje město, ale to přece není žádné škemrání o peníze. Mimochodem ten původní blok, který tam dnes je, byl financovaný z úvěru, který se podařilo celkem bez problémů a včas zaplatit. O teplárenství fakt nevíte vůbec nic, kromě toho, že ho nenávidíte, ale to jaksi není dost na smysluplnou diskusi.

    • Martin Hájek napsal:

      A jéje, pan všeználek zase trousí moudro… Ale uniklo mu, že Plzeň má již dost dlouho zhruba třetinu tepla z biomasy a od loňského roku se k tomu přidá teplo z komunálního odpadu. Oboje jsou víceméně věčná domácí paliva a ani jedním si v kondenzačním plynovém kotli nezatopíte. 200 Kč/GJ pro malospotřebitele je opravdu naprostý nesmysl, není to ani palivo. To nemluvím o investici, spotřebě elektřiny a dalších nákladech. Naštěstí většina lidí na rozdíl od Vás umí alespoň trochu počítat a Plzeňská teplárna opravdu nemá problém s tím, že by se někdo chtěl odpojovat.

      • Ondra napsal:

        Pan Veselý si asi trošku spletl MJ a GJ, taková menší chybička …

      • Jan Veselý napsal:

        Jo, spletl jsem se, je to cena za komoditu. Konečná cena pro malospotřebitele v okrese Plzeň-město je třeba 0.98 Kč/kWh vč. DPH neboli 272 Kč/GJ (odkaz zde). Věřím, že vetší odběratel (domovní kotelna, provozovatel více domovních kotelen) by dostal lepší cenu a výhodnější zdanění.

        • Ondra napsal:

          Myslel jsem, že si to po upozornění uvědomíte, ale asi ne. Tak ještě jednou a konkrétně, 0,98 Kč/kWh není 272 Kč/GJ ale za MJ! Za giga je to 1000x více …

        • C napsal:

          Jen pro zajímavost teplo v Plzni stojí 320-446Kč V Brně je cena tepla 464-552Kč/GJ (bez DPH)

          teplarny.cz/cena-tepla
          plzenskateplarenska. cz/upload/File/Smlouvy na teplo/Cenik_2017_PT.pdf

        • Martin Hájek napsal:

          To jako myslíte nižší DPH při větším odběru? Zajímavá inovace, ale na Ministerstvu financí pro ní asi nebudou mít pochopení.
          No ta úplně nejnižší cena je spíš 1,03, ale otázka je, jestli tam nejsou nějaké další skryté poplatky a háčky. Nicméně to samozřejmě přímo porovnávat s teplem z teplárny, protože plyn je palivo a jeho využití zdaleka nemá 100 % účinnost. Takže si tam pro začátek přihoďte takových 15 %. To ale pořád nejsou zdaleka celé náklady, jenom palivo. Pořád porovnáváte cenu chleba v obchodě s cenou mouky. No ale generuje to závěry, které potřebujete, tak proč ne, že?

  3. Petr napsal:

    Pane Hájek – jak se změnily v Plzni emise po částečném přechodu na biomasu? A kolik Kč stojí daňového poplatníka nahrazení jednoho kilogramu uhlí na dotacích za biomasu? Kolik procent elektřiny dodávají teplárny do sítě? Budete podíl biomasy ještě zvyšovat?

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *