Paroplynová elektrárna Počerady. Zdroj cez.cz

Paroplynové elektrárny v ČR

Paroplynové elektrárny v České republice disponují k únoru 2015 celkovým instalovaným elektrickým výkonem 1 363,3 MWe a celkovým instalovaným tepelným výkonem 1 753,4 MWt. Na celkové výrobě elektrické energie ČR se za první 3 kvartály roku 2014 podílely necelými 2,2 %.

Potvrzuje se tedy trend poslední doby, kdy se současnými nízkými cenami elektřiny se provoz těchto zdrojů stává ekonomicky nevýhodným. Z tohoto důvodu jsou i přes svůj mnohem ekologičtější provoz v porovnání s uhelnými elektrárnami, využívány pouze jako regulační zdroje, které čekají na nárůst ceny elektřiny vlivem jejího nedostatku.

Princip funkce paroplynové elektrárny spočívá v kombinaci dvou cyklů. Plynového a navazujícího parního, díky využití teploty spalin v navazujícím parním cyklu dosahují elektrárny tohoto typu vyšší účinnosti než klasické tepelné elektrárny. Navíc se díky vstupnímu plynovému cyklu vyznačují vysokou flexibilitou. Více o principu a dalších obecných vlastnostech se dozvíte v našem předchozím článku.

Paroplynové elektrárny spolu s plynovými vyrobí v České republice 6 323,7 TWh elektřiny.

Elektrárna Počerady

Vizualizace výstavby paroplynové elektárny Počerady v areálu uhelné elektrárny. Zdroj: cez.cz

Vizualizace výstavby paroplynové elektárny Počerady v areálu uhelné elektrárny. Zdroj: cez.cz

Elektrárna Počerady (na úvodní fotografii), vybudovaná za necelých 15 miliard korun, patří skupině ČEZ a nachází se v areálu uhelné elektrárny Počerady. Disponuje dvěma plynovými turbínami o výkonu 284 MW a jednou 270MW parní turbínou. Celkový instalovaný výkon tedy činí 838 MW, což jsou tři čtvrtiny výkonu jednoho temelínského bloku. Čistá účinnost elektrárny je 57,4 %.

Výstavba elektrárny byla zahájena 1. dubna 2011 a v prosinci minulého roku byla po kolaudaci elektrárně udělena od Energetického regulačního úřadu licence na výrobu elektřiny.

Ačkoliv byla elektrárna plánována pro využití převážně v pološpičkovém provozu, vzhledem k tomu, že cena elektřiny za dobu výstavby klesla na polovinu, bude elektrárna využívána pouze jako disponibilní zdroj, který bude nasazován v případě příznivé situace na trhu. V podzimních a zimních měsících bude zdroj k dispozici dispečerům elektrizační soustavy se schopností najetí do provozu za jeden den od zadání požadavku. V letním období bude zdroj zakonzervován buď dusíkem a čpavkovou vodou s hydrazinem, nebo vysoušeným vzduchem, v závislosti na požadované době najetí, která vzhledem k zvolenému typu konzervace bude možná za 1 až 3 dny.

Vzhledem k současným cenám elektřiny se nevyplatí elektrárnu provozovat dlouhodobě, naopak díky nízkým cenám uhlí a emisních povolenek je pro ČEZ výhodné provozovat sousední uhelnou elektrárnu a vypouštět tak do ovzduší mnohem větší množství emisí, než by bylo v případě provozu paroplynové elektrárny. Navíc současná rozhodnutí ohledně reformy obchodování s emisními povolenekami nenasvědčují tomu, že by se tato situace měla v blízké době změnit.

To vedlo ČEZ už k několikerým úvahám o prodeji tohoto zdroje. Vedení společnosti momentálně zvažuje odprodej elektrárny těžařské skupině Czech Coal, patřící podnikateli Pavlu Tykačovi. Konečné rozhodnutí by na základě dřívějšího ujednání mělo padnou do konce června. Za případný prodej by měl ČEZ inkasovat údajně devět miliard korun, čímž by pokryl zhruba 60 % nákladů na výstavbu zdroje.

Elektrárna Vřesová

Paroplynová elektrárna Vřesová. Zdroj: suas.cz

Paroplynová elektrárna Vřesová. Zdroj: suas.cz

Elektrárna Vřesová, patřící Sokolovské uhelné, byla postavena v roce 1996 a leží v západní části České republiky nedaleko od Karlových Varů. Disponuje instalovaným výkonem 2 x 200 MW. Primárním palivem je energoplyn, získaný zplyňováním hnědého uhlí, konkrétně ve Vřesové zplyňováním tlakovým. Jako sekundární palivo se využívá zemní plyn. Využití dvou paliv je nutné kvůli prodlevě ve výrobě energoplynu, nad hranicí 70 % instalovaného výkonu se proto spaluje energoplyn společně se zemním plynem.

Spalovací turbína pohání generátor o výkonu 123,4 MW, vzniklé spaliny s teplotou v rozmezí 400-500 ˚C jsou následně přivedeny do prostoru kotle a využity k výrobě páry. Parní turbína je spojena s generátorem o výkonu 75,3 MW.

Plynová turbína dosahuje účinnosti 34,8 %, účinnost celého bloku při kondenzačním provozu parní turbíny je 50,5 % a při využití teploty spalin pro předehřev vody 54,5 %.

Díky využití energoplynu není elektrárna závislá na drahém zemním plynu a z tohoto důvodu může být i při současných tržních podmínkách využita ve stabilním provozu. To je oproti ostatním paroplynovým elektrárnám jistá výhoda, jelikož ty se, jak bylo zmíněno výše, při současných cenách elektřiny provozovat nepřetržitě nevyplatí.

Elektrárna Alpiq Kladno

Společnost Alpiq provozuje v Kladně dva paroplynové bloky, které jsou využívány výhradně jako špičkové zdroje energie. Blok Kladno I (TG6) byl uveden do provozu v roce 1996 a disponuje výkonem 67 MWe. Mimo elektřiny dodává odběratelům v Kladně také horkou vodu a páru. Blok Kladno II (TG8) zahájil svůj provoz v roce 2006. Tento zdroj o výkonu 43 MWe je schopen bez vnější dodávky elektřiny najet ze studeného stavu na plný výkon během 15 minut. Společnost Alpiq investovala do tohoto zdroje okolo 38 milionů švýcarských franků.

Úvodní fotografie: cez.cz



Jedna odpověď na Paroplynové elektrárny v ČR

  1. Jaroslav Marina napsal:

    „…kombinaci dvou cyklů. Spalovacího a termodynamického…“

    Nejsou termodynamické oba? :-O
    Použil bych spíš označení plynový a parní cyklus.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *