Situaci v evropských elektrizačních soustavách bude během letošní zimy potřeba bedlivě monitorovat. Zatímco při standardních podmínkách by bezpečnost dodávek elektřiny podle reportu Evropské sítě provozovatelů přenosových soustav (ENTSO-E) neměla být nijak ohrožena, s příchodem mrazivého počasí by řada evropských zemí musela elektřinu dovážet. Pokud by zároveň panovaly nepříznivé podmínky pro výrobu z obnovitelných zdrojů, nutnost dovozu pro pokrytí vlastních potřeb bez využití strategických rezerv by hrozila i Německu.

Sdružení ENTSO-E spolu s evropskými provozovateli přenosových soustav pravidelně hodnotí potenciální rizika pro zajištění výkonové přiměřenosti v celkem 36 zemích. Výkonová přiměřenost popisuje schopnost soustavy zajistit dostatečný elektrický výkon pro pokrytí poptávky v libovolném čase, tedy bezpečnost dodávek elektrické energie.

Ve svém výhledu pro letošní zimu ENTSO-E počítá i s ohlášenými odstávkami belgických jaderných elektráren a opatřeními, kterými chce země s potenciálním nedostatkem výkonu bojovat. Za standardních podmínek by podle sdružení neměla být bezpečnost dodávek v celé synchronní pan-evropské soustavě nijak ohrožena. V případě příchodu mrazivého počasí bude nicméně nutné sledovat situaci zejména v Belgii, Francii, střední a severní Itálii či Slovinsku, a to zejména v lednu a únoru, kdy teploty obvykle klesají na nejnižší hodnoty.

Za standardních podmínek by většina evropských zemí měla být schopna pokrýt poptávku po elektřině z vlastních zdrojů. Zdroj: ENTSO-E
Za standardních podmínek by většina evropských zemí měla být schopna pokrýt poptávku po elektřině z vlastních zdrojů. Zdroj: ENTSO-E

Za standardních podmínek by většina evropských zemí měla být schopna pokrýt poptávku po elektrické energie vlastními zdroji během celé zimy. Zatímco některé země jako Rakousko, Slovensko či Belgie by elektřinu musely dovážet pouze v několika týdnech, Finsko, Maďarsko, Litva a sever a střed Itálie budou muset elektřinu dovážet pravděpodobně celou zimu.

Po příchodu mrazivého počasí v průběhu loňského ledna začalo sdružení hodnotit výkonovou přiměřenost za extrémních podmínek, pokud by v celé Evropě nastaly extrémy přicházející jednou za 20 let. To znamená jak velmi mrazivé počasí v zimě či extrémní horko v létě, tak nepříznivé podmínky pro výrobu elektrické energie v solárních a fotovoltaických elektrárnách.

Při naplnění scénáře extrémních podmínek, který má sloužit jako zátěžový test schopností evropských soustav, by se k dovozu elektrické energie pro pokrytí domácí poptávky bez využití strategických rezerv muselo uchýlit více zemí, a to i Německo, které je v současné době největším evropským vývozcem elektřiny. Některé země, jako například Finsko či Litva, by pak nebyly schopny zajistit dodatek výkonu pro pokrytí poptávky ani s pomocí dovozu elektřiny ze zahraničí. Česká republika by naopak měla být schopná zajistit dostatek výkonu po celou zimu i za těchto podmínek.

Při mrazivém počasí a nevhodných podmínkám pro výrobu elektřiny z OZE by se k dovozu elektřiny musela uchýlit řada evropských zemí. Zdroj: ENTSO-E
Při mrazivém počasí a nevhodných podmínkám pro výrobu elektřiny z OZE by se k dovozu elektřiny musela uchýlit řada evropských zemí. Zdroj: ENTSO-E

Kromě nutnosti dovozu ENTSO-E hodnotí i možnosti dovozu elektřiny z ekonomických důvodů, kdy jsou země sice schopny pokrýt domácí poptávku vlastními zdroji, ale mohou se uchýlit k dovozu levnější elektřiny ze zahraničí. Více podrobností, včetně rozlišení výkonové přiměřenosti v různých scénářích po jednotlivých týdnech, je k dispozici v zimním výhledu ENTSO-E.

Komentáře

0 komentářů ke článku "undefined"

Přidat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *