kogenerační jednotka v nizozemském Utrechtu. Autor: IK's World Trip

CODE2: Rozvoj kogenerace v ČR a EU

Kombinovaná výroba elektřiny a tepla by měla být do 15 let jedním ze základních pilířů evropské, potažmo české energetiky. Evropská unie z toho důvodu vytvořila plán rozvoje kogenerace, jak pro Evropu jako celek, tak pro jednotlivé členské státy. Česká republika v tomto plánu zaujímá velice specifickou pozici.

Evropská unie

Evropská kogenerační politika vychází z projektu CODE2, která je následovníkem projektu CODE (Cogeneration Observatory and Dissemination Europe). Na tomto projektu se podílí týmy odborníků ze všech členských států EU. Hlavním cílem je najít v každé členské zemi správný směr, jak kogeneraci rozvíjet a jak velký je potenciál při správné aplikaci kogenerace. Výsledkem celého projektu je tzv. Evropský kogenerační plán (European Cogeneration Roadmap).

Podle dosažených výsledků by mohlo v roce 2030 až 20 % vyrobené elektrické energie pocházet z kogeneračních jednotek. V současné době pochází z kogeneračních jednotek 15 % z celkového vyrobeného tepla (850 TWh) a celkový potenciál hovoří až o 1264 TWh tepla v roce 2030. Nově instalované a modernizované vysokoúčinné kogenerační jednotky by mohly státům EU podle predikce zmíněného plánu přinést v roce 2030 energetickou úsporu až 870 TWh v primárních palivech a uspořit emise CO2 vypuštěné do ovzduší o 350 milionů tun.

Evropský plán jasně rozlišuje využívání konvenčních zdrojů a biopaliv pro kombinovanou výrobu. Vývoj posledních let ukazuje posun ve prospěch biopaliv.

Pro další úspěšný rozvoj kombinované výroby elektřiny a tepla se musí překonat 4 následující bariéry:

  • Trhy s elektřinou a teplem neodměňují provozovatele kogeneračních jednotek za energetické úspory, které vznikají spojenou výrobou elektřiny a tepla
  • Vysoká míra nejistoty vyplývající z významných změn na energetických trzích v posledních letech, které přináší rizika, že se kogenerace stane nerentabilní (tj. malý zisk z provozu)
  • Problémy týkající se síťového připojení, poplatků za připojení, povolování a pokračující byrokracie pro kogeneraci navzdory přijatým právním předpisům od roku 2004
  • Absence vhodného posouzení tepelné energie v obecné energetické a klimatické energetice a dále slábnoucí důraz na primární energie ve srovnání s konečným použitím energie v oblasti energetické účinnosti

Veškeré kroky spojené s kogenerací a politikou související s tímto odvětvím jsou v souladu s evropskou direktivou o energetické účinnosti (EED).

EU-28 teplo elektřina

Instalovaný tepelný a elektrický výkon v EU v roce 2012. Zdroj: CODE2

Česká republika

Česká republika v rámci EU zaujímá unikátní pozici v oblasti kombinované výroby elektřiny a tepla. V ČR má toto odvětví dlouholetou tradici a odborná i laická veřejnost má široké povědomí a informace o jeho výhodách. V rámci modernizací současných kogeneračních zdrojů se instalovaný výkon zvětšuje. Další nezanedbatelnou výhodou českého prostředí je správně nastavená legislativní podpora kogenerace a přítomnost podpůrných programů pro další rozvoj kogenerace.

Více o současné výrobě v rámci KVET v ČR a její podpoře naleznete zde.

Kogenerace je velice vhodný prostředek pro dosažení hlavních cílů Aktualizované státní energetické koncepce (ASEK), Územních energetických koncepcí (ÚEK), zvyšování energetické účinnosti a snižování emisí skleníkových plynů. K dosažení těchto cílů je nezbytná modernizace a náhrada stávajících starých kogeneračních jednotek v systému centrálního zásobování teplem (CZT).

Výroba elektrické energie v kogeneraci má potenciál pokrýt více než 25 % koncové spotřeby elektřiny do roku 2030 (to znamená zvýšení výroby v kogeneraci o 30 % oproti roku 2010). Pokud by se předpoklady potvrdily, mohla by se kogenerace stát důležitým pilířem v dodávkách elektrické energie v ČR.

Realizace plánu rozvoje kogenerace by mohla podle plánu pro ČR vést v roce 2030 k úsporám primární energie (ÚPE) 9 TWh/rok (při využití výpočtu podle metodiky směrnice o energetické účinnosti), a ke snížení emisí o 6 milionů tun CO2/rok.

Nezbytným předpokladem pro dosažení těchto výsledků je vybudování stabilního, dlouhodobého programu rozvoje kogenerace a modernizace systémů CZT. Důsledné zavádění principů evropské směrnice o energetické účinnosti (EED) by mohlo zásadně přispět k významné budoucí úloze kogenerace v trvale udržitelných dodávkách energie.

rozvoj ČR

Plánovaný rozvoj kogenerace v ČR. Zdroj: CODE2

Úvodní fotografie: kogenerační jednotka v nizozemském Utrechtu, autor: IK’s World Trip

Autor:

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *