Domů
Elektřina
Shell lobbuje v Nizozemsku za čtyřnásobné navýšení cílů pro offshore VTE pro rok 2030

Shell lobbuje v Nizozemsku za čtyřnásobné navýšení cílů pro offshore VTE pro rok 2030

Největší evropská ropná společnost Royal Dutch Shell oznámila, že urgovala nizozemskou vládu ohledně zvýšení cílů v oblasti offshore větrné energetiky. Shell požaduje v rámci zajištění stabilního investičního prostředí čtyřnásobné zvýšení cíle pro rok 2030 na 20 GW.

Britsko-nizozemský ropný gigant Shell, který nedávno uspěl v konsorciu se společnostmi Eneco, Van Oord a Mitsubishi/DGE v tendru na výstavbu offshore větrných parků o celkovém instalovaném výkonu 700 MW u pobřeží Nizozemska, lobuje u nizozemské vlády za navýšení cíle pro instalovaný výkon offshore větrných parků.

Podle zahraničního serveru Reuters by Shell uvítal ambicióznější cíl Nizozemska pro rok 2030, který by se měl pohybovat na úrovni 20 GW.

„Potřebujeme snížit náklady na vývoj, ale také bychom chtěli, aby nizozemská vláda přišla se strategií dalšího rozvoje instalovaného výkonu o 10 až 15 GW pro období do roku 2030,“ řekla mluvčí Shellu v Nizozemsku.

Potíže s plněním závazků v oblasti snižování emisí CO2

Nizozemsko zaostává za ostatními evropskými zeměmi v investicích do obnovitelných zdrojů a oblastní soud v Haagu mu podle Reuters v roce 2015 nařídil snížit emise CO2 o 25 % do 5 let poté, co prohrálo spor s environmentálními aktivisty.

Nizozemská vláda následně spustila program na urychlení rozvoje OZE zahrnující mimo jiné tender na výstavbu 4,5 GW offshore větrných parků.

Shell ve svém udržitelném reportu za rok 2016 publikovaném ve středu uvedl, že pomáhá politikům v Nizozemsku nalézt energetický mix, který by umožnil snížit emise skleníkových plynů.

Ropný gigant, který provozuje těžbu zemního plynu z největšího nizozemského ložiska v provincii Groningen, rovněž podporuje využívání zemního plynu jako doplňku pro nestálou výrobu elektřiny z OZE.

„Největší příspěvek, který může Shell poskytnout při globálním snižování emisí v krátkodobém horizontu, je pokračující růst role zemního plynu,“ řekl minulý měsíc CEO Shell Ben van Beurden.

Mohlo by vás zajímat:

Komentáře(21)
Milan Vaněček
16. duben 2017, 11:46

Že by i Shell zezelenal? Spíš vidí dobrý obchod a využití svého know how pro stavbu konstrukcí v moři. Ideální kombinace....

Martin Hájek
16. duben 2017, 12:47

Pokud je míněna zeleň dolarových bankovek tak byl zelený odjakživa. Jinak hledá hloupou vládu, která ještě bude ochotná ty plně konkurenceschopné větrníky dotovat.

Petr
17. duben 2017, 11:03

Tak je pravda, že větrníky už dospěli a další dotování (kromě možná ještě pár let do plovoucích) evropské spotřeby věttrníků je nesmyslné, ostatně dotování spotřeby je nesmyslné skoro vždy a lepší je dotovat vždy jen výzkum maximálně zefektivnění výrobních závodů.

Ovšem plně konkurenceschopné větrníky stále ještě nejsou, protože furt potřebují ten přednostní výkup.

A v tom se skrývají ještě daleko obří budoucí nutné peníze na obří přenosové linky a giganticky prováděné nové způsoby akumulace.

Martin Hájek
17. duben 2017, 20:17

To byl pokus o vtip :-) Samozřejmě, že větrníky nejsou plně konkurenceschopné (ale někteří to tu občas tvrdí) a nejspíš ani hned tak nebudou, je potřeba k nim připočítat akumulaci a to se dnes stále nedopočítáme ani náhodou a ani v příštích 10 letech ne.

Ondra
16. duben 2017, 12:26

Ano ano, dobrej obchod to je, když se firma může přiživit na dotacích. A ještě si pěkně prolobbovat násobný navýšení cílů, aby se chechtáky jen sypaly. Jediný zelený, za čím se Shell (a nejen oni, ale každá rozumně uvažující společnost na světě) žene, jsou tak možná dolary.

C
16. duben 2017, 14:13

Víte co? Já tu čuchám dovdop. Nikde se v článku nepíše že by krom elektráren měli instalovat nějaké vyrovnávací baterie, nebo jiné akumulační kapacity. Na druhou stranu je Shell velkým producentem plynu a k OZEnergetice bez záloh bude třeba velké množství plynu.

To dává jasný důvod proč má Shell zájem na tom aby se co nejvíce rozmohly OZE, Bez velkých akumulačních kapacit je limit tak někde na 30%, ale už i to vyžaduje nějakou tu kapacitu na akumulaci v řádu desítek GWh. Tímto krokem by mohl Shell získat dost zajímavý podíl na výrobě elektřiny a ještě k tomu produkovat plyn pro zálohu v podobě PPE.

Spíš než snaha o ekologii by v tomto šlo vidět snahu o maximalizaci zisků a navíc získání zeleného kreditu.

Jan Veselý
16. duben 2017, 16:47

Shellu se hlavně vyčerpávají zdroje zisku v Holandsku. Ložiska plynu už mají dost vyčerpaná. Zato větrná elektřina by byla kšeft na pořád, Holandsko má skvělé propojení do Německa a dále i do Belgie, Norska a stavět určitě budou chtít další. Málokdo má větší know-how ohledně výstavby na moři než tahle firma.

Na druhou stranu je fakt, že těch 20 GWe znamená v případě offshore VtE nějakých 100 TWh/rok a Nizozemská spotřeba byla loni 116 TWh. Takže tenhle plán musí nutně předpokládat masivní export, rozsáhlou elektrifikaci sektorů dopravy a vytápění nebo chemickou syntézu ve velkém (amoniak?, methanol?, syntéza uhlovodíků?).

Milan Vaněček
16. duben 2017, 18:25

Když budou mít všechny země okolo Severního moře takové přebytky čisté energie (a to hlavně v zimě) z VtE někdy po roce 2030 tak to od nich můžeme odebírat a zase od dubna do září jim dodávat naše přebytky z fotovoltaiky. Jen ze střech můžeme pokrýt polovinu naší letní spotřeby, pokrytím obrovských "brown fields" v ČR můžou FVE vyrobit druhou (exportní) polovinu a to pouze bez dotací, to znamená začít někdy až po roce 2020 a končit s prvou etapou okolo 2035-40, nové Dukovany budou úplně zbytečné, ušetříme 1000 miliard Kč (na investicích, dlouhodobém contract for difference a na decommisioning) pro každý nepostavený reaktor.

Ale to je jen sen, v realitě České republiky si "RVHP energetici" nenechají svoji superdrahou hračku vzít.

C
16. duben 2017, 20:38

Ani pak se nevyhnete problémům a potřeba velké zálohy. Navíc takové propojení bude dost zranitelné a závislost jednotlivých států nemůže být dobrý nápad, ne v současné situaci kdy roste rozkol mezi starými a novými zeměmi.

EU by k tomuto kroku potřebovala sjednotit první politiky v problematických oblastech a posunout se blíže k standardnímu modelu státu. Nebezpečí že se začne rozpadat tu stále ještě je. Pak by taková velká provázanost regionů byla nebezpečná. Navíc by to vyžadovalo vybudovat obrovské přenosové kapacity.

Mikeš
16. duben 2017, 21:32

nové Dukovany budou úplně zbytečné, ušetříme 1000 miliard Kč (na investicích, dlouhodobém contract for difference a na decommisioning) pro každý nepostavený reaktor.

Více na: https://oenergetice.cz/vetrne-elektrarny/shell-lobbuje-nizozemsku-za-ctyrnasobne-navyseni-cilu-offshore-vte-rok-2030/#comments

Koukám že už zase lžete a sčítáte věci co k sobě nepatří.

Petr
17. duben 2017, 10:18

Jenže pozorovaný nejmenší vítr tam bývá právě v té zimě, takže to je přesně naopak než je potřeba, a právě proto je další masivní dotování větrníků v podstatě na jedné a té samé evropské oblasti tak škodlivé.

Ale dokud si země staví větrníky maximálně do 100% své spotřeby a vyrovnává drahým plynem, tak je to jen na ní.

Teda pokud neznásilňuje okolní země jako Německo, které si zdarma do teď přeposílalo elektřinu přez Polsko a Česko do Rakouska a Bavorska.

hariprasad
20. duben 2017, 20:32

Místo reaktorů potřebujeme dostatečná kapacitní úložiště. Jinak se to zvládnout nedá. Tento týden se zrovna obchodovala elektřina za -155 Eur/MWh. Když by bylo to kam uložit, mohli jsme vydělat dvakrát. Při akumulaci a pri prodeji. Pokud by byl subjekt i certifikovaným regulátorem, tak třikrát. Za regulaci se také platí.

C
20. duben 2017, 20:54

Problém je že u žádné z průmyslových technologií úložišť se nedá dosáhnout ekonomicky potřebných kapacit. Navíc je to risk, v momentě, kdy se tyto technologie objeví, po nich skočí Němci a bude po přebytcích a z domácích zdrojů to jen tak neuděláme.

Milan Vaněček
16. duben 2017, 15:29

Pánové, Vy asi nečtete ani OEnergetice. Jinak by jste si všimli, že v Severním moři už byla vysoutěžena větrná elektrárna bez dotace. Podobně jako v USA v okolí New Yorku se bojuje (soutěží) o ideální místa pro stavbu off shore VtE. A podívejte se do mapy, kde leží Holandské pobřeží.

Takže myslím, že pravdu bude mít pan C s tím plynem, jako ideálním doplňkem VtE. Vždyť Vám o tom taky pořád píši. Jen se trochu mýlí s tím limitem 30% pro VtE (to už experimentálně dokázali Dánové), akumulaci zatím úspěšně nahrazují pružné zdroje.

Ondra
16. duben 2017, 16:58

Pane Vaněčku,

váš problém je, že selektivně vyzobáváte jen ty informace, který se Vám hodí. Když už se tu oháníte zmíněnou aukcí, tak si pořádně přečtěte (radši třikrát), jaký tam jsou podmínky. Já bych to osobně DONGu moc přál, aby se jim to povedlo. Ale když se pořádně podíváte, tak finální investiční rozhodnutí padne až v roce 2021, realizace projektu až 2024. A jedná se jen o 2 projekty v nejvhodnější možný lokalitě. A taky jste zapomněl dodat k A i B (ostatně jako vždycky) - "Třetí z úspěšných projektů větrný park Gode wind 3 pak uspěl s nabídkou 60 €/MWh."

A jen tak mimochodem, kdyby Shell nešel po dotacích, tak nebude lobbovat za obrovský navýšení národního cíle, ale postaví ty elektrárny i tak. Stačí občas zapojit selskej rozum a trošku popřemýšlet ...

PS: u toho Dánska to taky nebude tak žhavý, jak píšete. Tak velkej podíl VTE na výrobě můžou mít hlavně díky možnostem importu elektřiny z okolních soustav - http://energinet.dk/EN/KLIMA-OG-MILJOE/Miljoerapportering/Sider/Import-og-eksport.aspx To ale znamená, že to nemůžou dělat všichni, jinak by to nefungovalo. Prostě Dánové jsou první a jak se říká, kdo dřív přijde ...

Milan Vaněček
16. duben 2017, 17:54

Ano, Ondro, jsou dva přístupy k problému:

1) To nééjde

2) jak to udělat aby to šlo vyřešit.

Já jsem vždycky dával přednost tomu druhému přístupu (ať už v aplikačním či základním výzkumu) a selektivně jsem vyhledával informace (všechno prostudovat nemůžete) které se mi můžou hodit. To mi vydrželo 50 let mé odborné kariéry.

Jinak samozřejmě Shell jde po dotacích (jako u nás ČEZ). Ale vlivem konkurence už obrovské nafouknuté dotace (jako u nás ČEZ z fotovoltaiky) už nedostane, když nějaké tak mírné a ty rozhodně vymizí.

Martin Hájek
17. duben 2017, 20:21

Pane Vaněčku, na to se nejlíp hodí citace Einsteina: Inteligentní lidé se snaží problémy řešit, geniální se je snaží nedělat. :-)

C
16. duben 2017, 17:39

Limit 30% výroby je pro energetiku, která má akumulaci na polovinu až celý den, nemá možnost jak ve velkém přebytky exportovat a je to podíl na roční spotřebě, nikoliv na okamžité výrobě. I to Dánsko má nějakých 45% a to ještě s možností exportu. Pokud se do stejného scénáře pustí i další státy v oblasti, mohly by hrozit problém.

Schopnost "rozlití" proudu do vnitrozemí je omezená, stejně jako vůle vnitrozemských států stát se závislými na dovozu za relativně vysoké ceny, na, třeba ruském, plynu... Pravda, vítr se chová trochu jinak než slunce, ale OZE bez nějaké akumulace, která bude muset být větší než ta současná, budou mít problémy. V našem případě by nás to bez akumulace a s pružnými zdroji nepustilo přes nějakých 10-15% z FVE a VtE.

Vláďa
17. duben 2017, 07:34

Zajímavé povídání a přetahovaná co je výhodnější. Pokud vše pracuje tak jak má tak je to celkem o ničem. Prostě obchod je obchod. Zábava zpravidla začíná po nějakém průšvihu. Zvětšující se OZE postupně vytlačí původní zdroje a protože nepojedou tak se za nějakou dobu samy zneprovozní. Říci kdy přijde totální rozpad sítě je věštění z křišťálové koule. Postavit zpět elektrickou síť bude velmi problematické. Panely na domech to nezachrání protože se nebudou mít k čemu připojit, spalovací turbiny se nerozběhnou protože ke svému startu potřebují napájení z venku (na cca 400 ot/min potřebují napájení z venku potom to už jede rychle samo). Dieslové agregáty 1-2 MW kterých je opravdu hodně se potřebují vzájemně propojit a to pro rozpad sítě nebude možné. V letním měsících by stálo za to vyzkoušet rozpad místní sítě na kterou je napojená železniční trakce a za jak dlouho by se vlak rozjel. Představa že se roztočí větrníky a budou se na sebe připojovat je poněkud hrůzostrašná. Mají sice docela pěkný výkon ale jakou mají otáčkovou regulaci když pracují samostatně?

hariprasad
20. duben 2017, 20:27

Slyšel jsem takový názor, že energie potřebná k výrobě VtE je vyšší, než kolik se jí za život podaří vyrobit. Vím, že je to zřejmě nesmysl. ale nenašel jsem nikde energetickou bilanci. Má někdo představu, kolik energie je přibližně potřeba při výrobě (myšleno celkem, bez ohledu na to, jestli jde o teplo nebo elektřinu) řekněme na 1kW výkonu a kolik tento instalovaný kilowatt vyrobí za svojí životnost elektrické energie?

Milan Vaněček
20. duben 2017, 21:39

Podívejte se do wikipedie na EROI nebo EROEI. Vidíte že je to třetí nejlepší zdroj po vodě a uhlí. Uvádějí tam asi dvacetinásobek (energie vyrobená za dobu života ku energii potřebné na výrobu a provoz)

Komentáře pouze pro přihlášené uživatele

Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.

V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.

Přihlásit se