Domů
Elektřina
SolarReserve představilo svůj projekt 2GW solární termální elektrárny
Elektrárna Crescent Dunes

SolarReserve představilo svůj projekt 2GW solární termální elektrárny

Společnost SolarReserve plánuje svůj druhý projekt řiditelné solárně termální elektrárny ve výkonovém měřítku srovnatelném s jadernou elektrárnou. S výkonem 2 GW by byl projekt Sandstone Energy 10X skoro 20 krát výkonnější než solární termální elektrárna Crescent Dunes, první plně dispečersky řízená solární elektrárna v Kalifornii.

Gingantický projekt koncentrační solární elektrárny (Concentrated Solar Power – CSP) by měl stát přibližně 5 miliard dolarů a elektřinu by měl dodávat do sítě od roku 2021.

Projekt Sandstone je podle SolarReserve plně zaměřený na akumulaci energie. S kapacitou úložiště energie 20 000 MWh by elektrárna doslova zastínila další kalifornský projekt akumulace energie AES battery storage s instalovaným výkonem 100 MW a kapacitou 400 MWh.

Pokud by byl Sandstone Energy 10X zprovozněn, stal by se projekt největším akumulátorem na světě. Velká kapacita by navíc elektrárně umožnila flexibilně vyrábět velké množství energie v libovolné části dne. Elektrárna by tak mohla sloužit pro pokrytí špičkové zátěže.

Nejlevnější akumulovaná solární energie

Podle výkonného ředitele SolarReserve Kevina Smitha by měla v porovnání s fotovoltaickými zdroji propojenými s bateriovým systémem být cena elektřiny nižší. S odhadovanou cenou pod 10 centů za kilowatthodinu ale projekt nemůže konkurovat fotovoltaickým elektrárnám bez akumulačních prvků. Ty nejmodernější jsou schopny 1 kWh elektřiny vyrobit za cenu okolo 3 centů.

„Jsme skutečně velkým akumulačním zdrojem s velkými segmenty výkonu, které můžeme regulovat podle pokynů distributora… Náš projekt v Nevadě (Crescent Dunes) nabíjí a vybíjí 1 100 MWh úložiště energie každý den a na rozdíl od baterií náš systém nedegraduje. Pokud se podíváte na některé z nejlepších bateriových systémů, tak zpozorujete během několika let podstatnou degradaci, my nemáme podstatnou degradaci po 30 nebo více let.“ – Kevin Smith, výkonný ředitel SolarReserve

Sandstone by energii naakumulovanou během dne uložil do roztavených solí ve speciálních nádržích. Sůl by v nich denně ztratila pouhé 1 % naakumulované energie a naakumulovaná energie by mohla být v jakémkoli momentu využita k výrobě páry a následně elektrické energie. Solární elektrárna je díky tomu schopná dodávat elektřinu i během noci.

Zdroj úvodního obrázku: Ken Lund

Mohlo by vás zajímat:

Komentáře(15)
Milan Vaněček
5. listopad 2016, 10:08

Je zřejmé že i klasická velká tepelná elektrárna může být čistá, bezemisní, bez jaderného odpadu a pracovat v energeticky nejpotřebnějším režimu (jako pracuje přečerpávací elektrárna).

Jo sluníčko ničím nenahradíš, většina lidí už si uvědomila že Slunce nám dává všechnu potravu i energii. Ostatní (skleníky s umělým osvětlením, fosilní a jaderné tepelné elektrárny) jsou jen malý zbytečný doplněk....

Ondra
5. listopad 2016, 11:05

Tohleto už snad fakt nemyslíte vážně, ne? Roli Slunce, jako nejvýznamnějšího zdroje energie tady nikdy nikdo nezpochybňoval, ale nebejt toho ostatního, podle Vás zbytečnýho, tak žijem ještě v pravěku.

Pavel
5. listopad 2016, 17:19

2GW za 5mld ? Areva 1.6GW EPR za 10mld. Dokážu si představit že taková CPS bude mit dobu využití stejnou nebo lepší než JE. To by bylo moc fajn, kdyby se to podařilo realizovat.

Jan Veselý
5. listopad 2016, 18:19

Ve skutečnosti to není stavěno jako elektrárna, co by měla jet pořád. Je to stavěno jako pološpičkový zdroj na 4-8 hodin denně. Bude vydělávat na večerním a ranním náběhu spotřeby a vytlačovat tak z kšeftu uhelné a plynové elektrárny 2. kategorie (tj. málo účinné).

fraktál
5. listopad 2016, 19:43

Už z principu fungování nemůže mít ani srovnatelnou využitelnost. Řekněme, že bude mít rozdělený den na krásných 12h svitu a 12 hodin tmy. Bez uvažování vlivu počasí a změny intenzity slunečního svitu jsme už na 50 %. Neuvažované vlivy to srazí hluboko pod tuto hranici. Pokud tedy osvitem o výkonu 2 GWt (při účinnosti R-C cyklu 40 %, což je dost vysoký) nezískáme pouze cca 200 MWe, namísto teoretických 800 MWe. Stačí se podívat na projekt Crescent Dunes. Za 8 letošních měsíců provozu z teoretických 732 GWh dokázali vyrobit pouze 91,4, z čehož vyplývá využití nějakých 12 %, což je na úrovni solarních panelů v ČR. Samozřejmě, že časem naroste, nicméně překvapilo by mě, kdyby koeficient ročního využití stoupl nad faktických 25 % (tj. s uvažováním světelného výkonu, nikoliv výkonu turbogenerátoru, který může být značně poddimenzován)

C
5. listopad 2016, 20:45

Záleží na tom jak bude celý projekt udělaný, dá se to navrhnout i tak aby tam pokles výkonu nebyl.

Z původního článku je patrné že by se mělo jednat o celkový zábor mezi 6 a 8 tisíci hektarů pouště, systém se má skládat z několika dílčích věží, každá se záborem asi 600ha. Pokud budu počítat že 1ha = 10MWt, pak na jednu věž bude připadat 6GWt. Řekněme že efektivně se bude na věž odrážet 1/2 záření, máme 3GWt, tam řekněme že pohltí asi 50%, to je 1.5GWt. Pokud 1/5 půjde do akumulace, zbude 750MWt, ty dají při účinnosti 0.3 (Nejspíše se bude uvažovat tzv. suché chlazení, to odebere pak asi 20% elektřiny (nebo nějak takové číslo jsem viděl)), pak na jednu elektrárnu připadne asi 180MW výkonu, teoreticky dostupného po 24(+-) hodin denně.

Ta předchozí nejspíše byla pokusem, který měl ověřit koncept a připravit cestu pro tento větší projekt.

fraktál
6. listopad 2016, 12:27

Mi šlo o pokles výkonu intenzity slunečního záření, nikoliv o pokles výkonu na svorkách generátoru. Ten neobejdou. Dá se samozřejmě zmírnit natáčením zrcadel, nicméně nelze eliminovat

C
6. listopad 2016, 13:21

To už se myslím dostáváme na takovou úroveň diskuse co všechno a jak počítat a nevím jestli je Váš postup přípustný, protože počítáte i čas kdy z principu nemůže zařízení fungovat.

Myslím že obecně se bere kolik hodin ročně je možné získat, nebo spíše kolik hodin ročně dodával, generátor nominální výkon. To co navrhujete je nejspíš úplně jiná metrika. Možná koeficient plošného využití, když se vezme totiž zachycená energie, tak se spočítá účinnost.

fraktál
6. listopad 2016, 14:33

Proto, jak jsem psal, to považuji za jakési "obcházení", nikoliv za špatný výpočet. Přestože to vypadá z ekologického hlediska hezky, tak z energetického má pak taková informace pokřivenou hodnotu. Poskytovateli přenosových služeb je totiž jedno, zda venku slunce svítí či nesvítí, zda je venku horko jak na Sahaře či zima jak na Sibiři, ho jen zajímá, zda a jak je možné pokrýt požadavky na elektrickou energii. Čili tento projekt je moc fajn tam, kde vliv počasí a potažmo roční doby je zanedbatelný či nevýrazný, nicméně, dovolím si možná neprávem tvrdit, že většina lidí k takto získané energii v dohledné době nebude mít přístup. Samozřejmě, že je to vypovídající hodnota, nicméně je u toho jedno velké "ale", které musíme při využívání tohoto zdroje uvažovat. Jak jsem psal v druhé větvi reakcí na můj komentář, považuji tuto technologii za zatím nejrozumnější způsob výroby z OZE, který není moc závislí na poloze (tj. v porovnání s fotovoltaikou či větrnými turbínami, nikoliv však s vodní či geoterm. energií). Stále však neřeší problémy spojené s využitím OZE, resp. řeší pouze krátkodobé problémy (ačkoliv samozřejmě mají jistý vliv na výkon, výkyvy v řádu minut či dokonce sekund dokáží eliminovat, dále pak střídání dne a noci dokáží zmírnit (postupným snižováním vlastního výkonu a doplňující náběh výkonu v jiném zařízení)), nikoliv vliv roční doby. Čili na zimu bude stále potřeba špinavé fosilní paliva a zlé jádro.

fraktál
6. listopad 2016, 14:41

PS: k "z principu nemůže fungovat " - takto bychom např. mohli uvažovat o výměně paliva u JE, která při výměně z principu pracovat nemůže (samozřejmě krom reaktorů umožňující kontinuální provoz díky výměně paliva za chodu). Koeficient ročního využití by dle mě měl zohledňovat pouze skutečně vyrobenou energii, jmenovitý výkon a délku roku, žádná technologická či přírodní úskalí by neměly hrát roli.

Jan Veselý
5. listopad 2016, 21:43

Vy jste to asi vůbec nepochopil. Ta elektrárna je postavená tak, že má (obří) zásobník na tepelnou energii. Jeho funkce spočívá v oddělení výroby tepla od využití tepla na výroby elektřiny. To je obrovská technologická výhoda.

V principu není problém vybudovat CSP, která pojede nonstop na plný výkon (viz. Gemasolar ve Španělsku), ale jak je uvedeno v článku, je to ekonomický nesmysl, ta technologie není schopna velkou část dne cenově konkurovat. Ale díky flexibilitě výroby (díky zásobníku na tepelnou energii) může prodávat v době, kdy je hodnota elektřiny nejvyšší. Na JZ USA hlavně, když večer přijedou Američani domů, "ohulí" klimatizace a pustí všechny elektronické věci (18-22h). Druhý produkční čas pak mají ráno (6-8h), kdy je rychlý náběh spotřeby po noci.

fraktál
6. listopad 2016, 12:25

Já chápu, jak ta technologie funguje. Jen jsem se tak veřejně zamyslel nad tím, jak například mnou zmíněná elektrárna obchází výpočet koeficientu ročního využití tím, že má značně poddimenzovaný turbogenerátor. Přirovnal bych to k tepelné elektrárně, kde hážete palivo diskutabilní kvality a páru, kterou není turbína schopna zpracovat posíláte rovnou do kondenzátoru. Zkrátka na počátku solární tepelné i klasické tepelné na tuhá paliva je tepelná energie. Tato tepelná energie má v závislosti na účinnosti turbogenerátoru jistý potenciál výroby el. energie. U klasické tepelné se to dělá tak, že tato potenciální energie je víceméně totožná s výkonem turbogenerátoru. Co ale CPS dělá je, že záměrně dají turbogenerátor nižšího výkonu, což je samozřejmě vzhledem k vlastnostem této technologie, tohoto systému, vhodné (nebudu tam přeci dávat turbínu, která pojede možná dvě hodiny v měsíci na jmenovitý výkon, 10 hodin v měsíci na 90+ % jmen. výkonu, a ve zbytku sotva na čtvrtinu. Nicméně vypočítávat využitelnost z turbíny mi v tomto případě přijde jako obcházení skutečné využitelnosti, a proto by dle mě bylo na místě tuto skutečnost uvažovat. Jde totiž o plýtvání zdrojem. Sice je to zdroj, který nás nic nestojí, nemá vliv na životní prostředí (člověkem vytvořený vliv), nicméně ty zrcadla se musely nějak vyrobit, dopravit, usadit. Rozhodně ale toto řešení považuju za smysluplné, a to jak z hlediska energetického, tak z hlediska zmírnění dopadu na životní prostředí (narozdíl od fotovoltaiky či větrných turbín)

Jan Veselý
6. listopad 2016, 17:48

Tomuhle se nedá říkat jinak než snůška nesmyslů. Tam se žádná tepelná energie nevyhazuje, ta se sbírá. A využije se se stejnou účinností jako v jiné tepelné elektrárně, využije se v době, kdy její výroba má hluboký ekonomický smysl.

C
6. listopad 2016, 16:19

pro fraktála,

Souhlasím, ono by bylo zajímavé, zase by to byla trochu jiná metrika, zkusit zjistit kolik % výkonu elektrárny dodávají během provozních hodin, možná by z toho opět vylezlo něco zajímavého.

Neznám teď přesně rozložení lidské populace, ale zdá se mi že je jí více v mnohem teplejších oblastech světa, než je Evropa, Rusko nebo severní Amerika. Myslím že přístup k této energii by mohl mít mnohem rychleji větší počet lidí, než u energie jaderné. Záleží samozřejmě na tom jak rychle se bude dařit, jaké budou problémy, stavět tyto elektrárny, pokud bude celá konstrukce jednodušší, i věci kolem toho, pak nevidím zásadnější překážku. Navíc i v severní Americe je dost a dost lidí, kteří by z těchto elektráren mohli proud odebírat.

Pokud se podaří třeba 6-8 měsíců dodávat většinu proudu z takovýchto elektráren, pak ani spuštění nějakých fosilních elektráren nemusí být zásadnější katastrofa.

Jan Veselý
6. listopad 2016, 18:00

Tady je počet lidí v závislosti na zeměpisné šířce na mapě. V tropickém a subtropickém pásmu žijí skoro všichni.

Ty elektrárny není až takový problém stavět. Mají jen problémy z rozběhnutím provozu, jako u všech velkých tepelných elektráren trvá několik let než se provozní technici naučí tu elektrárnu dobře znát a provozovat a vychytají mouchy.

Problém CSP (a v článku je to uvedeno), že pokles ceny elektřiny z nich zdaleka nestačí tempu fotovoltaických a větrných elektráren. Jejich místo na trhu je tedy určeno možností mít (velmi levný) zásobník na tepelnou energii a vyrábět jen kdy je to pro ně výhodné.

Komentáře pouze pro přihlášené uživatele

Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.

V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.

Přihlásit se