Domů
Elektřina
Španělská JE Garoña již svůj provoz neobnoví, vyřazování potrvá 16 let
Spain. Nuclear plant Garona. Zdroj: https://www.flickr.com/photos/foronuclear/

Španělská JE Garoña již svůj provoz neobnoví, vyřazování potrvá 16 let

Španělská vláda rozhodla o definitivním ukončení provozu jaderné elektrárny Garoña nacházející se na severu země u města Burgos. Elektrárně nebyla prodloužena licence potřebná k jejímu provozování a nyní už elektrárnu čeká pouze postupné vyřazování z provozu, které bude trvat minimálně 16 let.

Svůj provoz zahájila elektrárna Garoña o výkonu 446 MWe již v roce 1971. Po více než 40 letech provozu v prosinci roku 2012 pak byla elektrárně odstavena, protože se její vlastník Nucleron (společný podnik společností Endesa a Iberdrola) chtěl vyhnout dodatečné dani za vyhořelé jaderné palivo vstupující v platnost od ledna 2013. Také bylo zřejmé, že Garoña nesplňuje požadavky španělského regulátora Consejo de Seguridad Nuclear (CSN) na prodloužení licence, která vypršela 6. července 2013.

Díky legislativním změnám však mohla nejstarší jaderná elektrárna, jejíž součástí je nejstarší a nejmenší španělský varný reaktor, požádat o novou licenci na provoz až do roku 2031. Její další provoz byl ovšem podmíněn nákladnými investicemi do zvýšení bezpečnosti provozu.

V únoru letošního roku CSN umožnil podmínečné obnovení provozu, ovšem pouze za předpokladu realizace všech zpřísněných bezpečnostních opatření vyžadovaných v souvislosti s fukušimskými událostmi.

Vyřazování potrvá 16 let a vyjde na 300 milionů euro

V úterý však španělský ministr energetiky Álvaro Nadal oznámil, že se vláda rozhodla neschválit žádost o prodloužení licence. Podle Nadala nemělo čtyřleté odstavení elektrárny žádný významný dopad na bezpečnost dodávek v zemi. Nyní tak bude zahájen proces udělení povolení na vyřazování jaderné elektrárny z provozu, které bude zajišťovat španělská společnost Enresa.

Podle předpokladů společnosti Enresa bude možné se samotným rozebíráním elektrárny začít přibližně za 6 let, dalších zhruba 10 let potrvá, než budou všechny práce související s ukončením provozu jaderné elektrárny dokončeny. Náklady související s vyřazováním elektrárny z provozu se odhadují na 300 milionů euro (7,8 mld. Kč).

Nejistá budoucnost jádra ve Španělsku po roce 2020

Z pohledu emisí španělského energetického zdrojového mixu bude hrát jádro klíčovou roli. Zbývající španělské jaderné elektrárny mají instalovaný výkon přesahující 7 GWe. Přitom elektrárnám o výkonu 6 GWe vyprší platnost současných licencí mezi lety 2020 a 2021, zbývající elektrárna o výkonu 1 GWe má licenci do roku 2024.

Pokud by ostatní španělské jaderné elektrárny potkal osud elektrárny Garoña a nebyla jim prodloužena licence, znamenalo by to výrazný zásah do energetického mixu Španělska. Pro nahrazení jaderných elektráren by bylo nutné vybudovat 7 GW nového instalovaného výkonu elektráren spalujících zemní plyn nebo 70 GW nového instalovaného výkonu větrných elektráren.

Mohlo by vás zajímat:

Komentáře(35)
Jan Veselý
6. srpen 2017, 17:15

Ta cena za likvidaci vypadá hodně podstřeleně, ta ekvivalentní náhrada ve VtE je zcela jistě obrovsky přehnaná.

Martin Pácalt
6. srpen 2017, 17:48

Setkávám se s koeficientem 10, ale i 4. Co je ale správně? Rozhodně v tom hraje roli velikost země. Malý stát nebude mít v případě bezvětří větrný výkon ani na východě, ani na západě. Naproti tomu např. Rusko by mělo mít výkony větrných elektráren vždy alespoň někde na svém území :-D . Jenže Rusové počítají i s námrazami a podobnými arktickými komplikacemi a tak budují hlavně jaderné zdroje.

Jan Veselý
6. srpen 2017, 18:44

Těch 70 GW je zcela určitě nesmysl. To by totiž znamenalo, že při 30% koeficientu využití výrobu okolo 185 TWh/rok. Španělská spotřeba elektřiny je přitom ~250 TWh/rok. To je dost krutě přestřelený požadavek, když JE vyrobí okolo 55 TWh/rok.

Koeficient využití okolo 30% přitom odpovídá při dnešní technologii lokalitám na hranici rentability. Kvalitní onshore lokality už mívají mezi 40-50% a offshore lokality 50-60%.

Díval jsem se na mapu větrného potenciálu Španělska a mají tam několik úplně luxusních lokalit pro větrnou energetiku, konkrétně Galicie, jih Andalusie okolo Cádizu, jih Katalánského pobřeží mezi Valencií a Barcelonou, okolí Zaragozy, oblast severně od Madridu. a samozřejmě gigantický offshore potenciál v příbřežních vodách Biskajského zálivu, na jih od Andalusie a u katalánského pobřeží u francouzské hranice.

Můžeme spolu debatovat jestli je tak akorát na náhradu 7 GW JE třeba 20, 25 nebo 30 GW VtE, jisté je, že 70GW je značně přestřelených.

Vladimír Wagner
6. srpen 2017, 21:52

Reálná čísla z posledních let jsou tato. Instalovaný výkon větrníků je ve Španělsku 23 GW a v roce 2015 byla roční výroba 48,1 TWh a v roce 2016 pak 47,7 TWh. Roční využití výkonu tak je necelých 24 %. Nelze opravdu brát maxima v nejlepších lokalitách, ale co se dá dostat s reálnými sestavami větrníků. V Česku je reálný koeficient využití všech větrníků okolo 20 %.

Instalovaný výkon u jaderných bloků je 7,1 GW. Výroba v roce 2015 byla 54,9 TWh a v roce 2016 pak 56,1 TWh. Tedy 90 %.. Pochopitelně čísla fluktuují v závislosti na větru v daném roce a dalších podmínkách. Ale v jádře se na instalovaný výkon vyrobí 3,75 krát více elektřiny.

Pokud tedy stačí čistá náhrada výroby, tak by bylo potřeba 24,5 GW. Další věc je, že reálně, na rozdíl od plynových, větrné elektrárny ty jaderné nahradit nedokáží. V době, kdy nefouká, prostě za ně zaskočit nemohou. Pak můžeme uvažovat o instalaci výkonu, který by i při slabém větru výrobu jaderek nahradil a přiblížil by se reálnému nahrazení. V tom případě je plně možné, že by bylo potřeba mnohem více.

Milan Vaněček
7. srpen 2017, 08:17

Že Španělé zdvojnásobí a později i ztrojnásobí výkon svých větrných elektráren (a nahradí JE) o tom snad nikdo nemůže pochybovat (i když může tvrdit i pravý opak). Ve Španělsku větrná energetika jede už přes půl tisíciletí.

Právě ten mechanismus, který jsem tu už dříve mnohokrát popisoval (předimensování fotovoltaiky a větrných elektráren z důvodů přírodních=nižší koeficient využití) pak musí vést k tomu, že se cena silové elektřiny ve stále rostoucích časových obdobích přebytku musí snižovat a jaderný průmysl už ví, že se vysokých cen (které požaduje v CoD) už nikdy nedočká.

Jan Veselý
7. srpen 2017, 08:59

Vy si opravdu myslíte, že budou Španělé v budoucnu instalovat nějaké průměrné turbíny z minulosti? To je očividný nesmysl. Budou stavět to nejlepší a nejvýnosnější, co budou výrobci nabízet. A trend je jasný, u nových větrných elektráren stabilně rostou koeficienty využití.

A s tím srovnáním, jste taky mimo. Nevidím zásadní rozdíl mezi elektrárnami vyrábějícími bez ohledu na cokoliv a mezi elektrárnami vyrábějícími podle počasí. tedy až na to, že u těch druhých se dá bez potíží výroba tlumit. Výsledkem je vždy to, že na doladění rozdílu mezi jejich výrobou a poptávkou potřebujete pružnou výrobu a/nebo skladování elektřiny.

Petr Závodský
7. srpen 2017, 11:40

Pane Vaněčku, "cena silové elektřiny" možná... ale domácnosti a zejména průmysl (dvojnásob ten, co se může přestěhovat za levnějšími náklady) zajímá co platí na faktuře. A to je díky tzv. OZE stále vyšší a vyšší částka (přes všechny Vaše proklamace o levné elektřině). A to ještě připlatí stát z našich daní dalších 22 miliard ročně. Což jen prohloubí státní dluh. Naše děti budou děkovat až to za nás budou platit....

Petr Závodský
7. srpen 2017, 11:49

Pane Veselý, "Nevidím zásadní rozdíl mezi elektrárnami vyrábějícími bez ohledu na cokoliv a mezi elektrárnami vyrábějícími podle počasí. tedy až na to, že u těch druhých se dá bez potíží výroba tlumit."

Nevím jestli se smát nebo brečet. Už jen chybí ta o Červené Karkulce.

Nebudu Vám popisovat, jak klasické elektrárny (včetně jaderných) běžně regulují a reagují na poptávku, to musíte dobře vědět.

A k té regulaci tzv. OZE, ano umíte je vypnout, ale neumíte kdykoliv kdy je potřeba je zapnout. Neobnovitelné a přírodě škodlivé baterie Vám pomohou na pár minut a v budoucnu možná hodin, ale neřeší sezónní vlivy.

Stokrát opakované lži se pravdou nestanou, i když jim můžete věřit.

Jen si říkám, že asi Vaše komentáře změnili i můj pohled na svět. Prostě již nevěřím tomu, že tzv. OZE mají pomoct ochraně klimatu a energetické nezávislosti. Slouží úplně jiným cílům .... chudí chutnou, pár bohatých bohatne, rozbíjí se "monopoly", ale o energetiku tu nejde.

C
7. srpen 2017, 22:39

Pane Závodský,

z pohledu odběratele je opravdu jedno jestli je na druhém konci jaderka nebo větrník, nebo elektrárna na andělský prach, tomu jde o cenu. A pokud bude, pozor nelze zase hodnotit podle u nás ujetého zákona a neschopnosti politiků, kombinace OZE + něco_pružného, levnější než klasický mix s JE a nebudeme se bavit o dvou stokorunách, ale třeba o tísícovce, což se u JE bohužel často stává. Stejně tak to bude jedno během několika let rozvodným podnikům, když odstartují bateriová úložiště ve velkém, a budou se stavět kombinace OZE+BAT, pak mizí dost problémů současných OZE a navíc se objeví extrémně rychlý regulační zdroj.

Ovšem jejich kapacita nebude stačit na sezónní akumulaci, spíše se budeme bavit nejvýše o desítkách GWh. Na delší akumulaci je třeba něco jiného, jenže u metod kde se hraje s teplem jsme na nějakých 30 - 40 %. Na druhou stranu je tu obrovský prostor pro další výzkum samotných akumulátorů, jestli to budou sole, jestli to bude jen voda pod tlakem, nebo jestli se zvolí nějaké pevné médium, nebo jestli to bude olej, bůh ví.

Každá z našich činností má dopady na přírodu, bohužel nejsme ještě tak daleko aby nám organismy poskytly potřebné kovy, ano asi by šlo zmanipulovat nějakou řasu aby nám z moře těžila do své stélky lithium, křemík, železo... Baterie zanechají stopy, otázka je jaké, jestli větší či menší než třeba těžba uhlí či uranu.

OZE přestávají být o energetické nezávislosti ze dvou důvodů, jednak máme přirozeně místa vhodná a nevodná, ale z celé palety OZE se výrazněji prosadily jen VtE a FVE, teprve teď se zase výrazněji obnovuje v Británii zájem o přílivové elektrárny, příbojové jsou nejspíš zase u ledu a HDR, čert ví, nedělá se pořádně nic ani k rozvoji klasických geotermálních elektráren tam kde by to šlo.

Co jsem tak nějak slyšel tak u HDR je problém s tím že se voda ztrácí, možná bude třeba najít nový způsob jak je vrtat, nebo bude třeba změnit něco jiného, možná musím první naplnit podzemí dostatkem vody, udělat to co neudělala příroda, nikoliv jenom zkoušet naplnit malý prostor.

Dále se nedaří rozvíjet domácí energetické systémy, tedy rozhodně ne u nás a asi ani jinde nejdou nahoru tak rychle jak se původně myslelo.

No a do toho se nám dostává pomalu konec životnosti JE, jedna velká havárie a změna geopolitiky, což vede k tomu že se místo rušení uhlí a jeho náhrady dožívajícím jádrem a OZE k tomu že se ruší JE a OZE když něco tak nahrazují tento pokles, k tomu jsou samozřejmě třeba mít další komplementární zdroje. Co e spíš otázka co vyjde nákladněji, jestli skutečně jakýsi mix OZE a komplementárních zdrojů, nebo poměrně dost JE. Asi v obou případech může nastat stuace že cena poroste nad všechny meze.

Co se týká transferů od chudých k bohatým, které tedy existují v lidské společnosti skoro vždy, vlastně vždy, to je problém toho že se OZE daří dobře nasazovat na úrovni velkých instalací, ale s novými cenami někde na úrovni 1-2Kč/kWh, a nedaří se zajistit jejich aplikaci na spotřebitelské úrovni. Pokud je chcete omezit, tak musíte přeuspořádat společensko-ekonomicky systém. Musel byste z něj odstranit prvky vytvářející závislosti atd. jenže to bude znamenat zrychlené rozevírání nůžek, to je stejně problematické jako vysoká míra přerozdělování, tady ale zase ani plná robotizace nepomůže, protože akorát si zaděláte na problémy z jiného soudku.

Co se týká finanční budoucnosti státu a podobně, ta je v tahu už teď a bude dále, podívejte se na demografii, na pomalu se hroutící důchodový systém, u nás to do takové míry zatím není, ale podívejte se na západní země, realitní trh v takovém stavu že proti předchozím generacím si mladí neseženou pořádně vlastní bydlení, situace nenahrávající zakládání rodin, což problém prohloubí. Volání tam po zavedení socialismu a podobně.

Martin Pácalt
7. srpen 2017, 12:48

p. Veselý: Vývoj to určitě mít bude, směrem do výšky a průměru rotoru, ale žádný větrník neporoste do nekonečna. Ohybové namáhání (napětí) roste s druhou mocninou výšky ( a totéž platí pro listy (lopatky). To vše je omezeno dopravitelností komponent na místo instalace. Stavebně-technicky a logisticky jsou větrníky blízko svého stropu. Ano, můžete použít vysokopevnostní ocel a kompozitní materiály, ale to je hrana ), cokoliv špičkovějšího vám to shodí ekonomickou návratnost, protože ve stavebnictví je mnohem větší objem hmot než ve strojírenství a tedy "dům se bude dále stavět z cihel nebo dřeva", Nikdy ne z uhlíkových kompozitních materiálů. Tanker také nevyrobíte z uhlíkových vláken, opačný extrém - Apollo ze dřeva je také hloupost.

Praktický příklad k limitům dopravy: když chcete do Česka dovézt nadměrný rozměr vazníku od Baltského moře, předpisy pro německé dálnice vás donutí vozit je po dvou kusech, nikoliv po např. 6ti, které by se na návěs vešly. Pak i hodnota 3500 000,- v lepeném lamelovém dřevě je zvýšena o 750 000,- za speciál transport (tahač, jedno přední a jedno zadní doprovodné vozidlo). Ano, zatím se staví na nejvýhodnějších lokalitách, ale jsem zvědavý, až se poleze do kopečků s horším přístupem, jaký to bude mít tlumící vliv technický a hospodářský na výstavbu VtE.

V každém případě pro přímořské Španělsko mi větrníky a různé formy energetického využití slunce (sluneční pece a spol.) přijdou jako dobrá volba a jádro jako menšinový (ale významný) zdroj do budoucna také.

Jan Veselý
7. srpen 2017, 13:59

To není jen výška konstrukce a poloměr rotoru (i když ty hrají hlavní roli), to jsou desítky menších inovací, třeba taková "drobnost", že se opouštějí konstrukce s převodovkou udělá strašně moc. Odstraní se hlučné, těžké a poruchové zařízení v gondole a nehradí se na zemi AC-DC-AC měničem, který zvládne to samé líp. A lehčí gondola znamená menší mechanické nároky na pylon, který může být lehčí a levnější. Takových "prkotin" jako je lepší konstrukce lopatek, úprava nastavení lopatek s předstihem díky lidaru, lepší povrchové úpravy, ... V konečném důsledku jsou změny ohromné. Vestas začal v roce 2010 prodávat 3MW větrníky. Dnes mají při stejné hmotnosti a transportovatelnosti 4.2 MW a o 40% vyšší koeficient využití. A samozřejmě na moři je to úplně jiná liga, tam se dají převážet podstatně větší konstrukce. Stavebně-technicky u větrných elektráren pořád běží obrovským tempem inovace a zlepšování technických parametrů. Nejsou potřeba žádné zázraky a technické průlomy, jen poctivá práce tisíců "průměrných" techniků a inženýrů. Ale i tady jsou možné "žolíky", viz pokusy ála KitePower nebo vícevrtulové konstrukce.

Já osobně přeji španělským jaderným elektrárnám další roky úspěšné výroby, teď dodávají svých 7-8% energetických služeb a více už to nejspíše nikdy nebude. Hlavně když poslední španělské aukce na nový výkon FVE a VtE zajistily výborné ceny.

Vladimír Wagner
7. srpen 2017, 20:53

Pane Veselý, přece jen bych si dovolil připomenout realitu. Jádro dodává ve Španělsku zhruba 20 % elektřiny. V roce 2016 dodaly jaderné elektrárny 56,1 TWh. To bylo více než dodaly větrné, ty dodaly pouze necelých 48 TWh.

Pochopitelně technický pokrok může vést ke zvýšení koeficientu ročního využití výkonu. Většinou to však bylo díky tomu, že zvětšovala výška a velikost turbín, a to už, jak zdůraznili další, se dostává na hranice možnosti.

Na druhé straně však při potřebě stavby velkého výkonu působí dva faktory úplně opačným směrem. Když potřebujete postavit co nejvíce výkonu, musíte stavět i ve stále horších lokalitách a zároveň je pak tendence většího zahušťování větrných parků. To vše vede k menšímu využití instalovaného výkonu.

Další velmi silný trend ke snížení koeficientu využití výkonu je ještě důležitější. Španělsko má potřebný výkon mezi 30 - 40 GW. Už nyní má ve větru instalováno 28 GW. Pokud by mělo čistě nahradit produkci elektřiny z jádra, jak jsem ukázal, muselo by instalovat 25 GW. To už se dostává vysoko nad své celkové potřeby výkonu. Velmi často tak v ideálních větrných podmínkách bude muset značnou část svých větrníků vypínat a jejich koeficient využití výkonu se dramaticky sníží. Aby tak nahradily výrobu z jádra, budou se muset instalovat další a tendence ke snížení koeficientu ročního využití výkonu se ještě zrychlí. Je tak klidně možné, že i přes využívání lepších turbín bude koeficient ročního využití celkového výkonu ještě horší než nyní.

Asi budete souhlasit, že Německo instaluje stále lepší turbíny. Přesto je jeho průměrný koeficient ročního využití výkonu horší než 20 % (viz třeba https://en.wikipedia.org/wiki/Wind_power_in_Germany ).

Jan Veselý
8. srpen 2017, 12:00

Pane Wagner, většina (19 z 23 GW) současných instalovaných kapacit větrných elektráren byla ve Španělsku postavena před rokem 2011 (zdroj). Takže se jedná o dnes již značně zastaralé stroje. To, mimo jiné, znamená, že prostá náhrada v současnosti provozovaných turbín za nové, ve stejných lokalitách, se stejnými dráty a trafy jednou vyrobí více nové elektrické energie než je současná produkce španělských JE.

Nemluvě o tom, že potenciál vhodných míst k výstavbě se jim s časem zvětšuje mnohem rychleji než ho spotřebovávají. jen během posledních 2 let "dostali" něco kolem 100 GWe potenciálu navíc díky offshore VtE, které už začínají být plně konkurenceschopným zdrojem. To je více než kdy budou potřebovat.

Martin Pácalt
8. srpen 2017, 13:02

To zdokonalování vnitřností je asi jediná rozumná cesta. Jaderné energetice se ale podobné kousky také daří, Dukovany změnou paliva a strojního vybavení zlepšily výkon z původních 440MW/blok na 510MW/blok. Temelín zvýšil výkon z 2x1000MW /2bloky na 1078 MW + 1055 MW (kdesi jsem viděl i údaj 1125MW po rekonstrukci). Ve výsledku tak za stejných prostorových podmínek vyrostl rakouským i českým Zeleným za humny další jaderný blok, jen nejde vidět. :-)

Jan Veselý
8. srpen 2017, 13:34

Souhlasím, zlepšují se všichni. Problém pro jadernou energetiku je v tom, že inovační cyklus v ní trvá +-20 let. Větrné elektrárny je mají dlouhé cca 4 roky, fotovoltaika a baterie cca 2 roky. Už se stalo, že jsou JE technologicky a ekonomicky předběhnuté a bude to pro ně jen horší. Udržovat existující? Jasně, dokud to jde za rozumné peníze. Stavět nové? Ani omylem.

Martin Hájek
8. srpen 2017, 18:19

Je to dáno také zcela odlišnou úrovní regulace. Ale všeho do času. Ono už teď Německo začíná řešit, že zásadní havárie větrných elektráren jsou mnohem častější, než se myslelo, že budou. A pokud povolí např. konstrukce věže a někam letí mnohatunový rotor, tak to zase taková legrace není a je jen otázkou času, kdy to způsobí nějako výraznější škodu a začne se to řešit. A pak se třeba ukáže, že řadu těch věží je potřeba zásadně vyztužit, provozovatelé budou muset dělat pravidelné kontroly, včetně třeba defektoskopie svarů atd. atd. atd. Na každého jednou dojde.

C
8. srpen 2017, 21:01

No ale VtE i při "nejlepším" nezamoří kruh průměru 30km. Nicméně je nutné prvně najít příčinu těch poruch, jestli je to v návrhu, výrobním procesu, nebo v čem vlastně. Nicméně pochybuji že budou kdy třeba tak přísné regulace jaké platí pro jaderný průmysl. Vzhledem k tomu že lámající se lopatky nejsou ani v zájmu výrobců (byly by leda v nějaké konspirační teorii plánovaného zastarávání), tak s řešením přijdou nejspíše rychle.

Vzhledem k množství větrníků by tak do čtrnácti dnů vzniklo pět strartupů na ultrazvukové defektoskopické drony, takže z tím by problém asi být nemusel. Jinak mi něco říká že takových otáček aby někam letěl VtE jen tak nedosahují, takže by spíš dopadl jen nějaké desítky až stovky metrů od elektrárny.

Je možná otázka ale jestli už nemáme techniku a společnost jako takovou přeregulovanou, pokud budeme požadovat a nasazovat regulace obdobné jako u JE a u nich je ještě zpřísňovat, i u relativně neškodných VtE (aniž bych hodlal popírat možnost vzniku milionových škod a usmrcení) vyžadovat náročné kontroly, možná nejsme na správném kursu vývoje. Ale vzhledem k módě kulatých rožků, helem, bublinkových fólií a nutnosti jistit i pitomé dveře ve vlaku X senzory, bych se nedivil. Spíš než o technických problémech to vypovídá o postupné a pomalé degeneraci společnosti a schopnostech lidí, což se projevuje až chorobnou snahou eliminovat každé sebemenší nebezpečí. Možná že úroveň některých kontrol v JE není normální, ale přehnaná (byť zrovna defektoskopie asi ne). Člověk se až někdy diví jak lidi v minulosti mohli přežít.

Martin Hájek
8. srpen 2017, 22:28

Stačí se podívat, jak se "zodolňovala" JE Mochovce proti zemětřesení nebo jaké jsou tam sítě kvůli pádu malého letadla a odborník na JE, kterým nejsem, by určitě uměl pokračovat. Na JE se dnes kupí hromady podle mého skromného názoru úplně nesmyslných požadavků a pak se divíme, že jsou drahé. To je jako dát někomu železnou kouli na nohu a divit se, že špatně plave.

Na druhou stranu na větrníky dnes nejsou požadavky co se týče bezpečnosti provozu ve smyslu významné havárie téměř žádné a přitom jde o docela slušná monstra. Jsme v EU, takže je jen otázkou času, kdy to přijde. Samozřejmě, že to někdo rád zajistí, o tom nepochybuji, ale také nepochybuji o tom, že si to nechá slušně zaplatit.

Jaderky také povinně tvoří fond na svou likvidaci. Můžeme diskutovat, jestli v odpovídající výši, ale mají něco takového i větrníky a nebo tu budeme mít jednou lesy rezavějících monster, ke kterým se nikdo nebude hlásit?

Jan Veselý
9. srpen 2017, 10:46

Jako, že by nikdo neměl zájem získat za odvoz pár set až tisíc tun železa, mědi, hliníku a plastů? Jediný problém vidím v listech rotoru. I to ovšem není nic s čím by si v nejhorším případě neporadily hydraulické nůžky a nejbližší spalovna odpadu. Osobně to vidím jako o několik řádů menší problém k řešení než stovky kontejnerů Castor s bývalými palivovými tyčemi a ozářenou reaktorovou nádobu zalitou v několik metrů tlusté vrstvě betonu.

Jan Veselý
9. srpen 2017, 10:40

Srandy, buráky. Kolik těch rotorů se, třeba loni nebo za posledních 5 let, urvalo a letělo do kraje? Bez čísel jsou to jen výkřiky. Jaderná bezpečnost se tak strašně řeší, protože případné škody (třeba přestěhování Českých Budějovic) jsou ničivé a platil by to stát, tak se nedivte, že si vymýšlí a kontroluje. Japonci měli v roce 2011 velké štěstí, že foukal vítr směrem na moře, taky mohli evakuovat Tokio. Takhle je fukušimský průser bude podle posledních odhadů stát "jen" asi 190 miliard USD.

To, že se někde urve rotor a někoho zabije je sice věc smutná, ale marginální a normálně pojistitelná.

Martin Hájek
9. srpen 2017, 11:00

Zajímavý globální přehled nehod souvisejících s větrnými elektrárnami je k dohledání na této stránce:

http://www.caithnesswindfarms.co.uk/AccidentStatistics.htm

Je tam i zajímavá poznámka: "No other energy industry works with such secrecy regarding incidents."

Jen tak mimochodem by mě zajímalo, jestli přepočteno na jednotku energie zemře víc lidí při těžbě uhlí nebo v souvislosti s výrobou ve větrných elektrárnách, protože to nejsou úplně malá čísla. Samozřejmě velká část úmrtí je při výstavbě nebo rekonstrukcích.

A tady třeba jeden příklad z dopravy:

http://www.itv.com/news/2017-05-16/giant-wind-turbine-blade-collapses-on-german-motorway-after-truck-crash/

Martin Hájek
9. srpen 2017, 11:04

A ještě poznámka. K tomu, aby byl větrník nebezpečný svému okolí nemusí hned zkolabovat věž. Stačí třeba taková banalita, kdy selže automatika, která ho má vypnout při námraze a ze stometrové věže pak létají šedesáticentimetrové kusy ledu. Když někoho trefí, má vystaráno.

Jan Veselý
9. srpen 2017, 12:20

Tý jo, to je strašné 179 mrtvých za celou historii na celém světě. Z toho 108 při výstavbě a údržbě VtE, tj. problém BOZP. To je dost ubohý výkon na haterský web, na který odkazujete.

Na jednotku vyrobené energie vycházejí VtE minimálně o dva řády lépe než uhelná energetika v USA a o tři řády lépe než uhelná energetika v Číně. A to se počítají jen přímé oběti v důsledku havárií apod. A samozřejmě mají obrovský potenciál se zlepšovat, data z mého zdroje jsou z roku 2012.

A ta "strašlivá" nehoda, kdy se zničila lopatka větrné elektrárny kvůli tomu, že na dálnici došlo k nehodě, protože někdo nerespektoval nadměrný náklad. No, hrůza.

Nemáte tam něco ještě zoufalejšího?

Martin Hájek
9. srpen 2017, 14:23

Rozhodně to není úplná statistika, je to jen ukázka, výběr z otevřených zdrojů.

Jinak samozřejmě nemáte pravdu. Vámi uváděný zdroj započítává i úmrtí v důsledku znečištění ovzduší, tedy nikoliv jen z důvodu nehod a havárií.

Navíc číslo za UK je o řád vyšší než udávané globální číslo, takže bych za takovou statistiku nedal ani pětník.

C
8. srpen 2017, 20:25

U toho vylepšování si musíme dát celkem pozor, protože všechny komponenty JE jsou namáhány jednak tlakově a tepelně, tak i radiačně, což myslím vede k nějakým změnám struktury kovu, takže by nejspíš museli do reaktoru dát nějakou lapací, nebo odraznou vložku, která by nádobu chránila. Odrazová by byla asi lepší protože by se více neutronů účastnilo reakce na krajích AZ. Pak by se také musely omezit velké změny výkonu, což ale znamená problémy při provozování sítě a kombinaci s OZE, ledaže by se s výkonem JE moc nehýbalo, ale to je zase dost limitující faktor, prostě je to problém s tím.

Mikeš
9. srpen 2017, 17:47

Všechny komponenty JE určitě nejsou namáhané radiačně.

Reflektory neutronů jsou u reaktorů běžné. Proč by mělo dojít k omezení změn výkonu nevím.?

C
9. srpen 2017, 18:31

Protože tím dochází ke značnému namáhání potrubí a dalších součást, takže každá JE má en omezený počet velkých změn výkonu.

Martin Hájek
8. srpen 2017, 13:12

Jen z povzdálí sleduji tuto diskusi. JE s varným reaktorem z roku 1971 mi opravdu líto není. Spíš je s podivem, že rozhodnutí o odstavení takového zdroje trvalo tak dlouho. To neříká nic o perspektivách jaderné energie ve Španělsku, ČR nebo EU ani to není nějaký protijaderný postoj. Prostě jaderné elektrárny s varným reaktorem a dobou výstavby v sedmdesátých letech obecně nemají na současné bezpečnostní standardy a tudíž nemají být v provozu. Ostatně uhelné elektrárny také budou poměrně masivně odstavovány kvůli zase jiným standardům, prostě vývoj postupuje.

Co se týče zvýšení využití větrných elektráren, tak té se dosáhlo velmi prostým trikem a je trochu zvláštní, že na to zatím nikdo neupozornil. Jednoduše ke stejné ploše vrtulí je dodáván menší generátor nebo naopak ke zvětšené ploše vrtulí je dodáván původní generátor. Výsledkem je, že při velmi příznivém větru už sama elektrárna upraví polohu listů vrtulí a část výkonu sama "odreguluje". Je to dáno tím, že na začátku byl na výrobce tlak na maximální výrobu elektřiny. Dnes je spíše tlak na rovnoměrnější výrobu elektřiny a tomu byl přizpůsobem design elektráren, protože ekonomické optimum se posunulo. Samozřejmě celková výroba elektřiny s danou vrtulí je NIŽŠÍ než dříve, ale využití instalovaného elektrického výkonu vzrostlo.

Jinak ty úžasné technické inovace, o kterých píše pan Veselý, jsou staré nejméně 10 let. Ve skutečnosti je už dnes větrný sektor na pevnině za zenitem a žádné převratné inovace čekat nejde. Ani do nich totiž nikdo neinvestuje. Pro EU a USA už nemá smysl něco vyvíjet, boom větrníků na pevnině tam brzy skončí, spíš dává smysl vymýšlet. Pro rozvojové země také nemá smysl nic vymýšlet, protože tam bohatě stačí to, co je a důležitá je hlavně nízká cena. Reálně tak lze významnější inovace očekávat jen u větrníků na moři. Tam je zajímavá jednak otázka měrných investičních nákladů a také životnosti, protože pracují ve velmi korozivním prostředí.

Martin Hájek
8. srpen 2017, 13:16

Omlouvám se za nedokončenou větu - spíš dává smysl vymýšlet, co s obrovským množstvím kompozitních odpadních materiálů, až ty větrníky doslouží.

Martin Pácalt
8. srpen 2017, 13:58

K odpadu: já bych to nechal na dně hlubšího šelfového moře. Je to duté, tak se tam nějaké breberky chytnou ;-). Rozhodně to nebude mít účinek jako plasty plovoucí na hladině, kde je pohyb života mnohem rozsáhlejší.

K těm lopatkám, máte na mysli ekvivalent proměnné geometrie jako o turbodmychadla ve spalovacím motoru?

Martin Hájek
8. srpen 2017, 18:13

Ano, ty lopatky se umí natáčet a tím měnit svou efektivní plochu vůči proudícímu vzduchu. To je základ toho, aby vůbec větrník mohl rozumně fungovat, protože energie předávaná větrem tuším roste s třetí mocninou jeho rychlosti a potřebujete dosáhnout rozumné využití generátoru v čase. Takže to větrníky umí už od začátku, není to žádná převratná novinka, pouze se to postupně různě vylepšovalo, ale princip je čistě mechanický a tudíž stále stejný.

C
8. srpen 2017, 20:17

Cca 3. mocninou, ono tam to jedno v je ve zlomku a jaksi děleno koeficienty a pak je tam jednou rychlost ve druhé mocnině samostatně, nebo nějak tak ten vzorec je. Jinak to také roste ještě s druhou mocninou poloměru. Samozřejmě že se mění preference, na druhou stranu je to tak dobře a nejspíš to vychází lépe než hnát všechno na špičku.

Martin Hájek
8. srpen 2017, 22:20

Neříkám, že je to špatně. Jen pan Veselý se nás snažil přesvědčit, že to využití větrných elektráren roste díky nějakým převratným objevům, tak jsem považoval za vhodné to uvést trochu na pravou míru.

NN
9. srpen 2017, 11:36

Ad Hájek: Energie unášená větrem (proudícím danou plochou) roste kubicky s rychlostí . Kolik z toho vyrobí větrník popisuje výkonová křivka stroje. Mám vypozorované pravidlo - ale je nutno znát i průběh Cp indexu (v závislosti na (v)) : Je-li křivka pro dané (v) rostoucí, roste výkonová rychleji nežli kubická, je-li nerostoucí+neklesající - roste jako kubická, je-li klesající roste pomaleji, nežli kubická.

Bezpřevodovkový stroj není žádná novinka z poslední doby(např. Enercon).

Klesá toliko výroba na m^2 činné plochy stroje snižováním poměru instal. výkon generátoru/plocha rotoru (vše ostatní ale musí být konstantní).

Martin Hájek
9. srpen 2017, 14:28

Ano, psal jsem o energii předávané větrem. Souhlasím s Vámi i v ostatním.

Komentáře pouze pro přihlášené uživatele

Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.

V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.

Přihlásit se