Domů
Elektřina
Štědrý den v Dukovanech oslaví víc než stovka zaměstnanců
jaderná elektrárna dukovany
JE Dukovany. Zdroj: ČEZ

Štědrý den v Dukovanech oslaví víc než stovka zaměstnanců

Elektřina
12 komentářů
24. prosinec 2017, 10:18
ČTK

Více než stovka zaměstnanců jaderné elektrárny v Dukovanech na Třebíčsku bude trávit Štědrý den v zaměstnání. Jen na Štědrý den elektrárna vyrobí přibližně 48 milionů kilowatthodin elektřiny, což odpovídá téměř třetině české spotřeby, která se každoročně o vánočních svátcích pohybuje kolem 160 milionů kilowatthodin denně. Celoročně jaderné elektrárny v Dukovanech a jihočeském Temelíně svou výrobou pokrývají 40 procent české spotřeby, uvedl mluvčí dukovanské elektrárny Jiří Bezděk.

Kromě pracovních povinností se pracovníci elektrárny mohou těšit na tradiční české menu.

„Kuchaři pro ně připravují zelnou polévku na kyselo a čočku, k večeři bude rybí polévka a smažený kapr s bramborovým salátem,“ uvedl Bezděk.

Odstavení jaderných elektráren Německo
Ilustrační foto

Štědrý den podle něj stráví v práci přibližně 90 směnových zaměstnanců provozu a blokových dozoren, 25 hasičů, pět pracovníků kuchyně, jeden lékař a členové fyzické ochrany elektrárny.

Spotřeba elektřiny celé České republiky v období vánočních svátků klesá oproti běžným pracovním dnům až o 20 procent. Největší vliv na tento úbytek má průmysl, naopak spotřeba domácností roste.

Dukovany s celkovým instalovaným výkonem 2040 megawattů pokrývají pětinu celkové spotřeby elektrické energie v ČR. Elektrárna má čtyři výrobní bloky.

Poslední letošní plánovaná odstávka skončila 3. listopadu, týkala se bloku číslo tři. Podle Štěpanovského tím skončilo náročné období několikaměsíčních odstávek spojených především s přípravami elektrárny na další dlouhodobý provoz.

Mohlo by vás zajímat:

Komentáře(12)
C
25. prosinec 2017, 00:07

Je škoda že ta elektrárna nezvládne ani pár dní běžet bez lidské obsluhy, nebo s dálkovým dohledem. Možná by nebylo na škodu poohlédnout s po umělé inteligenci, která by s tím mohla pomoci. Existuje vůbec ve světě program na postupné závádění umělých inteligencí do provozů jedených nebo jiných složitých elektráren? Elektrárny bez parního oběhu to už celkem zvládají s dálkovým ovládáním, kdy to přijde na elektrárny s parní turbínou?

Vláďa
25. prosinec 2017, 07:01

Trvalá obsluha je podstatě levnější a hlavně spolehlivější než přebujelý informační systém.

Tom
25. prosinec 2017, 11:48

Kolik stojí všichni zaměstnanci Dukovan za 10 let?

C
25. prosinec 2017, 13:22

Myslím že si pletete informační systém typu SAP s umělou inteligencí. SAP je pro tento účel totálně na nic, měl jsem na mysli umělou inteligenci pracující ze své oddělení černé skříně stejně jako operátor, s tím že se třeba ještě s omezeními pomocí něčeho neinteligentního, tedy zase subsystému který zabrání tomu by to inteligence odpálila.

Vláďa
25. prosinec 2017, 16:42

Sebelepší řídící systém je bez dostatku informací na nic. Umělá inteligence musí pracovat s realitou. Běžné napájecí čerpadlo obejde pochůzkář jednou za hodinu a při startu mu trvá orientace o stavu několik minut. Když bude vše ověšené čidly (tlak, průtok atd) tak k tomu musí odpovídat i náplně jednotlivých podpůrných systémů. Například běžná chladící voda obsahuje různé nečistoty které se na různých místech usazují a aby to fungovalo tak by náplň musela být z demivody, přitom ve věžích je výrazný chladící výkon odparem a to by vše prodražilo takovým způsobem že by jsme se museli obejít bez elektřiny.

C
25. prosinec 2017, 19:30

Netvrďte mi že tam dneska nejsou senzory nebo alespoň tabulky a že to jede "bajvoko". Buď ABB, nebo Siemens loni přišli se systémem monitorování stavu elektromotorů v reálném čase, přitom je to krabička za pár šupů. Dále je možné se inspirovat v kardiochirurgii, kde jsou mnohem přísnější podmínky než v JE, kde mají v částečných náhradách srdce zabudován systém detekce pracující jen s tím jak se chová rotor čerpadla a vyhodnocuje se to zpětně z odběru proudu a vibrací... Pokud se toto spojí, pak by to mohlo výrazně pomoci.

Kolik je odpar z věže? nestačilo by do 3. okruhu hnát vodu přes pískové filtry? (jak to je přesně řešené nevím, nikdy jsem zrovna po tomto nepátral)

Samozřejmě i třeba na hydroelektrárnu musí jednou za čas někdo zajet, ale podařilo se eliminovat většinu obsluhy. Když jsem byl kdysi na Dalešicích, tak velín (pokud jsem to určil dobře) a další prostory odpovídaly násobku počtu lidí co tam skutečně byl zapotřebí. Takže možná by se nasazením systémů dal omezit, výrazně, i počet zaměstnanců jaderných elektráren z nějakých 2k (nebo kolik to Dukovany mají) třeba na 1/4 nebo i méně. To by se mohlo pozitivně promítnout i do zranitelnosti elektrárny, co si budeme říkat, bezpečnostní prověrka nemusí odhalit všechno a nelze zaměstnance sledovat 24h denně.

Vláďa
25. prosinec 2017, 21:03

Pro jednu turbínu je třeba 32000 m3 chladící vody. Toto množství nikdo nepřefiltruje. Do určitých výkonů jsou použitelné suché věže ale pro EDU je to nepoužitelné. Vrátím se k jednoduchému napájecímu čerpadlu. Je zde chladící voda pro motor, pro 2x olejový systém, pro chlazení ucpávek čerpadla. Když vemu běžnou cenu jednoho měření množství cca 80000 Kč tak bych jich musel instalovat cca 10 na jedno čerpadlo a je jich tam 5. Kde je návazná kabeláž, vyhodnocení v řídícím systému. Velký problém v elektrárnách jsou bludné proudy které dokáží ovlivnit signály vstupující do řídícího systému. V prostoru kabelových lávek už mnoho místa není.

C
26. prosinec 2017, 01:48

Pravda, asi 10m3 za sekundu se nepodaří snadno filtrovat, leda že by existoval nějaký cyklónový filtr pro použití s vodou, což si vůbec nejsem jistý že je.

Dobře, a jak je to řešeno teď? Jak se zajišťuje že všechno běží jak má, jak se to kontroluje nyní? Přece tam už teď musí nějaké systémy, které toto hlídají, být. Nechce se mi věřit, že by to bylo hlídané jen lidmi a ještě s tím že musí obcházet X měřáků. Pokud to tam už je, v nějaké podobě, tak se spíš bavíme o problému jak ty signály svést do nějaké centrální jednotky, což už nebude zase asi takový problém. Datový tok také nebude nějaký extrémní, poslat jednou za sekundu datagram ve kterém je ID čidla a řekněme 4 floaty o 32 bitech je nic, věčnost, i když tam pustíte AD převodník, polezete do flash paměti uC, budete otravovat nějaké síťové rozhraní, vystavovat data na sběrnici, tak při taktu 1MHz je to pořád věčnost pro ten procesor. Nehledě na to je posílání datagramu s několika čísly směšná záležitost, hlavička datagramu by byla asi delší (při TCP/IP) než data.

Ty krabičky, o kterých jsem se zmiňoval fungovaly bezdrátově, pokud se dobře pamatuji, pak se také nabízí optické řešení, kdy rozbočovač bude asi méně náchylný než dlouhé souběhy vodičů, starost ohledně přeslechů tím odpadne, navíc jakmile jednou máme signál v číslicové podobě, můžeme jej zabezpečit samoopravným kódem a zároveň i detekovat o jednu chybu více než opravíme. A i kdyby ne, tak umíme poznat chybu vstupu (pokud budou hodnoty náhodné a mimo smysluplné hodnoty, dojde ke špičce o X řádů vedle...) Ta čidla mohou pracovat i bez přívodu napájení, například s energy harvestingem, to už se celkem běžně dělá, stačí mít třeba tepelný spád na jednom místě, světlo, nebo třeba chvění, dokonce jsem viděl nějaký návrh s využitím EM energie, něco na způsob klešťového ampérmetru.

O rušení bych se moc nebál, ani o prostor. Pokud poběží systém na optice, tak tam se nemá jak na vodiči co nakmitat a krabičky na to budou rozměrově malé navíc budou pracovat na frekvenci výrazně vyšší než 50Hz (1MHz je snad 20000. harmonická), takže ovlivnění asi nebude. Zbyly by nám přívodní vodiče, kde to asi lze ošetřit snadno, a krátký vodič od čidla, kde to asi zase lze ošetřit snadno.

Ale cena může být problém, to je pravda. Řekl bych že ten problém bude řešitelný, jen je třeba jej rozbít na vhodné kusy, zjistit co se jak přesně dělá, a pak jej navrhnout. Viděl bych to na 4 bloky:

1)Samotná umělá inteligence

2)Zajištění spolehlivé komunikace a měření

3)Určení nutných měřených vlastností systému a odpovídající reakce na změny

4)Úprava technologického zařízení tak aby lépe odpovídalo požadavkům autonomního provozu.

O bodech 1 a 2 si troufnu prohlásit že je máme z větší části vyřešené. AI se sice musí napsat, ale bude to nejspíš dost podobné ostatním, pak se musí nacvičit, to také lze. Bod 2 je pak asi také v podstatě hotový.

Zbývají body 3 a 4, o těch si netroufám ani moc hádat co všechno je v nich třeba udělat.

Vláďa
26. prosinec 2017, 06:51

To co popisujete odpovídá provozu na jmenovitém výkonu naprosto bez poruch. Když dojde k poruše musí zasáhnout obsluha podle okamžitého vyhodnocení stavu. Další problém je najetí a odstavení. Přechod mezi jednotlivými fázemi je docela komplikovaný a není to chvilková záležitost. Jak si dokáže nachytřený systém poradit s výpadkem měřících obvodů a zařízení případně bezpečně odstavit? S naprosto bezporuchovým provozem se nedá trvale počítat.

C
26. prosinec 2017, 11:18

Umělá inteligence se tomu říká z důvodu že systém je schopen reagovat velmi podobně jako člověk, dokonce jedna z definic říká že: Umělá inteligence je věda jak navrhnout systémy jejichž činnost bychom provažovali za projev inteligence, kdybychom nevěděli že ji vykonávají stroje. Případně je ta definice velmi podobná. Takže by si s tím měl ten systém poradit velmi podobně jako si poradí lidé dneska. Navíc ztráta jednoho z čidel, pokud všechna ostatní pracují, by neměla být problém, pokud se dají parametry odhadnout i z jiných měření. (Např. vypadne měření teploty oleje, ale víme že běží olejové čerpadlo, víme průtok a teplotu vody v chladiči oleje, tedy AI může předpokládat že vše běží zhruba jak má a není důvod zařízení odstavit, ovšem někam zaznamená poruchu a požadavek na řešení.)

Horší by byl výpadek celé jedné větve optické sítě v kritickém úseku, na druhou stranu pokud každou ze smyček reaktoru napojíte na jinou větev a k tomu budete snímat stav v obálce reaktoru, v hermetických prostorách, tak zase je AI schopná vyhodnotit jestli ztratila jenom větev, dokonce je možné zjistit i úsek, nebo se děje něco špatného. (Např. přišla jenom o nějaký rozbočovač sítě vs. poškození výbuchem parogenerátoru)

Celou najížděcí a odstavovací proceduru lze samozřejmě systém naučit do té míry, aby se to obešlo s minimem lidských zásahů, stejně tak změny výkonu atd. Takže nakonec místo toho abyste tam měl lidi co musí jednou za hodinu obejít daný úsek, bude stačit jednosměnný provoz s tím že zkontrolují stav měřicích soustav a systému. Akorát místo hodinového intervalu se jednou denně udělá větší kontrola kdy si to projde, zkontroluje že třeba údaj na manometru souhlasí s údajem hlášeným systému, že je sucho kde má být a že čidlo v jímce třeba nepočurala kočka, že dráty neukousla kuna atd. (Vím že v JE by se to stávat nemělo, ale zvířata vlezou všude i kam byste nevěřil že by vlezla) Za tímto účelem vybavíte technika nějakým handheldem podobným tomu co mají průvodčí ve vlaku a příslušným SW, načte si ID čidla (čárový či QR kód, RFID) což mu ze systému dotáhne hodnotu, následně ji potvrdí nebo nahlásí jako chybnou.

Umělé inteligence se dělají dneska už i tak aby pracovaly s neúplnými znalostmi, to je trochu rozdíl od klasického algoritmu, aby pracovaly s fuzzy logikou, která není čistě jenom binární TRUE-FALSE. Jinak by třeba moc, otázka na kolik je to dneska AI, nefungovalo rozpoznávání obrazu, kde nikdy nemáte přesně to co je na vzoru, ale je to různě natočené, jinak barevné, jinak velké...

Navíc třeba lze udělat už i AI, která bude další AI cvičit, nedávno to vyzkoušeli v Googleu, napsali dvě AI a jedna měla tu druhou naučit rozpoznávat věci v obraze, dopadlo to tak že vznikla lepší AI než pokud by ji cvičil člověk (využívá se např. posilované učení), takže by to mělo jít i pro JE. Ovšem je to minimálně na 5-10 let vývoje než to všechno dáte dohromady.

energetik
25. prosinec 2017, 19:45

Pokud by Temelín nebo Dukovany dokázal běžet bez obsluhy nebo jen s podstatně menší, tak by přišli atomteroristi o podporu u místních obyvatel které si tam platí. Nebyl by to žádný velký technický problém jako spíše politický a sociální.

Vinkler
2. leden 2018, 06:22

Umělá inteligence je líbivé heslo, u aut se vyvíjí již několik let velkým počtem týmů. Počet měření na autě je řádově 10 na 1. max 2. a je to pro všechna auta stejné. Ale na atomové elektrárně tak 10 na 4.-5. Dovedete si představit cenu vývoje spolehlivého SW? Cena navýšení HW by byla sice velká, ale řádově nižší než za SW. Navíc je každá elektrárna unikát.

Komentáře pouze pro přihlášené uživatele

Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.

V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.

Přihlásit se