Domů
Elektřina
Světový instalovaný výkon jaderných elektráren dosáhl rekordní úrovně
Výstavba nových bloků Leningradské jaderné elektrárny (zdroj Rosatom)

Světový instalovaný výkon jaderných elektráren dosáhl rekordní úrovně

Podle nově vydané ročenky Mezinárodní agentury pro atomovou energie (IAEA) s názvem Jaderné reaktory ve světě bylo v roce 2016 uvedeno do provozu 10 nových jaderných bloků. Celkově je tak na světě provozováno 448 reaktorů o instalovaném výkonu 391 GW – nejvíce v historii.

K 31. prosinci 2016 bylo dle Mezinárodní agentury pro atomovou energii IAEA v provozu 448 reaktorů. Do provozu bylo uvedeno 10 reaktorů, což je stejné číslo jako v předchozím roce. Tři jaderné bloky byly permanentně odstaveny, 61 je ve výstavbě. Dále započala výstavba třech nových bloků – dvou z nich v Číně, jednoho v Pákistánu.

Aktuálně jsou tak v provozu jaderné elektrárny o celkovém instalovaném výkonu 391 GW. Jedná se o nejvyšší hodnotu v historii. V roce 2017 je naplánováno zprovoznění 3 jaderných bloků o celkovém instalovaném výkonu 2,3 GW.

Již 37. ročník publikace Jaderné reaktory ve světě přináší velmi aktuální data. Členské státy IAEA pravidelně vyplňují informace o budoucích plánech a aktuálním stavu svých jaderných reaktorů do jednotného systému. Tím je docílena vysoká aktuálnost této ročenky.

„V posledních 20 letech bylo k elektrizační síti připojeno mnoho nových jaderných elektráren. To velmi dobře demonstruje důležitou roli, kterou hraje jaderná energetika k zajištění rostoucí světové poptávky po elektřině,“ uvedl Michail Chudakov, ředitel divize jaderné energetiky IAEA.

Asie – jaderná velmoc

Největší rozmach zažívá aktuálně jaderná energetika v Asii. Z 10 nově postavených bloků v roce 2016 jich hned osm bylo postaveno v tomto světadíle. Konkrétně pět v Číně, po jednom v Indii, Jižní Koreji a Pákistánu. Jeden reaktor byl uveden do provozu ve Spojených státech a jeden v Rusku.

Zdroj úvodní fotografie: Rosatom

Mohlo by vás zajímat:

Komentáře(13)
Milan Vaněček
26. květen 2017, 15:21

Tedy takovou dlouhodobou stagnací jaderné energetiky, která probíhá v našem století (podívejte se na data od roku 2000, viz třeba stránky ČEZu o jaderné energetice), tím bych se nechlubil. Je to v přímém kontrastu s rozvojem výroby elektřiny ze slunce a větru. Ani k 1.1.2017 nedosáhly JE takové výroby elektřiny , jakou měly kdysi ( třeba v roce 2006).

Pavel
26. květen 2017, 21:26

Jaderná energetika stagnuje v západní Evropě ... a to je důvod proč mají země západní Evropy nejvyšší ceny elektřiny.

C
26. květen 2017, 21:57

To že je tam korelace neznamená přičinnost.

Západní reaktory byly hodně dlouho pronásledovány protahováním a prodražováním staveb, navíc když se podíváte tak pokud si na něj ta společnost půjčí, pak se cena proudu z něho dostane na 100-120€. Takže by ani tak nemohly moc dobře cenu elektřiny snižovat.

pavel
28. květen 2017, 18:57

Opět si cucáte z prstu hausnumera. Protahování a prodražování staveb JE stěží může mít něco společného s extrémně vysokými cenami elektřiny v Dánsku či Německu, když se tam žádná nestaví. Ano, masivní překračování rozpočtů a termínu dokončení bezesporu má vliv na růst cenu elektřiny ... ale pouze v případě oze parodií na elektrárny, viz Bard off shore 1. Naopak země, kde se JE staví, tak i když došlo díky extrémně přísným předpisům k překračování rozpočtu, mají podstatně nižší ceny elektřiny než země EU dotující tzv. oze.

C
28. květen 2017, 20:29

Tak si prosím najděte kolik se odhaduje cena z Hinkley point C, asi 92 liber/MWh, v době kdy byl tento údaj aktuální stála libra asi 30 Kč, euro 27 Kč, tedy nějakých 102€ +- nepřesnost kurzu atd. Agentura Lazard uvádí v reportu 10.0 cenu 97-136$/MWh pro jaderné elektrárny.

Možná kdybyste si ten původní komentář přečetl pořádně, tak všechno co říkám je že mám dost pochybnosti o tom, že by jaderky v současném stavu mohly snížit cenu. I kdybyste si k dnes soutěženým 60€/MWh z OZE přidal 20€/MWh jako cenu za přípojku, tak jste pořád o 20€ níže než je tomu u proudu z JE.

Jinak to Německo a Dánsko mají celkem brutálně zdaněnou elektřinu.

ec. europa. eu/eurostat/statistics-explained/index.php/File:Electricity_prices_for_household_consumers,_second_half_2015_%28%C2%B9%29_%28EUR_per_kWh%29_YB16.png

Když se do toho pak podíváte tak se vám ta vaše korelace jádro=levná elektřina rozpadne, ale objeví se jiná, státy co teď do energetiky masivně investují a státy, které jedou ze setrvačnosti. Netěžit z již postavených elektráren, které mohou mít opravdu nízké náklady, muset všechen proud vyrábět v nových s LCOE 50-60€, při nejlepším, tak nemáte šanci se na nízké ceny dostat.

Je jedno jestli takovou dotaci upíšete na OZE nebo je to cena z klasické elektrárny, vždy se to prostě projeví.

Milan Smrž
29. květen 2017, 17:52

Slyšel jste o dotacích do jaderné energetiky? Jistě, když se na to oficielně zeptáte, tak vám všichni řeknou, že státní rozpočet nemá žádnou položku "jaderné elektrárny", to je pravda.. Ale ve třetím dodatku smlouvy euratom jsou uvedeny různé daňové výhody pro stavbu JE, například výhodné půjčky neplacení DPH za běžné stavební hmoty, apod. Víte proč jsou vysoké ceny elektřiny v Německu a Dánsku? V Dánsku tradičně je všechno drahé a energie nechali na vyšší úrovní v důsledku ropných krizí a v Německu je na elektřinu další daň. Nota bene právě ona euratom smlouva je placena všemi státy EU ať staví nebo nestaví, či dokonce vůbec žádnou JE nemají (Rakousko). Taková "jaderná solidarita".

pavel
3. červen 2017, 21:18

Takže znovu a po lopatě, jak se náklady na výstavbu JE v GB promítají do cen elektřiny v Německu a Dánsku, tj. v zemích, které mají nejvyšší cenu elektřiny v Evropě, kde se žádná JE nestaví (nebo dokonce ani neprovozuje) a místo toho se soustředí na výstavbu oze parodií na elektrárny?? Můžete mi to nějak smysluplně vysvětlit??

Typická demagogie, neřkuli lež, ony totiž oze parodie na elektrárny jsou dotovány právě z poplatků, které spotřebitelé musí platit za elektřinu navíc. Ergo v Dánsku a Německu, mají "brutálně zdaněnou" elektřinu právě proto, že brutálně dotují tzv. oze a proto také mají brutálně vysokou cenu elektřiny.

Jinak jste nic nepochopil. Jedinou koleraci, na kterou odkazuji je tato: vysoký podíl dotovaných tzv. oze = extrémně vysoká cena elektřiny.

Ke smržovi: Žvaníte zcela z cesty. Víte vůbec kdy vznikl EUROATOM? Evidentně ne. Dnes nikdo daňové úlevy JE neposkytuje. A pokud si myslíte, že členské státy EUROATOMu plat nějakou výstavbu JE, tak byste se měl léčit. Ostatní viz výše.

C
3. červen 2017, 23:07

Pane Pavle,

celou dobu se Vám snažím říct, že ať se postavíte na halvu, nebo třeba vyvoláte temného pána Cthulhu, tak cena 1MWH Z NOVÉ JE bude stejně nákladná jako cena proudu z OZE. Pokud budete chtít udělat jedno nebo druhé, do cen se to promítne vždy a vždy negativně. V současnosti je burzovní cena proudu kolem 30€/MWh, střízlivé odhady pro OZE se pohybují cca od 70€ a pro JE, pokud jsem se dobře díval a nebudeme uvažovat Ruské financování, od 90€/MWh, i s Ruským kapitálem jsme na nějakých 50-60€/MWh. FVE s bateriemi také kolem 90€/MWh, na současném evropském trhu se ani jeden z nich bez dotace nebo jiné formy podpory neobejde.

V těchto podmínkách, když máme silovou složku kolem 30€, kdybychom započetli v ČR nezvládnutou podporu OZE (přece je důležitější se starat o vlastní korýtko než provádět kroky pro občany. Tou dobou již vláda nebyla, v parlamentu se pro změnu zákona mohla najít podpora, rozpuštěn nebyl, zelení byli v podstatě ze hry, nestalo se tak) tak jsme někde na 50€/MWh, odpojování starých zdrojů s minimálními náklady a jejich náhrada novými, které musí umořovat investice a mají tedy vyšší náklady, ke zvýšení ceny povede.

Německo během posledních 20 let instalovalo ve větrnících produkční ekvivalent asi 11GW JE, ve FVE dalších 5GW ekvivalentu JE. Ukažte mi jinou zemi v Evropě, která během poslední doby instalovala (od základu, ne dodělávky restů z minulosti) a zprovoznila, proporcionálně dle velikosti, ekvivalent výkonu zdrojů takto nákladných. Cena produkčních ekvivalentů v JE a OZE je zhruba stejná, 1GW VtE se počítá na 40mld korun, potřebujete asi 4x tolik pro produkční ekvivalent JE, jsme tedy na 120mld korun, což je tak cena za JE o 1GW. Vzhledem k tomu že nová JE ve Finsku ještě nedodává, nemohla se na ceně proudu nijak víc projevit, ale uvidíme kolik do ní přiteče od lidí peněz za MWh, ať už přímo v platbách za elektřinu, nebo z jiných daní jdoucích do rozpočtu.

Jediné co se občas instaluje je nějaká ta uhelka, nebo PPE, kde ale největší část ceny tvoří paliva, 1GW PPE stojí asi 14mld korun, cca 1/10 toho co 1GW JE, i pokud to dopadne tak že je z ní zakonzervované a málo využité zařízení a společnost má dalších X elektráren, do ceny proudu nezasáhne nějak rapidně, případné ztráty a nutné hodiny aby byla stále provozuschopná se pak dají rozpustit do ceny ze starých elektráren, opět se to rapidně neprojeví. Jistě, cenu proudu lze držet dole na úkor zisku, to se hádat nebudu.

Pokud bychom vzali výše zmíněnou cenu proudu, tak by objem dotací a tedy daní, který by byl třeba pro rentabilnost nových jaderných zdrojů, byl zhruba stejný jako v současnosti do OZE. O jaderné renesanci se mluvilo před krizí, tehdy stál barel ropy hrubě přes 100$ a 1MWh stála také nad 80€, pokud se dobře pamatuji. Z pohledu zákazníka je jedno, jestli za silovou elektřinu zaplatí 30€/MWh, 30€/MWh jako dotaci a dalších 20€/MWh na vedení (což se udává jako horní hranice pro přípojky mořských větrníků), nebo jestli zaplatí 80€ za proud z jaderné či třeba plynové elektrárny.

Vaše rovnice je tedy chybná, má tma být: (Výstavba velkého množství nových zdrojů) = (drahá elektřina) /*něco ala lambda výraz z lambda kalkulu z toho dělat opravdu nebudu*/

V momentě kdy budete masivně budovat v krátkém časovém období nové zdroje tak cena proudu pomalu poroste až se bude limitně blížit ceně za jakou tyto nové zdroje vyrábí. Bude jedno jestli je to FVE, VtE, jaderka, uhelka, nebo zařízení běžící na andělský prach, dobré slovo či energii éteru. Pokud tato zařízení budou tvořit výraznou majoritu, pak tomu bude odpovídat i cena.

pavel
5. červen 2017, 21:58

Jinými slovy, na mou jednoduchou otázku nejste schopen odpovědět a opět jen blábolíte a cucáte si z prstu hausnumera. Ty vaše vlhké oze sny narušuje několik základních faktů. Za prvé, dánové mají ještě vyšší cenu elektřiny a při tom se do žádných masivních investic v poslední době nepouštěli. Za druhé, copak měli Němci nějaký nedostatek zdrojů, že museli tak masivně investovat? Nikoli. Vymysleli si tu zhovadilost jménem energiewende, levné, bezpečné a moderní jaderné zdroje, které mohly ještě desetiletí sloužit, odstavují a nahrazují je uhelnými elektrárnami, přičemž předstírají, že jejich energetika bude založena větru a slunci. To předstírání je ročně stojí desítky miliard eur.

No aspoň, že neomíláte ten nesmysl o tom, že v Německu je elektřina drahá kvůli zdanění. To jsem se nasmál. :-) Taky jsem si všiml, že jste se ani nenamáhal komentovat fiasko Bard Ofshore 1.

Zeptám se znovu, jak se JE v GB promítají do cen elektřiny v Německu a Dánsku? Odpovíte normálně nebo se opět budete vymlouvat? Taky byste mi mohl odpovědět na otázku odkud jste si vycucal ty hausnumera výše, a zda jste do nich započítal ty bilionové náklady navíc, které oze parodie budou nezbytně vyžadovat, tedy masivní zálohy a stovky ne-li tisíce kilometrů nových vedení, přičemž jak to vypadá, tak je v Německu budou muset kompletně dávat pod zem (tedy náklady se vyšplhají na desetinásobek)?

Vláďa
27. květen 2017, 06:16

Na jedné straně je spotřeba a na druhé straně výroba , toto musí být v rovnováze. Když má některý zdroj přednost tak jiný musí ustoupit. OZE jsou v módě a tak jinde musí výroba klesnout. Pokud bude kam je to OK. Když se provoz zdroje nevyplatí tak se sám po čase odstaví. Zatím je kde dorovnávat výkon. Na druhé straně pokud se sníží velikost záložního výkonu pod únosnou bude nutno problém nějak řešit a vždy to bude drahé.

Petr
27. květen 2017, 09:15

Stagnace je skutečně jen na Západě, kterému díky jeho školství došli inženýři a odborní stavebníci, takže už je nedokáží dostatečně levně a spolehlivě stavět.

Čína naopak už dokončila čistě vlastní reaktor, a teď bude stavět minimálně 2 až později 4 nové ročně po desítky let. Čímž zabezpečí dostatečný růst globální jaderné energetiky sami o sobě.

Rusko taky dokončilo nejmodernější reaktor, a jestli Indie chce začít skutečně rychle průmyslově růst jak deklaruje, tak jich bude muset brzo větší množství odebrat právě od nich.

C
27. květen 2017, 12:59

Otázka jestli by se Číně a Indii taktéž nevyplatily solárně-termické elektrárny, slunečných a suchých oblastí na to mají celkem dost.

Na školství bych to nesvaloval, to už větší vliv na cenu bude mít vysoká minimální mzda atd. Když si vezmete že by to mělo být třeba 20 tisíc lidí po dobu 5 let každému minimálně 5€/hodina, tak už jenom toto, aniž bych započetl odvody, tvoří kolem 1mld €, navíc tam nemůžete zaměstnat každého takže to bude často i více než 5€/hodina. No a při půjčce se Vám ta miliarda pěkně zúročí. Tady ty problémy si jděte vyřídit s těmi co vymýšlí všemožné dávky, transfery a podobně, práce je uměle drahá a je to vidět nejen ve stagnaci a drahotě jaderek, ale i na stavu průmyslu. Import "levné" pracovní síly nepomáhá, blahobyt je dán pouze existencí zemí s nižší cenou práce, dostatečnou kvalitou a levným transportem.

Také si vezměte jaké nástroje si obyvatelstvo během 20. století vymohlo, takové že v podstatě cokoliv většího se dá velmi snadno zablokovat. Jedno jestli je to elektrárna na uhlí, uran, nebo vodu. ke všemu musí být desítky posudků, do toho se začnou plést aktivisti... Máte tam relativně velký dostatek energie z fosilních paliv. Stagnace jádra na západě má mnohem složitější příčiny, jenže do těch se tak snadno jako třeba do školství netrefuje. Ono by totiž vypadalo blbě říct třeba že by aktivistické skupiny (lidé), neměly mít právo do projektů JE zasahovat.

2-4 reaktory ročně v Číně nic moc nevytrhnou, ani z hlediska jejich domácí spotřeby natož z hlediska celosvětové, která roste a rostla by rychleji, stejně jako ekonomika nebýt přiškrcení relativně stále vysokou cenou ropy, nedobrými podmínkami pro transport LNG (upřímně je to stále dost novinka) a neustálou destabilizací rozvojových regionů. V Číně i Indii je obrovský rozdíl ve spotřebě mezi jednotlivými regiony, který se bude muset teprve srovnat.

C
5. červen 2017, 22:55

Pane Pavle,

odpovím Vám jednou a naposledy, cenu proudu budou zvyšovat jakkoliv nové masivní instalace. Je jedno které. To je celé co říkám, jenom vy si tu pořád melete vaši naprosto nelogickou otázku o tom jak JE v GB budou zvyšovat cenu v DE.

Cenny za MWh jsou prosím z reportu spol. Lazard - Levelized Cost of Energy Analysis 10.0. Cenu před krizí s dohledejte, jak pro ropu tak pro elektřinu na kurzy cz.

Ekvivalenty si prosím snadno přepočítáte z koeficientů ročního využití pro příslušné JE a OZE, to je celkem jednoduché, vlastně to můžete přepočítat i podle jakékoliv JE se známou produkcí a výkonem. Vše je veřejně dostupné.

Energetická politika je plně v rukou každého státu, stejně jako to jestli bude vedení vzdušné nebo podzemní. To že se rozhodli všechno překopat je jejich volba, stejně jako je volby společností (a lidí) tady dál jít cestou malých iterací, povětšinou jen vylepšení stávajících elektráren a pak se kasat jak je to s klasickou energetikou levné. Je, ale jenom dokud se nerozhodnete na systém pořádně hrábnout.

Plynová záloha bude stát poměrně nic, za cenu 1 bloku JE totiž pořídíte asi 10x tolik PPE, takže za cenu jednoho bloku někde by ČR mohla nahradit celou současnou flotilu elektráren zbrusu novými PPE. Eventuálně ještě uhelnými elektrárnami, ale to se všichni shodnu že je uhlí fuj, takže to asi neklapne. U těchto elektráren jsou zase celkem vysoké palivové náklady.

Dánsko během posledních deseti let zvedlo instalovanou kapacitu větrných elektráren o asi 2000MW, původní byla 3000MW, to se také někde projeví. Nemyslete si že ne, předělávají i jiné elektrárny a za posledních pár let instalovali kolem 800MW FVE. Pokud toto není podle vás pro zemi jako Dánsko masivní investice, tak nevím co je.

Komentáře pouze pro přihlášené uživatele

Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.

V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.

Přihlásit se