Domů
Elektřina
Švýcaři se v referendu vyslovili proti novým jaderným elektrárnám
jaderná elektrárna

Švýcaři se v referendu vyslovili proti novým jaderným elektrárnám

Elektřina
22 komentářů
21. květen 2017, 17:48
ČTK

Voliči ve Švýcarsku se v dnešním referendu jasně vyslovili proti stavbě dalších jaderných elektráren. Podle konečných výsledků, o nichž informovala rozhlasová a televizní stanice RSF, příslušný vládní návrh zákona o nové energetické strategii do roku 2050 podpořilo 58,2 procenta hlasujících.

Zákon, který má vstoupit v platnost začátkem příštího roku, také například zpřísní normy pro emise oxidu uhličitého u aut a zvýší podporu obnovitelných zdrojů energie. Stávající jaderné elektrárny budou moci zůstat v provozu, dokud budou bezpečné. Ve Švýcarsku je nyní pět jaderných elektráren, první z nich se má uzavírat v roce 2019.

Kritici zákona varovali, že novinky vyjdou jednu domácnost na 3200 švýcarských franků (77.700 korun) ročně navíc a že se zvýší závislost země na dovozu elektřiny. Nicméně ministryně pro energetiku Doris Leuthardová takové odhady odmítla jako přehnané s tím, že nová opatření přijdou každou domácnost na 40 švýcarských franků ročně, napsala agentura Reuters.

Jaderná elektrárna Chapelcross
Ilustrační foto

Téměř 60 procent elektrické energie vyrobené ve Švýcarsku pochází z obnovitelných zdrojů, zejména prostřednictvím vodních elektráren.

Z údajů zveřejněných stanicí RSF vyplývá, že se referenda zúčastnilo méně než 50 procent oprávněných voličů. Podle médií mělo možnost hlasovat 5,3 milionu lidí a RSF dnes uvedla, že zákon podpořilo 1.321.900 hlasujících, kdežto 949.200 bylo proti. Není zřejmé, zda byly některé hlasy neplatné, a pokud ano, kolik.

Mohlo by vás zajímat:

Komentáře(22)
Milan Vaněček
21. květen 2017, 19:23

Jsem rád, že to dopadlo tak jak jsem předpovídal, z 26 kantonů byly proti jen 4, volební účast byla průměrná, jako bývá obvykle.

Když jde o peníze a o zdraví občanů, tak by se mělo vždy rozhodovat v referendu, po obšírné diskusi v parlamentu. Je škoda, že u nás vítězí stále "to nééjde", pokud se týče zákona o referendu. Švýcarský demokratický systém je nejosvědčenější ve světě a nejlepší pro státy velikosti Švýcarska či ČR.

Martin Pácalt
21. květen 2017, 20:02

Vzhledem k tomu, jakou (relativně vysokou) podporu má dlouhodobě jaderná energetika v Česku , bych si i já přál, aby se podobným institutem rozhodovalo o české energetické budoucnosti. Ale s Babišem v čele to nejspíš neprojde (ani referenda, ani stavební investice obecně - viz. dálnice za poslední 3,5roku, minulý "přebytek" státního rozpočtu a spol.). Přitom si i běžný člověk umí rámcově spočítat, jenom kolik kapacit (jaderných, uhelných) odpadne během následujících 20ti let tím, že skončí jejich životnost technická nebo morální.

C
21. květen 2017, 21:42

Na přestavbu či rekonstrukci naší energetiky se musí počítat minimálně s bilionem korun a to to nejspíš dost podceňuji. Otázka kdo a ak by to měl zafinancovat a jak tu vlastně chceme spravovat veřejné věci.

Vláďa
22. květen 2017, 06:17

U nás se jedná o tak velké peníze za dobu přesahující délku mandátu že se do toho nikdo nepohrne. Švýcarům hraje do karet ráz krajiny ale stačí trochu krutější zima a voda v nejnevhodnější okamžik zůstane na kopci.

C
22. květen 2017, 13:01

Že by zamrzla přehrada po dno jsem ještě neslyšel. Ty penze nejsou zase tak velké, je to srovnatelné se státním rozpočtem a HDP je u nás kolem 4.5 bilionu korun.

Spíš jde o to, jestli by to měl platit stát přes nějakou (polo) státní firmu, nebo jestli se má vytvořit rámec a nechat to dělat společnosti soukromé a podle toho přizpůsobit i zahraniční politiku a ovlivňovat politiku celé unie.

Tedy:

Buď se má stát v energetice aktivně angažovat a přes státní aktivity postavit asi 6-8 reaktorových bloků, vybere model reaktoru a financování. A třeba je posléze se ziskem prodat.

Nebo má stát vytvořit rámec a pravidla pro výstavbu těchto bloků soukromými subjekty a nebude jim diktovat ani model, ani financování, vypíše podporu projektu s návratností investice na 20-30 let, výše podpory se upraví dle skutečných nákladů.

Nebo se má na energetiku vykašlat určit si prioritu, například konec spalování uhlí a redukci emisí a pak nechat soukromé společnosti to řešit, s největší pravděpodobností by to pak vedlo na plynové elektrárny, což by pak vedlo na politiku přátelskou vůči zemím odkud je možné plyn dovážet, případně na angažování se, přes tu společnost pro průzkum moře co v ní má podíl, v námořní těžbě hydrátů methanu. Nejnověji se do toho začíná pouštět Čína.

Vzhledem k nerozhodnosti a sumě o kterou se jedná by mohly být vhodné druhé dvě varianty.

Martin Hájek
21. květen 2017, 22:31

Volební účast byla necelých 43 %. Pro návrh se tak ve skutečnosti vyslovila necelá čtvrtina oprávněných voličů. To mi jako velké vítězství nepřipadá. Nevím jak je to ve Švýcarsku, ale bylo by dobré mít minimální práh účasti pro závaznost výsledků referenda, aby aktivní menšina nediktovala většině. To už ostatně dobře vědí ve Velké Británii.

Milan Vaněček
22. květen 2017, 07:22

Vždyť jsem Vám to už psal, účast byla taková jako obvykle bývá. Nepoučujte Švýcary jak organizovat referendum, my si taky nenecháme radit třeba od rusů jak vařit pivo.

Ta nadpoloviční část je spokojena ať to dopadne tak a nebo onak. Jsou spokojeni že jsou švýcarskými občany. Nenechají si diktovat.

energetik
22. květen 2017, 12:37

Souhlas, těm ostatním je to jedno, nebo je to nezajímá tak ať nehlasují.

Martin Hájek
22. květen 2017, 13:04

Nikoho nelze nutit, aby hlasoval. Ale ten, kdo chce něco schválit, by měl být schopen přesvědčit většinu všech voličů, aby pro to hlasovali. To je celé. Pokud nepřesvědčil většinu, tak výsledek je nula, to je fér, nemyslíte?

Martin Hájek
22. květen 2017, 12:51

Já nikoho nepoučuju, jen jsem konstatoval fakta, ta se Vám nehodí, tak píšete o vaření piva. Fascinuje mě, jak Vy přesně víte, co si myslí nadpoloviční většina Švýcarů, kteří v tom referendu vůbec nehlasovali. Vy jste se jich ptal?

Milan Vaněček
22. květen 2017, 15:18

Pane H., zase jen kecy. Kdyby jste přes dvacet let ve Švýcarsku žil (vždy jen pár měsíců v roce) tak by jste taky věděl to co já. Já jsem Vám předpověděl jak to dopadne, účast v referendu byla jako bývá obvyklé, výsledek byl jasný. Howgh.

Martin Hájek
22. květen 2017, 17:00

Jenom se mi líbí, že o mě tvrdíte, že chci Švýcary poučovat, což samozřejmě není pravda, ale Vy sám je nechcete poučovat, vy rovnou víte, co si myslí. Protože jste tam občas pobýval. No to je geniální, jenom si to trošku porovnejte v hlavně, s čím sem lezete a urážíte inteligenci každého gramotného čtenáře.

C
22. květen 2017, 12:49

Pořád je lepší nechat rozhodovat takto lidi, než aby to dělala skupina snadno ovlivnitelných, případně příslušností ke straně vázaných, poslanců. Čest výjimkám.

To že se k referendu nedostaví část obyvatelstva je ale také jejich právo a způsob volby, nikdo tady ani v Británii lidem nezakazoval se k referendu dostavit. Protesty, kolik z těch demonstrantů v Londýně má skutečně britské občanství niko neví, den či týden po jsou pak hloupost, to stejné v USA po prezidentských volbách, vyjadřovat nesouhlas s volbami ničením majetku? Sice tam mají pofidérní systém, ale i tak dost velká část voličů zůstala doma. Snažit se vydupat si změnu v takovém případě násilím je zcela nelegitimní krok. Něco jiného by bylo kdyby jim ve vstupu do volebních místností někdo bránil.

Pokud má být závazná účast pro platnost referenda, pak by měla být i pro platnost voleb, jenže to by snadno došlo k tomu že prostě nebude velmi dlouho fungovat parlament, velmi by to pak svádělo k ustavení diktatury, nebo dědičné monarchie, ale koho pak na to místo? Habsburka? Nějakého přeživšího Romanovce jak snad chtěl Rašín? Hohenzollerna?

Současný model demokracie má podstatné vady, které vznikly z historických důvodů. Jednak není u nás institut referenda, a jednak udělování volebního práva či občanství je také neideální a z toho nejspíš plynou i nízké účasti ve volbách. Myslím by bylo lepší kdyby volební právo získávali lidé buď na základě dosaženého vzdělání, nebo absolvování testu jako na řidičák, co že to vlastně máme za instituce a co dělají, nebo na základě odvodů za poslední volební období. Co se týče občanství, tak s udělením, pokud jsem to dobře pochopil, musí ve Švýcarsku souhlasit i obec ve které daná osoba žije, to by se mohlo hodit i u nás.

Martin Hájek
22. květen 2017, 13:01

Myslím, že jste si sám docela dobře odpověděl. V případě voleb nelze jejich platnost omezovat volební účastí, protože někdo musí řídit zemi, kraj, obec. V případě referenda to možné je a také to řada rozumných zemí včetně ČR dělá - viz obecní referenda.

Jinak platí, že jakékoliv omezování volebního práva je cesta k totalitě a vůbec neplatí, že lidé s vysokoškolským nebo jiným vzděláním mají nějakou vyšší hodnotu než ostatní. To je jen produkt nafoukanosti některých vysokoškoláků, kteří jsou ve skutečnosti pro společnost často méně užiteční, než uklízečka se základkou, nebo dokonce škodí.

Milan Vaněček
22. květen 2017, 15:24

Pane H. nekalte vodu. V meritu článku je jak dopadlo referendum ve Švýcarsku o jejich energetické koncepci do roku 2050. Jak dopadlo to víte. A švýcary o přímé demokracii poučovat nemusíte. Nebuďte směšný.

Martin Hájek
22. květen 2017, 17:03

Nikdo Švýcary o ničem nepoučuje. Pouze Vy tu tvrdíte, že víte, co si Švýcaři myslí a to je tedy fakt dost silné kafe. To já osobně bych si netroufl říct ani o Češích, natož o zemi, kde jsem občas pobýval, navíc pokud je ta země tak různorodá národnostně, jazykově, jako Švýcarsko. No nic, každý ať si vyhodnotí, kdo je tu směšný.

C
22. květen 2017, 19:03

A referendum není způsob jak zemi řídit? Ono i pro případ voleb by to šlo udělat tak aby se systém zcela nezasekl. Ano nebudou nové zákony, ale úřední mašinerie rezortů by se nezasekla. Pokud se dobře pamatuji, v Belgii jim parlament nefungoval snad přes 500 dní, nic moc extra se nedělo.

Ono to minimum pro závaznost referenda je dost dvojsečná záležitost, nebýt toho limitu, tak je po všech těch diskuzích kolem nádraží, takto se dál pokračuje ve zdržování a současné se musí tak jako tak opravit aby vůbec nějaké vlaky v centru Brna stavěly, jak na deníku jeden diskutér trefně poznamenal: Musí se opravit aby nám nespadlo na halvu, nebo lokomotiva do podchodu

Pokud by se celostátní referendum zavádělo, což by bylo záhodno, pokud by měla být minimální účast, pak by se tato musela nastavit nějak v korelaci s volbami do poslanecké sněmovny, třeba o 5-10% menší, protože referendum bude méně zajímavé pro voliče, tak aby to nevedlo na většinu neplatných referend.

Nejde o hodnotu člověka, ta je konec konců relativní, ale kdo chce volit by měl mít minimálně základní povědomí o tom, jak to funguje, o struktuře atd., je jedno jestli je to uklizečka nebo vysokoškolák. Ono i v mnoha zemích které bereme jako demokratické existují jistá omezení, například v podobě nutnosti se registrovat k volbám na nějakém úřadě.

Je otázka jestli opravdu vede omezení, například nutností registrace, k totalitě, nebo jestli je to opačně. Ona totiž široká demokracie dost často ke vzniku totality také přispívá.

Pavel
22. květen 2017, 22:16

Z čehož plyne, že čím více tzv. oze tím více je nutno dotací do energetiky, přes to co zde a jinde tvrdí zelení magoři.

C
23. květen 2017, 01:13

Asi jakoby se nikdy nedotovala fosilní paliva.

Když si vezmeme jenom všechny de-facto dotace a úlevy pro fosilní paliva, tak v roce 2015 to bylo 5.3 bilionu dolarů. Historické dotace jen v Evropě a do infrastruktury činí stovky miliard eur a to jenom od roku 1970, všemožné podpory z dřívějška nikdo nedopočítá. Ona nutnost dotovat OZE vzniká mimo jiné z tohoto faktu.

Kdyby se historicky vlády nepletly do energetiky, průmyslu a dopravy, tento problém by s největší pravděpodobností nenastal, stejně jako by třeba nenastal problém autobus/kamion vs. vlak.

Bohužel se stalo a teď je třeba se z něj nějak elegantně a co nejvíce bezbolestně dostat. Dotace do těžby ropy a plynu nejsou mnohdy v rukou země tyto spotřebovávající, zavedení daně na škody z uhlí také ne, majitelé dolů by zdražili, pro poškozené by to bylo ještě horší, jak odstranit v podstatě dotaci povrchových lomů netuším, jediné co zbývá tak zřejmě je zavádění dotací do OZE. Podobné problémy by se našly skoro ve všech odvětvích, zemědělství, doprava, asi i školství, jiné ale v podstatě s dotacemi provázané.

Dotace a podpory jsou zlo, to jistě, a principiálně by je ze systému odstranit šlo, ale bude to mít nepředvídatelné následky. V momentě kdy byste třeba musel jít pro hnědé uhlí pod zem, tedy neprolomíte u nás limity, nebude se případně vyvlastňovat a pod., se jeho cena vyhoupne možná někam k ceně černého, což by znamenalo elektřinu někde kolem 50-70€/MWh. Pokud by si měly JE platit komerční pojistku, nebo se na ně mělo půjčit v bankách, bude cena proudu dost vysoká, pokud odstraníte dotace do zemědělství, opticky nízká cena vyletí dost nahoru. Šlo by to, ale dost si u toho koledujete o problémy.

Domnívám se že se jim dalo vyvarovat, pokud by se v minulosti stát do těchto odvětví nezačal montovat. Dříve nebo později ty dotace stejně bude třeba ukončit, současný model státních financi je totiž dlouhodobě neudržitelný.

Petr
23. květen 2017, 10:10

Nesouhlasím.

Ve skutečnosti bez řízení a placení státem přenosových sítí, by to nejspíš vypadalo s těmito sítěmi blíže úrovni Afriky.

Také přímé dotace států do energetiky by nebyly tak hrozné jako dnešní systém, kdy se uzákonila povinnost dotací na předražené OZE od chudáků odběratelů, což jim masivně zdraží odebírání elektřiny, a už je jasně vidět, že to do budoucna bude dělat velké problémy při prosazování elektroaut a nejspíš i co nejrychleji nutné přestavby většiny průmyslu na robotický.

C
23. květen 2017, 11:44

Nedomnívám se, pokud se podíváte jak se sítě vyvíjely před zásahem státu, tak postupně docházelo k propojování, protože tu po tom byla poptávka, byl tu průmysl, byla tu města a při příležitosti stavby vedení ze vzdálenějšího zdroje (Hlubočky pro Olomouc, Oslavany pro Brno, hydroelektrárna pro Vodňany...) se po cestě elektrifikovaly jednotlivé obce. I v USA po vzniku první velkoelektrárny na Niagarských vodopádech, která sloužila primárně průmyslu a její frekvence byla přizpůsobena stejnosměrným (univerzálním) motorům - 25Hz, se na ni postupně připojovali další odběratelé. V Africe je to dáno prostě tím že je tam od konce koloniální nadvlády chaos, korupce a občanské války, v neposlední řadě jiná mentalita.

Kde myslíte že na ty dotace ten stát peníze bere? Zase jenom od lidí a průmyslu, je tedy celkem jedno jestli se to dotuje takto přímo, nebo jestli to jde přes státní rozpočet a desítky úředníků. Bohatě by stačilo aby se omezily dotace fosilním palivům eventuálně se patřičně zdražil jejich import. Ne na straně spotřební daně, ale clem, což by také mělo patřičné dopady a šlo by tak i patřičně i rozhodovat odkud se budou paliva dovážet.

Samozřejmě zase by se dalo tvrdit že bohatší by se na tom měli podílet více, ale na druhou stranu proč by se mělo pořád přerozdělovat? Proč by tu neměla existovat vazba na spotřebu energie?

Problém elektroaut má více příčin, ale popořadě.

1) cena kWh mechanické práce v benzínu či naftě je +-10Kč, elektřina z OZE i při hodně pitomých, nepočítáme FVE tunel, číslech bude nejvýše kolem 100€/MWh, dle Lazardů FVE (průmyslová velikost) + baterie je někde kolem 92$/MWh. Hodně nových zdrojů se cenově pohybuje v této úrovni, je jedno jestli jsou to parní elektrárny, nebo OZE. VtE po ukončení dotací potřebují cenu kolem 40€/MWh (údržba provoz atd.) Argumenty že to výrazně prodražují zálohy je trochu nesmysl, bez masivní akumulace se OZE nedostanou, pokud není využívána voda nebo geotermální energie, nad 1/3 spotřeby, i to ale potřebuje akumulace alespoň na den, tu nikdo nemá, záložní elektrárny tak mají potenciál dodat ty 2/3, to je pořád na dost slušný koeficient ročního využití, vyšší než mají mnohé v současnosti.

2) materiálově se jedná o náročné zařízení, baterie atd. nejsou prozatím vůbec levnou záležitostí, vzhledem k tomu že rozdíl ceny mezi nejlevnějšími EV a klasickými auty je kolem 400 tisíc, tak se i s rozdílem 5Kč/kWh, zaplatí za 80 tisíc km. I při relativně nereálných 8Kč by to bylo 50 tisíc km. A samozřejmě v tom nejsou zahrnuty výměny oleje a další.

3)Hustota nabíjecích stanic a kapacita akumulátorů sice jakousi dálkovou jízdu jistých typů EV umožňují, ale pořád to není dost na ježdění stylem jakým jsou dnes lidé zvyklí jezdit.

Robotizace průmyslu bude spíš dána neustále rostoucími mzdovými náklady a snahou konkurovat levným dovozům. Samotní roboti zase takovou spotřebu elektřiny proti současným strojům mít nebudou, co zvýší spotřebu budou řídicí servery či počítače typu mainframe, ale pořád to bude méně než datacentra google a podobně. Když si vezmete kolik stojí jeden pracovník, tak zjistíte že není šance propálit strojem, který jej nahradí, proud v takové ceně.

Mnohem větší problém budou představovat snahy zejména socialistických politiků práci strojů zdanit podobně jako lidskou. Takové názory se již začínají objevovat. To může být daleko větší problém než cena elektřiny. Hlavně k takovému zdaňování není jiný důvod než snaha přerozdělovat a kupovat si tak voliče.

Pavel
23. květen 2017, 21:13

Takže Švýcaři si odhlasují ZVÝŠENÍ dotací do energetiky, aby mohli budovat tzv. oze ale místní zelení vylízanci stejně budou přežvykovat ten blábol o tom, jak je tzv. oze NEJMÉNĚ dotované. Dochází vám vůbec ten logický rozpor?

Dále bych měl několik otázek. Za prvé, odkud si cucáte ty hausnumera? Za druhé, jak si představujete provoz energetiky bez sítí? Nemluvě o tom, že právě tzv. oze si vyžaduje a vyžádá znásobení investic do energetických sítí (viz Německo). Za třetí, bláboly o "komerčních pojistkách" vykládejte v mateřských školách. Žádný průmyslový podnik není pojištěn na "totální likvidaci", o které neustále - pouze v případě JE - blábolí zelení. Když před pár lety vybuchla v texaském Westu továrna na hnojiva, tak škody víc jako stonásobně přesáhly komerční pojištění, které ta fabrika měla. Je zajímavé, že zelení nepřepočítávají jak je vlastně výroba umělých hnojiv dotována a nevyžadují zvýšení pojistek u podobných provozů (nemluvě o petrochemickém průmyslu, výrobě výbušnin, skladech zbraní, atp.), když to u jaderných elektráren - tedy zařízení, které mají mnohonásobně přísnější bezpečnostní normy než jakákoli muniční továrna - vyžadují.

Komentáře pouze pro přihlášené uživatele

Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.

V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.

Přihlásit se