Domů
Elektřina
Synchronní stroje - konstrukce, princip a použití

Synchronní stroje - konstrukce, princip a použití

Dalšími z široké řady elektrických strojů jsou vedle v dřívějším článku představovaných asynchronních strojů stroje synchronní. Ty nacházejí svoje uplatnění především v elektrárnách a tvoří tak velkou základnu výroby elektrické energie. Název synchronních strojů napovídá, že rotor se oproti asynchronnímu stroji otáčí stejnými otáčkami, jaké má točivé magnetické pole vyvolané budícími cívkami statoru (platí pro synchronní motor).

Výkony synchronních generátorů mohou dosahovat obrovských hodnot. Není výjimkou stroj o výkonu 1 500 MVA. Tyto stroje mají uplatnění i v automobilovém průmyslu nebo v elektrocentrálách jako generátory s výkonem řádově menším. Provedením mohou být třífázové nebo jednofázové.

Konstrukce synchronních strojů

Stejně jako ostatní točivé elektrické stroje mají synchronní stroje pevně zabudovanou část nazývanou stator a otáčivou část nazývanou rotor. Většina těchto strojů má budící vinutí na rotoru. Na statoru je umístěno jednofázové nebo častěji trojfázové vinutí.

Rotor synchronního generátoru s vyniklými póly. Zdroj: voith.com
Rotor synchronního generátoru s vyniklými póly. Zdroj: voith.com

Konstrukčně se rotory těchto strojů dělí na hladké rotory a na rotory s vyniklými póly. Synchronní generátory s vyniklými póly jsou používány především ve vodních elektrárnách, kde jsou poháněny vodní turbínou. Tyto generátory dosahují typicky menších otáček, řádově několik stovek otáček za minutu. Typické pro tyto stroje je, že jsou velké v průměru a menší v osové délce.

Stroje s hladkým rotorem jsou používány například v jaderných nebo v tepelných elektrárnách. Obecně jsou tedy poháněné parními nebo plynovými turbínami a dosahují otáček v řádech tisíců otáček za minutu. Generátory v takové elektrárně se nazývají turboalternátory a oproti předešlým strojům jsou menší v průměru ale delší v osové délce. To je dáno snahou zmenší působením odstředivých sil na části rotoru pohybující se velkou rychlostí. Takový rotor má tvar válce s drážkami obsahujícími budící vinutí.

Do cívek statoru se u synchronního generátoru indukuje střídavé napětí, které způsobuje průchod střídavého proudu. Z důvodu snížení ztrát vířivými proudy je magnetický obvod statoru, podobně jako magnetický obvod transformátorů, složen z jednotlivých, vzájemně izolovaných, plechů.

Princip funkce synchronního generátoru

Na statoru jsou cívky vzájemně posunuty o 120°, což je dáno fázovým posunem jednotlivých fází v síti, který je také 120°. Cívky jsou dvoupólové. Stejnosměrný proud procházející vinutím rotoru vybudí sinusové magnetické pole ve vzduchové mezeře. Siločáry vystupují ze severního pólu elektromagnetu rotoru a uzavírají se přes magneticky obvod statoru do jižního pólu rotoru. Při otáčení rotorem otáčkami n1 se magnetické pole rotoru otáčí stejnou rychlostí a siločáry protínající cívky statoru indukují v cívkách elektrické napětí. Největší napětí je v cívce, které je nejblíže magnetický pól rotoru.

Indukované napětí v takové cívce má hodnotu

obr1V tomto vztahu je f1 součin mechanických otáček rotoru a počtu pólových dvojic, N1 je počet závitů, kv1 je činitel vinutí kotvy a Φ je maximální hodnota magnetického toku, který je ve vzduchové mezeře stroje.

Při rozpojeném vinutí statoru neprochází žádný proud, na cívkách se jen indukuje napětí. Při zapojení zátěže na svorky generátoru prochází cívkami statoru elektrický proud.

Na následujícím obrázku jsou znázorněny jednotlivé fáze indukovaného proudu jako závislost úhlu natočení rotou vůči statoru.

Průběh třífázového proudu v závislosti úhlu načení rotoru vůči statoru. Zdroj: www.techmania.cz
Průběh třífázového proudu v závislosti úhlu načení rotoru vůči statoru. Zdroj: www.techmania.cz

Moment synchronního stroje

Pokud stroj pracuje jako generátor, jeho moment je dán vztahem

obr3

V tomto vztahu P1 je elektrický činný výkon na svorkách stroje, ω1 je úhlová rychlost otáčení hřídele stroje, m1 je počet fází statoru, I1 je proud fáze statoru a úhel φ je fázový posun mezi U1 a I1. Velikost tohoto úhlu záleží na tom, jestli stroj pracuje do kapacitní nebo induktivní zátěže.

 

Reference: Studijní texty FEKT, VUT v Brně

Mohlo by vás zajímat:

Komentáře(5)
Jan Sláma
23. květen 2015, 10:24

Proč „magnetka“ v obrázku „Průběh třífázového proudu v závislosti úhlu načení rotoru vůči statoru. …“ ve čtvrté pozici negeneruje stejná napětí jako v pozici prvé?

Jiří Čermák
23. květen 2015, 11:23

Dobrý den Honzo, děkuji za Vaši připomínku, ve zdrojovém obrázku byla chyba, kterou jsem přehlédl. Obrázek jsem opravil a vše by mělo být v pořádku. Pěkný víkend, JČ.

Ondřej Franz
26. listopad 2015, 09:12

Přeji dobrý den,

jsem studentem elektrotechnické školy. Při výuce jsem narazil na Váš článek a objevil závažnou chybu: "To znamená, že vinutím statoru probíhá stejnosměrný proud, který vybudí elektromagnetické pole, jehož velikost závisí na velikosti protékajícího proudu." Jak může stejnosměrný budící proud indukovat střídavý? :)

Děkuji, s přáním pěkného dne,

Franz.

Jan Budín
26. listopad 2015, 11:11

Díky za komentář, Ondřeji. Autor článku udělal pravděpodobně chybu z nepozornosti.Text byl upraven. Funkce synchronního generátoru je správně popsána v části „Princip funkce synchronního generátoru.“

Snad Vám tato autorova chyba nezpůsobila ve škole nějaké nepříjemnosti :)

Hezký den.

JB

Milan Simanek
7. únor 2019, 23:24

Dobrý den,

předpokládejme režim generátoru: podle Faradayova zákona elektromagnetické indukce je indukované napětí na cívce úměrné změně magnetického toku. Na obrázku se střelkou je v okamžiku 0 střelka přesně proti červené cívce. Tok cívkou je tedy maximální, změna toku je tedy nulová. Člověk by očekával nulové indukované napětí, ale na grafu je maximální. Proč?

Děkuji za odpověď.

Komentáře pouze pro přihlášené uživatele

Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.

V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.

Přihlásit se