Domů
Elektřina
Téma, které je před německými volbami tabu: Pokračující růst cen elektřiny pro spotřebitele

Téma, které je před německými volbami tabu: Pokračující růst cen elektřiny pro spotřebitele

Němečtí spotřebitelé, kteří již momentálně platí druhou nejvyšší cenu za elektřinu v Evropě, si po odklonu našeho západního souseda od jaderné energetiky pravděpodobně budou muset sáhnout ještě hlouběji do kapsy. I přes to nic nenasvědčuje tomu, že by se na plánovaném odstavení jaderných elektráren do roku 2022 mělo cokoliv změnit.

Zatímco podle německého regulátora, Bundesnetzagentur (BNetzA), nehrozí ohrožení stability sítě, ceny elektřiny by po odklonu země od jaderné energetiky mohly vzrůst, pokud bude přetrvávat stav nedostatečně rozvinuté přenosové soustavy.

„Světla nezhasnou. Přesto existují dvě rizika při zajišťování dostatečného výkonu, konkrétně redispečink a zásahy do trhu pro zvyšování nebo snižování výroby,“ řekl Jochen Homann, prezident německého regulátora, v pondělí v Bonnu novinářům.

Zákonodárci Křesťanských demokratů kancléřky Angely Merkelové, jako je například náměstek vedoucího kanceláře Michaela Fuchse, poukázali na to, že všechna opatření, která mají zajistit odklon od jaderné energetiky, stojí spotřebitele peníze, což s sebou přináší riziko zvyšování účtů za elektřinu.

Německé ceny elektřiny pro spotřebitele jsou v Evropě po Dánsku druhé nejvyšší, němečtí politici se tak před záříjovými federálními volbami zdráhají přiznat jejich jakékoliv další zvyšování. Spotřebitelé by tento rok mohli zaplatit okolo 24 miliard euro (640 miliard korun) jen v rámci přímého příspěvku v ceně elektřiny na podporu obnovitelných zdrojů energie. Další výdaje je nutné připočíst za redispečinky a další opatření nutná pro provoz přenosové soustavy s rostoucím podílem obnovitelných zdrojů energie.

Zbývajících osm jaderných reaktorů v Německu vyrobilo v loňském roce zhruba 15 % elektrické energie. Německé Ministerstvo hospodářství a energetiky tvrdí, že je přesvědčeno, že rostoucí výroba ve větrných a solárních elektrárnách spolu s opatřeními na zvýšení energetické účinnosti pomohou do roku 2022 zaplnit úbytek výkonu. Další výkonovou rezervu má země ve zhruba 4 GW starších hnědouhelných elektráren.

Na problematiku ohledně zajištění dostatku výkonu v elektrizační soustavě při zvýšené poptávce po elektřině v zimních obdobích upozornila březnová zpráva německých provozovatelů přenosové soustavy. Podle dat založených na predikcích z loňského roku by rezervní výkon 3,5 GW při špičkové poptávce v zimě 2017 měl poklesnout na 1,5 GW v zimě 2018 a 1,1 GW v zimě 2019.

Výroba jaderných elektráren v Německu za rok 2016.
Výroba jaderných elektráren v Německu za rok 2016. Zdroj: oenergetice.cz/energostat

Mohlo by vás zajímat:

Komentáře(24)
Jan Veselý
10. květen 2017, 06:19

Jak vidím, nastala tady klasická situace. Nejvíce řeší německé (a dánské) ceny elektřiny cizinci, hlavně jaderná (Wagner) a fosilní (Hájek) lobby.

Martin Hájek
10. květen 2017, 06:55

Dánské ceny opravdu neřeším. Kdybyste četl co píšu tak byste zjistil, že jsem dal ohledně cen panu Kochjarovi za pravdu. Navíc Danská elektřina je stále z velké míry z uhlí a drahá je kvůli vysokému zdanění. Oni to tak chtějí...

Milan Vaněček
10. květen 2017, 10:23

Pane Hájek, co kdyby místo rozšiřování desinformací jste psal jak to s uhlím pro výrobu elektřiny v Dánsku skutečně je. Najděte si production of electricity by fuel a uvidíte, že Dánové za 20 let (1994-2014) snížili spotřebu uhlí na výrobu elektřiny na 1/3. My jsme mohli udělat něco podobného po dostavbě Temelína, ale místo toho pálíme uhlí dál, emise si necháváme doma a exportujeme čistou elektřinu.

Potom naše vnučky mají astma, jsou často nemocné, opak toho co píše pan Kochjar z Dánska (i když v Praze se na tom silně podepisují i staré kouřící diesly (i když ty nové taky, třeba 10x překračují normy emisí ve skutečném provozu).

Zkrátka po nás potopa, jen když to teď a nám sype prachy, a kritizovat můžeme ostatní Evropany....

Martin Pácalt
10. květen 2017, 15:02

Máte pravdu v tom, že pravděpodobně jakmile se začneme počítat náklady na léčení lidí i krajiny (během těžby a využívání uhlí), pak se dojde k tomu, že by se zkrátka vyplatilo např. Počerady neprodávat, ale rovnou zavřít. Mimochodem, Chvaletice a Opatovice prý vznikly pod heslem " v severních Čechách je smradu dost, tak jej rozložíme i na plochu středních a východních Čech". To říkám pořád, že tam chybí jaderka Tetov ;-)

Martin Hájek
11. květen 2017, 02:24

Doporučuji, abyste si místo šíření mýtů nastudoval fakta. Elektrárna Opatovice byla budována v době, kdy ovzduší nikdo nevnímal jako problém. Zato byl problém všechnu elektřinu dopravovat ze severozápadních Čech. Elektrizační soustava tehdy ještě nebyla tak rozvinutá a bylo potřeba stavět elektrárny blíže ke spotřebě, následně byla elektrárny přebudována na teplárnu, která dnes vytápí Hradec Králové, Pardubice, Chrudim a další obce v okolí. Chvaletice byly budována v zásadě jako náhradní výroba pro zaměstnání lidí z uzavíraného manganového dolu. Bylo několik návrhů jak lokalitu s infrastrukturou využít, nakonec zvítězil návrh elektrárny. Takže to "prý" je opravdu z rubriky "jedna paní povídala před samoobsluhou".

Martin Pácalt
11. květen 2017, 10:35

Martin Hájek: To "prý" jsem použil schválně, protože mám informaci jen od 1 člověka (který se ale dříve účastnil montáží trafostanic a tedy v energetice se pohyboval i před převratem). Ale mýtem bych to nenazýval, stejná argumentace se používala při stavbě vysokých komínů obecně a smrad se také rozkládal na větší plochu. To, že nešlo o jediný důvod, proč se Opatovice a Chvaletice stavěly ve svých lokalitách, nepopírám a nerozporuju. Mimochodem, nastudujte si gramatiku, uvnitř věty se slovo "dánský" píše s malým "d". Není to u vás jen překlep, opakujete to blbě celkem často.

Pavel
10. květen 2017, 21:36

Kolik té 1/3 připadá na přes Balt nebo Atlantik dováženou "biomasu", která má horší dopady než uhlí?

U nás se po spuštění Temelína odstavily nejstarší uhelní bloky o celkovém výkonu jako Temelín. V Německu se po odstavení jaderných bezemisních bloků spouštějí nové uhelné bloky.

Jan Veselý
10. květen 2017, 22:39

Kolik "biomasy horší než uhlí"? Nula, to ani nejde.

ČR od dostavby JETE exportuje ekvivalent její výroby. Uhelných elektráren se odstavilo málo, moc málo.

Martin Hájek
11. květen 2017, 02:16

Nemám čas teď kontrolovat dánskou statistiku, ale v ČR klesla spotřeba uhlí od roku 1990 o výrazně více než 50 %. Takže není fér říkat, že se tu nic nestalo a spíme.

A pokud nám chcete vyprávět, jak jsou na tom v Dánsku skvěle, tak doporučuji před fantazií upřednostnit statistiku Eurostatu: http://ec.europa.eu/eurostat/statistics-explained/index.php/File:Causes_of_death_%E2%80%94_malignant_neoplasms_of_trachea,_bronchus_and_lung,_residents,_2013.png

Z té vyplývá, že na rakovinu plic a dýchacího ústrojí umírá v Dánsku 72 lidí na 100 tisíc obyvatel, zatímco v ČR je to jen 55 lidí. Dánská úmrtnost na rakovinu plic je navíc druhá nejvyšší v Evropě za Maďarskem a je dokonce vyšší než v Polsku.

Takže asi tolik k té vynikající kvalitě ovzduší, a uhelné hrůze v ČR, která se podepisuje na lidském zdraví, milý pane Vaněčku.

NN
11. květen 2017, 12:37

Ano, na tu Statistiku je dobré se podívat(Vše pouze elektroenergetika):

změna z roku 2006>2015

Biomasa a odpad(obnovitelný) [Twh]: 3,07>4,21

Solární elektrárny [Twh]: 0>0,6

Vodní elektrárny [Twh]: 0,02>0,02

Větrné elektrárny [Twh]: 6,11>14,13

suma obnovitelné: 9,2>18,96

Tuhá paliva [Twh]: 24,57>7,11

Ropa a její produkty [Twh]: 1,62>0,31

Zemní plyn [Twh]: 9,4>1,82

Import elektřiny [Twh]: 6,7>15,7

Export elektřiny [Twh]: 13,7>9,8

Saldo elektřiny [Twh]: >-7>5,9

EE celkem (včetně salda): 65,19>53,7

NN
10. květen 2017, 18:13

Dovolil bych si poznamenat, že pokud vezmeme za východisko, to co hlásá titulek článku, potom je dost logické, že to řeší cizinci, pokud vůbec někdo.

Jan Veselý
10. květen 2017, 21:15

Já se snažil naznačit, že už nadpis je zavádějící. To téma není v Německu tabu, to téma je prostě pro volební kampaň naprosto nezajímavé. Při tak velké společenské shodě si budou chtít občas možná přihřát polívčičku extrémisti (FDP, AfD), ale to je tak všechno, všechny parlamentní strany mají v programu pokračování Energiewende podle schválených plánů.

Martin Hájek
11. květen 2017, 02:18

Vtip je v tom, že ty plány jsou úplně nereálné a občanům se navíc lže o tom, že to nebude znamenat další růst cen energií.

Jan Veselý
11. květen 2017, 08:12

Jo, a tak je to pořád. Nejdříve bylo "nemožné", aby VtE a FVE dělaly 5% výroby, pak bylo "nemožných" 10%, 20%, 30% a pak se přestali brát tihle křiklouni vážně. Hlavně když řídící pracovníci přenosových sítí začali říkal kolik navíc ještě v klidu zvládnou.

Lidi často říkají, že něco nejde, ale ve skutečnosti tím myslí neznám, neumím nebo nechci.

Martin Hájek
11. květen 2017, 19:14

Pane Veselý, to "nereálné" jsme nemyslel v tom smyslu, že nejde množství OZE ve výrobě elektřiny v Německu zvýšit, to jistě možné je. Ale není to možné bez dalšího růstu cen elektřiny pro spotřebitele, protože to někdo musí zaplatit, a bez výstavby sítí, které se stavět prostě nedaří a nic nenasvědčuje tomu, že by se něco změnilo.

Jan Veselý
11. květen 2017, 22:38

Asi jste nezaregistroval, že Němci kvůli výstavbě sítí přijali loni nový zákon, jehož účelem je urychlit a zjednodušit stavební řízení u těchto staveb. Jak jsou papíry, jde všechno už vcelku lehce a rychle. Uvidíme jak se jim zadaří.

A samozřejmě nejde ignorovat možnost, že se přestanou VtE dominantně stavět u Severního moře, v jižním Německu je slušných lokalit taky dost.

Pořád z toho cítím neznám/neumím/nechci.

Martin Hájek
11. květen 2017, 22:57

Zákon je bezva dudlík pro běžného voliče, ale já jsem staromódní energetik a zajímají mě fakta. Kolik nových km severojižního propojení se v Německu loni postavilo?

NN
11. květen 2017, 08:36

Já to myslel trochu jako vtip. Kdyby to vtip být neměl, tak je v DE asi horší problém, nežli zdražení EE.

Petr
11. květen 2017, 22:55

A nejméně řeší německé a dánské ceny ti, co chtějí za každou cenu donutit obyčejné chudé Čechy, aby okamžitě kopírovali od Dánska a Německa zase další multimiliardové dotace do fanatického OZE náboženství.

Martin Hájek
9. květen 2017, 17:04

Rok 2019 je bezva, jenomže pak přijde rána v podobě odstavení jádra. Slušelo by se k článku doplnit, že Bundesnetzagentur už požádala Komisi, aby schválila, že provozovatelé přenosových soustav v jižním Německu budou stavět nové záložní plynové elektrárny, aby projeli zimu. To samozřejmě jako mnoho dalšího zaplatí spotřebitel elektřiny na svém účtu. Politici to kopou za volby, protože mají kromě AfD všichni máslo na hlavě, ale nutně je to dožene, a to velmi brzy.

Peter Kochjar
9. květen 2017, 18:26

Tento clanok je zavadzajuci. Ja zijem 10 rokov v Dansku . Nasa rodina (2+2) spotrebuje 2800 kwh rocne. cena je 2,20 dk za kwh. Moja hodinova mzda je 170 dk.

za nadcas mam 220 dk . v cistom 18000-25000. cca 1000 za den. Na elektriku pracujem 6,16 dni. Na Slovensku som pracoval min.12 dni. Porovnat treba vsetko.aj prijem . https://infogr.am/cena_elektriny_k_prijmom_europanov.

10 rokov sme nebrali antibiotika v nasej rodine 10 rokov mi deti neboli chore viac ako 1 den . Lyzicka panadolu jeden den doma a sup do skoly. Lebo je tu cisty vzduch.Zaplatia vam uholne elektrarne za stratenu mzdu ? Kolko vas stoji 20 dni chorej ( 5 dni na osobu 5*4)

Martin Hájek
9. květen 2017, 20:37

Nechci Vás zbytečně poučovat, ale z čeho myslíte, že se v Dánsku vyrábí téměř polovina elektřiny? On ten smrad ve střední Evropě totiž není z uhelných elektráren, to je dobře živený mýtus. Je z lokálních topenišť a dopravy. V Dánsku je to úplně stejné, jenom tam nemají nevětrané kotliny a také doma netopí uhlím, respektive si ani něco takového neumí vůbec představit.

Ale jinak máte samozřejmě pravdu, je potřeba porovnávat náklady na energie ke kupní síle obyvatel.

Pavel
9. květen 2017, 20:50

Jenže Dánsko lze srovnávat nejen se Slovenskem. Provést se dá srovnání třeba s GB, kde je cena elektřiny poloviční a kupní síla obdobná.

Vladimír Wagner
9. květen 2017, 21:33

Nebo s Francií a tam navíc mají podíl uhelné elektřiny daleko nižší, a to už vůbec nemluvím o fosilní elektřině. Jinak, pokud by se srovnávalo se Slovenskem, tak je třeba připomenout, že Dánsko v roce 2015 mělo čistý dovoz elektřiny téměř 18 % svých potřeb. Podíl fosilní elektřiny ve výrobě mělo vyšší než Slovensko a to jej ještě intenzivně snižovalo dovozem pelet ze zahraničí (podrobně zde: https://oenergetice.cz/nazory/dovezena-drevni-hmota-nahrazuje-uhli-nejen-dansku-schyluje-se-k-dalsimu-zelenemu-prusvihu/ . Slovensko má podíl nízkoemisních zdrojů ve výrobě vyšší než Dánsko a je tedy daleko zelenější :-)

Komentáře pouze pro přihlášené uživatele

Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.

V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.

Přihlásit se