jaderná elektrárna temelín v noci

Temelín čeká cvičení armády na ochranu elektrárny před útokem

Dvě stovky vojáků, policistů a zástupců ČEZ budou od 9. do 12. dubna cvičit ochranu jaderné elektrárny Temelín před teroristickým útokem. Při cvičení Safeguard Temelín 2017 se zaměří především na to, jak odvrátit vzdušný útok i atak vedený ze silnice. ČTK to dnes řekl temelínský mluvčí Marek Sviták. Cvičení vyvrcholí 11. dubna praktickými ukázkami. Okolních obyvatel se nedotkne, jen 10. a 11. dubna proletí poblíž elektrárny několik vojenských letadel.

Vojáci začnou svou techniku k Temelínu přesouvat 9. dubna ráno. Jako první dorazí 25. protiletadlový raketový pluk ze Strakonic. K elektrárně přiveze zařízení pro odpalování raket, radar pro vyhledávání a zaměřování vzdušných cílů či komunikační systémy pro velení a řízení palby.

„Naším hlavním úkolem je chránit vzdušný prostor. V okamžiku, kdy je aktivován Národní posilový systém protivzdušné obrany České republiky, se naši vojáci přesouvají přímo k elektrárně. Procvičíme si zde zaujetí postavení, odvrácení útoku ze vzduchu i komunikaci s ostatními složkami,“ řekla ČTK mluvčí 25.

protiletadlového pluku Strakonice Jana Samcová.

Ve stejný den, 9. dubna, doplní vojáky pěší rota aktivních záloh, která se přesune ze cvičení v Boleticích na Českokrumlovsku. Její příslušníci by zajišťovali silnice a okolí elektrárny.

„Povolali jsme 80 vojáků z aktivní zálohy a zřídíme dvě kontrolní stanoviště. Jedno u infocentra elektrárny, druhé u čerpací stanice Hněvkovice,“ řekl ČTK mluvčí Krajského vojenského velitelství České Budějovice Josef Štěpánek.

Do cvičení se zapojí také temelínská policejní jednotka, kterou doplní pyrotechnici a policisté z obvodního oddělení, jak ČTK řekl jihočeský policejní mluvčí Jiří Matzner.

Ke cvičení, které se uskuteční mimo areál elektrárny, se přidá i ČEZ. „Máme vlastní systém fyzické ochrany, který zahrnuje technické a organizační bariéry včetně desítek pracovníků bezpečnostní agentury. Teroristická hrozba může vyústit v to, že se přijmou dodatečná bezpečnostní opatření, a v takovém případě by bylo naším úkolem poskytnout armádě především logistickou podporu,“ řekl Sviták.

Jaderná elektrárna Temelín

Ilustrační foto

Armáda už protiteroristickou ochranu Temelína trénovala v roce 2015. Temelín je největším zdrojem výroby elektřiny v ČR, jeho produkce pokryje pětinu domácí spotřeby. První elektřinu vyrobil v prosinci 2000.

Loni vyrobil 12,1 terawatthodin elektřiny, téměř o dvě TWh méně než v roce 2015. Nižší produkci způsobily odstávky. I tak Temelín vyrobil ze všech českých zdrojů nejvíc: jeho elektřina by vystačila českým domácnostem na deset měsíců, jižní Čechy by s ní vydržely téměř čtyři roky.

Autor:



7 odpovědí na Temelín čeká cvičení armády na ochranu elektrárny před útokem

  1. Milan Vaněček napsal:

    To fotovoltaická elektrárna tak drahou ochranu nepotřebuje, tu musíte chránit akorát před zloději.

  2. C napsal:

    Takže přes 10 % armády spolkne obrana jaderných elektráren. Jen by mne zajímalo kdo na ně bude dnes útočit konvenčně ze vzduchu. Větší pozornost by měli věnovat Vltavské kaskádě, ta hrozí problémem a jsou na to oficiální plány jak ji připravit na válku.

    Musím uznat že toto chřestění se zbraněmi je už za hranicí, Dneska jakýsi „odborník“ na bezpečnost na Deníku straší tím, že by si uměl představit armádu s 30-40k lidmi, protože současná je sto bránit hranice asi jen několik týdnů. Pánové politici by potřebovali řádně probrat.

    • Ondra napsal:

      Jakejch 10 %? Vždyť tu píšou kolem 200 osob a to mají být kromě vojáku taky policajti a securiťáci ČEZu. Jestli tam bude pár desítek profi vojáků + aktivní zálohy, tak to určitě není 10 %. A vojáci stejně potřebujou někde cvičit, takže kdyby necvičili u Temelína, tak budou cvičit někde ve vojenským prostoru. A co se týče vzdušnýho útoku, tak bych tipoval, že cvičí na možný „kamikadze“ útok unesenýho civilního dopravního letadla nebo něco podobnýho.

      • C napsal:

        Pardon, musela mi ustřelit kalkulačka, buď jsem se sekl a zadal 2500, nebo jsem se uklikl a zadal 2000 . Psal jsem v rychlosti při docházející baterce, takže jsem si toho nevšiml. Na 2 jaderky by to bylo 400 lidí. Vážně se za toto faux pas omlouvám.

        Nemyslím si že je dobrý nápad takto cvičit v „běžném provozu,“ nepůsobí to dobře a může to vyvolávat strach či oprávnění otázky, stejně jako průjezdy techniky ve větším množství po dálnici, ta se má naložit na vlak, provést do cíle a tam složit. Ke komplexnímu zajištění energetické bezpečnosti by museli ještě nacvičit ostrahu strategických rozvoden jako Sokolnice, zajistit bezpečnost elektrárny když rozvodnu může snadno něco vyřadit je hloupost. Nevím jestli to není kec, ale údajně existuje bomba speciálně určená na rozvodny a elektrárny, která rozpráší uhlíkový prášek a ten způsoby zkraty VN komponent a odpojení ochran.

        JE by měla být na pád letadla stavěná, rozhodně doba mezi unesením letadla a havárií nebude dost dlouhá na to aby si někde z garáže vytáhli přívěs s protiletadlovým systémem a dojeli na místo, to by jej museli parkovat na dvoře elektrárny. To by bylo rychlejší jej sundat stíhačkou.

        P.S. Všiml jste si také toho podivného vedení odkazu „prot url/iteroristickou/“ na stránku o fúzi?

        • Milan Vaněček napsal:

          To že armáda cvičí na ochranu Temelína je pro nás moc důležité. Pane C, Vy jste si asi neuvědomil, že mezisklady vyhořelého paliva u elektrárny nejsou kryty žádným kontejnmentem, který by je chránil před pádem letadla. Myslím, že Dukovany i Temelín by měly být chráněny raketami nepřetržitě (doufám že jsou), je to pro nás největší nebezpečí. Vzpomeňte že nedávno by Němci klidně sestřelili Indické letadlo, co neodpovídalo na výzvy leteckého dispečinku nad ČR a Německem.

          • C napsal:

            Vyhořelé palivo je uloženo ve speciálních kontejnerech CASTOR, ty jsou dostatečně odolné aby snesly náraz dieselové lokomotivy s automatickým spřáhlem při havárii typu „Studénka,“ pokud jste viděl někdy havárii tramvaje a automobilu asi víte co ten kus železa vpředu umí, lokomotivní je ještě odolnější (používá se zejména v USA a ex SSSR). Proti tomu náraz letadla je více méně nic. Takže z toho bych zase takový strach neměl.

            Aby taková protiletecká ochrana měla smysl, pak musí být baterie trvale v elektrárně (což ale zase zvyšuje vojenské riziko že na elektrárnu budou navedeny jiné rakety), nebo musí být trvale na nějakém postu poblíž tak, aby tento systém elektrárnu chránil. O obém pochybuji. Z tohoto pohledu by bylo mnohem lepší, pokrýt těmito systémy celé území republiky, eventuálně udělat systém pevností jako v Švýcarsku. Ale obávám se že ani na jedno nejsou peníze a nezapadá to asi ani do konceptu NATO.

            Pokud ty systémy musí na místo dovézt a tedy nejsou stále v pohotovosti, pak je to jen divadlo za nemalou sumu, na druhou stranu chápu že někde ty prostředky vypotřebovat musí. Otázka jestli by nebylo lepší je prvně vložit o urychlené modernizace techniky.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *