Vizualizace bateriového úložiště, které Tesla plánuje vybudovat v Jižní Austrálii. Zdroj: Tesla

Tesla postaví v Jižní Austrálii největší bateriové úložiště na světě

Americká společnost Tesla získala v Jižní Austrálii zakázku na výstavbu největší lithium-iontové baterie na světě, která má pomoci vyřešit tamní problémy s výpadky elektřiny. Zakladatel a generální ředitel podniku Elon Musk dnes potvrdil slib, že pokud baterie nebude hotova během sta dnů, nebude za ni podnik požadovat žádné peníze.

Náklady na projekt společnost nezveřejnila. Musk nicméně uvedl, že pokud by firma nedokázala baterii včas dokončit, stálo by ji to minimálně 50 milionů dolarů (více než miliardu Kč).

Baterie se bude nabíjet elektřinou z větrné farmy francouzské společnosti Neoen. Uloženou energii pak bude dodávat do sítě v době zvýšené spotřeby elektřiny. Jižní Austrálie se potýká s výpadky v dodávkách elektřiny v důsledku přechodu od uhelných elektráren k větrným zdrojům, jejichž produkce je méně stabilní.

Baterie bude mít podle společnosti Tesla výkon 100 megawattů, kapacitu 129 megawatthodin a dokáže pokrýt spotřebu zhruba 30 000 domácností. Musk podle serveru CNET chce, aby se baterie stala „turistickou destinací“.

„Budeme ji chtít udělat tak, aby vypadala dobře,“ uvedl šéf Tesly.

Dodal, že baterie by mohla mít podobu „pěkně uspořádaných bílých obelisků“.

Musk je známý stanovováním ambiciózních cílů, které se často nepodaří splnit. Jeho společnost Tesla se soustředí především na výrobu elektromobilů.

Úvodní fotografie: Vizualizace bateriového úložiště, které Tesla plánuje vybudovat v Jižní Austrálii. Zdroj: Tesla

Autor:



23 odpovědí na Tesla postaví v Jižní Austrálii největší bateriové úložiště na světě

  1. Milan Vaněček napsal:

    Pane Závodský, přečte te si to ať vidíte jaká je realita (Vy to nazýváte výzkum v laboratořích….).

    • Vláďa napsal:

      Už se o tom mluví delší dobu a podpis kontraktu je v nedohlednu. Jinak kapacita 129 MWh a výkon 100 MW nějak nesedí.

      • Petr napsal:

        Právě teď to podepsali, a ty parametry jsou pro vybíjení a pouštění proudu normální.
        Stejně tak normální jako ten postup, maximálně rozvíjejte a dotujte OZE podle v angličtině vytvořené základní ideologie blackouty nehrozí, a až blackouty začnou tak máte maximálně půl roku na vyřešení a akumulátory od Tesly, která na ně jediná má jednu gigatovárnu v USA.

        • Vláďa napsal:

          Na jedné straně je akumulátor a na druhé straně je střídač která akumulátor připojí k síťi. Když je střídač takto veliký je akumulátor prázdný za dobu něco přes hodinu. Pokud je zde nějaký regulátor který zajistí rozložení výkonu v čase tak zde není o něm žádná zmínka. Dále zde schází údaj o signálu který řídí výkon střídače.

          • Jan Veselý napsal:

            Střídače jsou dnes už mimořádně sofistikovaná zařízení. Firmy provozující bateriové systému deklarují, že jsou schopny přes střídač regulovat výkon libovolně mezi -instalovaný výkon a +instalovaný výkon rychleji než v desetinách sekundy. Jak přesně ta regulace bude probíhat bude určeno pravidly určenými regulátorem, smlouvou s vládou Jižní Austrálie a tím, za jaké služby budou dostávat zaplaceno.

          • Vláďa napsal:

            Tak že jaký signál rozhoduje zda se akumulační jednotka nabíjí nebo zatěžuje?

          • Jan Veselý napsal:

            Nedělejte blbého, o tom se bude rozhodovat podle úplně stejných zákonitostí jako se to dělá u jiných zdrojů. Takže frekvence v síti a dispečerské řízení.

        • Jan Veselý napsal:

          V Jižní Austrálii se vrhli do baterií, protože provozovatelé plynových elektráren naprosto selhali v zajišťování stability sítě, bezpečnosti dodávek a za svou výrobu si účtují neúměrné ceny. Vláda JA zareagovala správným způsobem, rozhodla, že bude stimulovat vstup na trh pro jiné, konkurenční technologie.
          Jo a mimochodem, na ten bateriový systém dostali v tendru 90 nabídek, Tesla dala nejlepší, proto vyhrála.

          • Vláďa napsal:

            Ještě by se měli více věnovat úsporám. Mají sice dvojnásobný počet obyvatel ale trojnásobnou spotřebu el. energie v poměru k nám. Přitom Austrálie nemá žádný vývoz el. energie. Nemá kam.

          • C napsal:

            Tam je o dost víc faktorů které mohou hrát roli, proti nám budou daleko více chladit, jestli staví podobně jako Američani tak moc tepelné vlastnosti budov neřeší, to znamená dost velké zahřívání vnitřku, roli může hrát těžební průmysl, odsolování vody turistický průmysl…

            Pokud bychom poměřovali státy podle spotřeby energie tak spíše my, zbytek V4, jsme „podměreční“ a „nedovyvinutí“ tedy anomální.

            Ovšem tato jednofaktorová hodnocení vyspělosti jsou totálně zcestná. Vyspělost země nelze hodnotit spotřebou energie, poměry nebo absolutní výší platů to prostě nejde. Zanedbává to další stovky podmínek jako schopnost výroby průmyslových celků atp.

          • Vláďa napsal:

            Chce to komplexní pohled. Úložiště připojené k nějaké místní oddělené síti má určitý přínos. Pokud je to připojené k propojenému systému tak nic moc, ale pouze divadlo. Zde chybí více informací.

          • Jan Veselý napsal:

            Pane Vláďo určitě. O výstavbu té baterie je eminentní zájem, protože jim chybělo cca 50 MW špičkového výkonu na dvě hodiny při superšpičkách minulé léto po západu Slunce a dále si od nich pro běžné použití slibují levnější frekvenční regulaci, jednodušší integraci větrných elektráren do systému a vyšší konkurenci (tj. i lepší cenu) pro zajišťování reziduálního výkonu (co nepokryje vítr a FV).
            Tohle je víceméně pilotní projekt, který zároveň řeší velmi akutní problém. Podobných baterií lze v Jižní Austrálii očekávat v příštích pár letech mnoho. Ta síť je i na české poměry malá, každá taková instalace bude sakra poznat.

    • Petr Závodský napsal:

      No dobrá, diskutovali jsme o akumulaci v létě, s využitím v zimě jestli si vzpomínáte. Jestli podle Vás to 129MWh spasí, tak dobře. Já v duchu ideologie nechci nechat své blízké zmrznout a bez práce…
      Ano zase můžete vynásobit Xkrát a říci je to supééér a jde to….
      Uvědomte si ale, že:
      – baterie nejsou obnovitelný zdroj a tedy to nenazývejme OZE
      – náklady jen na tu pidi baterii (z pohledu zimní spotřeby) jsou cca 200milUSD (?) kolik bude potřeba na tu „zimní“ baterii? A kdo to zaplatí?

      Ano jde to, ale proč dělat neobnovitelný zdroj s obrovskými náklady, když to JDE i jinak (šetrněji k přírodě, levněji, …). Jen kvůli pár zeleným lobbistům a ideologii?

      • Jan Veselý Jan Veselý napsal:

        1) Sezónní uskladnění elektřiny je jen vaše mánie, v reálu se o to s bateriemi nikdo nepokouší a hned tak pokoušet nebude. Konkrétně v Jižní Austrálii to navíc nepotřebují. Smysl té baterie je jinde.
        2) blablabla … smrt v zimě a chladu … bububu.
        3) Baterie jsou zařízení na krátkodobé uskladnění elektřiny, nikdo je mezi OZE nepočítá, Nestavějte tady slaměnné panáky.
        4) Náklady na tu baterii jsou okolo 50M USD.
        5) Baterie je primárně určena jako superšpičkový zdroj na léto, jsou na to podstatně levnější než plynové zdroje.
        6) Dělají to kvůli spolehlivosti dodávek a úspoře nákladů.

        • Petr Závodský napsal:

          Ad 1) děkuji za podporu mé argumentace vůči panu Vaněčkovi
          Ad 2) OK, tak baterie nebude ani OZE nebude dostatečné…. tedy závislost na plynu? Děkuji nechci.
          Ad 3) děkuji – tedy solár + baterie již nejsou OZE a neměly by být dotovány, souhlas
          Ad 4) 50 mil je pokuta, pokud nedodají včas …. máte link, že je to i cena? Já našel jen odhady 150-200milUSD
          Ad 5) Ano, jde ale o kapacitu co baterie zvládnou…. o ceně lze diskutovat, samozřejmě jde o aktuální cenu paliva (plynu), životnost elektrárny vs životnost baterie, externí náklady (vč. likvidace baterií) atd. atd. – to lze na malém zařízení otestovat
          Ad 6) nejsou v našem prostředí lepší přečerpávací elektrárny? nebo úpravy stávajících elektráren i na přečerpávací (Orlík?). Nebude to levnější a k přírodě šetrnější?

          • NN napsal:

            Děkuji za ten link p. Veselému. K ceně se tam uvádí toto(jsem línej to překládat):
            How much will it cost?
            Those details are confidential and media estimates have ranged from $50 million to $200 million. The best indication may have come from Musk himself, who reportedly said that failure to meet the 100-day-we’ll-finish-it-or-it’s-free offer would cost the company about $US50 million. But that refers only to the component contracted to the government, so the 70MW part. So, it is likely to be a number less than $A100 million, but not a lot less.
            Ta cena se zdá být docela zamlžena, protože vycházejí z MW a ne MWh, aniž by bylo rozklíčováno kolik MWh jde za kterým kontraktem.Trochu nápovědy je ale v jiném odstavci:
            The other 30MW of capacity will have three hours storage, and will be used as load shifting by Neoen for the Hornsdale wind farm, where it will be located.

            Dneska E.ON na jihu Čech 1MWh = 24MCZK.

          • Jan Veselý Jan Veselý napsal:

            ad 1) Jestli chápete kritiku vůči své osobě jako podporu, přeju Vám to.
            ad 2) Baterie jsou pro JA cesta jak se závislosti na (domácím) zemním plynu zbavovat. Jedna nic zásadního nevyřeší, jenže takových budou brzo jen v JA desítky a desítky tisíc menších v domácnostech a firmách , má to ekonomické opodstatnění.
            ad 3) I jako demagog jste ubohý.
            ad 4) Lazardi uvádějí kapitálové náklady na Li-ion utility scale 386-971 USD/kWh. U Tesly čekám, že to bude někde kolem té spodní hodnoty, přece jen vyhráli aukci a články mají z vlastní fabriky. To odpovídá 50M USD.
            ad 5) Z hlediska životního prostředí je likvidace, spíše recyklace, „mrtvých“ baterií úplný sranda problém. Já naživo viděl, co všechno z elektra zvládnou recyklovat v Příbrami. Oproti konkurenci o několik řádů menší problém.
            ad 6) Baterie jsou oproti PVE účinnější technologie s lepšími výkonovými charakteristikami (rychlejší náběh, přesnost dodávek, …) a bez omezení daných geografií. Jinými slovy, postavíte je kde chcete, ne kde to příroda umožňuje.

  2. Jan Veselý napsal:

    Pro Vláďu: Tady jsem náhodou zakopl o celkem podrobný článek o té Muskově baterii. Uspokojilo by Vás to alespoň částečně?

    • energetik napsal:

      Akumulátory (kondenzátory, setrvačníky atd…) nejsou žádné zdroje energie a tedy ani OZE, je to jen akumulátor. To jen v ČEZkém korupčním blbákově se mluví o tom že přečerpávací elektrárny „vyrobily“ i když ve skutečnosti znehodnotili 30% energie z nočních jaderných přebytků díky mizerné schopnosti regulace výkonu jaderných zdrojů.
      Jen přečerpávací elektrárna může mít v ČEZkém korupčním blbákově rezervovaný výkon 650MW, i když ve skutečnosti má zdroj energie jen 163 kW (Dlouhé Stráně) a někdo jiný například s akumulátorem o výkonu 10kW a zdrojem o výkonu 0,0025kW (ať to máme ve stejném poměru jako Dlouhé Stráně) dostane od distributora rezervovaný výkon původně 10kW který následně po kontrole zdroje a akumulátoru svévolně sníží na 0,0025kW a za jeho překročení účtuje sankce. Takže podnikání s dodávkou regulační energie bylo distributorem znemožněno, protože obchodník požadoval 10kW a distributor následně svévolně snížil rezervovaný výkon z 10kW na 0,0025kW.
      Když jsem požádal o pomoc ERÚ, tak mne ti šmejdi odpověděli že se mám soudit nebo zahájit správní řízení, těm šmejdům z ERÚ co tvrdí že nezávisle dohlížejí na rovný trh a přístup k veřejné distribuční síti je úplně jedno že vybraným firmám distributoři přidělují rezervovaný výkon podle výkonu akumulačního zdroje a jiným svévolně sníží rezervovaný výkon na hodnotu pomocného zdroje pokrývající vlastní spotřebu akumulátoru a následně účtují sankce za jeho překročení.

  3. Martin Pácalt napsal:

    Lithium je neobnovitelná recyklovatelná surovina, relativně lehký prvek. Aplikace jako je tahle je žádoucí, ale, už jsem to tu otevíral dříve , proč se u stacionárních bateriových úložišť nepoužívají těžší akumulátorové prvky jako olovo. Představím-li si dohlednou budoucnost jako dobu, kdy se bude lithium využívat především do části aut, bude třeba s ním šetřit , protože lehký prvek do lehkého auta bude žádoucí. Olovo se pro mobilitu nehodí samozřejmě vůbec, objemová hmotnost 11 340kg/m3 ( lithium 534kg/m3) by hodně zatěžovala :-). Pro stacionární úložiště mi přijde vhodnější, už jen kvůli nárokům na přírodní zdroje a na větší množství potenciálních lokalit těžby. Je snad potíž v množství uskladnitelné energie v přepočtu na objem (zabraný prostor) použitého materiálu?

    • Jan Veselý Jan Veselý napsal:

      Li-ion mají lepší charakteristiky (účinnost cyklu, apod.), ale už více než 100 let jsou k dispozici skvělé a prakticky nesmrtelné Edisonovy Ni-Fe články. Pro stacionární aplikace jsou počítám více než dostačující. Amory Lovins v jedné svojí prezentaci referoval, že je pro akumulaci elektřiny používal ve své net-zero banánové farmě/pasivním domě ve Skalistých horách používal už od roku 1985. Za Li-ion je měnil nedávno, ne protože byl degradovaly, ale protože už to vypadalo jako technické muzeum.
      Já bych se spíše ptal, proč elektrárníci už nějakých minimálně 30-40 let bateriovou akumulaci nepoužívají. Suprově by se jim hodila i k uhelným a jaderným elektrárnám, které nemají v noci odbyt. Otázka je to nejspíše psychologická, protože situace se začíná hýbat až od okamžiku, kdy se jim ve velkém začali do kšeftu cpát „slaboproudaři“, kteří mají úplně jiné know-how a netrpí zažitými oborovými předsudky.

      • Martin Pácalt napsal:

        Hloupé je, že žádná z těch baterek nejspíše nepřekročí cca 1000 nabíjecích cyklů, tzn.při denním nabití a vybití nějaké tři roky.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *