Cena nejbližšího ročního kontraktu na elektřinu na PXE po 4 letech prolomila hranici 38 €/MWh

Cena nejbližšího ročního kontraktu na elektřinu na pražské energetické burze PXE nadále roste a tento týden prolomila po více než 4 letech hranici 38 €/MWh. Růst ceny ročního kontraktu na elektřinu s dodávkou v roce 2018 je zapříčiněn zejména růstem ceny černého energetického uhlí z přístavu v Rotterdamu, která od začátku ledna vzrostla o zhruba 35 %. 

Cena ročního kontraktu na elektřinu s dodávkou v roce 2018 na pražské energetické burze PXE dosáhla ve čtvrtek hodnoty 38,15 €/MWh, což je úroveň, na které se cena nejbližšího ročního kontraktu pohybovala naposledy před více než 4 lety, konkrétně 26. září 2013.

Následoval dlouhý propad ceny silové elektřiny až k historickému minimu, kterého bylo dosaženo 17. února 2016, kdy se nejbližší roční kontrakt obchodoval na PXE za 21,45 €/MWh.

Vývoj ceny nejbližšího ročního kontraktu na PXE za posledních 5 let. Zdroj: PXE

Vývoj ceny nejbližšího ročního kontraktu na elektřinu na PXE za posledních 5 let. Zdroj: PXE

Růst ceny ročního kontraktu na elektřinu s dodávkou v roce 2018 je zapříčiněn zejména růstem ceny černého energetického uhlí z přístavu v Rotterdamu s dodávkou v roce 2018. To je způsobeno faktem, že ceny na českém trhu korelují s cenami v Německu, kde jsou takzvanými závěrnými elektrárnami, které vytvářejí cenu elektřiny na velkoobchodním trhu, po většinu času černouhelné elektrárny.

Vývoj ceny ročního kontraktu s dodávkou v roce 2018 na PXE v posledním roce. Zdroj: PXE

Vývoj ceny ročního kontraktu na elektřinu s dodávkou v roce 2018 na PXE. Zdroj: PXE

Vývoj ceny (USD/t) futures kontraktů na energetické uhlí z přístavu v Rotterdamu s dodávkou v roce 2018. Zdroj: ICE

Vývoj ceny (USD/t) ročního kontraktu na energetické uhlí z přístavu v Rotterdamu s dodávkou v roce 2018. Zdroj: ICE

Cena elektřiny by mohla nadále růst

Růst ceny silové elektřiny by mohl v nejbližších letech pokračovat díky plánované proměně německého zdrojového mixu v rámci německé energetické strategie Energiewende. Podle té mají být nejpozději do konce roku 2022 odstaveny všechny jaderné elektrárny, čímž se na trhu uvolní místo pro elektrárny, které se nyní kvůli vyšším výrobním nákladům neuplatní.

Nejpozději do 31. prosince letošního roku má dojít k uzavření německého 1,3GW jaderného bloku Gundremmingen B, který je jedním z posledních osmi provozovaných německých jaderných reaktorů.

Místo na trhu pro elektrárny s vyššími výrobními náklady by mohly uvolnit také německé větrné elektrárny, kterým vyprší po roce 2020 provozní podpora. Z analýzy think-tanku Energy Brainpool totiž vyplývá, že pouze menšina větrných elektráren bude ekonomicky výdělečná poté, co přijdou o garantovanou podporu.

Podle zmíněné analýzy by měly větrné elektrárny se středními nebo vysokými provozními náklady šanci pouze v případě výrazného růstu cen elektřiny. Toho by mohlo být dosaženo například vyšší cenou uvalenou na emise CO2, pro kterou se může rozhodnout buď Německo individuálně, nebo by se spolehlo na reformu evropského trhu a růst cen evropských emisních povolenek.

Cena evropských emisních povolenek EUA s dodávkou v prosinci 2018 se aktuálně pohybuje těsně pod hranicí 8 €/t CO2. Pro uhelné zdroje s účinností výroby elektřiny kolem 35 % přitom obecně platí, že na 1 MWh vyrobené elektřiny připadá přibližně 1 t CO2.

Autor:



Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *