rp_vedeni-725x481.jpg

ČR má jednu z nejnižších cen elektřiny pro domácnosti i průmysl v EU

České domácnosti i průmysloví odběratelé mají jednu z nejnižších koncových cen elektřiny ve srovnání s ostatními členskými státy Evropské unie. Nejvíce za elektřinu platí domácnosti v Dánsku a průmysloví odběratelé v Itálii, ukazuje to report zveřejněný Evropskou komisí

Evropská komise zveřejnila 30. listopadu 2016 společně se svým zimním legislativním balíčkem report hodnotící vývoj cen elektřiny v EU za období 2008 až 2015. Koncová cena elektřiny pro domácnosti a průmyslové odběratele byla rozdělena na 3 složky – silová elektřina (Energy), síťové platby (Network) a daně a poplatky (Taxes&Levies).

Z následujícího grafu je patrné, že nejvíce platí za elektřinu domácnosti v Dánsku, a to především kvůli suverénně nejvyšší hodnotě daní a poplatků. Česká republika se řadí mezi státy s nejnižší koncovou cenou elektřiny pro domácnosti.

Průměrná koncová cena elektřiny pro domácnosti v jednotlivých státech EU. Zdroj: Evropská komise

Průměrná koncová cena elektřiny pro domácnosti v jednotlivých státech EU v roce 2015. Zdroj: Evropská komise

Na následujícím grafu je dále uveden vývoj průměrné koncové ceny elektřiny evropské domácnosti. Ačkoliv mezi lety 2008 až 2015 platba za silovou elektřinu spíše stagnovala, výsledná koncová cena elektřiny rostla s průměrným ročním tempem 3,2 %. Důvodem růstu jsou mírně rostoucí síťové platby a především rostoucí daně a poplatky, mezi kterými  nejvíce rostla složka na podporu obnovitelných zdrojů energie (OZE) a vysokoúčinné kombinované výroby elektřiny a tepla (KVET).

Vývoj průměrné koncové ceny elektřiny pro domácnosti v EU. Zdroj: Evropská komise

Vývoj průměrné koncové ceny elektřiny pro domácnosti v EU. Zdroj: Evropská komise

Nejdražší elektřinu mají průmysloví odběratelé v Itálii

Ve srovnání koncových cen elektřiny pro průmyslové odběratele dopadla nejhůře Itálie, kde platí odběratelé v průměru téměř 150 EUR/MWh, a to podobně jako v případě dánských domácností zejména kvůli vysoké hodnotě složky daně a poplatky. Průmysloví odběratelé v České republice mají stejně jako české domácnosti v průměru šestou nejnižší koncovou cenu elektřiny v EU.

Průměrná koncová cena elektřiny pro průmysl v jednotlivých státech EU v roce 2015. Zdroj: Evropská komise

Průměrná koncová cena elektřiny pro průmysl v jednotlivých státech EU v roce 2015. Zdroj: Evropská komise

Při pohledu na následující graf, který ukazuje vývoj průměrné koncové ceny pro průmyslové odběratele v EU, je patrné, že cena v období 2008 až 2015 také vzrostla a od roku 2013 se pohybuje mezi 105 až 110 EUR/MWh. Rozložení ceny dále ukazuje podstatně vyšší podíl platby za silovou elektřinu na celkové koncové ceně elektřiny ve srovnání s koncovou cenou elektřiny pro domácnosti.

Vývoj průměrné koncové ceny elektřiny pro průmysl v EU. Zdroj: Evropská komise

Vývoj průměrné koncové ceny elektřiny pro průmysl v EU. Zdroj: Evropská komise

I u průměrné koncové ceny elektřiny pro průmyslové výrobce v EU je nicméně patrný dlouhodobě klesající podíl platby za silovou elektřinu na celkové platbě za elektřinu a prudce rostoucí podíl složky daně a poplatky způsobený rostoucími poplatky na podporu OZE a vysokoúčinné KVET.

Autor:

14 odpovědí na ČR má jednu z nejnižších cen elektřiny pro domácnosti i průmysl v EU

  1. Jan Veselý Jan Veselý napsal:

    Pěkná statistika. Je z ním vidět jak jsou velkospotřebitelé cenově zvýhodňováni. A taky je třeba říct, že za přenos a distribuci se u nás pořád platí zbytečně moc. Stejně jako se díky solární megazlodějině (pod taktovkou Rittiga s Janouškem) zbytečně moc platí v kategorii daně/poplatky.

    • Jan Veselý Jan Veselý napsal:

      Ještě jsem se díval na ten report a utkvělo mě, že ČR má sice jedny z nejnižších cen, ale dost vysoké procento příjmů, které občané platí za energie. Asi je to vlivem příjmů neodpovídajících ekonomickému výkonu.
      Jo, a v Číně je dražší elektřina pro průmyslové podniky než je průměr EU, tj. o hodně vyšší než v ČR.

    • Josef napsal:

      Podpory OZE schválila vláda ČSSD a Lidovci , zákon napsal Bursík a nápad na zmrazení výkupních cen přinesli komunisti . A když to hrozilo krachem , pak byla svržena vláda , přišla vláda „odborníků“ včele s předsedou statistického úřadu a nechali solární podvod rozběhnout v masovém měřítku , což ve výsledku stojí desítky mld. korun ročně. To nebyly nějací lobisti , ale celá politická reprezentace kromě části tehdejší ODS se všem zdál zákon o OZE jako skvělý nápad jak podojit české občany a firmy a přihrát si malou domů.

      • Jan Veselý Jan Veselý napsal:

        Zákon jako takový úplně blbě nebyl. Limit maximálního poklesu výkupní ceny tam byl pravděpodobně zapraven jako pojistka před tím, aby ERÚ svévolně nějaký zdroj zlikvidoval. Nikdo prostě nečekal, že cena FV instalací skokově klesne o polovinu.
        Kritický byl opravdu rok 2009, kdy se to stalo. A zatímco Němci neměli problém mezi identifikací potenciálně drahého průšvihu a platností novely zákona mít pouhé 3 měsíce (vládní návrh novely, projednání v Bundesratu, projednání v Bundestagu a podpis prezidenta), u nás se celá věc táhla více než dva roky, ty dva roky, během kterých se nainstalovalo skoro 2 GW fotovoltaiky.
        Mám „per huba“ kuloární informace, že jak Topolánek, tak Paroubek za to dostali svou miliardu. Jestli je to pravda nevím jistě, důkazy nemám.

    • Vladimír Wagner napsal:

      Pane Veselý, přece jen bych si dovolil několik komentářů. Ten zákon, do značné míry zkopírovaný od Němců, opravdu nebyl dobrý. Na rozdíl od Vás já žádné pozadí neznám a o drbech se nemíním bavit, takže se nebudu hádat, jestli bylo zdržení dáno čistě tím, že získat podporu alespoň 101 poslanců v tělese, které ve své většině o energetice nic moc neví a je masírován zelenou kampaní, že by veškerá energetika měla být co nejdříve 100 % OZE, slunce je zadarmo a každá připomínka toho, že to něco stojí, jsou jen hlasy zpátečníků a zaostalců, nebo to pošťouchla i nějaká fotovoltaická loby. Ovšem faktem je, že změny zákonů, které se realizují v parlamentu, nikdy neprobíhají rychle a v té době navíc padla vláda a politici měli řadu jiných starostí.
      Faktem také je, že stejný průšvíh s eskalací cen za OZE poplatky proběhl ve Španělsku a ostatně také v tom Německu, kde na rozdíl od nás stále pokračuje. Což je ostatně také vidět na pozici Německa v té velikosti těchto poplatků na ceně za jednotku energie ve srovnání s naší. Že to Němci nepociťují tak, jako lidé u nás, je dáno čistě tím, že většina z nich je movitější a také oni po Energiewende volali a jsou tedy přece jen ochotnější se s jistými náklady smířit.
      Jinak, jestli se u nás platí na OZE poplatcích podle Vás hodně a také na poplatcích za distribuci (zde je část nákladů způsobena i transportem německé elektřiny ze severu na jih do Bavorska či Rakouska přes naše území) zbytečně moc, tak opravdu nevím, jak byste musel komentovat situaci v Německu a Dánsku. A to jsou v Německu teprve na začátku, protože zatím nemají postaveno nic z potřebných vedení a se zvyšujícím se podílem na počasí závislých OZE budou růst náklady na dotace těchto i jejich zálohování a náklady na distribuci. Teď se teprve také začnou pořádně vypínat jaderné bloky v Bavorsku, které tyto náklady pomáhaly přece jen držet níže. Bude zajímavé sledovat, kam se Německo dostane ve srovnání s námi nebo Francií.

      • Jan Veselý Jan Veselý napsal:

        ad masírování zelenou kampaní) Vaše fantasmagorie nemající s realitou nic společného.
        ad poplatky za distribuci) To je naprostý blábol. Odkdy distribuční sítě realizují mezistátní transport elektřiny?
        ad rychlost změn) https://cs.wikipedia.org/wiki/Legislativn%C3%AD_nouze Všechno jde, jen chtít.

        • C napsal:

          No o jednom případu kdy DS realizuje přeshraniční transport náhodou vím, ale těch pár MWh ročně opravdu nestojí za řeč. Ono kdysi vyšlo levněji vedení z trafa na Slovensku, podle izolátorů tak v 60-70. letech (samozřejmě to klidně může být druhotné užití nějakých co se někde vyhazovaly), než tahat přípojku 22kV z naší strany.

      • energetik napsal:

        O jakém údajném zdražení se zde bavíte? Koukám do faktur a kalkulačky od ERÚ pro porovnání dodavatelů a žádné zdražení nevidím.
        V roce 2009 jsme měli celkovou cenu 4570,93Kč/MWh ze špinavých a nebezpečných zdrojů od ČEZu (D-Standard – Basic, 1x25A, D02d, 800kWh, Severomoravský kraj).
        A v roce 2014 jsme měli 4313,09Kč/MWh z obnovitelných zdrojů od Nano Energies který je jediným certifikovaným dodavatelem 100% zelené elektřiny na českém trhu.
        Celkový pokles ceny elektřiny tedy je 4570,93-4313,09=257,84Kč/MWh. A to se zvýšila i daň.
        Je pravda že kdybychom zůstali u ČEZu elektřina by nám nezlevňovala ale zdražovala a zdražila by nám o 2,26 % a platili bychom 4674,44Kč/MWh a tedy o 361,35Kč/MWh více než v roce 2009. Takže je to spíše problém neschopnosti nebo pohodlnosti změnit předraženého dodavatele který nereaguje na situaci na trhu.
        Pro zajímavost ještě cena systémových služeb:
        2008 147,81 Kč/MWh
        2009 141,01 Kč/MWh
        2010 155,40 Kč/MWh
        2011 155,40 Kč/MWh
        2012 144,00 Kč/MWh
        2013 132,19 Kč/MWh
        2014 119,25 Kč/MWh
        2015 105,27 Kč/MWh
        V Německu se od roku 2008 instalovaný výkon obnovitelných zdrojů zdvojnásobil a cena podpůrných služeb klesla o 40 procent.

        Takže částečné narovnání trhu takzvanou „podporu“ OZE (po 60 letech snahy o komerční rozvoj jaderného průmyslu) a přehlížení jadenofosilních škod hodnotím pozitivně.

        • haha napsal:

          Pane Wagnere,

          lobbing ze strany aktérů podporujících maximální využívání potenciálu OZE nepochybně existuje (když pominu ten nesmysl o 100 %, který nikdo příčetný neprosazuje). Nalijme si však čistého vína a podivejme se na realitu. V ní v ČR naopak vítězí lobbing těch bojujících za uhlí, které se těší dlouholeté státní podpoře. To ať již v případě neadekvátního nacenění uhlí coby zdroje nebo nedostatečného zohledění prokazatelných negativních externalit, které přináší. Stejně tal když už náhodou v uhelném byznysu selžete, tak přijde stát a pomáhá vám tlumit dopady vaší neschopnosti (viz OKD). Já jako občan tak musím trpět něčí podnikatelskou činnost, která mi škodí a co víc ještě přispívat na její podporu.

          Tato podpora je též patrná na každodenních vyjádřeních předních představitelů , jakým je ministr Mládek či premiér Sobotka.

          Když hovoříme o podpoře OZE, tak tedy nezapomínejme na to, jaké podpoře se dlouhodobě těší jiné zdroje a že základní myšlenkou je spíše dorovnání podmínek.

        • Petr Doležal napsal:

          pane energetiku, poděkujte německým a dalším spotřebitelům, který touto netržní podporou snížily ceny silové elektřiny na evropském trhu. Kdyby jsme měli chytřejší politiky nebo by voliči volili rozuměji, tak bychom měli ještě levnější elektřinu o podporu OZE a občané i průmysl by to ocenili (využili bychom nižší ceny na trhu a neplatili pošetile náklady ). Nicméně ty náklady tu jsou, je jen otázka kdo je zaplatí, jestli my, němci nebo někdo jiný. Nemusím tu dále rozebírat záležitost, že zejména tento pokles silové elektřiny a nárůst netržních daní a poplatků způsobuje problém, že se nevyplatí nové zdroje stavět (bez podpory), když bude víc podpory, ceny silovém elektřiny klesne a a to se pořád bude opakovat, možná se ty křivky nákladů a ceny elektřiny u OZE nikdy na trhu neprotnou, jak někteří o to pořád sní a dávají předpovědi že v roce 2025 apod… Trh ztratil relevantní „tržní cenu“, což je krev ekonomiky, která určuje, jak je jaký statek ekonomicky vzácný a také vede k tomu že lidé neplýtvají tím statkem. Trh bez tržní ceny není trh a nikdy nebude fungovat, tak jako nefungoval socialismus a bude jen znamenat více nákladů pro spotřebitele a ani životnímu prostředí to nepomůže, protože bez tržní ceny bude plýtvání nebo nedostatek. OZE dávají smysl bez podpory a jestli se je nevyplatí stavět bez podpory, tak evidentně jejich provozování není není ekonomický důvod a zvyšuje jen náklady pro spotřebitele. Já vidím rozumné dát všem zdrojům šanci, i uhelným, jaderným, plynovým apod, ale započítat rozumně do nákladů negativní externality a potom by trh rozhodnul co se bude stavět co se už nevyplatí, s tím že OZE by museli také nějak garantovat stálost dodávek (v rámci možností samozřejmě, jinak by měli být vůči jiným stabilním zdrojům, nějak znevýhodněny, protože zajištění stability dodávek má také své náklady.

          • haha napsal:

            Jenže jádro i uhelné zdroje prostě podporované jsou, a to dlouhodobě

            Podívejme se třeba nyní na jádro. Žádný zdroj se netěšil takové podpoře od států jako jádro. Dlouhá léta státem placeného vývoje. Který zdroj to může říct, že?

            A dnešní situace není jiná. Když zástupci ČR mluví o jádře, tak vždy zdůrazňují, že „zajistí“ jeho takový a takový podíl v energetickém mixu. To je naprosto otevřená státní podpora.

            Jak můžete tedy vůbec uvažovat nad tím, že by OZE soutěžilo na trhu bez podpory v rovné pozici s tak dlouhodobě podporovaným zdrojem?

          • C napsal:

            Problém energetického trhu EU je nadbytek výkonu a nedostatečné propojení států, samozřejmě, jak jsem už tady říkal, to záleží od toho jakou budoucnost si představujeme. Jestli chceme hlubší integraci, nebo dezintegraci, současný model je neudržitelný. Jenže integrace/udržení vyžaduje postupnou a chtěnou konvergenci, zároveň to chce nahodit průmysl a hospodářství celé EU. Není dlouhodobě udržitelná disproporce mezi starými a novými státy co se týká životní úrovně, mezd, ovlivňování chodu společenství a případných dalších věcí.

            Někdy včera pozdě v noci byl na /r/worldnews umístěn odkaz na článek o nalezení velkých zásob plynu v prostoru Kypru, což může urychlit sjednocení formou federace. Může jej EU a celá Evropa využít, třeba i s plynem z Izraele, k energetické nezávislosti (menší závislosti), na Rusku/SV a ekologizaci energetiky. Můžeme sítě řešit nad státní úrovní, pak můžeme dojít k levnější síti, potřebě menšího počtu záložních kapacit atd. Nebo chceme počítat s rozpadem a pak se budeme hádat jestli OZE, nebo jádro, z čehož nakonec jako vítěz vyleze zase jen uhlí.

            Co se týká podpory/nepodpory OZE a ekonomické výhodnosti, ceny stále klesají, aktuálně se pohybují někde kolem 2Kč/kWh. To jsou ceny někde na úrovni uhelných a plynových elektráren. Při těchto cenách můžeme změnit celý koncept podpory a dotací. Zdá se tedy že vysoké dotace v minulosti splnily svůj hlavní účel, rozjezd výroby a rozvoj technologie. Nehledě na to že do fosilních paliv jdou jisté skryté dotace.

            Pokud by měla jednotlivá odvětví podléhat tržním mechanismům, pak musí státy rezignovat na zásahy do těchto odvětví. Není možné aby jakákoliv vláda zasahovala do toho komu soukromá společnost prodá svoji elektrárnu, nemůže docházet k rozdílným úrovním dotací mezi státy do stejného oboru, nemůže dotovat chod státních společností aby byly ve výhodě proti soukromým, nemůže je využívat ke zničení soukromých, přístup k veřejným zakázkám musí být stejný pro všechny společnosti, nemůže jim diktovat jakým směrem se rozvíjet, nebo jaké mají mít rezervy. To nelze v tržním prostředí.

            Pokud mají zmizet dotace do OZE, pak musí ale zmizet i skryté dotace jiných zdrojů, do uhlí jdou u nás bokem ročně miliardy například ne nezapočítání nákladů na zdravotní péči, které vznikají z negativních dopadů jeho těžby a spalování.

            Pro zajímavost od roku 1974 do roku 2014 šlo do výzkumu jaderných technologií cca 84mld €, do fosilních paliv asi 13mld €, na OZE zbylo asi 11mld€. Mezi lety 1990 a 2007 v EU spolkla uhelná infrastruktura dotaci 200mld € a atomový průmysl až 220mld € a uhelný průmysl dostal, na udržení těžby atd. asi 380mld € v letech 1970 až 2007.
            Ročně jde v Německu na udržení těžby asi 1.5 mld €, to je sice méně než jde do OZE, ale stále dost, pro zajímavost, je to asi 40mld korun.
            energetika. tzb-info.cz/energeticka-politika/14235-uhelny-byznys-skryte-dotace-a-nesplacene-dluhy

            Klasická energetika tak spolkla asi 897mld € v období zhruba mezi lety 1970 a 2015. V takové situaci chtít po OZE aby, v porovnání s klasickou energetikou, kterou rozjížděla společnost Ganz Budapešť někdy kolem roku 1880, v podstatě přes noc bez dotací najely do komerčního provozu je skoro šílenost.

            Pokud po jednom století od vzniku dostávala klasická energetika takovéto dotace, něco asi děláme špatně, zjevně se před sebou samými snažíme zamaskovat jak její neblahé dopady, tak skutečnou cenu elektřiny.

            Naproti tomu za necelých 10 let od rozjezdu OZE, zejména FVE jsme v situaci že se dá získat cena za MWh na úrovni 1/10 u nás stanovené maximální výkupní ceny, tedy 1kWh dnes z FVE stojí při větší instalaci asi 1.5Kč. FVE u nás produkují zhruba 2TWh ročně, při starých cenách. S dnešními cenami by bylo možné postavit až 10x tolik a produkovat 20TWh, to je asi 1/4 naší produkce, to je extrém, ale už jen něco kolem 11-12GW by mohlo zajímavou část roku pokrývat v podstatě skoro 100%. Ale to vyžaduje výrazně zvýšit množství PVE, nebo využít další metody akumulace. Což se ale bavíme o akumulaci asi 120-150GWh. V současnosti máme něco kolem 4.8-5GWh.

  2. haha napsal:

    Ty udaje nejsou samozrejme prilis vypovidajici, pokud neuvazime paritu kupni sily

  3. Zdeněk napsal:

    Z uvedeného grafu vyplývá, že průmysl platí 1890Kč/MWh, což je v přepočtu 1,89Kč/KWh. To je pravda nebo si děláte srandu? Takovou cenu jsem platil za komunistů! Takže teď platím minimálně třikrát víc než průmysl a ještě se to ERU nezdá a chce ze mě vyždímat další kačky díky jističům? Je tohle v této zemi normální?
    Kdo v tom něco udělá? Nebo se máme bouřit?

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *