EK: Kapacitní mechanismy by neměly nahrazovat reformy trhu s elektřinou

Evropská komise v minulém týdnu zveřejnila společně se zimním legislativním balíčkem také finální report z více než rok a půl trvajícího prošetřování kapacitních mechanismů napříč Evropskou unií. Prošetřování identifikovalo celkem 35 kapacitních mechanismů v 11 členských státech, kterých se týkalo. Evropská komise konstatovala, že by se členské státy měly primárně zaměřit na reformy trhu s elektřinou.

Evropská komise začala prošetřovat kapacitní mechanismy ve vybraných státech EU 29. dubna 2015. Tento týden zveřejněný finální report představuje jeho hlavní výstupy a poskytuje náhled na tuto problematiku z pohledu kompatibility s evropskými pravidly pro státní podporu.

Prioritu by měly mít reformy trhu s elektřinou

„Členské státy navrhující kapacitní mechanismy by měly učinit odpovídající snahu o řešení jejich obav o přiměřenost zdrojové základny pomocí reforem trhu. Jinými slovy, žádný kapacitní mechanismus by neměl být náhradou tržních reforem,“ shrnuje ve finálním reportu EK.

Jedním z možných opatření je změna tržních pravidel pro oceňování odchylek. Podle EK povedou ceny, které odrážejí skutečnou hodnotu elektřiny v daném okamžiku, k poskytování potřebných signálů pro nové investice do spolehlivých a flexibilních zdrojů potřebných pro zajištění bezpečných dodávek elektřiny.

„Odstranění nepřiměřeně nízkých cenových stropů a umožnění cenám odrážet zákazníkovu ochotu k placení je tedy klíčovou reformou trhu. Pravidla vyrovnávacího trhu by měla být zlepšena, aby náklady vynaložené provozovateli přenosových soustav na udržení soustavy v rovnováze byly plně promítnuty do platby za odchylku účastníků trhu, kteří jsou v odchylce.“

Druhým možným opatřením je dle Komise reforma trhu s elektřinou týkající se odezvy na straně spotřeby (demand side response). Zvýšení schopnosti strany spotřeby reagovat na změnu ceny elektřiny v reálném čase je dle EK důležité, protože může vyhladit cenové špičky a tím snižovat potřebu dodatečné výkonové kapacity.

Kdy zavést kapacitní mechanismus?

Evropská komise nicméně v reportu uvádí, že reformy trhu s elektřinou mohou trvat příliš dlouho nebo nemusí být dostatečné k vyřešení problému s přiměřeností zdrojové základny. Proto se některé státy rozhodují k zavedení doplňujících opatření ve formě kapacitních mechanismů.

Přestože se jednotlivé typy kapacitních mechanismů liší, všechny nabízejí poskytovatelům spolehlivého výkonu dodatečné platby za učinění tohoto výkonu dostupným. Toto odměňování pravděpodobně zahrnuje státní podporu, která musí být notifikována Komisí podle evropských pravidel v oblasti státní podpory.

„Dukladné zhodnocení výkonové přiměřenosti, zohledňující regionální výkonovou situaci a založené na dobře definovaných standardech ekonomické spolehlivosti, je klíčové pro identifikaci rizik v zabezpečení dodávek a určení potřebné velikosti kapacitního mechanismu.“

Jaký kapacitní mechanismus pro jaký problém?

Sektorové šetření Evropské komise identifikovalo celkem 35 kapacitních mechanismů v 11 členských státech, kterých se týkalo. Tyto mechanismy mohou být rozděleny do dvou základních skupin – cílené a v rámci celého trhu.

Rozdělení kapacitních mechanismů podle Evropské komise. Zdroj: EK

Rozdělení kapacitních mechanismů podle Evropské komise. Zdroj: EK

Výběr vhodného kapacitního mechanismu je přitom závislý na identifikovaném problému v daném členském státě:

  • Dlouhodobé riziko – nejvhodnějším kapacitním mechanismem jsou kapacitní mechanismy v rámci celého trhu (zavedeno například ve Velké Británii (centrální nákup) či Francii (decentralizovaný závazek))
  • Dočasné riziko – nejvhodnějším kapacitním mechanismem je strategická rezerva (zavedeno například v Německu)
  • Lokální problém s výkonovou nepřiměřeností – členský stát by se měl zaměřit na lepší propojení soustav a vhodnější obchodní zóny. Kapacitní mechanismy mohou být vhodným přechodným nástrojem.
  • Potřeba rozvoje flexibility na straně spotřeby – vhodným kapacitním mechanismem je schéma „přerušení dodávky“ (EK jich identifikovala v sektorovém šetření 8)

Provedené sektorové šetření podle Komise ukázalo, že několik stávajících kapacitních mechanismů není plně kompatibilní s evropskými pravidly pro státní podporu. Proto se nyní Komise zaměří na práci s členskými státy za účelem úpravy stávajících kapacitních mechanismů, aby pravidlům vyhovovaly.

Autor:



Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *