Plynová elektrárna

Marže německých plynových elektráren dosáhla letošního maxima, stále je však záporná

Marže německých plynových elektráren s 50% účinností pro dodávku elektřiny v roce 2018 dosáhla minulý týden ve čtvrtek svého letošního maxima, když podle zahraničního serveru Platts měla hodnotu -1,6 EUR/MWh. Platts uvedl, že za růstem marže německých plynových elektráren může zejména vyšší velkoobchodní cena elektřiny s dodávkou v roce 2018 způsobená rostoucí cenou černého uhlí na světových trzích.

Clean spark spread (CSS) pro plynové elektrárny s 50% účinností pro dodávku elektřiny na příští rok dosáhl svých letošních maxim. Zatímco na začátku letošního roku byla hodnota CSS -8 EUR/MWh a před dvěma lety dokonce -14 EUR/MWh, aktuálně se tento ukazatel podle zahraničního serveru Platts pohybuje kolem -1,6 EUR/MWh.

Tento trend způsobil snížení rozdílu mezi CSS pro plynové elektrárny s 50% účinností a CDS starých uhelných elektráren s 35% účinností z přibližně 6 EUR/MWh v květnu letošního roku na současná necelá 2 EUR/MWh.

CSS představuje cenu elektřiny sníženou o náklady na palivo a na emisní povolenky pro elektrárny spalující zemní plyn, zohledňuje rovněž účinnost elektrárny. Nezahrnuje investiční náklady, náklady na provoz a údržbu a další náklady provozovatele. Clean dark spread (CDS) představuje totožný ukazatel pro elektrárny spalující uhlí.

Průběh výroby jednotlivých zdrojů v Německu v srpnu. Více na: Energostat

Hlavním důvodem pro růst marže německých plynových elektráren je rostoucí velkoobchodní cena elektřiny pro dodávku v roce 2018, která se v minulém týdnu dostala nad 33 EUR/MWh.

Růst velkoobchodních cen elektřiny je podpořen především růstem ceny uhlí na světových trzích. Cena černého uhlí s dodávkou v Evropě v roce 2018 vzrostla podle Platts od května o více než 20 % a minulý týden ve čtvrtek dosáhla 80 USD/t, což je nejvyšší hodnota od září 2014.

Autor:



9 odpovědí na Marže německých plynových elektráren dosáhla letošního maxima, stále je však záporná

  1. Vinkler napsal:

    Energetické zařízení , které se postaví a trvale vyrábí na cca 30-40% kapacity, musí být buď dotováno, nebo cena energie musí být tak 3xvyšší, než by byla při využití na 90-100%. Ekonomika prostá.

    • Jan Veselý napsal:

      Tahle úvaha je dobrá tak na vyhození od zkoušky z mikroekonomie. Doporučuji si něco nastudovat o fixních a variabilních nákladech.

      • Vinkler napsal:

        Vždy záleží jak si vytknete soustavu a co je okolí. Makroekonomie není suma mikroekonomie.
        Fosilní elektrárna má zejména splácení půjček jako fixní a palivo a mzdy jako variabilní.
        Fosilní elektrárna dohromady s dolem má jako variabilní snad jen mzdy, kdežto splátky za jejich existenci jsou spíše fixní.
        Za celý stát můžete posuzovat i mzdy jako fixní neboť i nezaměstnaní mají sociální a zdravotní příjmy.
        Za zeměkouli je zcela jistě vše fixní.

    • Vláďa napsal:

      Píše se zde o tepelných zdrojích. Kotle na uhlí, plynové spalovací turbíny. Obecně tato zařízení mají nejvyšší deklarovanou účinnost při cca 85% jmenovitého výkonu. Při provozu na minimální výkon to je cca 40 % jmenovitého je účinnost podstatně nižší. Tento fakt zde není zohledněn.

      • Vinkler napsal:

        Já nemyslel jmenovitý výkon, ale něco jako roční kapacitu z možné provozní doby, roční koeficient využití.

      • NN napsal:

        No jo, CSS je asi takový orientační ukazatel. Ona asi žádná plynovka v baseloadu nejede. Taktéž musí nějak zafixovat Cal-18 – tu cenu EE, se kterou počítají.

        • Vláďa napsal:

          Proč by elektrárna spalující plyn nemohla pracovat v módu základního zatížení. Kotli je to celkem jedno. Pokud je plyn spalován ve spalovací turbíně bývá tato turbína využívána jako špičkovací zařízení.

          • C napsal:

            Jisté přešlapy způsobené tím že u nás takový provoz plynových elektráren nemáme? V principu tomu nic moc nebude bránit, nanejvýš cena plynu, ale kdoví jak se pohne s novými technologiemi atd. jak se bude vyvíjet spotřeba energie ve světle populačních změn… Pokud v některých zemích už máme záporný přírůstek populace v řádu procent, v jiných zase poměrně velký, nevíme jestli tyto kdy dosáhnou spotřeb průmyslového světa…

            Mnoho neznámých na projekce, Asijské země se dávají do výzkumu těžby hydrátů methanu z moře atd., takže plyn bude možná i náhradou za uhlí, minimálně tam.

          • NN napsal:

            Technicky jistěže může jet plynovka v baseloadu. Ale ten CSS (záporný) ukazuje, že se to tímto způsobem nevyplatí. Tož si musí „vyzobávat“ časy, kdy je cena vyšší, a tlumit v časech, kdy je nižší. Samozřejmě pak jde dolů koeficient využití(asi nejčastěji se vyčísluje roční).

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *