Vliv rozdílných kapacitních mechanismů na trh s elektřinou

Francie a Německo mají rozdílné přístupy v otázce zajišťování dostatečného disponibilního výkonu. Zatímco Francie se již dříve rozhodla, že spolehlivost dodávky elektrické energie se dá zajistit pouze dodatečným regulátorským opatřením, Německo se v nedávné publikaci („bílé knize„) vyslovilo pro co největší zachování stávajícího modelu trhu s elektřinou spolu s odstavením určitých uhelných bloků do rezervy. Otázkou je, zda a jak se rozdílné mechanismy trhů budou ovlivňovat z krátkodobého a dlouhodobého hlediska a jak rozdílné přístupy ovlivní přeshraniční obchodování s elektřinou.

Modely trhů ve Francii a Německu

Obě země mají odlišný přístup k řešení stejného problému a obě mají svoje řešení podložené rozsáhlými analýzami. Nejzásadnějším důvodem pro vytvoření dodatečného mechanismu ve Francii byla citlivost poptávky po elektřině v zimních obdobích na nutnosti vytápění, kdy snížení teploty o každý stupeň pod 15 °C vyvolává zvýšení spotřeby o 2,3 GW. To je zapříčiněno rozsáhlým používáním elektrických topení. Jak je vidět na grafu, nejchladnější zimní dny vytvářejí zvýšení poptávky až o 11,5 GW.

Demand increase in France

Minimální klouzavé průměry teplot ve Francii (dny v 19 hodin)

V Německu není nárůst zatížení s klesající teplotou tak značný, hlavní hrozbou poklesů výroby do budoucna budou zamračené a bezvětrné dny, kdy výroba z OZE klesá na minimum. Vzhledem k tomu, že Německo chce výhledově pokrývat převážnou část spotřeby z OZE, bude muset záložními zdroji disponovat. K tomuto účelu se rozhodlo přesunout část uhelných zdrojů do strategické rezervy. Strategická rezerva bude doplňovat trh s elektřinou, který zůstane bez dalších regulátorských opatření. Zdroje v této rezervě budou aktivovány operátorem přenosové soustavy pokud cena na spotovém trhu překročí předem stanovenou cenu „strike price“.

Ve Francii byl vytvořený decentralizovaný kapacitní mechanismus, ve kterém se na trhu odděleném od trhu s elektřinou obchodují kapacitní certifikáty. Poskytovatelé disponibilní kapacity obdrží peníze za rezervaci svého zdroje pro časy nedostatku, energetické firmy pak certifikáty musejí nakoupit, jejich množství jim určuje operátor přenosové soustavy (RTE).

Energetické sektory jsou si ve Francii a v Německu v některých faktorech velice podobné, rozdílné jsou však svojí strukturou (počet účastníků na trhu, likvidita denního a vnitrodenního trhu..) a také přístupem k rozvoji obnovitelných zdrojů. Nejzásadnější rozdíly mezi energetikami obou zemí, které ovlivňují přeshraniční obchodování, jsou:

  • Přenos a distribuce

Ve Francii funguje jeden operátor přenosové soustavy (RTE) a jeden dominantní operátor distribuční soustavy (ERDF), zatímco ve většině zemí EU proběhlo oddělení přenosu od distribuce, ve Francii oba operátory vlastní Francouzský energetický gigant EDF.

V Německu fungují čtyři operátoři přenosových soustav (Amprion, Tennet, Transnet BW, 50 Hertz) a okolo 900 operátorů distribučních soustav.

  • Subjekty dodávající elektřinu

Ve Francii stejně jako v Německu existuje svoboda zvolit si svého dodavatele elektrické energie, v Německu je však v tomto odvětví daleko větší konkurence než ve Francii

  • Výroba

Francie má méně výrobních jednotek, více centralizovaných, převážná část výroby je vlastněná Francouzskou EDF. Naproti tomu v Německu je znát větší decentralizace a větší množství výrobců elektrické energie.

  • Obchod

Obě země nabízejí likvidní trh, vůbec nejlikvidnější v Evropě je však ten Německý. Obě země využívájí přeshraničního obchodu s elektřinou skrze tzv. Market coupling.

Vlivu kapacitních mechanismů na obchod s elektřinou

Analýza vychází ze situace, která nastala u dvou zkoumaných zemí. Na jedné straně je tedy trh s dodatečným kapacitním mechanismem (F) a na druhé straně je trh se zavedenou strategickou rezervou (N).

       1. Vliv na cenu elektřiny na trhu

Z krátkodobého hlediska ovlivní strategická rezerva cenu elektřiny především v Německu. Tím, že dojde k aktivaci strategické rezervy se v podstatě zastřeší cena elektřiny na Německém trhu, to ovlivní při dostatečné přenosové kapacitě mezi zeměmi i cenu elektřinu ve Francii, která se zastřeší stejným způsobem a která by se jinak řídila merit order efektem jako při normální situaci. Při cenách na trhu pod „strike price“ je cena stanovena běžným způsobem. Blíže situaci vysvětluje graf.

Price distortion by strategic capacity reserve (non-congestion case)

Pokřivení ceny vlivem strategické výkonové rezervy (případ bez přetížení)

2. Vliv na konkurenci

Konkurence mezi výrobci není narušena, dokud se ceny na trhu pohybují pod cenami aktivace strategické rezervy v Německu. Pokud cena ve Francii dosáhne na úroveň aktivace rezervy v Německu a mezi zeměmi není dostatečná přenosová kapacita, pak výrobci ve Francii dosahují větší marže než výrobci v Německu, neboť ceny ve se ve Francii tvoří volně bez jakéhokoli dalšího zastřešení.

3. Ekonomická efektivita

Tento rozdílný přístup jednotlivých zemí s sebou ponese ztráty na efektivitě, neboť strategická rezerva nebude aktivována na základě struktury svých nákladů čili nebude odměňována na základě tržního principu. To ovlivní hlavně účastníky na trhu v Německu, neboť musejí odvádět peníze na aktivaci této rezervy.

4. Distribuce

Zákazníci ve Francii platí za kapacitní certifikáty, platí mimo jiné i za certifikáty zdrojů, které třeba právě vyrábějí elektřinu do sousedního Německa. Zákazníci v Německu tedy nepřímo profitují z platby francouzských zákazníků snížením ceny elektřiny u nich na trhu. Toto platí taktéž pouze do té chvíle, než je v Německu aktivovaná strategická rezerva, kterou platí zákazníci v Německu.

Co stát, to vlastní přístup

Stále více zemí se v Evropě začíná přiklánět k názoru, že samostatný trh s elektřinou nebude schopný zajistit do budoucna spolehlivost dodávky elektřiny. Jelikož je elektřina pokládána za veřejný statek, zavádějí státy dodatečná reguláční opatření, aby dodávku do budoucna zajistili. Cílem EU je co nejvíce propojit a sjednotit jednotlivé energetické trhy, tento cíl naráží právě na rozdílná opatření států, které chtějí v první řadě chránit svoje národní zájmy a zajistit pro své občany spolehlivou dodávku elektřiny.

Kapacitní trhy nejsou zatím zaváděny takovým způsobem, aby se na nich mohla podílet i zahraniční konkurence, v Evropě tedy vznikají oddělené trhy, určené pouze pro ty státy, ve kterých byly zavedeny. Zřejmě nejefektivnějším řešením by bylo zavedení jednotného modelu kapacitního trhu, to by však znevýhodnilo země, ve kterých je disponibilního výkonu dostatek a nedostatek do budoucna nehrozí.



Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *