Zavedené formy kapacitních trhů v EU

Pojem kapacitní mechanismus je překládán z anglického originálu „Capacity mechanism“, tento překlad může působit jako zavádějící, neboť jeho význam nepředstavuje kapacitu jakožto fyzikální veličinu, nýbrž zde termín kapacita má představovat výkon, nebo spíše disponibilní, dosažitelný výkon elektrárenských zdrojů.

Základní otázkou je, zda pouze energetický trh dokáže vytvořit motivaci pro investory investovat do zdrojů, které by byly dlouhodobě schopny pokrývat poptávku nejen po elektrické energii, ale zajistit také potřebný výkon pro krytí špiček zatížení, obecně řečeno odchylek od parametrů sjednaných obchodů na trhu.

Úloha kapacitního mechanismu v energetice

Nedostatek čistě energetického trhu podle zastánců kapacitních mechanismů tkví především v tom, že dochází k jeho pokřivení. To je dáno jednak podporou obnovitelných zdrojů, které pak mohou na velkoobchodním trhu svou vyrobenou energii nabízet za nesrovnatelně nižší ceny, nežli jejich konvenční konkurenti, a jednak zastřešováním špičkových cen elektřiny, čímž klesá atraktivita pro investory budovat špičkové zdroje.

Na energetickém trhu (EOM – energy only market), který je v Evropě stále nejrozšířenější, se obchoduje pouze s objemy elektrické energie a ceny jsou vyjádřeny v eurech za megawatthodinu (€/MWh). Dodavatelé tedy obdrží pouze cenu za vyrobenou elektřinu, kterou prodají buď na velkoobchodním trhu, nebo formou bilaterálních dohod.

Naproti tomu trh, ve kterém kromě energetické části funguje také určitý kapacitní mechanismus, rozlišuje dvě komodity, za které je dodavateli placeno – elektřinu a rezervovanou „kapacitu“, lépe řečeno výkon (€/MW).

Druhy kapacitních trhů

Decentralizované kapacitní závazky

Kapacitní závazky jsou decentralizovaná opatření, která ukládají závazky zpravidla obchodníkům s elektřinou. Tyto závazky od společností vyžadují, aby jejich každoroční kontrakty na dodávku/spotřebu elektřiny byly schopny pokrýt jejich špičkovou dodávku, resp. odběr, navýšenou o určitou regulovanou rezervu. Toto vede ke vzniku kapacitního trhu, fungujícího vedle energetického, kde jednotlivé společnosti tyto závazky, jimiž disponující, mezi sebou obchodují. Konkrétní závazky se určují obvykle čtyři roky před rokem dodávky a jsou postupně aktualizovány.

Takto fungující trh poskytuje možnost výrobcům dosáhnout dodatečného příjmu z jejich rezervovaného výkonu. Společnosti mohou dokumentovat plnění těchto závazků vlastnictvím elektráren nebo bilaterálními kontrakty s výrobci. Takováto dokumentace je standardizována jako kapacitní certifikát.

Po společnostech je vyžadováno vložit každoročně do centrálně spravovaného registru určité množství kapacitních certifikátů.  Výrobci obdrží v tomto modelu částku, za kterou prodají elektřinu na velkoobchodním trhu, popřípadě bilaterárním kontraktem, a k tomu obdrží skrze kapacitní trh cenu za rezervovaný výkon, který jim uhradí energetické společnosti, jež tento poplatek pak dále přenášejí na konečného zákazníka.

Obchod s kapacitními certifikáty může probíhat stejně jako obchod s elektřinou na bilaterární bázi, nebo na organizovaném trhu, kdy je cena certifikátu určena nabídkou a poptávkou na tomto trhu. Tento způsob byl zaveden ve Francii.

 

Decentralizovaný kapacitní mechanismus

Decentralizovaný kapacitní mechanismus

Centralizované kapacitní aukce

Tato forma kapacitního trhu je také založena na obchodování s kapacitními certifikáty, avšak na rozdíl od předchozí varianty je centrálně spravována a stát zde přímo určuje, jaká úroveň „kapacity“ musí být k dispozici – stát tedy jedná jménem všech spotřebitelů. Tato varianta nevyžaduje tedy závazky na obchodníky s elektřinou. V první řadě musí dojít ke státem stanovenému množství kapacity, k čemuž je potřebná předpověď špičkového zatížení v následujících letech a vytvoření poptávkové křivky, následně jsou tyto informace převedeny na potřebný výkon.

Poskytovatelé výkonu poté nabízí své zdroje v centrálně spravované aukci, v jejímž průběhu je stanovena tzv. clearingová cena, tedy cena v bodě, kde se střetává nabídka dodavatelů s poptávkovou křivkou. Všechny zdroje, které nabízí svůj výkon pod touto clearingovou cenou (popřípadě za tuto cenu), jsou následně odměněni kapacitními certifikáty, přičemž výrobci, kteří poskytují v aukci svůj výkon nad tuto cenu, jsou z aukce vyřazeni. Tato aukce probíhá čtyři roky před samotnou dodávkou zakoupeného resp. prodaného výkonu.

Po uskutečnění aukce výrobci (i obchodníci) obchodují na tzv. sekundárním trhu obdržené kapacitní certifikáty. Na tomto trhu na sebe účastníci mohou přebrat větší závazek, popřípadě závazek snížit například z důvodu opožděné dostavby jejich výrobní jednotky, kterou už v aukci nabízeli.

Jako další část této formy kapacitního trhu je již datum samotného uskutečnění dodávky. V tomto období jsou poskytovatelé výkonu odměňováni za jimi poskytovaný výkon, stejně tak jsou ale zavázáni dodávat elektrickou energii v dobách špičkové zátěže. V případě nedodržení dodávky jsou pak podle zákona penalizováni.

Platbu výrobcům zajistí dodavatel elektrické energie (obchodník s elektřinou) skrze vypořádací orgán. V případě pokuty pro nedodržení dodané elektřiny jdou peníze naopak od výrobců k dodavatelům.

Průběh aukce s výkonovými kapacitami

Průběh aukce s výkonovými kapacitami

Tento druh kapacitního trhu byl zaveden ve Velké Británii, kde již proběhla první kapacitní aukce.

Spolehlivostní opce

Tento druh kapacitního mechanismu, je svým principem podobný předchozímu, tedy centrální kapacitní aukci. Zásadním rozdílem mezi těmito dvěma druhy je způsob odměňování zdrojů, které se úspěšně zúčastní aukce. Zatímco v předchozím případě jsou zdroje ohodnoceny na základě clearingové ceny stanovené v aukci, v tomto případě zdroje obdrží kontrakt ve formě call opce, což pro zdroj znamená závazek poskytnout svůj výkon za předem stanovenou cenu, tzv. „strike price“. V dobách cenových špiček objevujících se na trhu to zajišťuje, že cena elektřiny nevzroste do extrémních hodnot. Tento mechanismus funguje tedy jako určitý cenový strop.

Výrobce se tímto vzdává možných příjmů z cenových špiček, které na trhu nastávají, výměnou za to obdrží opční prémii a větší jistotu, že se jeho zdroj uplatní. V případě, kdy výrobce nedodrží dodávku v době překročení strike price na trhu, je penalizován.

Mnoho výrobců, mnoho podmínek

Všichni výrobci jsou oprávněni nabídnout svůj zdroj v aukci, ne všichni však vstupují do aukce se stejnými podmínkami. Zpravidla platí, že čím spolehlivější zdroj je nabízen, tím menší riziko pro něj představuje, že nebude schopen vyrábět, když bude potřeba a tím pádem platit pokutu.  Je tedy možné rozdělit výrobce, kteří se zúčastní aukce do tří kategorií:

  • Vysoce spolehlivé zdroje – cena nabízená v aukci těmito zdroji bude nejnižší, neboť riziko spojené s nedodržením závazků je pro tyto výrobce nízké.
  • Méně spolehlivé zdroje – dá se předpokládat, že cena těchto zdrojů, vzhledem k jejich zvýšenému riziku při nedodržení závazku, bude vyšší a tyto zdroje budou pravděpodobně z aukce vyloučeny.
  • Nové zdroje- nedodržení závazků těchto zdrojů, z důvodu jejich očekávané stability, je nepravděpodobné, avšak tyto zdroje potřebují pokrýt jejich investiční náklady, tudíž jimi nabízená cena bude vysoká.

Ve schématu kapacitního trhu je zásadní zajistit účast nových výrobců. K dosažení tohoto cíle se v rámci spolehlivostních opcí používá adekvátní rozvržení časového horizontu jednotlivých akcí. Nejprve se realizuje samotná aukce, kde zdroje nabízejí svůj výkon. Po aukci následuje tzv. „Lag period“, tedy doba během které závazky ještě nemohou být uplatňovány.

Tato perioda byla do modelu implementována, aby se nové zdroje, které ještě nejsou postaveny, mohly aukce účastnit. Doporučovaná doba této periody je 2 roky, neboť většina nových plynových elektráren může být za tuto dobu instalována a schopna provozu. Do této doby nejsou zahrnuty administrativní záležitosti nutné pro vyřízení povolení ke stavbě a jiné.  Po lag period následuje tzv. „Binding period“, což už je období, kdy jsou zdroje zavázány vyrábět, pokud cena elektřiny překročí strike price.

Česká Republika zatím o zavádění kapacitního trhu neuvažuje. Skupina ČEZ se k problému vyjádřila tím způsobem, že spíše nežli zavádět jednotlivé druhy podpor v jednotlivých zemích, je potřeba řešit tento problém jednotně v rámci EU.



Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *