Plynová elektrárna

USA 2016: Historicky největší výroba elektřiny z plynu i nový výkon v OZE

V roce 2015 se uhelné a plynové zdroje na výrobě elektřiny v USA podílely shodně jednou třetinou. V loňském roce již největší podíl na výrobě zaznamenaly plynové elektrárny. Zemní plyn tak převzal vedoucí úlohu uhlí, které ještě v roce 2007 zajišťovalo téměř polovinu výroby elektřiny, zatímco vloni už byl podíl uhlí na výrobě elektřiny v USA pouze 30 %. Nejvíce nově instalovaného výkonu ve Spojených státech zaznamenaly v roce 2016 OZE.
V roce 2016 však došlo k historické výměně na první příčce v žebříčku zdrojů dle podílu vyrobené elektřiny. V elektrárnách na zemní plyn v USA bylo vloni vyrobeno 34 % elektřiny, zatímco v uhelných pouze 30 %.

Za poslední 3 roky nebyla v USA uvedena do provozu žádná nová uhelná elektrárna. Oproti tomu za posledních 25 let bylo v USA instalováno 92 % nových výrobních kapacit v obnovitelných zdrojích a zdrojích na zemní plyn. Vloni bylo uvedeno v USA do provozu 7,4 GW plynových zdrojů a obnovitelných zdrojů pak dokonce 21 GW. Je tedy zřejmé, že podíl uhlí na výrobě bude i nadále klesat. Za zmínku také stojí prvních 1,1 GW nově instalovaného výkonu v jaderných elektrárnách od roku 1990.

Graf nově instalovaného výkonu v USA. Zdroj: http://www.bcse.org

Graf nově instalovaného výkonu v USA. Zdroj: http://www.bcse.org

Nejvíce nově instalovaného výkonu OZE v hisotrii

OZE si připsaly historicky nejvíce nově instalovaného výkonu – konkrétně 21,5 GW, čímž překonaly dosavadní rekord 18,2 GW z roku 2012. Nejvíce nově instalovaného výkonu ze všech zdrojů v roce 2016 zaznamenaly solární elektrárny, a to o 12,5 GW. Větrné elektrárny se na nově instalovaném výkonu podílely 8,5 GW. Zbývajících 0,5 GW představují vodní zdroje a zdroje využívající k výrobě elektřiny biomasu.

Celkové emise skleníkových plynů USA druhý rok po sobě klesly na hodnotu 6,5 Gt CO2. Spojené státy jsou tedy i díky klesající výrobě elektřiny z uhelných elektráren na dobré cestě, aby dosáhly cíle vytyčené Obamovou administrativou.


Štítky: , , ,


18 odpovědí na USA 2016: Historicky největší výroba elektřiny z plynu i nový výkon v OZE

  1. Milan Vaněček napsal:

    Trend je jasný. Kapitalizmus funguje, nástup fotovoltaiky, větrných elektráren a plynu v energetice je celosvětově nezvratný (i když si někde v absurdistánu mohou dělat co chtějí jejich všehoschopní politici).

    • C napsal:

      No nevím, jak jsem se dnes díval tak třeba v Japonsku plánují přes 20GW uhelek a podíl OZE od roku 2010 moc nevzrostl, nemyslím že Je to zrovna země, která by se dala považovat za absurdistán. Přitom pro ně je omezení dovozu paliv přímo žádoucí, sice zvládli omezit spotřebu asi o 12%, během pěti let zvedli výrobu v OZE jen o 3.4%, to je poněkud málo. S těmi výkony, které mají nyní v relativně pružných zdrojích, by mohli jít do vysokých instalovaných kapacit. Přece jim musí být jasné že mnoho z reaktorů prostě znovu nenaběhne.
      si. wsj. net/public/resources/images/EY-AA739_JAPAN__9U_20160909135107.jpg

      Co se týče USA, tam je příliš mnoho protichůdných snah, OZE, těžba, snížení spotřeby, reindustrializace a blahobytná spotřeba, která by ve většině světa byla za plýtvání.

      Například zatímco v Evropě je jakási snaha o zprovozňování opuštěných hydroelektráren, v USA se menší hydroelektrárny likvidují jenom protože se nelíbí nějaké skupině lidí, přičemž tyto tam jsou třeba od 20. let a nyní tak likvidují i ekosystém, který se ve zdrži vytvořil. Jindy se zase ignorují i velké zdroje vodní energie a to že kdysi byly využívány indikují jen rezavějící turbíny trčící z rozpadajícího se betonu. Jindy zruší celou přehradu, protože o majitel zanikl a není zájem o zapojení do veřejné sítě a doběhnou nějací místní indiáni že chtějí aby to šlo pryč že je to na zemi jejich předků a že posvátný losos a kdesi cosi… O neschopnosti uregulovat průtok na Niagaře nemá asi cenu mluvit, přitom postavit tam jez jako na Střekově, nejlépe hned u výtoku jezera, by asi nebyl problém. Současná regulace je takové polovičatá.

      USA by udělali nejlépe, kdyby pořádně zregulovali průtoky velkých řek, tak aby nepáchaly škody, to uděláte derivací mezi povodími, nebo hodně velkými přehradami typu Nové Mlýny. Mississippi a spol. odvodňují i celkem rovinaté oblasti, kde prostě další Hooverovu přehradu nikdo nepostaví.

      • Jan Veselý napsal:

        Plány na 20 GW uhelných elektráren jsou jen něčí plány. Pravděpodobně skončí jako plány na 30 GW uhelek v Německu v roce 2007. Nepostaví se ani třetina a co se dostaví bude jedno vedle druhého finanční průser pro majitele.
        Mezitím se po Asii zrušené projekty uhelných elektráren počítají na stovky GW, v USA se staví tuším jedna a ta už je teď finanční katastrofou, stejně jako čerstvě dostavěné uhelky v Německu nebo Holandsko, které jejich majitelé museli hned po dostavbě odepsat jako ztrátu.
        Pro USA bude v příštích letech zásadní investovat do přenosových kapacit, které vyvedou obrovský výkon levné a snadno dostupné větrné elektřiny z pásu od Texasu k Dakotám do populačních center na západě a u velkých jezer. Bude to skvělý byznys pro místně dominující republikány a Trump prý chce sypat prachy do infrastruktury, takže uvidíme.

        • C napsal:

          Vzhledem k tomu že se má jednat o velmi moderní bloky, tak bych to spíš typoval na náhradu těch starých. Také tam má být nějaké zastoupení elektráren se zplyňovací technologií. U ultra superkritických bloků by měli být na účinnosti klidně přes 45%. A ten plán je relativně nový, z konce loňska, nebo začátku letoška. Ale překvapuje mne trochu že jsem neslyšel ani o jednom projektu na geotermální elektrárnu s nějakým větším výkonem.

          • Jan Veselý napsal:

            Podle Lazardů je už dnes investičně méně náročné postavit FVE s baterií na 10 hodin provozu než postavit podobné uhelné elektrárny. A samozřejmě mají podstatně levnější údržbu a nepotřebují palivo. Japonsko je geograficky na zeměpisné šířce „mezi Káhirou a Florencií“. Na větrné elektrárny mají problém s místem a nemají okolo mělké moře. Víceméně se tam čeká na plovoucí VtE.
            S geotermální elektrárnou je to vždy velký risk, fakticky musíte navrtat díru a modlit se, abyste trefil dostatečně výkonné ložisko a aby z něj nešla minerálka nebo těžké kovy. Ale jak ji jednou máte, je to super.

          • C napsal:

            O problémech s plochou v Japonsku vím, na druhou stranu jsem měl zato že je technologie VtE už o kousek dál a že se už k plovoucím dostáváme, na druhou stranu je pravda že je tam dost velká hloubka.

            Pokud se již FVE začínají vyplácet se zálohou na 10h provozu (náhodou cenu za kWh z toho nevíte, že?), stejně zatím zbývá vyřešit delší období, čistě kdyby náhodou. Pokud se dobře pamatuji, tak v roce 2011 když se o tom začalo mluvit, se zmiňovalo že jejich uhelné elektrárny jsou poměrně zastaralá zařízení (70-80. roky), která se využívala jen jako zálohy (tedy to moc nevadilo) s rozjezdem do normálního provozu to asi začíná být problém (vyšší emise, vyšší spotřeba).

            Ano, trefit pořádné ložisko může být problém, na druhou stranu mne překvapuje že není slyšet o ničem, ani o pokusu.

          • Jan Veselý napsal:

            92 USD/MWh při úrokové míře 8% p.a. Tady máte odkaz: https://www.lazard.com/media/438038/levelized-cost-of-energy-v100.pdf

    • Petr Závodský napsal:

      Jasně, plyn…. u nás z Ruska v USA získáván frakováním (ať žije soběstačnost a udržitelnost). Dopady na přírodu podobně jako OZE tam kde nesvítí a nefouká.

      • C napsal:

        Pane Závodský,
        myslím že se shodneme na tom že Polsko, USA a některé další země na na své prostředí příliš nedají. V Krakově prý vycházejí lidé ven s průmyslovými respirátory celkem běžně. (Bohužel na náš smog z aut asi moc nefungují)

        Na druhou stranu bude do budoucna hodně záležet na tom, jak se budou vyvíjet instalace přenosových vedení a OZE ve vhodných oblastech. Jádro má, pokud se nepletu, v USA nějakých 10% výroby a nic moc nového se se dělat asi nebude. Možná dostavby a pomalá náhrada, ale nějaký růst asi neuvidíme. Takže, podle mne, pokud chtějí omezit emise tak jim z jistých důvodů nic jiného než plyn a OZE nezbývá. A ano, OZE nejsou ekvivalentním výrazem pro energetiku bez dopadů na ŽP, ale jejich dopad bude z dlouhodobého hlediska asi menší než u některých jiných řešení. (viz můj příspěvek z 10. února)

        Myslím že dost bude záležet na tom, kolik by do budoucna reálně představoval podíl plynu eventuálně uhlí, v mixu, který by výrazným způsobem spoléhal na OZE (v každé zemi, která se touto cestou jít rozhodne) To ovlivní emise, znečištění, dopady těžby a případné importy a tedy závislost na zahraničí.

        • Petr Závodský napsal:

          V USA teď opravdu staví jen 4 bloky jaderných elektráren (V.C.Summer; Vogtle – Westinghouse AP1000). Plyn je prostě teď levnější (dopady těžby ukáže budoucnost).
          A ano, mix musí mít i plyn (na regulaci), ale v našich podmínkách, kde OZE v nejbližších letech zvládne max 30% výroby (a bude také zálohováno plynem) nelze těch zbylých 70 postavit na plynu z důvodu jeho nejisté ceny a dovozů (ano Temelín tu bude do roku 2050, Dukovany snad do 2037, uhelky budou masivně ubývat a po roce 2035, kdy začne odstavováni Dukovan budou možná už jen Ledvice 660MW) ….
          Já určitě nejsem zastáncem 100% z jádra, ale místní diskuse je „černá nebo bílá“. Vhodný mix je v energetické koncepci a je zdůvodněn místními podmínkami. Jestli bude OZE 20% nebo 40% ukáže čas ale uhlí snad bude ubývat a plyn není řešení pro baseload.

          • C napsal:

            A možná se ještě tedy rozjede stavba Bellefonte.

            Pokud bude plyn pořád levný, tak pokud by se jim podařilo navyšovat podíl OZE a tím zmenšovat jeho spotřebu, nemuselo by to z dlouhodobého hlediska představovat tak velký problém, například, pokud by se dostali na 50% OZE, na plyn a zbytek by připadlo již jen 40%. Například celá oblast Nevady, Nového Mexika atd. by možná mohla s velkými výhodami využít solárně-termických elektráren.

            Ano, z uhelných elektráren ČEZ asi budou v provozu jedině Ledvice, ale na druhou stranu ostatní společnosti již dnes dováží uhlí podle toho odkud je to výhodné, většinou z jejich dolů v Německu nebo z Polska. (Jinak zásoby uhlí v ČR, zejména černého, by podle ČGS měly být poměrně značné, těžba je věc druhá)

            Sám si asi umíte představit, že naskládat mix jádra a OZE bude těžké, pokud se nezlepší schopnosti regulace výkonu na JE. Na toto téma se dá najít studie, kde jsou popsány jisté problémy tohoto řešení u současných reaktorů. Namátkou omezený počet změn výkonu většího rozsahu (několik tisíc), nemožnost této regulace asi v poslední třetině cyklu… Takže pokud budou v nejlepším období roku pro OZE zabírat výkon JE, pak máme poněkud problém.

            To kolik procent půjde udělat z OZE bude myslím dost velkou měrou záviset na vývoji technologií ukládání energie. Vyrobit veškerou potřebnou energii třeba z FVE by problém nebyl. Problém je jak tuto energii uskladnit pro celoroční využití a kolik by taková kapacita musela být. A kolik by se muselo vyrobit ročně ze zálohy, aby se ji vyplatilo vůbec udržovat.

            Ano, mohly by to možná řešit moderní reaktory, ale ty buď nejsou, nebo nejsou uvažovány (BN800 má přece jen málo provozních hodin za sebou aby se o tom dalo něco víc říct). Chápu, že se nedá vyčkávat do nekonečna, ale možná by stálo zvažovat, pokud tedy máme dále využívat jádro, že se postaví jeden „udržovací“ reaktor v Dukovanech, ještě tlakovodní, ale u těch dalších se bude přemýšlet už o jiných nových typech, například s kapalnými kovy.

        • Vladimír Wagner napsal:

          Jen bych opravil Váš údaj. Jádro nemá v USA 10 % podíl na výrobě elektřiny, ale 20 %.

          • C napsal:

            Děkuji za upřesnění.

            Možná se těch 10% týkalo instalovaného výkonu, nebo nevím kde jsem to vzal. Tento vyšší podíl by ale mohl znamenat, jak jsem psal výše, problémy, při integraci OZE, na druhou stranu se nebavíme o fleku typu ČR, takže zastoupení se bude dost měnit dle regionů, (v budoucnu) nejaderná Kalifornie, nejspíše Nevada (podle mne tyto státy nemusí o JE vůbec uvažovat, stejně jako Utah, Nové Mexiko a Arizona, možná ještě Wyoming), vs. relativně projaderná Nebraska či Alabama.

            Na druhou stranu bude hrát i roli to co u nás moc neznáme, patriotismus, kdy pokud něco začnou považovat za hodně americké (byť by to bylo původně z importu), nebo neamerické (byť by to vymysleli oni), tak to dost zahýbe s osudem dané věci. Pokud přijmou domácí FVE s akumulací za americké, budou se šířit jako požár (ještěže nikdo nedělá FVE panely s americkou vlajkou), pokud je budou považovat za něco hodně neamerického zájem nebude. To stejné v případě JE. Pokud je začnou považovat za neamerické, bude to pro ně zlé. (Raději jim zatajme tu elektrárnu v Obninsku)

      • Milan Vaněček napsal:

        Samozřejmě, OZE a plyn. Žádné jádro. Když srovnám těžbu uranu u nás, politické vězně v Jáchymově a později loužení uranu kyselimou sírovou tak těžba plynu je OK. A když srovnám topení uhlím nebo plynem-tak je to taky jasné.

        • Petr Závodský napsal:

          Docházejí argumenty? Že musíte argumentovat 50tými léty a sovětskou diktaturou? To že vlastně bojujete za závislost na Rusku s dovozem plynu, Vám ale nevadí. Nemáte v tom rozpor?

          • Milan Vaněček napsal:

            Nemám, já vidím velký rozdíl mezi kapitalistickým pravoslavným Ruskem, které musí prodávat naftu a plyn za světové ceny a komunistickým Sovětským svazem (kterému stačilo ovládat).

          • Petr Závodský napsal:

            Tak to se shodneme. Jen pořád nechápu, proč srovnáváte současnost s 50tými lety….? Proč do dnešní energetiky taháte Jáchymov?

  2. petr napsal:

    Co prodloužení životnosti u JE Dukovany to už nejde? když jsou tak dobře postavené.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *