JE dukovany

Vláda projedná úpravy komunikací kvůli přepravě jaderných reaktorů

Vláda se bude zabývat návrhem na úpravu silnic, mostů a vodních cest nutných pro přepravu součástí nových jaderných reaktorů a dalších rozměrných zařízení pro jaderné elektrárny v Dukovanech a v Temelíně. Tyto úpravy komunikací si vyžádají stovky milionů korun. Vyplývá to z materiálu ministerstva dopravy, se kterým úřad na pondělním zasedání seznámí vládu. Ministerstvo chystá prohloubení dna Labe a Vltavy, demolici nevhodných mostů a výstavbu nových, a také podepření dalších mostů, přes které by měla projíždět nákladní auta naložená zařízeními pro jaderné elektrárny.

Národní akční plán rozvoje jaderné energetiky v ČR počítá se stavbou jednoho jaderného bloku v Dukovanech a jednoho v Temelíně s možností rozšíření na dva bloky v obou elektrárnách.

Reálně se nyní mluví o stavbě jednoho nového bloku, zatím ale není jasné financování projektu. Prioritu má dostavba Dukovan. Nový blok by měl nahradit současné dukovanské bloky, které budou odstaveny zhruba v letech 2035 až 2037.

V případě Jaderné elektrárny Dukovany se počítá s možností přepravy až 7,5 metru vysokých zařízení o šířce devět metrů a hmotnosti 750 tun. Předběžně se předpokládá se, že by se zařízení přepravovala z Hamburku.

JE Dukovany noc

Ilustrační foto

Tyto komponenty by se měly v první fázi přepravovat po Labi do Týnce nad Labem a dále po silnici do Dukovan. Trasa do Temelína pak vede z Labe do Vltavy, po které lodě doplují s objížďkami slapské, kamýcké a orlické přehrady do Týna nad Vltavou. Z něj pak do elektrárny zařízení poputují na korbách nákladních aut.

Tato varianta předpokládá možnost přepravy strojů o rozměrech 7,5 metru krát 8,5 metru a hmotností přesahující tisíc tun. Trasy pro dopravu zařízení do jaderných elektráren vypracovalo ministerstvo dopravy na základě nařízení výboru pro jadernou energetiku.

Aktualizovat trasu přepravy je nezbytné proto, že nová zařízení budou mít pravděpodobně větší rozměr než nynější vybavení elektráren.

Autor:



28 odpovědí na Vláda projedná úpravy komunikací kvůli přepravě jaderných reaktorů

  1. energetik napsal:

    Koukám „nová“ vláda – nová motivace. To jsem zvědav na Piráty, jestli opravdu ty lobisty budou zveřejňovat.

  2. Petr napsal:

    Chtělo by to přiznat záměry a přehodnotit zdůvodnění, než se zbytečně začnou vyhazovat prachy na dukovanskou trasu.

    Jde jen o co nejrychlejší dostavbu Temelína na plánovanou velikost do r 2025.

    Nová zdůvodnění –
    Noční elektřina pro, co nejrychlejší ekonomický přechod na elektroauta a ukončení zahraničních plateb za ropu, teplovod pro České Budějovice a okolí, čímž dále rozvineme model obřího snižování vypouštění CO2.
    A umožnění dalšího velkého poklesu uhlí kolem roku 2030 a ukončení 2040.

    Pak by se ještě mohlo dát v rámci dotovaných modelových evropských pokusů s modernizací a vědou vystavění u Temelína obřích vyhřívaných skleníků pro přiblížení k samozásobení Česka zeleninou a ukončení dálkového dovozu, plus výstavba nejmoderněji navrženého vědeckého města u Temelína pro 50-100 tisíc obyvatel také centrálně vytápěného, a mohli by tam už od začátku bydlet i dělníci, co tam budou masově potřeba minimálně 7 let.
    Pokud tam budou chtít jen jaderní vědci, tak na ten velký počet obyvatel předělat na evropsky pokusné nejmodernější superefektivní město pro důchodce.

    • Vláďa napsal:

      Teplovod pro České Budějovice je sice dobrá myšlenka ale otázka je využití teplovodu. V Českých Budějovicích je zatím skoro vše vytápěno parovodem a přechod na teplovod je spojen s totálním překopáním města. To neuděláte za rok. Podobná akce byla v Plzni a trvalo to 10 let.

      • Martin Hájek napsal:

        V Budějovicích už zdaleka není vše vytápěno parovodem. Podstatná část sítě už je právě předělaná na horkou vodu, pracuje se na tom postupně již několik let.

    • Milan Vaněček napsal:

      Něco takového dělal jen SSSR na Sibiři, nevím jestli to má být náš vzor.

      • Petr napsal:

        Zato já vím zcela jistě, že mořské větrníky nebo solární tunel za 1000 miliard Kč vyrábějící 2-4% elektřiny neměli být náš vzor v žádném případě.
        Pak 500 miliard za víc jak 20% elektřiny potřebné k nočnímu nabíjení elektromobilů a postupnému odchodu při docházení uhlí, se jeví velmi výhodně, zvláště pokud na tom budou většinově pracovat české firmy a lidi a drtivá většina celoživotních nákladů se prostaví na našem území, protože v tomto oboru ještě stále patříme ke světové špičce.

        • Petr napsal:

          Jo a samozřejmě ještě je dále velký rozdíl, že při té maximální ceně 500 mld to má být stavěno se životností na 60 let.

          Čili supervýhodná věc na okamžité utrácení, když v příštím desetiletí budeme potřebovat klíčově nutně hodně nakupovat, aby příliš obrovsky neustále neposilovala koruna, jak se projeví v obchodu úpadek „humanistického“ Západu a naopak neustálý růst produkce našeho rychle robotizovaného na 10 miliónů obyvatel superobřího průmyslu.

  3. Vinkler napsal:

    Skleníky v 3d jak jsou v Japonsku nebo Holandsku – Hezký nápad, ale to vždy skončilo na ceně za teplo a spolehlivosti jeho dodávek.

    • Petr napsal:

      Chce to začít prezentovat Temelín místo jen výrobce elektřiny taky jako obřího výrobce užitečného levného tepla, které bude v našem podnebí potřeba i do budoucna, plus při těch mých aplikacích, by to i snížilo spotřebu vody, protože by se už nemusela používat zastarale na vypařování.

      • Vláďa napsal:

        Chladící voda na vstupu do věže má teplotu 35 až 40 stC. To je úroveň která není zrovna vhodná pro dálkový přenos.

      • Jan Veselý Jan Veselý napsal:

        Teď jsem si to pro Vás spočítal. V ČR spotřebuje ročně cca 147 000 TJ tepelné energie. To znamená průměrnou spotřebu tepelné energie cca 4.6 GW. Současná JETE dělá cca 4 GW odpadního tepla. To je navíc využitelné jen na něco, jako procesní teplo v průmyslu (metalurgie, chemický průmysl, papírny, sklářství, keramická výroba) je ovšem naprosto nepoužitelné.

        • Martin Hájek napsal:

          Teoreticky jde postavit z Temelína horkovod do Prahy. Technicky by to asi dnes nebyl velký problém, samozřejmě průchodnost pozemků je nereálná. V Maďarsku uvažují, že budou z elektrárny Paks zásobovat Budapešť. Už okukovali náš horkovod Mělník-Praha, který je v EU stále poměrně unikátním dílem.
          To číslo máte špatně a nemá čas to teď rozebírat. Podstatné je srovnání, že celá Pražská teplárenská soustava má něco kolem 12 000 TJ ročně. Čili ani do vzdálenosti 150 km od Temelína nepůjde sehnat více jak nějakých 25 000 TJ. Nicméně i tak by to byla bezemisní dodávka energie zhruba třikrát větší, než výroba elektřiny ve všech fotovolatických elektrárnách v ČR. Takže pokud by to stálo nějakou stovku miliard, tak by to bylo stále docela levné.

        • Peppa napsal:

          Neřeší to tepelná čerpadla?

          • Jan Veselý Jan Veselý napsal:

            Sám tepelné čerpadlo provozuju. Je to energeticky a provozně naprosto fantastická věc. A osobně mi připadá mnohem realističtější překopat systém vytápění v Praze na co největší podíl tepelných čerpadel než, aby se stavěl teplovod z Temelína do Prahy.
            Výhody: Neexistuje tu problém se závislostí na jednom zdroji energie, jedné 150km dlouhé trubce, dá se začít okamžitě v libovolném měřítku s okamžitým efektem (žádné dlouhé roky utápění peněz v monstrprojektu než to bude fungovat), bude zde pozitivní vliv konkurence, výrobců TČ je moc, teplovod je monopol. A taky je to administrativně jednodušší než budovat 150km liniovou stavbu.
            CZT má smyl na max. několikakilometrové vzdálenosti, ale Temelín-Praha je pakárna.
            P.S.: Moje TČ v průměru vyrobí za 1 jednotku elektrické energie 4 jednotky tepla.

          • Petr napsal:

            Tak samozřejmě, že nejlepší řešení pro Prahu je teď postupně předělávat dožívající plynové výtopny u paneláků na novou kogeneraci, a v měsících kdy se zvyšuje potřeba tepla tak zároveň uvnitř Prahy bude vznikat elektřina navíc pro okolní rodinné domky s tepelným čerpadlem.

            Ale to nemá nic společného s Temelínem, jehož elektřina je potřebná celoročně a hlavně v noci pro nabíjení elektroaut, a tím že Česko dnes zcela závisí každého půl roku na draze dálkově a neekologicky dovážené zelenině z druhé strany Evropy.

          • C napsal:

            Teď jsou jako důvod Temelína II elektroauta? V zásadě nevím jak se budou lidé chovat, jak bude vypadat ve finále infrastruktura pro dobíjení, kolik procent nabíjení se bude dělat na rychlonabíječkách, kolik jich bude nabíjet v noci a jak to bude vypadat s nabíječkami v koncových destinacích, tedy pomalých. A ani nevíme, mimochodem, jestli bude budoucí mobilita postavena na bateriových či palivočlánkových vozech. Asi rok, nejvýše dva zpátky se začalo pracovat na článcích v podstatě bez platiny, rhodia a příbuzných kovů, což by mohlo výrazně snížit produkční náklady, myslím že zrovna šlo o zinek, naproti tomu cena kobaltu roste. Teď říkat NJZ je třeba protože elektroauta, je dost předčasné.

            Roli totiž bude hrát kam až se posune cena z mořských VtE, jak se bude vyvíjet cena elektřiny z FVE, jak se podaří změnit cenu procesu výroby methanu/methanolu. Obě látky jsou dobře použitelné jak ve spalovacích motorech, tak v palivových článcích. Dnes je cena benzínu asi 115€/MWht v maloobchodní ceně, nafty asi 100€/MWht pokud by našel způsob jak jít na 70-100€/MWht syntetického paliva, pak nemusí být přechod na bateriovou elektromobilitu tak jasný. Pokud by se cena dostala na 20€/MWh, je to pro ostatní technologie skoro jistě smrtící.

            Dokonce by mohlo dojít k opaku a návratu k nezávislé trakci ve více odvětvích. Pokud bude čisté palivo, zde jak emisně, tak složením (nafta či benzín jsou směs různých uhlovodíků), což umožní provoz vysoce nekonvenčních oxidačních systémů a pracovních oběhů, může se pro s nimi spojená jistá ulehčení sáhnout právě po těchto palivech místo akumulátorů. Je to už pár let co jsem četl o oxidaci uhlovodíků za vzniku vysokých teplot, anglicky se tomu říká Catalytic Combustion, to by také mohlo do dopravy promluvit. V podstatě by se asi dalo přiblížit parametrům páry z elektrárenských kotlů na menším prostoru, nebo by se třeba daly nasadit nějaké jiné kapaliny než voda.

            Prostě máme v dopravě příliš mnoho proměnných na to aby bylo možné říct bude to tak, nebo bude to tak. Můžou některé technologie vznikat, mohou se staré koncepty vracet, co jsme si mysleli že je moderní může být odsunuto na vedlejší kolej.

            Ve vojenství se pár set let považovaly drážkované hlavně a rotující projektily za nejlepší řešení pro dělostřelectvo a tanky. Jenže dnes s příchodem naváděných projektilů je to na škodu, vrací se zase hladké hlavně, protože přesnost si dodá projektil sám. Co víme jestli se třeba na základě Catalytic Combution a třeba ORC nevrátí „parní lokomotivy.“ Tedy patrně s elektrodynamickým přenosem. Nebo to možná bude na bázi plynového oběhu s inertním plynem a chladit se do bude varem vody. Kolik má takový motor? 30-40 % účinnosti? Kolik by dal takový plynový oběh? 50-70 %? Nevyplatilo by se to?

            Čert ví co se v dopravě a energetice stane.

          • Martin Hájek napsal:

            Pane Veselý, nikdo Vám vaše tepelné čerpadlo nebere. Faktem ovšem je, že v Temelíně se maří spousta bezemisního tepla, které by šlo za určitých okolností využít. K tomu ovšem Vaše skvělé tepelné čerpadlo využít nelze. A to je celý příběh. Buď to bezemisní teplo z Temelína využijeme, nebo se bude dál mařit. Pokud ho chceme využít, tak jediné řešení je roura s teplem. Ani milion tepelných čerpadel nezajistí využití odpadního tepla z Temelína v Praze. Samozřejmě je spousta jiných cest, jak zajistit vytápění v Praze, ale to jaksi nebylo předmětem diskuse. Ale když už jste ji otevřel, tak se zamyslete, že tu elektřinu pro Vaše tepelné čerpadlo je potřeba někde vzít. Jádro nenávidíte, uhlí asi taky, tak nám zkuste říct, kde chcete vzít v prosinci dostatek elektřiny pro Vaše úžasné provozně geniální tepelné čerpadlo.

          • Jan Veselý Jan Veselý napsal:

            Pane Hájek, v Temelíně se vskutku maří obrovské množství nízkopotenciálního tepla. Ale je naprostý ekonomický a bezpečnostní nesmysl tahat to teplo 150 km do Prahy. Jo, má smysl jím vytápět Týn nad Vltavou, možná České Budějovice, možná nějaké skleníky v okolí, ale to je tak vše.
            Přiznejte to, na KVET s vysokým využitím tepla je ta elektrárna moc velká a moc blbě umístěná. Jó kdyby tak stála v Davli nebo v Lahovicích, to by byla jiná tam už by se teplo z jednoho reaktoru uživilo.

          • energetik napsal:

            Všechny tepelná čerpadla nepotřebují k provozu elektřinu, jsou třeba i z pohonem na plyn a potom také kogenerace a trigenerace atd..
            Ideální by bylo do chladicí nízkopotenciální vody umístit výparník tepelného čerpadla a tak zvýšit její potenciál. Vzrostla by tím i účinnost elektrárny, protože by bylo možné vodu více podchladit, hlavně v létě. Jenže v létě je zase tepla a energie všude kolem přebytek, takže to není moc v souladu.
            A také rozvádět vodu o vyšší teplotě je ztrátovější než o nižší teplotě. Takže zase s toho pohledu by bylo lepší rozvádět nízkopotenciální vodu k jednotlivým domům s tepelnými čerpadly, investice do tepelných čerpadel by byla na jednotlivé spotřebitele. Jenže zase narůstá potřebné množství přečerpávané nízkopotenciální vody a spotřeba energie čerpadly. Takže by to bylo jen pro blízké okolí elektrárny, např. elektráren ve městě jak jsou třeba Třebovice v Ostravě.
            Vysokopotenciální teplo distribuovat do větších vzdáleností a nízkopotenciální s pomocí tepelných čerpadel jen v okolí elektrárny. Muselo by se to propočítat do jaké vzdálenosti a o jaké teplotě má ještě význam vodu čerpat a navyšovat její potenciál.
            Nelze tedy jednoduše říct že by se dalo využít i nízkopotenciální teplo z Dukovan nebo Temelína když v blízkém okolí pro něj není využití.

  4. Tazatel napsal:

    A kdo to postaví? Zrovna nedávno jsem četl, že doby, kdy v ČR byl řetězec firem, které uměly postavit takto velký investiční celek jsou nenávratně pryč.
    Nejsou nejen firmy, ale inženýři se zkušenostma ze stavem J.Bohunic, Dukovan, Temelína jsou už v důchodu, firmy buď zanikly či dělají něco jiného.
    Tak kdo??
    Myslím, že by bylo třeba si přiznat, že už postavit JE neumíme a ani na to nemáme kapacity, nebo to taky může dopadnout tak, jako na Slovensku Mochovce…

    • energetik napsal:

      Neboj Okamura s komunisty zas uzavřou hranice a zase nadělají z potenciálních uprchlíků politické vězně a hned bude levná pracovní síla na stavby jaderných katedrál a rabování uranu.

      • energetik napsal:

        Lidé jsou nepoučitelní a proto se prý historie částečně stále opakuje.

        • C napsal:

          Pořád je tu možnost zásahu EU/NATO, to jednak, navíc Babišovo podnikání je závislé na EU, takže ten tak úplně pro zavírání hranic nebude, protože to by znamenalo mimo jiné asi i konec dotací. Podle všeho to ale vypadá na menšinovou vládu. Ústavní většinu taky nedají dohromady jenom tak.

          • Milan Vaněček napsal:

            V jaké světě to žijete? Levnou pracovní sílu představují pro podnikatele migranti, u nás z Ukrajiny, jinde z Asie či Afriky. Ti co se nezapojí bude živit sociální systém (tedy daňoví poplatníci), ti co budou pracovat pak přinesou zisk podnikatelům.
            A že Babiš sestaví vládu ( napříkla 110 s lidovci a Okamurou) o tom nepochybuji.

          • energetik napsal:

            Nelze ale vyloučit že Babiš skončí v klepetech na rukou a teplácích.

          • C napsal:

            Nejde o pracovní sílu, ale o nápady s uzavřením hranic a dalšími nebezpečnými, kamsi do středoasijské stepi, nás táhnoucími nápady. To je třeba, myslím, už konečně dát definitivně k ledu. Mě to hlava totiž nebere kde se ten pocit a snaha nás tam zatáhnout bere. Táhnout nás někam do Jižní Koree, Japonska, či snad i na Taiwan, budiž. Budiž a stokrát by mi to bylo jedno, dostalo by nás to na technologickou špičku, ale tohle tahání do střední asi z nás dělá akorát blbečky. Snad to bude mít podobný účinek, al po kratší době, jako Mečiarismus na Slováky, který byl potřebnou součástí transformačního procesu.

            Já si říkám že snad by to tak dopadnout nemuselo, že lidovci budou v opozici. Bylo by mnohem lepší mít menšinovou vládu s minimem moci, než takovou sebranku. Možná i paralyzovaný parlament a legislativní proces v udržovacím režimu byl lepší.

            Kde se to proboha v bezpečné zemi s dobrými ekonomickými výsledky vzalo?!

          • Vláďa napsal:

            Nejsem proti migrantům, může se stát v každé zemi že je tam nebezpečno. Jsem proti podlézání. Jak jinak nazvat vyplácení sociálních dávek bez ohledu na ekonomiku státu. Vždy musí být zachováno určité pořadí penzista – nezaměstnaní – nezaměstnatelní – migrant. Jestliže paní Merklová přijímá migranty je to její věc a když jí to její spoluobčané tolerují je to jejich věc. Blábol o společně nastavené podpoře je opravdu blábol. Místní penzisté pracovali celý život a platili do penzijního systému a teď má někdo přijít a dostávat bez jakéhokoliv přispění více než ten kdo platil celý život.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *