Výhled 2050: Netto spotřeba elekřiny v ČR by mohla vzrůst o 20 až 23 TWh
Netto spotřeba elektřiny v České republice by mohla vzrůst ze zhruba 60 TWh v roce 2015 na 80,5 až 83 TWh v roce 2050. Hlavními faktory růstu poptávky by měly být konvergence ČR k ekonomické úrovni EU, postupující automatizace a mechanizace ve výrobní sféře, růst využití spotřebičů v domácnostech a náhrada fosilních zdrojů zdroji obnovitelnými. V roce 2030 by se měla výrazněji projevit také spotřeba elektřiny v elektromobilitě, uvádí to OTE, a. s. ve své každoroční zprávě.
Operátor trhu (OTE, a. s.) vydal v lednu novou verzi své každoroční zprávy o budoucí očekávané spotřebě elektřiny a plynu a o způsobu zabezpečení rovnováhy mezi nabídkou a poptávkou elektřiny a plynu.
V oblasti netto spotřeby elektřiny je v následujících letech očekáván pokračující růstový trend, který byl v posledních 2 letech pozorován po několika letech stagnace způsobených zejména ekonomickou krizí a tlakem na snižování emisí a zvyšování účinnosti. V roce 2014 poptávka meziročně stoupla o 1 % a v roce 2015 o 2 %.
„I když úspory energií zůstanou jedním z hlavních témat energetické politiky EU a jejich aplikaci se nevyhne ani ČR, dlouhodobě predikce počítá s růstem poptávky elektřiny. Růst bude souviset především s konvergencí ČR k ekonomické úrovni EU, postupující automatizací a mechanizací ve výrobní sféře a s růstem využití spotřebičů v domácnostech. Podstatným růstovým faktorem bude i náhrada fosilních zdrojů zdroji obnovitelnými, u nichž přenos energie zprostředkovává často elektřina,“ uvádí OTE, a. s. ve zprávě.
Ve střednědobém horizontu je tak předpokládán nárůst tuzemské netto spotřeby elektřiny na 70 TWh v roce 2030, což je zhruba o 10 TWh více než v roce 2015. V roce 2030 je očekáván také výrazný nárůst spotřeby elektřiny v kategorii elektromobility na 0,8 TWh. V roce 2050 by se elektromobilita měla na netto spotřebě elektřiny podílet již 6 % (cca 5 TWh).
Decentralizace elektroenergetiky i teplárenství
Z obrázku výše je patrné, že v dlouhodobém výhledu se očekávaná výše netto spotřeby liší mezi variantami Koncepční a Centrální a variantou Decentrální. Zatímco varianty Koncepční a Centrální předpokládají v roce 2050 netto spotřebu elektřiny se zahrnutím elektromobility ve výši 80,5 TWh, varianta Decentrální předpokládá spotřebu 83 TWh.
„Mezi variantami je velký rozdíl v množství elektřiny vyrobené na nejnižší distribuční úrovni. Dle varianty Koncepční, která představuje rozumné množství decentrální výroby, může výroba na nejnižší distribuční úrovni v roce 2050 činit přibližně 5 TWh, dle varianty Decentrální, která představuje limitní rozvoj decentrálních zdrojů, může tato výroba v roce 2050 činit až 17 TWh.“
Výpočty spotřeby elektřiny v Decentrální variantě zohledňují také decentralizaci zásobování teplem, kdy by centrální zásobování teplem mělo být nahrazováno přímou výrobou tepla v domácnostech realizovanou také přímým ohřevem a tepelnými čerpadly.
Mohlo by vás zajímat:
Ty argumenty pro růst jsou dost pochybné. Konvergence k ekonomické úrovni EU je dost nejasné tvrzení, není řečeno k čemu se má konvergovat. Může to znamenat silný růst (Švédsko, Německo, Finsko, Dánsko), stagnaci (Nizozemí, Belgie, Španělsko) nebo dokonce i výrazný pokles (Itálie, Velká Británie, průměr EU) spotřeby.
Dále mi není jasné jak zvýší spotřebu elektřiny náhrada fosilních zdrojů obnovitelnými. Jestli OTE předpokládá, že to bude tím, že budou tak levné, že se pak bude všechno elektrifikovat, tak za mě OK.
Pokud bude růst spotřeby opravdu způsoben elektrifikací jiné energetické spotřeby (vaření, topení, doprava), jsem všemi deseti pro. Ale stejně je to jen nějaká extrapolace a tyhle predikce obvykle nevycházejí. Přeji OTE přesnější předpovědi než se daří jejich kolegům v Austrálii.
Nejde než souhlasit, za uplynulých 20 let se spotřeba elektřiny v ČR zvýšila všehovšudy o nějakých 7 TWh, přitom průměrný růst ekonomiky byl daleko větší, než lze očekávat do budoucna a vybavenost domácností elektrospotřebiči na začátku daleko nižší. Navíc například do roku 2030 dojde k významnému omezení těžby i dopravy uhlí (hnědého i černého) a to bude znamenat propad spotřeby, který přinejmenším vyrovná onu vysněnou elektromobilitu. K roku 2050 nemá smysl se vyjadřovat, ale i rok 2030 asi bude poněkud nadhodnocený, jak je u OTE již dlouhou tradicí. Nicméně velmi zajímavá je otázka, jak tu zvýšenou poptávku po roce 2020 pokryjeme (nějaký růst do roku 2030 bude téměř určitě). Plány na novou výstavbu systémových elektráren jsou do roku 2030 čistá nula.
Takovéto odhady jsou, při vší té politické nestabilitě, kterou představuje vstup do nového politického století (většinou se nová rovnováha sil ustálí někdy do 20.-30. letech daného století), trochu mimo. Nevíme, jestli celý svět nezasáhne stahování výroby do zemí původu, to by mohlo u nás znamenat masivní odchod zahraničních montoven a tedy i pokles spotřeby energie.
Na jednu stranu se tu předpokládá růst spotřeby pro nové spotřebiče v domácnostech atd., jenže se nezohledňuje možnost kvalitativního skoku třeba ve výpočetní technice. Dneska jsou dostupné, nazvěme to mikropočítači, systémy, které se zlomkem výkonu zvládnou to co běžné stolní počítače, co se týče kapacity "disku," pak u těchto systémů je to ovlivněno kapacitou karet typu SD, které se místo pevných disků používají.
Dále je tu nařízení a ostatně i tlak ze strany spotřebitelů, kteří si ve velké části (asi jen s výjimkou žárovek), žádají zařízení s vysokou účinností, to vedlo nedávno k tomu že se rozhodlo o předělání energetických štítků, protože k áčku se už přidávalo až příliš plusek.
Pokud se skokově stane něco s cenou bateriové akumulace, buď se propadnou ceny baterií, nebo se propadne cena elektroniky, ideálně pokud o nějaká výrazná procenta klesne cena obou komponent, pak se může celý odhad poměru centrální a decentralizované výroby změnit.
Taky se může stát že se nikdy nerozvine elektromobilita předpokládaným způsobem, může v tom být cena, nebo nějaké jiné změny, může dojít k přesunu cestujících na železnice, kde i elektrifikace bude znamenat méně energie na jednoho pasažéra, oproti EV.
Mohou se rozvinout jak tepelná čerpadla, tak se může třeba ohřívat voda přímo přebytky, to je pak rozdíl spotřeby 4x, možná se budou dělat klimatizace velkých budov, ale i domů na bázi stejných vrtů co se používají jako zdroj pro TČ, v Německu by jeden pilotní projekt být měl, takové nespotřebovávají skoro žádnou energii na chlazení oproti ostatním technologiím.
Celý ten odhad by mohl být z více důvodů dost na vodě a nikdy se nenaplnit. Jsme v politicky a i technologicky turbulentní době. Stačí vítězství antiglobalistů ve více zemích a může se během roku totálně změnit energeticko-politická mapa světa. Může se stěhovat průmysl... můžou se úplně změnit možnosti technologií akumulace energie...
Mám několik přátel, kteří stavi rodinné domy a je pravdou že nikdo z nich nebude primárně vytápět uhlím. Většinou maji TČ a k tomu třeba krb, nebo topné fólie. Fólie bych nechtěl, TČ je myslim rozumna varianta. Na druhou stranu kolega dal do starého domu TČ a účet za elektřinu dělá 60 000 ročně, to mi přijde hodně,při započtení investic..
Sám v domě, který je celý na elektriku bydlím. Mohu prohlásit, že kdo jednou začne vařit na indukčním sporáku, už zpátky plyn chtít nebude ani za nic.
Na topení je základ - zateplovat, zateplovat, zateplovat, (u vlhkých staveb) odvlhčovat, (v radonových domech) řízeně větrat s rekuperací. Je fakt rozdíl jestli člověk musí vytápět haluznu kudy fučí (>200 kWh/m2/rok), "průměrný dům" (120 kWh/m2/rok), nízkoenergetický dům (20 kWh/m2/rok) nebo pasivní dům (<10 kWh/m2/rok).
Kombinace TČ (skvěle a levně drží teplotu v domě) a krbu či krbových kamen (špičkový a záložní low-tech zdroj) je fantastická, vřele doporučuji.
Jestli dá kolega tolik za topení TČ, tak bych teda nechtěl viděl případný účet za plyn nebo, nedej Bože, za přímotopy. U starších domů jsem taky zažil ten obrovský rozdíl v pocitové teplotě, který udělá odvlhčení zdí. Zkoušel jít kolega do aukce na elektřinu? Dokáže to při tomhle obratu udělat spoustu peněz.
U TČ záleží na více faktorech, ale pokud máte systém zem-voda, zem-vzduch, tak by měl být faktor stále celkem příhodný. U moderního domu, dle nových standardů, myslím ani nic než TČ nedává smysl jako primární zdroj.
Pokud budou slušná TČ se zemním kolektorem a budou umět i chladit (hele roční akumulace energie :) ), pak by problém být neměl a v zimě by se nemělo stát že by přešla do režimu "přímotop."
Jen menší dotaz, má Váš kolega správný tepelnočerpadlový tarif s asi 20h nízkého tarifu? (nebo kolik to teď v tom tarifu je) Z tohoto mi totiž vychází že by protopil něco mezi 30 a 60 MWh proudu ročně, to odpovídá i při hloupém koeficientu 2 něco mezi 60 a 120MWht ročně, to je hrozně moc a při lepším TČ s faktorem 3-4 to ani nebudu raději počítat. Během 20. let se mu skoro vyplatí to strhnout a postavit si nějaký nový, jestli by šel do nějakého toho moderního stavebnicového, tak může být i lehce pod milionem.
Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.
V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.
Přihlásit se