Vzkaz také do Česka: Britové brzdí s čínským jádrem. I kvůli špionáži

Ještě před pár měsíci to vypadalo, že Číňané ve Velké Británii odstartují velký nástup na světový trh se svými atomovými reaktory. Nyní je všechno jinak. Nová londýnská vláda Theresy Mayové se rozhodla znovu přezkoumat projekt výstavby nových bloků elektrárny Hinkley Point C, jehož se mají jako spoluinvestoři zúčastnit právě Číňané.

To na první pohled není až tak překvapivé, pochybnosti o ekonomickém smyslu projektu nejsou ničím novým. Přesto jsou mnozí v šoku – objevily se totiž jasné náznaky, že hlavním důvodem britské „brzdy“ není ekonomika, ale bezpečnostní obava. Číňané by podle velmi vlivného šéfa štábu premiérky Nicka Timothyho mohli zabudovat „slabá místa“ do počítačových systémů britských elektráren a v případě „potřeby“ zastavit produkci energie ve Spojeném království.

Čechy to musí zajímat

Má to celé logiku, nebo ne? Jedno je jasné – vzrušená diskuse v Británii by neměla zůstat stranou české pozornosti. Tuzemská vláda totiž také vybízí čínské státní firmy, aby se zúčastnily soutěže o výstavbu nových jaderných reaktorů v Temelíně či Dukovanech.

To je bezpochyby správné rozhodnutí. Čím více uchazečů, tím kvalitnější může být soutěž – pokud se k ní Česko skutečně odhodlá. Signály z Británie spíše ukazují, že bezpečnostní souvislosti by měly být jedním z klíčových kritérií. Budoucí výběrové řízení (na rozdíl od zrušeného temelínského tendru) zřejmě nebude striktně podle zákona o veřejných zakázkách a silnější slovo by vedle společnosti ČEZ měla mít i vláda.

Jistou pochybnost o dosavadních jednáních s Číňany vyjádřil nedávno také ministr průmyslu Jan Mládek, to se ale týkalo zcela jiné záležitosti – v Pekingu si podle něj představují, že by mohli nové jaderné bloky dodat se vším všudy, dokonce včetně dělnických prací na stavbě. Praha ale dlouhodobě usiluje o to, aby se na budování nových bloků výrazně podílel tuzemský průmysl.

Zbytečná bondovka?

Vraťme se ale do Spojeného království. Část britských odborníků se nové vládě v Londýně tak trochu posmívá, že kolem čínských ambicí v jaderné energetice zbytečně vytváří jakousi „bondovku“.

Malcolm Grimston z centra pro environmentální politiku londýnské Imperial College například podle citace agentury Bloomberg upozorňuje, že Číňané mají zájem se ukázat jako důvěryhodní partneři. Jestliže se čínské firmy budou chtít dále prosazovat na britském i světovém trhu, z hlediska jejich zájmů by nedávalo žádný smysl způsobovat poruchy jaderných elektráren.

Šéf organizace New Nuclear Watch Europe Tim Yeo zase upozorňuje, že minoritní podíl v projektu Hinkley Point C rozhodně Číňanům neumožní realizovat žádnou ze zmiňovaných údajných hrozeb. „Vítám, že (čínská společnost) CGN zde chce investovat,“ prohlásil Tim Yeo.

Vizualizace jaderné elektrárny Hinkley Point C. Zdroj: www.edfenergy.com

Vizualizace jaderné elektrárny Hinkley Point C. Zdroj: www.edfenergy.com

Otočené kormidlo

Vláda Theresy Mayové ovšem projekt Hinkley Point chápe především jako bránu k dalším projektům jaderných elektráren v Británii – z nichž minimálně jeden by byl zcela pod čínskou kontrolou. Tak se totiž prezident Si Ťin-pching loni dohodl s tehdejším premiérem Davidem Cameronem, který údajně byl pro dnešní vládce v Downing Street vůči „říši středu“ až příliš vstřícný.

Po menšinovém čínském podílu na financování elektráren Hinkley Point C a Sizewell C, jejichž výstavbu bude mít primárně na starosti francouzská společnost EdF, by se v Bradwellu měla odbýt premiérová výstavba čínského reaktoru třetí generace Hualong One na trzích hospodářsky vyspělého světa. Tam už by tedy bezpečnostní hrozba mohla být teoreticky reálnější.

Je ale nutné dodat, že bude ještě trvat řadu let, než Hualong získá v Británii licenci.

Informace Theresy Mayové

Část pozorovatelů pak tvrdí, že opatrnost je na místě i při hodnocení budoucích čínských záměrů. O snaze Pekingu profilovat se nyní jako důvěryhodný partner sice není pochyb, ale co když se vztahy zhorší, nebo se obě země dostanou do konfliktu? Tak argumentoval třeba konzervativní poslanec Bernard Jenkin.

A mnozí také připomínají, že změnu přístupu vůči Číňanům oproti éře Davida Camerona je možné vysvětlit také šestiletým působením Theresy Mayové na postu ministryně vnitra, kdy fakticky dohlížela nad činností zpravodajské služby MI5 a měla by tedy mít nejlepší představu o bezpečnostních  hrozbách. Pozorovatelé v této souvislosti často připomínají údajné čínské zkušenosti s kybernetickými útoky.

Nigel Inkster z Mezinárodního institutu strategických studií, který dříve působil v MI6, pak tvrdí, že rizika ohledně zapojení Číňanů v jaderných elektrárnách jsou „zvladatelná“, pokud si jich jsou Britové vědomi a připraví se na ně.

Theresa Mayová, která se 13. července stala premiérkou Spojeného království. Zdroj: Policy Exchange

Theresa Mayová, která se 13. července stala premiérkou Spojeného království. Zdroj: Policy Exchange

Obavy ze špionáže

Týdeník The Economist pak připomněl, že podobné výhrady jako v případě jaderných elektráren zazněly v případě čínské společnosti Huawei a jejích dodávek pro britskou telekomunikační infrastrukturu. Spíše než před možnou sabotáží (jak o ní mluvil Nick Timothy) ale v podobných případech zaznívají obavy z průmyslové špionáže. Ty vyjádřil například i americký Kongres.

Faktem je, že před riziky spojenými s čínskými investicemi varuje také česká Bezpečnostní informační služba. Podle zpráv z poslední doby se čeští zpravodajci zabývají „čínským rizikem“ v případě chystaného nákupu mobilních radiolokátorů.

Pokud ale jde o jadernou energetiku, Číňané získávají znalosti zcela legálním způsobem – od Američanů, Francouzů i Rusů. Přední světové firmy předávají „říši středu“ know-how v rámci kontraktů, které jim zajišťují zakázky na čínském trhu. Mnohdy jim nic jiného ani nezbývá – zatímco se dnes v Číně staví desítky nových reaktorů, jinde ve světě podobné příležitosti chybí.

Zajímavé Česko

Právě zkušenosti s výstavbou v Číně pak vede tamní státní firmy k plánu stát se také významným exportérem jaderných elektráren. Velká Británie z tohoto pohledu byla zcela mimořádnou příležitostí – jde totiž o vyspělou ekonomiku a tamní regulátor má vysokou reputaci. Britská licence pro čínský reaktor Hualong by mohla otevírat dveře do celého světa.

V Londýně na druhé straně zaznívá také tvrzení, že Británie je jedinou zemí Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD), která je vůbec ochotna připustit Číňany do tak strategické a citlivé oblasti, jakou je jaderná energetika. To není zcela přesné. Číňané chystají stavbu nových reaktorů v další zemi OECD – Turecku. O vstup do OECD pak usilují Rumuni, kteří mají s čínskými dodavateli také své plány. Faktem ale je, že z hlediska celkové reputace a ekonomické vyspělosti nemůže žádná z těchto zemí Velké Británii konkurovat.

Česko s poměrně bohatými zkušenostmi v jaderné energetice by ale mohlo být pro Číňany také velmi zajímavé. Ať už teď Britové vyšlou jakékoliv signály, měli bychom je posuzovat také v kontextu důležitého rozdílu mezi Spojeným královstvím a tuzemskem: Zatímco Češi hledají pro své případné nové reaktory generálního dodavatele, Britové jdou podstatně dál – přenechávají zahraničním firmám i roli hlavního investora a budoucího provozovatele elektráren.

Autor pracuje jako konzultant a specialista pro energetické projekty agentury HATcom.

Autor:



5 odpovědí na Vzkaz také do Česka: Britové brzdí s čínským jádrem. I kvůli špionáži

  1. Josef napsal:

    Podle mého názoru je ústup od jádra spíše pragmatický – Británie nebude Vázána klimatickým alarmismem EU a fosilní paliva jsou aktuálně vcelku levná. Jádro je dražší z čistě ekonomického hlediska je pro ně zřejmě lepší vyčkávat až jak se vyvine situace na trhu z energiemi a akumulátory Británie má totiž jedny z nejlepších větrných podmínek na světě.

    • Jan Veselý napsal:

      Británie a její vláda jsou hlavně vázány britskou legislativou, která ohledně CO2 přísnější než ta v EU.

    • energetik napsal:

      Dovoz energetického uhlí do Velké Británie klesl v červnu na historické minimum 77,6 tisíc tun, což představuje meziroční pokles o 87 % a 70% pokles ve srovnání s květnem letošního roku.
      Na rekordním minimu je také výroba elektřiny z uhlí Výroba elektřiny z uhlí ve Velké Británii spadla v červenci na historické minimum. Britské uhelné elektrárny vyrobily v tomto měsíci 0,78 TWh elektřiny, což je zhruba o 0,6 TWh méně než vloni v tomto období. Podíl uhlí na výrobě elektřiny se v červenci podle Platts snížil na pouhých 4,1 % ze 7 % v červnu.
      Britský plán (ne EU plán) je uzavřít všechny uhelné elektrárny do roku 2025.

  2. energetik napsal:

    Ale houby špionáž. Pomalu ale jistě zjišťují že je to ekonomický a ekologický nesmysl a hledají různé výmluvy jak z toho vybruslit:
    https://www.nao.org.uk/report/nuclear-power-in-the-uk/
    http://temelin.cz/index.php?option=com_content&view=article&id=812%3Ahinkleypointoze&catid=49%3Aekonomika-jadra&Itemid=91

    • Jan Veselý Jan Veselý napsal:

      No, ono se spekuluje, že hlavním důvodem stavby nové/nových JE v Británii, je potřeba někde vychovávat jaderné inženýry pro jaderné ponorky a střely Trident. Ty staré JE už dožívají.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *