Solární panely

Zájem o střešní fotovoltaiky v Česku roste, firmy hlásí velký nárůst počtu instalací

O malé fotovoltaické elektrárny na střechy rodinných domů byl v loňském roce velký zájem, rozvoji pomáhají dotace a úprava legislativy. Vyplývá to z vyjádření společností ČEZ a S-Power, které patří k lídrům trhu. Administrativu pro systémy do deseti kilowattů omezila od začátku předloňského roku novela energetického zákona. Majitelé těchto zdrojů od té doby nepotřebují licenci. Navíc pro ně byla zavedena investiční podpora, hlavně v rámci dotačního programu Nová zelená úsporám.

„Zájem lidí o fotovoltaické elektrárny roste, roste také zájem o fotovoltaiky doplněné o bateriové systémy. V letošním roce také čekáme zvýšení počtu solárních elektráren instalovaných pro firemní zákazníky,“ sdělila dnes ČTK Lucie Bedrníčková, jednatelka společnosti ČEZ Solární a ředitelka segmentu obcí a malých a středních podniků ve skupině ČEZ ESCO.

ČEZ Solární v loňském roce nainstalovala a připojila 307 střešních fotovoltaických elektráren o celkovém instalovaném výkonu 1236 kilowattů, meziroční nárůst byl více než dvojnásobný. Dotaci z programu Nová zelená úsporám využilo 285 zákazníků.

FVE na střeše

Ilustrační foto

Více než dvojnásobně na 83 stoupl loni podle firmy také počet elektráren, které si zákazníci pořídili společně s bateriovým systémem, který ukládá elektřinu vyrobenou během dne. Nejvíce střešních solárních elektráren ČEZ loni nainstaloval ve Středočeském kraji včetně Prahy (86), dále pak v Ústeckém (76) a v Moravskoslezském (61).

Podle loňských údajů společnosti S-Power, která mimo jiné zajišťuje dodávku fotovoltaických elektráren pro největšího alternativního dodavatele energií v ČR Bohemia Energy, činí průměrná cena solární elektrárny pro rodinný dům v ČR 219.075 korun bez státní dotace. Se státní dotací to je 143.475 korun.

solární panely bytovka

Ilustrační foto

Firma dnes uvedla, že v loňském roce nainstalovala 417 systémů, což znamená meziročně téměř desetinásobný nárůst.

„Každé řešení navrhujeme na klíč, drtivou většinu instalací provádíme v rámci dotačního programu a zatím všechny žádosti se nám podařilo vyřídit kladně. Také proto si můžeme dovolit získání dotace klientům garantovat. Silnou pozici na trhu si chceme udržet i nadále a v letošním roce očekáváme trojnásobný nárůst,“ řekl ČTK jednatel S-Power Jaroslav Šuvarský.

Trend strmého zvýšení počtu instalací v následujících letech očekává také analytik společnosti ENA Jiří Gavor. Zájem o podobné systémy podle něj navíc neskončí ani ve chvíli, kdy dotační podpora skončí.

„Celému tomu byznysu prospívá technologický vývoj. Ceny instalací zkrátka klesají,“ řekl už dříve ČTK.

Autor:



19 odpovědí na Zájem o střešní fotovoltaiky v Česku roste, firmy hlásí velký nárůst počtu instalací

  1. Josef napsal:

    Solární el. na dům je fain , ale až se z ní bude platit 8000 ročně nebo kolik navrhoval ERU ,pak výnosy se budou limitně blížit nule. A ta doba přijde čeká se jen až si to pořídí více lidí. Tak je kupujte…

    • C napsal:

      To je ale prasárna, kterou nesmíme připustit. Úřad je možné ovlivnit přes volené politiky, tedy nad tím jestli se tak stane, nebo ne, máme do jisté míry kontrolu.

  2. Martin Pácalt napsal:

    Cožpak o to, líbilo by se mi, kdybych v létě na domě měl svoji FV elektrárnu vyrábějící o něco víc než sám spotřebuji a elektroměr by mi počítal proud, který posílám do sítě velkovýrobci. Ten by jej podstatně levněji uložil ve svém plynovém nebo jiném zásobníku než já ve své baterii a naopak v zimě bych ten proud od něj kupoval (spolu se zemním plynem na vytápění). Prakticky bychom se mohli zbavit (výhledově) veškerého dovozu ZP – bilance pro státní ekonomiku jednoznačně pozitivní. Jen si nejsem jistý, jestli by to tak jednoduše mohlo jít. Asi proto u mě doteď přetrvává představa , že část koláče bude mít jádro vždy. A je možné, že to bude jen těch 20% jak tady bylo před pár dny zmíněno v souvislosti s energetikou USA.

    • VK napsal:

      Ano, je to hezká představa. Ale stát by musel jít dodávce do sítě razantně naproti, což se zatím neděje. Aby se to stalo masovou záležitostí, lidé by museli vidět jasné podmínky do budoucna, bez skrytých překvapení.
      Zatím je naopak veliká nejistota, jak budou pravidla v dalších letech měněna, případně jaké poplatky navíc bude majitel domácí FVE platit (distribuce, měsíční paušál ….)
      Také není jednoduché dostat povolení pro dodávku do sítě, závisí to na konkrétní lokalitě. Zřejmě by to vyžadovalo investice do sítě a motivovat distributory, aby je dělali a neházeli těm lidem klacky pod nohy.
      Těmi dotacemi z posledního roku se alespoň trochu povedlo ten trh oživit, třeba se to pomalu bude posouvat kupředu.

      • Martin Pácalt napsal:

        O překážkách zatím jen slýchám na tomto webu, nemám osobní praktickou (negativní) zkušenost. Když by se na to ČEZ+ostatní obchodníci podívali tak, že sice maloodběratelé v létě budou mít zápornou spotřebu, ale přes zimu kladnou a nejspíš větší a vedle toho jim prodají zemní plyn(už se teď děje, jen má jiný původ), nevěřím, že by nešlo zajímavý model.

          • VK napsal:

            Můj dojem v tomhle zatím je, že stát nemá vůbec žádnou vizi, jak takové mikrozdroje efektivně zapojit. Nikdo to aktivně neřeší.
            Jen se bojí, aby to nemělo špatné politické důsledky. Například kdyby došlo ke zdražení elektřiny pro lidi bez FVE v důsledku nerovnoměrného zpoplatnění distribuce, nižší daň z elektřiny atd.
            Takže radši to zakážeme, než aby z toho byl průser. Typická úředničina, bez vize do budoucna.

          • Martin Pácalt napsal:

            Já jsem nic nezpochybňoval, jen suše konstatuju, že nemůžu přidat osobní zkušenost. 🙂 Jinak souhlasím s tím, co jste napsal.

          • Vláďa napsal:

            Na jedné straně je nějak fungující energetická soustava. Na druhé straně je zájem o dodávku přebytků do el. sítě. Protože síť výkonově vždy odpovídá spotřebě kdo má definovanou rovnováhu udržovat?

          • C napsal:

            Vláďa.
            Tak na přebytky by se hodily baterie na straně výroby, ale to chce chytřejší návrh systému, pak by to chtělo nějak do toho zapojit PVE třeba, najít nový model organizace obchodu s proudem. Jsou tu věci které se ještě moc ani teoreticky nezkoumali protože tak nějak úřady a elektrárenské společnosti v tom brání.

            Pak tu jsou ale i různé otázky o kterých občas spekulují za oceánem, jako například jestli mohou FVE znamenat návrat stejnosměrných okruhů ke spotřebitelům atp. Mne třeba zase napadá jestli se díky moderní polovodičové technice nemůže síť rozpadnout na jednotlivé asynchronní oblasti atp.

            Opravdu by to bylo myslím zajímavé srovnat síť kde jsou zdroje, jejich výkon řízený frekvencí a síť kde zdroje „vystaví na vedení“ své napětí a u sebe drží jmenovitou hodnotu s nějakou toleranci, např. +-2V kontrolu stavu sítě lze provést například pouštěním malého střídavého signálu do vedení z centrálního místa. Minimálně jako myšlenkový experiment by to mohlo být zajímavé.

          • Vláďa napsal:

            C – nějaké sledovací napětí je bohužel nereálné. Možné by to bylo při odporové zátěži. To znamená odporovými topidly. Podstatná je zátěž do motorů.

          • C napsal:

            Vláďa,
            i v případě DC systému je to nereálné? Například s využitím nějakého vzorkování pomoci mikrokontroléru? Řekněme že budeme schopní snímat proud i napětí s frekvenci 10kHz. Ptám se jenom ze zajímavosti.

          • Vláďa napsal:

            DC síť má problémy s regulací napětí v místě spotřeby. Už Edison od DC sítě upustil protože zjistil že je vhodná pouze na kratší vzdálenosti. On Ohmův zákon je pěkná potvora. Jedinná spolehlivá informace u AC sítě je frekvence. Protože odezva na rozvážení výkonu / spotřeby je nejrychlejší. Spotřebitel má smlouvu s dodavatelem na definovanou kvalitu. Dodavatel si elektřinu nakupuje a též požaduje dodržení parametrů. Tak že na konci (začátku) je výroba a kdo vyrábí musí se obecným požadavkům přizpůsobit. U velkých FV systémů není problém investovat do regulace která by se řídila požadavky sítě. Když se bude vyžadovat obdobné řešení u malých instalací bude poměr mezi cenou instalace FV k ceně střídače výrazně jiný a sníží se zájem o domácí FV.

          • C napsal:

            Vláďo,
            co já si pamatuji tak DCčko Edison opouštěl dost nerad, akorát neměl jinou možnost, HVDC nenabídl v rozhodné době stavby na Niagarách, což vedlo k řetězové reakci. Jeho řešení problém bylo zavedení středního vodiče a sériové spojení dvou skupin dynam, spotřebiče se pak zapojovaly buď + 0, nebo 0 -, dodnes to tak v podstatě ve státech mají, byť už střídavé.

            Samozřejmě je tu onen problém s odporem a ztrátami, ale tady se bavíme o síti kde je potenciální zdroj, v koncovém úseku, co 20m (odhadem), takže by situace neměla být o moc horší než v současnosti, dobře, o něco by byla, protože by se o výkon muselo postarat napětí asi 220-300V ss, místo 3x400V stř., ovšem proti tomu zase stojí právě lokální zdroje a různé možnosti bateriových systémů, nebo třeba i úspornější spotřebiče, tedy nižší špičkový výkon.

          • energetik napsal:

            C
            jenže jističe, vypínače, stykače, termostaty atd… těch 230Vdc nevypnou a bude v nich hořet oblouk. V některých případech by to šlo nahradil polovodiči, ale ne vždy. Polovodič se nebere jako bezpečné rozpojení obvodu, protože to není izolant, ale polovodič.
            Střídavý je v této době stále ideál. A DC rozvod by stejně nic moc nevyřešil, spíše přidal problémů.

          • Vláďa napsal:

            Stále schází odpověď na otázku kdo bude řešit výkonovou regulaci sítě když zde budou pouze OZE, nebo budou mít OZE převažující výkon. Vhodná akumulace není a ani není představa jak by akumulační zařízení mělo fungovat.

  3. C napsal:

    energetik,
    DC systémy byly „trojvodiče“ 2×100-150V, tam je to snad prý v pořádku, ono toto se objevuje hlavně v zemích, které disponují právě těmito „110V“ rozvody.

    Teď samozřejmě ještě ne, ale možná do budoucna by se dalo využít některých vlastností. Možná by to v budoucnu mohlo přinést zjednodušení měničů, ale to zase asi už není tak žhavé téma.

    Vláďo,
    pokud se pamatuji, tak v OZE síti mají být poměrně velkou měrou zastoupeny akumulační zdroje, PVE, stlačený vzduch, P2G… To je snad dostatečná rezerva pro regulaci. U PVE představu asi máme, jenom je podle mne nutné aby se do budoucna jednalo spíše o zařízení s dobou běhu tak 10 hodin a vybavená pro čerpání za asi poloviční dobu. Tam je ale ak nutné zajistit aby se mezi druhy provozu přešlo na všech zařízeních plynule, takže určitou část dne by se regulovalo změnou čerpání, druhou pak výrobou (oboje je snad zvládnuté jakš takš 🙂 ) Vzduch podobně a zbývá P2G, kde to celé nějak visí na výrobě vodíku, synéza je prý po nastartování schopná produkovat dost tepla z produkce „odpadní“ vody, takže se to snad ani ohřívat nemusí.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *