solární elektrárna

Zelená elektřina se na loňské spotřebě v České republice podílela 13 %

Takzvaná zelená elektřina, která se vyrábí z obnovitelných zdrojů energie (OZE), se na loňské spotřebě elektrické energie v Česku podílela 12,97 procenta. Meziroční pokles činil 0,3 procentního bodu. Vyplývá to z Roční zprávy o provozu elektrizační soustavy, kterou dnes na svém webu zveřejnil Energetický regulační úřad (ERÚ).

Celková hrubá spotřeba elektřiny, jež zahrnuje i elektřinu spotřebovanou při výrobě a ztráty v sítích a v přečerpávacích vodních elektrárnách, činila loni v ČR rekordní 72,4 terawatthodiny (TWh), meziročně o dvě procenta více. Podle analytika společnosti ENA Jiřího Gavora byla právě nadprůměrně vysoká spotřeba důvodem, proč podíl výroby z obnovitelných zdrojů na celkové spotřebě mírně klesl.

Hrubá výroba z OZE, do které se započítává i elektřina spotřebovaná při výrobě, loni meziročně klesla o tři desetiny procenta na 9,4 TWh. Snížila se i celková hrubá výroba elektřiny, a to o 0,7 procenta na 83,3 TWh.

„Hlavním důvodem poklesu výroby OZE nejen v České republice, ale i v sousedních zemích jsou povětrnostní vlivy,“ řekl Gavor.

Uvedl, že rok 2016 byl pro výrobu elektřiny ze zelených zdrojů nepříznivý. To se podle něj projevilo například v Německu, kde meziročně klesla výroba tamních větrných parků. Německo v rámci své strategie „Energiewende“ právě obnovitelné zdroje prosazuje.

„Rovněž i sluneční svit byl nižší než průměrný. Zatímco v Německu to vzbudilo velkou pozornost, tak v České republice jsou následky pochopitelně méně podstatné,“ dodal Gavor, který působí i jako výkonný ředitel Asociace nezávislých dodavatelů energií.

Ze všech skupin obnovitelných zdrojů, které ERÚ sleduje, bylo loni v ČR vyrobeno nejvíce elektřiny z bioplynu. Hrubá výroba z tohoto zdroje činila 2,6 TWh. Následovaly solární elektrárny s 2,13 TWh a biomasa s 2,07 TWh. Nejmenší podíl (0,1 TWh) má přes meziroční růst o téměř 14 procent elektřina vyrobena z biologicky rozložitelného komunálního odpadu.

Vývoj hrubé výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů energie v posledních letech (v MWh)*

Rok2007200820092010201120122013201420152016
Malé vodní elektrárny do 10 MW1.001.845966.8841.082.6831.238.8191.017.8781.026.2541.236.9781.011.6741.001.7971.053.100
Vodní elektrárny nad 10 MW1.077.4931.057.4511.346.9371.550.655945.2761.102.9121.497.762897.549793.010947.388
Větrné elektrárny125.098244.661288.067335.493397.003415.817480.519476.544572.612496.957
Fotovoltaika1.75412.93788.807615.7022.182.0182.148.6242.032.6542.122.8692.263.8462.131.455
Bioplyn182.699213.632414.235598.755932.5761.472.1422.241.3002.566.6992.614.1882.600.546
Biomasa993.3601.231.2101.436.8481.511.9111.682.5631.802.5911.670.3272.007.0392.090.8552.067.443
Biologicky rozložitelný komunální odpad11.26011.68410.93735.58090.19086.68683.84287.33586.64298.561
Celkem3.393.5093.738.4594.668.5145.886.9157.247.5048.055.0269.243.3829.169.7099.422.9509.395.450

Zdroj: ERÚ.

Rok2007200820092010201120122013201420152016
Hrubá spotřeba (v TWh)72,0572,0568,6070,9670,5270,4570,1869,6271,0172,42
Podíl OZE (v pct.)4,715,196,818,3010,2811,4313,1713,1713,2712,97

Zdroj: ERÚ.

*1 TWh = 1.000.000 MWh

Autor:



18 odpovědí na Zelená elektřina se na loňské spotřebě v České republice podílela 13 %

  1. Milan Vaněček napsal:

    Z výroby OZE v ČR vyplývá jeden závěr: velká většina OZE v ČR je k dispozici 24 hodin denně 7 dní v týdnu a 365 dní v roce (téměř 3/4). Takže by neměl být z hlediska sítě žádný problém urychleně navýšit třeba fotovoltaiku na střechách na 4 GW, pak by intermitentní zdroje tvořily u nás stále míň než polovinu výroby elektřiny z OZE.

    • Martin Pácalt napsal:

      Tomu rozvoji FVE na střechách brání všude v Evropě jedna věc – únosnost střešních konstrukcí.
      Vezmu příklad např. starší průmyslové haly z 60tých let, kdy se s přitížením fotovoltaikou nepočítalo. Je technicky obtížné zesílit již zatížený vazník nebo sloup – tedy pokud není nadimenzován s rezervou z nějakého „nefotovoltaického“ důvodu. U dřevěných a ŽB konstrukcí není jak přidat zesilující příložky, nefungují dostatečně tuze pro přenos dalšího napětí. U ocelového vazníku by to šlo komplikovaným přivařováním a musí se pohlídat druhy oceli, aby byly spolehlivě svařitelné dohromady.
      Další příklad, starší vaznicový krov na zděné stavbě (kde je spodní zdivo obvykle předimenzováno) – tam můžete bez víceprací a vícenákladů na zajištění spolehlivosti k-ce přidat panely na střechu max. jen v okapové části u pozednic – všude jinde to má vliv na průhyb, tedy nejde pokrýt např. polovinu nebo rovnou celou střechu, aniž by jste nemusel např. rozebrat stávající podhledy v podkroví nebo vše zesílit před adaptací neobývané půdy.
      Třetí příklad – panelové domy s plochými střechami : pokud bude použit systém s konstrukcí kotvenou skrz krytinu(tedy rizikovější verze) a ne systém s volně umístěnými stojany s přitížením betonovou dlažbou apod., tam to lze už snadněji, protože poměr přitížení a stávající stropní ŽB desky je cca 1 :10 – 1:20, čili v běžné statické rezervě konstrukce.
      Výš popsaným chci říct, že nejde vzít do úvah vždy celou plochu starých a nových střech (u kterých se s tím už dá počítat dopředu) dohromady, aniž by se zvážila stavebně-technická realizovatelnost a nutnost investovat „do spodku“, ne jen nakoupit panely a začít šetřit.

      • Milan Vaněček napsal:

        Tenkovrstvé sluneční panely zalaminované ve specielní folii váží cca 20 krát méně než klasický zasklený křemíkový panel. Účinnost je zatím cca dvoutřetinová, vyrábí se jich jen pár procent světové výroby ale to se postupem času změní. Takže v tom problém není.

        • Martin Pácalt napsal:

          Pokud má systém, o němž mluvíte, vychytaný systém kotvení, pak to bude s využitím samozřejmě lepší. Pokud jej bude nutné na plochých střechách přitěžovat (aby nebyly narušeny tahovým kotvením střešní vrstvy ( jejich vodotěsnost), pak je to jen zmenšení problému, ne jeho odstranění.

          • Milan Vaněček napsal:

            Ano má

          • Vláďa napsal:

            Podstatnější problém je úhel sklonu. Každý panel má svoji maximální využitelnost. Na jedné straně je optimální nastavení a na druhé straně je možnost samočištění. V našich podmínkách je vždy nějaký spad nečistot. Když nečistoty (prach, popílek) nejsou odstraněny výrazně klesá výkon panelu. Proto zde jdou dvě věci proti sobě. Malý sklon a malá účinnost ale samočištění. Velký sklon s větší účinností ale nemožnost čištění. Kdo tam vyleze a bezpečně se vrátí?

    • Martin Hájek napsal:

      Z té výroby vyplývá spíš úplně jiný závěr – bez masivních dotací se v ČR žádné nové OZE nestaví.

      • Milan Vaněček napsal:

        Rozšířím to Vaše tvrzení: bez masivních dotací se u nás nepostaví ani nízkoemisní zdroje ( jaderné elektrárny) ani žádné další zdroje. Bez dotací se může u nás obejít do roku 2020 pouze fotovoltaika na střechách, když ji nebudou podrážet nohy nesmyslnými předpisy a bude to fungovat jako když si na své zahradě vypěstujete pro sebe ovoce a zeleninu.

        • Martin Hájek napsal:

          Fotovoltaika na střechách se v ČR nebuduje ani s masivními dotacemi z Nové zelené úsporám. Pěstování vlastní zeleniny je přece jen o trochu zavádějící příklad, protože elektřina je na rozdíl od zásobování zeleninou úzce propojený systém a pokud má být spolehlivý, tak je potřeba na všechny jeho články uplatňovat určité minimální požadavky. Můžete uvést jeden nesmyslný požadavek, který se dnes na fotovoltaiku na střechách v ČR uplatňuje?

          • C napsal:

            Např. nutnost podávat hlášení o výrobě a platit poplatek za MWh operátoru trhu s elektřinou? (minimálně do loňska to bylo) To sice není regulace technického rázu (on jich určitě energetik vypíše více až se objeví), ale je to myslím zcela zbytečná věc. Raději ale vynechám zahrádkářské příměry nebo se toho ještě nějaký úředník chytne.

            Další je nejasnost formulace v zákoně či vyhlášce, tam je požadavek na oddělení domácí FVE od sítě, jenže nikde není psáno jaké, jakýsi úředník to interpretoval jako galvanické, jenže to nemělo váhu nějakého oficiálního stanoviska, takže dodnes, pokud to neupravili, není jasné zda ji stačí opravdu oddělit galvanicky, nebo musí jet v ostrovním režimu třeba s motorgenerátorem, který zajišťuje případný odběr ze sítě a plní podmínku oddělení.

            Ty klacky nemusí být technického rázu, ty jsou řešitelné, horší je co si vymyslí úředníci a jak to napíší. Domácí OZE se rozjedou za dvou podmínek:
            1) Obyvatelstvo změní názor k tomu dojde až se vyřeší uspokojivě ten průšvih s FVE z minulosti a přestane se na ně svádět skoro všechno.
            2) Bude stačit namontovat za elektroměr jednu krabici, kterou si bez problému koupíte v elektru, a to bude všechno. Zařízení které zapojí každý elektrikář tři svorkovnice: síť, FVE, výstup, bez vyřizování nějakých povolení atd.

  2. Martin Pácalt napsal:

    Překvapuje mě, že bioplyn trumfnul vodní energetiku. To je už Andrej a jemu podobní hodně daleko s tím využíváním vepřo-hovězího odpadu.

    • Jan Veselý Jan Veselý napsal:

      Drsné, co? Z „kravinců“ více elektřiny než z Vltavské kaskády. A to se nemusela kvůli bioplynu zlikvidovat ani jedna vesnice.

      • Martin Hájek napsal:

        Tak z kravinců fakt ne pane Veselý, na to by těch pár posledních krav, které tu ještě zbyly, opravdu nestačilo. Hlavní surovinou je kukuřice, což je jedna z nejhorších plodin z hlediska eroze půdy, takže za pár let bude ornice pryč a budeme tu mít zejména na Jižní Moravě pouště, které bude možné osázet fotovoltaikou. Skvělý úspěch!

        • Martin Pácalt napsal:

          S tou kukuřicí vám musím dát za pravdu. Je to plodina absolutně nevhodná pro kopcovitou krajinu. V každém případě bioplyn je vedle toho vyráběný z odpadů ze zemědělství obecně (vnitřnosti z masokombinátů), nejlepší výtěžnost mají tuky, nejřidším zdrojem je mokrá tráva apod. (sušina hluboko pod 50% hmotnosti). Obecně co má podíl sušiny pod 50% se hodí pro anaerobní fermentaci (produktem CO2+CH4 – bioplyn), cokoliv nad 50% je lépe sušit a spalovat v kotli.

      • C napsal:

        Otázka jestli ty BPS jedou opravdu jen na „kravince,“ nebo se pro ně pěstuje biomasa separátně. Oproti přímému spalování mají tu výhodu že jsou si sto poradit i s nespalitelnou biomasou.

        • pavel napsal:

          Jinými slovy, nejen že oze parodie na elektrárny devastují ekonomiku této země ale i životní prostředí této země.

          • C napsal:

            Životní prostředí devastují zejména zemědělci a jejich nadprodukce potravin, to všechno udržované jen díky dotačnímu systému. Nejenže tak ničí krajinu, ale podepisuje se to i na zdraví lidí, pokud začíná být větší problém obezita, než podvýživa, něco je nebezpečně špatně.

            Dále za devastaci krajiny může rozorání mezí, meliorace, rovnání koryt a nevhodná skladba lesů. Z modernějších trendů se na tom podílí nezvládnutá výstavba velkých hal, dopravní infrastruktury, zejména dálnic a parkovišť. Až za tím někde hluboko vzadu jsou OZE.

            Na devastaci ekonomiky se mnohem více podílejí politici než OZE. Celkový objem ekonomiky ČR je ročně kolem 4.5 bilionu korun, vládě navzdory, dotace do OZE z toho tvoří asi 0.89%. Problémy nízkých platů a podobně si jděte prosím vyřídit s vládou/vládami, které podporují montovny. Částečně pak také s lidmi co si o víc neřeknou a těmi kteří volí takové strany, které příliš zvedly cenu práce aniž by se to projevilo na příjmech lidí. Stav infrastruktury si vyřiďte s těmi co ji nechali dojít do takovéhoto stavu. Podíl OZE na nedobrém stavu naší země je zanedbatelný. Jenom se do nich dobře trefuje, jsou na očích.

    • Martin Pácalt napsal:

      Mimochodem, Babišovi nijak nefandím, spíše naopak.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *