Elektrárna Ledvice. zdroj: www.cez.cz

Zpřísněné emisní limity EU budou mít dopad na ČEZ, EPH i řadu českých tepláren

Přísnější emisní limity některých znečišťujících látek, na kterých se komise složená ze zástupců členských států shodla 28. dubna a které mají vstoupit v platnost v průběhu roku 2021, budou mít významný dopad na elektrárny a teplárny v EU. Nejvíce dotčenými zdroji budou uhelné teplárny a elektrárny se jmenovitým tepelným příkonem větším než 300 MWt, mezi jejichž vlastníky patří i české společnosti ČEZ a EPH. 

Schválením přísnějších emisních limitů některých znečišťujících látek (SO2, NOX, tuhé znečišťující látky) a zavedením sledování dalších znečišťujících látek (HCl, HF, rtuť) dala koncem dubna Evropská unie najevo pokračování v boji proti evropským uhelným zdrojům.

Podle analýzy Institutu energetické ekonomie a finanční analýzy (IEEFA) budou nejvíce dotčenými zdroji uhelné elektrárny a teplárny se jmenovitým tepelným příkonem nad 300 MWt. IEEFA identifikoval na základě dat Evropské agentury pro životní prostředí 108 uhelných zdrojů, které jsou podle dostupných dat největšími znečišťovateli v rámci EU a současně tedy nejvíce ohroženými zdroji.

Jak je patrné z následujícího grafu, velká část těchto zdrojů je vlastněna polskými energetickými společnostmi. Nezanedbatelný podíl zde však má také ČEZ, a.s.

Největší znečišťovatelé v EU – podíl energetických společností. Zdroj: IEEFA

Uhelné zdroje patřící mezi největší znečišťovatelé v EU – podíl energetických společností. Zdroj: IEEFA

IEEFA se ve své analýze zaměřil kromě jiného také na nedávnou akvizici německých uhelných aktiv švédského Vattenfallu, kterou provedl český Energetický a průmyslový holding (EPH). Například uhelná elektrárna Jänschwalde, nemá po roce 2021 podle IEEFA při uvažování stáří zařízení a aktuálních hodnot emisí znečišťujících látek ekonomickou budoucnost.

Obecně IEEFA předpokládá, že investice do opatření na snížení emisí NOx zvýší náklady uhelných elektráren na výrobu elektřiny v rozmezí 2 až 4 €/MWh. U investic do snížení emisí SO2 předpokládá IEEFA dopad do výrobních nákladů na elektřinu mezi 6 až 7 €/MWh.

Zpřísnění limitů ohrozí provedené investice v českém teplárenství

Zpřísnění emisních limitů bude mít značný dopad také na české teplárny. Zástupci tepláren již dříve v této souvislosti uvedli, že zpřísnění emisních limitů ohrozí provedené investice cílené na vyhovění emisním limitům stanoveným v Příloze V evropské Směrnice 2010/75/EU o průmyslových emisích. Tyto limity vstoupily v platnost k 1. lednu 2016, avšak díky Přechodnému národnímu plánu České republiky byla posunuta jejich aplikace na většinu dotčených zdrojů v ČR až na 1. červenec 2020.

Podle Teplárenského sdružení si uvedené zpřísnění emisních limitů vyžádá navýšení investic do odsíření o 100 až 200 % oproti původně navrženým hodnotám. Všechna opatření k ekologizaci výroby v ČR vyčísluje Teplárenské sdružení na cca 44 miliard Kč. Zavedení nových technologií rovněž zvyšuje provozní náklady, které bude nutné promítnout do konečných cen pro zákazníky.

„Nové emisní standardy se z hlediska provozní ekonomiky dotknou v podstatě všech zdrojů využívajících uhlí. Vybrané zdroje s nejmodernějšími systémy čištění spalin zvládnou plnit nové emisní limity prostřednictvím zvýšené spotřeby aditiv, což se pochopitelně promítne do růstu provozních nákladů. U většiny zdrojů v ČR bude nicméně potřeba provést další investiční opatření pro dosažení požadovaných emisních limitů,“ komentuje dopady zpřísnění emisních limitů Michal Kubíček, projektový manažer v poradenské společnosti Euroenergy.

Kubíček dodal, že již směrnice o průmyslových emisích zavedla takové standardy, které postupně přispějí k dosažení vysoké úrovně ochrany ovzduší.

„Nové požadavky na emise stanovené v referenčním dokumentu o nejlepších dostupných technikách (BAT) již povedou k nepřiměřeným nákladům ve vztahu k jejich přínosům pro oblast ochrany ovzduší. Vyjma ekonomických dopadů je ale třeba vnímat i další aspekty. Dodržování požadovaných emisní limitů bude pro zdroje problematické již při ustáleném provozu. Takto striktní požadavky na emise ale mohou vyloučit provoz kotelny v režimu dynamických změn výkonu a mohou tedy zamezit uplatnění elektrického výkonu zdroje pro poskytování podpůrných služeb. Nové emisní limity proto představují dopady (až likvidační) nejen pro teplárenství ČR, ale i možné ohrožení budoucího bezpečného a spolehlivého chodu elektrizační soustavy.“ řekl Kubíček.

Úvodní fotografie: Elektrárna Ledvice, zdroj: www.cez.cz

Autor:

12 odpovědí na Zpřísněné emisní limity EU budou mít dopad na ČEZ, EPH i řadu českých tepláren

  1. Jan Veselý napsal:

    Je důležité to upřesnit v tom duchu, že to jsou limity pro elektrárny na tuhá paliva, limity existují i pro biomasu a jsou stejné nebo přísnější než pro uhlí. Jinak v tom reportu od IEEFA je i seznam elektráren, které mají problém a budou muset investovat nebo zavřít. V ČR jsou to zdroje – Ledvice 2, Mělník I, Mělník II, Mělník III, Prunéřov 2, Počerady, Trmice, Chvaletice, Plzeňská teplárna, Českobudějovická teplárna.
    Při 10 roků dlouhém odpisu investic to pro elektrárny znamená nějakých 3-8 EUR/MWh navíc v nákladech.

    • Dalibor Fišer napsal:

      Němci se patrně snaží zvýšit cenu za energii tak, aby se vyplatila výstavba větrníků a FV bez dotací.

      • Jan Veselý napsal:

        Němci hlasovali proti novým BREF, tohle se děje proti jejich vůli.

        • Vláďa napsal:

          EU pravděpodobně podléhá silnému tlaku plynařů. Ty 4 roky je aby se neřeklo že se nebráníme. Za uvedenou dobu se toho moc neudělá.

          • Vláďa napsal:

            Ještě doplním že počítání tepelného výkonu celé výrobny je pěkný podraz. Proč to není na tepelný výkon kotle?

          • Dalibor napsal:

            Podlehnutí tlaku plynařů. Pokud by tomu tak bylo, pak to vypadá na rychlejší splacení plynovodu Nordstream.

  2. Petr napsal:

    Už teď je teplo z místních i efektivních kogeneračních centrálních tepláren neúměrně drahé.
    Nejjednoduší bude to zavřít a přejít v jednotlivých domech na plyn.
    Místní uhlí pak pravděpodobně levně skoupí ti nejvyšší co v těchhle věcech mají prsty, a za dalších 10 let zase vymyslí nový aktivistický podraz, třeba zákaz plynu z Ruska, a budou vyrábět skoro monopolně superziskovou plynovou náhražku i z tohoto uhlí, které Čechům tak pěkně vyčůraně vyfoukli za nejnižší cenu v historii, podobně jako nám bylo uzmuto po roce 1997 podobnými lidmi národní zlato z ČNB.

  3. Jan Veselý napsal:

    Tý jo, tady se sešlo konspiračních teoretiků.

    • Martin Hájek napsal:

      Pane Veselý, když Evropská Komise protlačí novou legislativu o 0,14 % navíc proti vůli Německa za pomoci „uplacení“ Řecka, tak si přiznejme, že to určitý prostor pro otázky otevírá. Ale samozřejmě se můžeme také tvářit, že je to úplně normální a takhle prostě EU funguje. Otázka pak jenom je, která z těch možností je horší.

      • Jan Veselý Jan Veselý napsal:

        Jaký prostor pro otázky? Normální politické rozhodnutí, výslednice střetu mnoha různých zájmů, přesně podle domluvených pravidel hry.
        Třeba pozice ČR je jasná: „Co je dobré pro ČEZ, to je dobré pro ČR.“ Tímto stylem, jako podle Hlavy 22 se v mojí přítomnosti vyjádřila ta paní z MPO (jméno jsem zapomněl), která v těch jednáních fungovala jako český zástupce.

        • Martin Hájek napsal:

          Já s Vámi souhlasím, že to bylo politické rozhodnutí. Ovšem právě toto konstatování znamená jeho zásadní zpochybnění, protože to mělo být rozhodnutí úřední na základě faktů a ne na základě toho, co komu vyhovuje a co jde politicky protlačit. To je, jako by Vám někdo nedal stavební povolení na dům, protože nemáte fotovoltaický panel na střeše a tudíž to politicky není v pořádku. Rozdíl je jen v tom, že tady se bavíme o elektrárnách a tudíž o miliardách.

          • Milan Vaněček napsal:

            Pane Veselý, to jste přesně ocitoval jak je to s ČEZem a ČR. V tom je ta tragedie pro ČR. Co je dobrého pro ČEZ, jeho management a třetinu (nestátních) akcionářů, (=maximum peněz do jejich kapes) nemůže být dobré pro odběratele elektřiny (=občany ČR, průmysl).
            Opět jedna zpackaná privatizace, kdyby se poučili u Švédů (Vattenfall je 100% státní) tak situace pro to aby stát hájil zájmy občanů by byla snadnější.
            Aby utilities byly na straně spotřebitelů, měly by být ve vlastnictví obce, města, průmyslového podniku či státu. Jako druhá varianta je pak ostrá konkurence velmi mnoha soukromých subjektů. Ale ty naše pseudo-monopoly se silným vlivem jejich lobystů na chod měst či státu přinesou jen to nejhorší co může kapitalismus přinést (návrat do kapitalismu 19. století).
            Jinak k meritu věci: pro zdraví populace daného státu jsou zpřísňující limity na vypouštění jedů do ovzduší (v jiných případech by to byla zřejmě kriminální činnost) v pořádku. Jen je potřeba postupovat s rozvahou, konzervativně, ne aktivisticky. Ale měl by to být jasný cíl který musí být splněn, podle možností nejmodernějších technologii které jsou k disposici.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *