Zpřístupnění zemědělské půdy německým fotovoltaikám srazilo v aukci ceny dolů

Červnová aukce pro výstavbu fotovoltaických elektráren přinesla v Německu výrazné snížení nabízených cen, které v průměru klesly o více než desetinu. Německo totiž v posledním tendru vůbec poprvé otevřelo možnost výstavby solárních elektráren na zemědělských plochách a loukách.

Možnost výstavby elektráren na zemědělské půdě, loukách či jiných travnatých plochách se projevila výrazným snížením cen. Zatímco nejnižší nabídka v minulé aukci činila 6 centů za kWh, při poslední aukci dosáhla nejvyšší nabídka hodnoty 5,9 centů/kWh. V průměru tak výše ceny za dodanou kilowatthodinu poklesla o 0,9 centů z 6,58 centů na 5,66 centů, tedy o zhruba 14 %.

„Od spuštění aukcí zde zatím nebyl tak výrazný pokles v úrovni cen, a je jasným signálem růstu konkurence, který je výsledkem rozšíření možných ploch,“ komentoval výsledky aukce Peter Franke, viceprezident německého regulátora Bundesnetzagentur.

Německo nicméně nezpřístupnilo fotovotaickým elektrárnám veškerou zemědělskou půdu. Tuto možnost prozatím zavedly pouze spolkové země Bavorsko a Bádensko-Württembersko. Elektrárny dále mohou být postaveny pouze v místech s nepříznivými podmínkami, tedy v málo úrodných oblastech. Obě země rovněž zavedly roční kvóty pro výstavbu na těchto plochách.

Solární elektrárny byly v Německu za poslední měsíc schopny dodat do sítě maximální výkon mezi 13 a 26 GW. Více na: Energostat

V aukci uspělo celkem 32 nabídek se souhrnným instalovaným výkonem 201 MW, přičemž 19 z nich (o celkovém výkonu 124 MW) má vyrůst právě na zemědělské půdě či travnatých plochách. Většina z úspěšných 19 projektů má být realizována v Bavorsku, které zavedlo roční limit v rozsahu 30 nabídek. Z území Bádenska-Württemberska přišla do aukce pouze jediná nabídka, přičemž země v těchto oblastech ročně umožní výstavbu až 100 MW.

Zájem o aukce stále roste

Celkově bylo do červnové aukce zasláno 133 nabídek, kdy 52 z nich bylo spojených se zemědělskou půdou či travnatými plochami. Jedná se tak o výrazný nárůst vůči 76 nabídkám z předchozího kola. Do aukce tak celkově byly přihlášeny projekty o výkonu 646 MW, tedy více než trojnásobku jejího maximálního objemu o hodnotě 200 MW. 17 nabídek muselo být vyřazeno, protože nesplňovaly požadavky pro účast.



30 odpovědí na Zpřístupnění zemědělské půdy německým fotovoltaikám srazilo v aukci ceny dolů

  1. Martin Hájek napsal:

    Jenom 56,6 Euro/MWh jako bonus za téměř bezcennou elektřinu, která se v době výroby fotovoltaik prodává na trhu v lepším případě kolem 10 Euro. No nekupte to, když je to tak levné!

    Ty projekty na zemědělské půdě, to bude opravdová krása. 124 MW v 19 projektech, to máme 6,5 MW na jeden projekt, nádhera. Ale pokud si chtějí Němci opravdu zdevastovat svůj venkov tak tím lépe pro nás, budou k nám rádi jezdit na dovolenou podívat se, jak kdysi vypadala krajina i u nich, než úplně zblbli z Energiewende.

    • Milan Vaněček napsal:

      Němci s pětkrát větší plochou než ČR si 15 krát menšími FVE (u nás je 1,9 GW na zemědělské půdě) než ČR svoji krajinu tak nezničí jako my. A ty louky pod panely mohou sekat nebo spásat, to jsem dokonce viděl i u nás.
      Takže k nám na dovolenou můžou jezdit tak do Prahy nebo na levné a dobré pivo.

      • Martin Hájek napsal:

        Možná jste větší optimista než já, ale neočekávám, že by to byl poslední tendr, v němž Německo dotuje fotovoltaické elektrárny na zemědělské půdě.

        Ty louky pod panely jsou alespoň u nás obvykle posypány štěrkem a prolité travexem, to je totiž nejlevnější. Jak to mají v Německu nevím.

    • Jan Veselý napsal:

      Říkal jsem si jestli ten Hájek nemá náhodou pravdu. Tak jsem se kouknul na energy-charts na data za červen. Zase kecá, cena silové elektřiny se na burze v době vrcholu výroby z FVE pohybovala typicky kolem 40 EUR/MWh. Několik pádů ceny směrem dolů přinesla kombinace vítr+víkend.
      A pokud někdo považuje za devastaci venkova to, že majitelé půdy získají možnost dalšího dlouhodobého a předvídatelného příjmu, tak ať, je to jeho problém. Za bukolickou idylu se neplatí dost.
      Pokud nebudou majitelé půdy blbí, nechají kolem panelů pást ovečky a budou z půdy mít dva příjmy. Bez hnojiv, pesticidů, eroze a těžké mechanizace.

      • Martin Hájek napsal:

        Ano, za červen máte pravdu, i když o víkendech je to podstatně méně. Pokud by to tak ovšem bylo pořád, tak z toho vyplývá, že fotovoltaiky fakticky potřebují výkupní cenu elektřiny 96 Euro/MWh. Čili jsou bez podpory v podmínkách střední Evropy nadále zcela nekonkurenceschopné.

        • Jan Veselý napsal:

          Mám pravdu i za květen, duben a březen. Pořád stejná situace, v zimě jsou ty vzory jiné. A těch 56 EUR/MWh je výkupní cena, ne bonus navíc k ceně na burze. Čili zase mimo.
          Jinak připomínám, že bez CfD na 70 EUR/MWh odmítl ČEZ stavět nové bloky v Temelíně a cena elektřiny z nového bloku v Ledvicích je podle D. Beneše okolo 60 EUR/MWh.
          Mě ta vysoutěžená cena za FVE v Německu připadá konkurenceschopná docela dobře.

          • Ondra napsal:

            Jste si jistej? Ja se teda koukal schválně do zdroje a píšou tam: „Zuschlag“ – slovník (Seznam): příplatek , přirážka k ceně

          • Jan Veselý napsal:

            Ono je to Zuschlagswert = Celková hodnota, celková cena.

          • NN napsal:

            Nejsem němčinář, Zuschlag = příplatek, doplatek, přirážka apod. Wert = cena.
            Je to opravdu celková cena (výkupní) a ne jen bonus k tržní ceně?

    • C napsal:

      Kde jste viděl štěrkovanou a travexovanou FVE? Jak jsem se teď díval na letecké snímky tak něco co se tomu mohlo vzdáleně podobat bylo cosi malého u takové skupiny podivných podniků u jedné křižovatky, jinak je to buď na starém průmyslu, což se hádá blbě co tam pod tím je, nebo je tam tráva. Samozřejmě vypadá to jinak než louka, jinak se to seče a podle toho to vypadá různě, když se netrefíte a nezaprší, tak tam bude zaschlé strnisko, ale že by se to nějak moc štěrkovalo se mi opravdu nezdá, ten štěrk totiž taky něco stojí.

      • NN napsal:

        Štěrkovanou + travexovanou FVE já za sebe neviděl. O lití pesticidů pod FVE jedna paní povídala celkem dost. Co z toho je ( a nakolik pravda) – prase, aby se vyznalo. Též jezdívám kolem několika větších instalací na „zeleném“ a ovečky tam nevidno. Konec hlášení.

        • C napsal:

          Ovečky taktéž nevídám, ale je to spíš protože tam roste po těch desítkách let obylno-bramborovo-řepkové kultury takový s prominutím humus že by to nejspíš žádalo okamžité veterinární ošetření. Myslím že 2m vysoké bodláčí je moc i na krávy, navíc naše oblast nikdy moc o chovu dobytka nebyla, něco měli lidi doma, něco knížepán na dvorech, se suchem ta tráva moc neroste, takže stačí dvakrát ročně projet sekačkou.

          Je ale zajímavé že se tam to co roste dost podobá tomu co se objevuje jako prví na zbořeniskách, výsypkách a podobně. Jediný nepříznivý faktor u jedné jediné FVE je ultrazvukové zabezpečení asi proti kunám, pes z toho začal bláznit a mne bolela hlava. Nikde jinde jsem to ale neviděl.

          • Jan Veselý napsal:

            Osobně jsem ovce viděl pást se pod FVE u D35 nedaleko Litovle a pod FVE v Trojanovicích. Na bodláky a trnité keře jsou nejlepší kozy, ale ty mají tendenci ožírat kabely.

          • Milan Vaněček napsal:

            Jezdím do Náchoda na chalupu, před Smiřicemi je FVE, (bohužel na kvalitní půdě),
            sekají tam trávu jak na golfovém hřišti, ale ne tak nakrátko. Další 2 menší elektrárny jsou při cestě, již na nezemědělské půdě, též zatravněné.
            Jinak pro ploché střechy třeba továrních hal jsou nejlepší bifacial moduly (berou světlo z obou stran, i to odražené) a pokrýt střechu bílým štěrkem nebo dobře odrazivý nátěr. Tak možná vznikají fámy o posypu polí bílým štěrkem….

  2. Rasťo napsal:

    Ja tomu stále nechápem, prečo sú dve protinázorové skupiny, kde jedna skupina OZE považuje za schodnú cestu, a tá druhá presadzuje názor, že OZE nie sú cestou, pretože to fungovať nemôže, zatiaľ čo vo svete kontinuálne rastie ich inštalovaný výkon. Oveľa konštruktívnejšie by sa mi javilo, ak by bolo viacero názorových táborov, ako sa vysporiadať s novými výzvami, ktoré OZE prinášajú.

    • Milan Vaněček napsal:

      Rasťo, já to chápu, stará energetika, hlavně jaderná, nechce přijít o svůj dobře placený kšeft. Průměrné platy jsou tam více než dvojnásobné vůči průměru ČR.
      Ale souhlasím, OZE přináší spoustu nových výzev k řešení, že mají budoucnost ve světě už asi nikdo nepochybuje, čisté a obnovitelné energii musí každý dát přednost.
      Ale cesty budou různé, závislé na konkrétních přírodních podmínkách, bohatství státu a průmyslové vyspělosti.
      Taky bych rád diskutoval o cestách pro OZE v ČR, zatím ale čelím kontrapropagandě: to nééjde….

      • Martin Hájek napsal:

        No my z druhé strany barikády určitě uznáváme, že OZE mají budoucnost. Ale také je potřeba vnímat, že stále platí fyzikální zákony a žijeme ve světě s určitými ekonomickými omezeními, což řadě zastánců OZE často uniká a nechtějí si to připustit. No a když někdo na jejich juchání a plácání o světlých zítřcích jak za totáče poznamená cosi o nějakém problému, který by bylo potřeba řešit, tak namísto slušné diskuse o tomto problému obvykle vyrazí s nějakým výkřikem, jako – už zase to néééjde… No a v této atmosféře se skutečně dá obtížně k něčemu smysluplnému dospět.

    • Petr napsal:

      Českou se už zavázalo na OZE bilión korun vyhodit.
      Na výzvu německých větrníků a jejich ničivých elektrických přetoků jsme museli odpovědět dalšími miliardami na hraniční regulátory.

      A přesto u nás OZE vyrábí jen pár mizerných procent, a na hlavní projekty pro naše podnebné pásmo jako šetření na neefektivně vyráběném a spotřebovávaném teple v zimě nám už nezbývá moc peněz a evergie, když musíme furt přebírat tu západní propagandu a projekty určené hlavně pro subtropické pásma jejich bývalých kolonií.
      Které ještě ke všemu tím nekonečným kecáním nakonec výrobně moc nezvládli, a reálně se v globálních exportních dodávkách prosadila nakonec Čína.

      No a pokud máme teď přejít jako superspecializovaná automobilová velmoc na elektroauta, a pořádně snížit spotřebu dovážené ropy, tak potřebuje ČEZ moc nevyhazovat, aby měl na nové jaderné elektrárny, co ideálně vyrábí přez den pro domácnosti i kanceláře a v noci na levné zajištěné nabíjení automobilů.

      • C napsal:

        No automobilová velmoc jsme leda tak co do výroby, do kilometrů na osobu a aut to jsou jiné státy, které se rozhodně o ropu tak nestarají. To bychom mimochodem museli být i velmocí železniční a ještě v několika dalších oborech. Automobilismus není zase tak životně nutný jako jinde. Navíc celoevropský a možná celosvětový trend je snaha o přesun lidí do hromadné dopravy, zejména vlaků. U nás i přes velmi hustou síť, kterou by nám mohli závidět i v západních zemích, je vlak stále nedoceněný, je to částečně pro nevhodné jízdní řády, ale hlavně pro rychlost a vozový park.

        Minulé problémy OZE by neměly sloužit jako kyj proti OZE v současnosti a v budoucnosti. Že tu jsou stále v nemilosti naznačuje mimochodem i fakt že nejsou ani v přípravě mechanismy pro aukce. Přitom se v nich dostáváte na 1/10 toho co tu byla výkupní cena v minulosti, to by dnes představovalo asi 20GWp a produkci 20TWh. Mám jisté podezření že do OZE se někdo pokusí brzy dostat i spalování odpadů, to jen tak na okraj. Kompletní záloha naší elektrické sítě v nových PPE a několika moderních uhelných blocích by stála zhruba ekvivalent 1 bloku JE.

        Pokud se podíváme na světové trendy ve fosilních palivech pro rychlé elektrárny, pak nějaké nebezpečí asi nehrozí. Navíc může objev z Moravy opět pomoci překreslení mapy, ropa se našla v jiném typu horniny, než obvykle.

        • Milan Vaněček napsal:

          Tady jste uhodil hřebíček na hlavičku. Cituji Vás: Že tu jsou (OZE) stále v nemilosti naznačuje mimochodem i fakt že nejsou ani v přípravě mechanismy pro aukce. Přitom se v nich dostáváte na 1/10 toho co tu byla výkupní cena v minulosti, to by dnes představovalo asi 20GWp a produkci 20TWh.
          Ano, za ty vyhozené peníze na 2GW fotovoltaiky v letech 2009-10 jsme teď mohli mít 20GW fotovoltaiky a vyrobit více než čtvrtinu elektřiny (20TWh) , kterou ČR vyrobí za rok.
          A nikdo nebyl za tento tunel pohnán k zodpovědnosti. Přitom okruh zodpovědných osob je znám. Bohužel ještě nejsou známi někteří vlastníci největších FVE.

          • pavel napsal:

            Oze parodie na elektrárny jsou v nemilosti proto, že zde si většina lidí uvědomují, že ani za pomocí lití bilionů do kanálu nelze klasickou energetiku, nahradit nefunkčními hračičkami u nichž výkon závisí na počasí, denní a roční době a je je nutno stavět stovky a tisíce kilometrů od místa spotřeby.

          • C napsal:

            S dovolením mám vážné pochybnosti o tom, že většina lidí o energetice něco víc ví.

            Vaše argumentace většinou kulhá na všechny čtyři. Pokud by měla mít pravdu většina u nás, pak neexistuje objektivní důvod proč by neměla mít pravdu i většina v Rakousku či Německu. Přitom tam zřejmě převládá jiný názor. Pokud teď řeknete že je tam většina zmanipulovaná, pak neexistuje důvod proč by nemohla být zmanipulovaná i většina u nás.

            Pokud lze většinu zmanipulovat, tak jde zmanipulovat oběma směry a pak rozhoduje zájem manipulátora. Už dávno neplatí Vox populi, vox dei. Pokud je někde veřejné mínění zmanipulováno pro OZE, není důvod se domnívat že u nás není zmanipulováno ve směru klasické energetiky.

            V tento moment má jedině smysl stavět cenovou argumentaci na LCOE, kde OZE v posledních letech cenu srovnávají a dokonce v některých případech i porážejí klasickou energetiku.

    • C napsal:

      Bohužel, lidé už jsou takoví, to máte podobné jako s fotbalem, slávisti se s sparťany také nemusí.

      Pak v tom bude roli hrát i to kde pracují, řekněme že uhlobaroni mohou jako nejlepší řešení vidět CCS a uhlí, je to pochopitelné, chránili by si tak své podnikání.

      Samozřejmě že by bylo mnohem užitečnější hledat řešení jak to udělat, jenže pokud máte stále dost silnou skupinu, která škodí energetice a lidem (jedno jestli je to ta ostuda s FVE, nebo jiné překážky, nebo něco jiného, myslím že víte co myslím), pokud musí OZE stále odolávat, zde u nás, tomu že jsou k ničemu a nepoužitelné, tak se prostě o tom jak řešit problémy spojené s OZE řešit nejde.

      Samozřejmě že by bylo možné například pomocí počítače, přitom ani není třeba nějak výkonný, provést odhady kolik toho lze s OZE pokrýt, kolik by bylo třeba zálohy a podobně, ale nemá to moc smysl pokud převládá názor že jediná správná elektrárna je ta která stojí v pozoru 24/7. První než vůbec kde a kdy nastoupí akumulační technologie ve velkém, tak se první bude muset dojít do krajnosti s pružnou výrobou elektřiny. Pak teprve bude vyvozen patřičný tlak na akumulační technologie.

      Tady je stejná situace jako třeba v hospodaření s vodou, první se totálně zlikvidují mokřady, přirozená koryta, nastaví se pár přehrad, degraduje půda, čímž se ztratí zádržná schopnost a následně to chce jistá skupina řešit dalšími a dalšími přehradami a ten kdo je proti a poukazuje na to že by pro začátek stačilo opravit napáchané škody, je viděn jako veřejný nepřítel, který nechce dovolit zregulovat a přehradit poslední neregulované úseky.

      • Milan Vaněček napsal:

        Ano je to tak.

      • pavel napsal:

        … s tím, že ti oze fotbalisti hrají obecní přebor, ale nároky na dotace mají jako při lize mistrů. Uhlobaroni jako nejlepší řešení vidí zelené vylízance a jejich oze. Vědí totiž, že lití bilionů do oze kanálu jim zajistí kšeft na celá desetiletí.

        • C napsal:

          K osobě pisatele se běžně nevyjadřuji, ale k vám už musím.
          Musíte být asi velmi oblíbeným když do každé své promluvy narvete urážku, všichni co nesdílí váš názor jsou vylízanci, oze jsou parodie a někdo lije biliony do kanálu… Vaše okolí musí být šťastno jestli se k němu vyjadřujete stejně jako k OZE. Jistě jste zván abyste přednášel o svých názorech a filosofii po širokém okolí a možná i za oceánem, nebo v mrazivém Rusku, dle libosti a politických preferencí…

          Takže šavele,
          s člověkem jako vy se nedá vést diskuse. Takové výstupy Vám možná hodí nějaký plus na novinkách, jinde je to ubohost a jenom ukazujete jak ve skutečnosti nemáte co říct, potřebujete si jen někde vylít žluč. To si laskavě dělejte jinde.

          Dost mi připomínáte jistého Parabellum, ale ne to nebudete vy, ten urážel a zároveň měl občas i argumenty, vy umíte jenom urážet.

          • Vláďa napsal:

            Tady je pokud možno technická diskuze. Nejdříve by jsme si měli udělat pořádek na vlastním písečku. To znamená vlastní síť udržovat ve výkonové rovnováze. Dříve pokud jsme nebyli spojeni s Evropskou sítí se vše řídilo podle frekvence. Dnes by to měla být denní bilance přetoků přes hranice. Ve výsledku by se to mělo rovnat nule. Protože jsme v reálném světě tak si nejsme všichni rovni. Toto je okamžik kdy by do provozu sítí měli vstupovat politici a určit mezní pravidla. To znamená stanovit limity spojení. Něco se dá uregulovat transformátory (ty neuregulují frekvenci). Pokud se přetok zvedne nad úroveň únosnou pro daný systém je zde vždy možnost odpojení. Momentálně se výkon naší soustavy pohybuje okolo 6000 MW a z FV přichází špičkově až 1600 MW. Tento poměr výkonů naše síť v pohodě zvládne. Nemusí se nic odstavovat pouze se sníží výkon a opět se zatíží. To že je některý způsob výroby dotován je v tržním hospodářství velká anomálie. Na jedné straně dotovaný výrobce bez závazku nutnosti výkonové regulace a na druhé straně výrobce bez dotace nucený pracovat v jiné než optimální výkonové oblasti. Nedovedu stanovit časový horizont kdy výkon FV bude tak velký že bude nutné v denním provoze odstavovat klasické zdroje. Sice jejich start z horké zálohy je celkem rychlý ale jsou zde zvýšené provozní náklady včetně zvýšených nákladů na údržbu. Všeobecně propagovaný plyn má jednu nepříjemnou vlastnost. Spalovací turbína opravdu umí rychle startovat ale taky rychle čerpá svoji životnost. Dále pokud za spalovací turbínou není utilizační kotel s následnou parní turbínou tak to s účinností taky není žádný zázrak. Start spalovací turbíny do plného výkonu je v minutách start následovné parní turbíny v hodinách (3-4) do plného výkonu.

          • C napsal:

            Prostě mne už jeho výstupy unavily 🙂

            Jen pro upřesnění FVE výkon najíždí na maximum kolem poledne což by měla být stále denní špička spotřeby, takže může omezit nutnost použití hydroelektráren.

            Problém bych viděl v tom že toto co máme není ani zdaleka tržní prostředí, rozhodně ne v energetice a jinde také ne. Pokud by bylo, tak zároveň půjde pryč velké množství regulací a podivností. Dodnes se divím proč když emisenky měly vést k omezení emisí tím že zdraží výrobu v neekologických elektrárnách jich společnosti dostávají více než dost zdarma a jejich cena je směšná. Neměl byste regulované ceny energie, nebyl by problém s výstavbou ostrovních systémů.

            A vlastně ani v jiných oborech moc tržní prostředí není protože máte obrovské množství povolení atd. které uměle vytvářejí vzácnost daného statku.

            Otázka ještě je jak jsou na tom další plynové technologie jako spalovací motory (n>40 %) nebo palivové články.

          • Vláďa napsal:

            Spalovačky o výkonu 150 MW jsou celkem běžné. Spalovací motory se výkonově dostaly na cca 8 MW. To už jsou opravdu velké kousky. Celý problém bude v reálných možnostech výstavby a hlavně v údržbových možnostech.

          • C napsal:

            Když jsem si prolézal nějaké katalogy, tak snad jsme narazil i na větší, +-10MW, motory, myslím že to má dokonce v nabídce TEDOM, lodní, pravda ty jsou většinou na mazut, jsou ještě větší, takže kdoví jak se to pohne. To by chtělo se zeptat někoho kdo s nimi dělá.

            Rozhodně by bylo zajímavé dostat nákladové srovnání sice LCOE něco napovídají, ale neřeknou úplně všechno. Když se totiž podíváme o historie, pak třeba Dánsko mělo jako „rychlý“ zdroj 15MW dieselový motor postavený ve 30. letech, před tím byly takové elektrárny také celkem běžné, byť třeba s 10-20x menšími motory, kolem WWII tady tento přístup mizí. Kdoví kam se to pohne v budoucnu, třeba dojdeme limitů toho co se dá se standardním designem parní elektrárny udělat a znova se začne používat toto řešení.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *