5 hlavních trendů, které ovlivní obchodování s uhlíkem v roce 2018

Americká nezisková organizace Climate Trust oznámila svou každoroční predikci toho, jaké trendy budou ovlivňovat globální nízkouhlíkovou ekonomiku a konkrétněji tzv. uhlíkové obchodování v novém roce 2018. Analýza, která byla vypracována na základě spolupráce s různorodými hráči na poli energetiky (vláda a vládní organizace, developeři, korporace či univerzity), akcentuje především oslabení amerických federálních politik týkajících se změny klimatu či přesun globální pozornosti na emise z námořního a leteckého průmyslu.

1. Námořní doprava a zvýšení regulace

Dle Mezinárodní organizace pro civilní letectví ICAO se bude globální nárůst emisí z letectví v roce 2020 ve srovnání s rokem 2005 bez účinné regulace pohybovat okolo 70 %. V říjnu 2016 přijala ICAO rezoluci, díky níž bude možné od roku 2021 mezinárodní emise z letectví účinněji regulovat. Dalším na řadě by nyní měla být oblast námořní dopravy. Průměrné roční emise z tohoto odvětví jsou totiž již dnes o 30 % vyšší než ty z letectví. Účinné plnění závazků z Pařížské dohody si tak bude žádat regulaci i tohoto odvětví a vyvinutí mechanismu snižování emisí v právem téměř neregulované oblasti. Vznikne nový rozsáhlý trh s povolenkami?

Lodní doprava patří mezi odvětví s jen minimální regulací týkající se emisí. To se bude muset změnit.

2. USA zpět na uhelné vlně

Pro Spojené státy byl minulý rok, tedy první rok administrativy prezidenta Trumpa, ve znamení odvracení se od velké části environmentálních politik nastavených v minulosti – mimo jiné i Obamova Clean Power Plan, kterýžto měl omezovat emise skleníkových plynů. Lze očekávat, že americké agentury zaměřené na ochranu životního prostředí, včetně například EPA (Environmental Protection Agency), čekají krušné roky v podobě reorganizací, personálních změn a rušení.

Nelze přesto přehlédnout, že v reakci na nové zaměření politiky týkající se environmentální ochrany v USA se jiné státní i nestátní agregáty začaly značně mobilizovat – například na konferenci COP na podzim minulého roku zastupovaly Spojené státy dvě různé skupiny delegátů (první – oficiální a druhá zastupující některé americké státy, firmy a organizace, na konferenci vystupovala pod heslem “We are still in”).

Republikáni jsou nyní navíc poslední velkou politickou silou na světě, která popírá základní poznatky týkající se změn klimatu. Zda současná polarizace politiky ovlivní v USA nadcházející midterms (tj. de facto počátek nových voleb konaný v polovině volebního období prezidenta) uvidíme na podzim příštího roku.

Donald Trump

Donald Trump, zdroj: Flickr

3. Chytré zemědělství a zdravá půda

Zemědělství je v souhrnu odpovědné za přibližně 21 % globálních emisí. Zaujímá tak po výrobě energie druhou pozici na žebříčku sektorů způsobujících znečištění atmosféry naší planety. Setkání stran Rámcové úmluvy o změně klimatu, které se minulý rok sešlo v Bonnu, vytyčilo zemědělství jako jednu z priorit co se týče financování nízkouhlíkového rozvoje vedoucího ke snižování emisí z tohoto odvětví. Například EU již v úpravě regulace týkající se emisí ze zemědělství a lesnictví pokročila přijetím návrhu takzvaného LULUCF rámce (land use, land-use change and forestry).

Lze tedy očekávat značné navýšení investic do nízkouhlíkového zemědělství. Například v USA, po značném růstu ve vývoji tzv. digestorů, především ve státu Kalifornie, lze očekávat zvýšenou poptávku po této technologii, která účinně snižuje produkci methanu.

Zjednodušené schéma tzv. plug flow digestoru.

4. Přizpůsobování se větším extrémům počasí a přírodním katastrofám

Rok 2017 patřil například v USA k rekordním vzhledem k počtu přírodních katastrof a škodám jimi způsobených. Pozornost tedy bude do budoucna směřována na rozvoj a financování takzvaných adaptačních opatření, tedy těch, které nemají za úkol emise a s nimi spojené změny klimatu redukovat (tyto nazýváme opatřeními mitigačními), ale přizpůsobovat společnost na změny, které nastávají či nastanou. Lze očekávat, že na opatření v podobě systémů včasné reakce, stejně jako inovace v oblasti pěstování plodin a další různorodé adaptační technologie, se budou soustředit především nižší územně-správní celky a města.

5. Akcentace dopadů změny klimatu na zdraví obyvatel

Hlasitější společenskou diskuzi, která by následně mohla vést k vytvoření většího tlaku na státní instituce i soukromé korporace, lze v neposlední řadě očekávat ohledně dopadů změn klimatu na zdraví obyvatelstva. Globální oteplování je již nyní identifikováno jako jedna z největších zdravotních hrozeb 21. století.  Zvýšení teplot přispěje k šíření onemocnění jako je malárie či viru Zika, vznik škod na zdraví lze také očekávat, společně se zvýšenými majetkovými škodami, díky častějšímu výskytu extrémních jevů počasí. Rok 2018 by se tak rovněž měl nést ve znamení plošných změn ve zdravotnictví a pojišťovnictví, jakožto oblastí, které se na tento dopad globálních změn budou muset připravovat nejvíce.



Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *