CAN: Evropský systém emisního obchodování podporuje průmysl ve znečišťování

Dle studie zveřejněné sdružením evropských nevládních organizací Climate Action Network Europe (CAN) profitují průmyslová odvětví s vysokou energetickou náročností ze systému obchodování s povolenkami EU ETS. Institut ve své zprávě uvedl, že odvětví průmyslu jako chemický, cementářský, papírenský či ocelářský ze systému profitují a využívají jej jako „dotační prostředek“, aniž by přitom emise efektivně snižovaly.

Ve zprávě sdružení CAN uvedlo, že energeticky náročná odvětví patří k těm, která zaznamenávají nejpomalejší vývoj v oblasti snižování emisí skleníkových plynů a zpomalují taktéž přijímání ambicióznějších klimatických politik. Dále upozorňuje na to, že průmyslová odvětví byla hlavním důvodem, proč EU ETS přinesl efekt přenosu zvýšených nákladů spojených s nutností plnit povinnosti vyplývajících ze systému spíše na zákazníky než na samotné znečišťovatele.

Přitom hlavním cílem systému je tržním mechanismem motivovat znečišťovatele k postupnému snižování emisí, například investováním do nových technologií. Situace, kdy je zvyšována konečná cena produktu, aniž by výrobci obměňovali výrobní procesy s cílem snižovat energetickou náročnost, je tak nežádoucí.

Miliardové ztráty z  bezplatně přidělovaných povolenek

Z důvodu nutnosti investic a taktéž k zajištění konkurenceschopnosti evropských průmyslových podniků s podniky ze zemí, kde klimatické politiky tyto nijak neomezují (tedy z důvodu tzv. rizika úniku uhlíku), byla pro energeticky náročné průmysly zavedena celá řada výjimek, včetně bezplatného přidělování povolenek či kompenzačních schémat (tato byla zavedena například na Slovensku, Německu či ve Finsku).

Studie kupříkladu uvádí, že díky bezplatnému přidělování povolenek přišly jednotlivé evropské země o možný příjem ve výši 143 miliard eur v období 2008-2015 a firmám se díky prodeji nadbytečných povolenek zvýšily příjmy až o 25 miliard eur. I po novelizaci směrnice o ETS, která byla zveřejněna v březnu, bude bezplatné přidělování povolenek v určité míře pokračovat a dle studie tak v období let 2008-2030 přijdou jednotlivé evropské státy o celkem asi 380 miliard Eur z možných výnosů z povolenek. Mimo jiné mohou průmyslové podniky v některých státech těžit z velmi štědrých daňových úlev. Například v Německu šlo v roce 2016 o částku asi 17 miliard eur.

Neexistující „únik uhlíku“

Pojmem často citovaným v problematice vlivu EU ETS na evropský průmysl je takzvaný „únik uhlíku“, tedy situace, kdy průmysl přesídluje do zemí, kde jsou klimatické politiky méně striktní, či neexistující. Zpráva upozorňuje, že únik uhlíku nebyl prokázán a novelizace směrnice o EU ETS podmínky pro zařazení pod kategorii odvětví ohrožených únikem uhlíku zpřísnila pouze velmi střídmě. Energeticky náročná průmyslová odvětví naopak velmi často těží z nízkých cen elektřiny, aniž by čelila údajnému riziku zhoršení konkurenceschopnosti způsobené únikem uhlíku.

Zpráva upozorňuje, že situace, kdy jsou nadále podporovány tradiční přístupy, může ironicky vést k tomu, že průmyslové podniky budou zaostávat za konkurencí v jiných regionech, jako je Čína, která značně investuje do inovací a modernizace. Autoři studie předkládají návrhy změn evropských politik, s cílem zajistit, aby průmyslová odvětví byla dekarbonizována do roku 2050.