COP23: Británie lídrem protiuhelné aliance bez účasti uhelných velmocí či Německa

Na klimatické konferenci COP23 v německém Bonnu byl oficiálně oznámen vznik „protiuhelné“ aliance. Cílem vznikajícího uskupení je dosažení závazku všech zemí světa k odstoupení od využívání energie z uhlí. Lídry formující se aliance jsou Velká Británie a Kanada.

V prohlášení vydaném k vzniku tzv. POWERING PAST COAL ALLIANCE se státy, které jsou její součástí, zavazují k urychlení procesu odstoupení od využívání uhlí k výrobě elektřiny.

Velká Británie má vedoucí roli mezi zeměmi, které se rozhodly odstoupit od výroby elektřiny z uhlí. Spojené království se zavázalo odstavit své uhelné elektrárny do roku 2025. Ještě v červenci 2012 se uhlí na výrobě elektřiny v Británii podílelo z 40 %, zatímco letos v červnu to už byla pouhá 2 %. V dubnu letošního roku byl po 135 letech v Británii první den, kdy uhelné elektrárny nevyrobily elektřinu žádnou.

Podíl výroby elektřiny z jednotlivých zdrojů ve Velké Británii v letošním roce. Více na: Energostat

Kromě Velké Británie vstoupilo prozatím do aliance dalších 17 států. Největší podíl výroby elektřiny z uhlí (32 %) ze členů aliance má Nizozemsko, které oznámilo odstoupení od uhlí do roku 2030. Ve vznikající alianci je i Kanada se 7 % výroby elektřiny z uhlí, také Kanada oznámila odstoupení od uhlí do roku 2030.

Dalšími členy aliance jsou například Francie, Rakousko, Belgie, Finsko, Itálie, Mexiko nebo Dánsko. Do aliance vstoupily samostatně také dva americké státy Oregon a Washington.

Uhelné velmoci se k alianci nepřipojily, Německo od uhlí do roku 2030 neodstoupí

Žádný z největších světových emitentů CO2 z uhlí, kterými jsou Čína, Indie nebo USA, se ovšem k alianci nepřipojil. Na seznamu členů aliance chybí také Rusko nebo Německo, kde aktuálně probíhá složité povolební vyjednávání, jehož klíčovou součástí je i tempo odstavování uhelných zdrojů.

K poklesu instalovaných výkonů německých uhelných elektráren do roku 2030 sice dojde, přesto bude hrát uhlí i nadále významnou roli v německém energetickém mixu.

Podíl výroby elektřiny z jednotlivých zdrojů v Německu v letošním roce. Více na: Energostat

Dle odhadů německého regulátora (BundesnetzagenturBNetzA) může klesnout instalovaný výkon v hnědouhelných elektrárnách do roku 2030 na 11,5 GW, což by představovalo pokles o 10 GW oproti roku 2015. Pokles instalovaného výkonu do roku 2030 o 7,1 GW oproti roku 2015 se očekává také u černouhelných elektráren. V roce 2030 tak má být dle odhadů BNetzA instalovaný výkon německých černouhelných elektráren 21,7 GW.

Podle odhadů BNetzA nedojde do roku 2030 v Německu ani k nahrazení uhelných elektráren plynovými, jak se tomu děje například v USA. Instalovaný výkon v plynových elektrárnách bude dle BNetzA i v roce 2030 na současné úrovni 30 GW.

Kromě výše uvedených očekávaných proměn německého energetického mixu, také dojde u našeho západního souseda k odstavení všech jaderných elektráren do roku 2022. Výkon německých jaderných elektráren byl přitom ještě v roce 2015 10,8 GW.



2 odpovědí na COP23: Británie lídrem protiuhelné aliance bez účasti uhelných velmocí či Německa

  1. Josef napsal:

    Nejdříve si vytěží svoje uhlí do nuly a pak budou chtít po ostatních aby se svého uhlí vzdali. Skutečně krásné Britské pokrytectví.

  2. Martin Hájek napsal:

    Británie odešla od uhlí a zavádí regulaci cen elektřiny pro domácnosti, nepopiratelný úspěch. Navíc samozřejmě platí, že plynová elektrárna využívající plyn z LNG není z hlediska celkových měrných emisí významně lepší než uhelná. Rozdíl je jenom v tom, že se ty emise do značné míry vypustí mimo danou zemi.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *