Emise CO2 - Uhelná elektrárna

Emise v rámci evropského systému EU ETS loni vzrostly, poprvé od roku 2010

Emise pokryté evropským systémem obchodování s povolenkami loni vzrostly o 0,8 %, jak ukazují předběžné údaje publikované v úterý Evropskou komisí. To představuje první zvýšení celkových ročních emisí v EU od roku 2010. Data zahrnují emise z 10 500 zařízení a letecké dopravy, předběžné číslo se vyšplhalo na přibližně 1,72 miliard tun ekvivalentu CO2. V roce 2016 přitom zařízení vyprodukovala kolem 1,706 miliard tun sledovaných skleníkových plynů.

Značný růst zaznamenaly především emise z letecké dopravy (z celkových 10 500 subjektů spadá 380 do letectví), a to o 6,1 %. Stacionární zařízení tak sama o sobě přispěla k růstu 0,7 %. Cena povolenky v reakci na předběžný přehled změn množství emisí stoupla během několika minut z 12,90 na 13,15 Eur. Data prozatím nejsou kompletní vzhledem k tomu, že někteří provozovatelé nedodali emisní výkazy za minulý rok do konce března, jak to předepisuje evropská legislativa. Někteří analytici přitom předpovídali růst o asi 0,5 %, berouc v úvahu oživení průmyslu a fakt, že snižování emisí v energetickém sektoru nebude jejich růst v průmyslu dostatečně kompenzovat.

V průměru emise v poslední dekádě zaznamenávají spíše pokles. Zdroj: Sandbag

Nejen špatné zprávy

Pozitivnějším faktem je to, že data prokazují, že rapidnější hospodářský růst v EU byl možný i při pouze mírnějším růstu emisí (HDP se v loňském roce zvýšil o 2,5 %). Pevný růst evropské ekonomiky vedl k vyšší ekonomické aktivitě a tím i k vyšším emisím.

Dle analytiků by tato data, pokud budou potvrzena, mohla vést k větší rovnováze na trhu s povolenkami EU ETS. Ten od doby hospodářské krize stále vykazuje převis ve výši přibližně 1,7 miliardy povolenek. Neúplné údaje ovšem zahrnují přibližně 95 % všech zařízení pokrytých EU ETS, větší změny těchto čísel tak nejspíš nelze očekávat.

Jednotlivé sektory – kovy a letadla na černé listině

Jak bylo v očekávání, nárůst množství emisí byl veden výrobním průmyslem, především výrobou kovů (okolo 2-3 %), průmyslem chemickým, papírenským a cementářským. Ropný průmysl společně se zemním plynem zaznamenal pokles o 1,4 %.

Emise z výroby elektřiny a tepla zaznamenaly pouze 0,1% růst a to i přesto, že většina odborníků předpovídala, i díky navýšené těžbě uhlí, růst strmější. Za nižší hodnoty může teplejší listopad a prosinec, v průměru silnější vítr a částečné oživení jaderné energetiky ve Francii.

Za značný nárůst byla minulý rok zodpovědná letadla. Data z letectví jsou ale zatím značně neúplná, jelikož 135 z 500 provozovatelů letecké dopravy prozatím ve stanovené lhůtě nepodalo emisní reporty za rok 2017.

Největší nárůst zaznamenal cementářský průmysl. Graf zobrazuje emise z jednotlivých průmyslů za letošní (fialová) a předchozí roky. Zdroj: Sandbag

Sucha v jižní Evropě a výpadky jádra ve Francii

Pokud jde o příspěvky jednotlivých evropských zemí, největší nárůst emisí skleníkových plynů zaznamenalo Španělsko a Portugalsko. Vzhledem k mimořádným suchům byla omezena výroba elektřiny z vodních zdrojů, což zapříčinilo zvýšení emisí CO2 Španělska o 10,3 % a jejich menšího souseda až o 18,3 %.

Výpadky jaderných elektráren ve Francii byly poté důvodem k 10,3% nárůstu emisí skleníkových plynů v zemi galského kohouta. Naopak Německo a Velká Británie zaznamenaly celkový pokles o 3,3 a 3,9 %, a to díky nárůstu výroby z obnovitelných zdrojů a zemního plynu. Polsko zaznamenalo nárůst o 2,1 % (tj. nejvíce ve východní části EU).

Rekordmany v celkovém zvyšování a snižování byly malé státy Lichtenštejnsko (+ 241,7 %) a Malta (- 50,1 %).



3 odpovědí na Emise v rámci evropského systému EU ETS loni vzrostly, poprvé od roku 2010

  1. Martin Hájek napsal:

    Když už se autorka rozhodla machrovat s přechodníky, tak by bylo dobré, aby si je lépe nastudovala. Přechodník přítomný od slovesa brát v množném čísle a mužském rodě zní „berouce“ a nikoliv „berouc“, to je jednotné číslo a rod ženský a střední, což se na vážené analytiky moc nehodí. Ovšem v tomto případě by byl zřejmě na místě přechodník minulý, který má v případě slovesa bráti v množném čísle a mužském rodu správný tvar „bravše“.

    • Martin Pácalt napsal:

      Zastal bych se autorky textu už jen proto, že ji kritizuje člověk, který běžně seká chyby v psaní velkých a malých písmen v komentářích na tomto webu (ale není jediný). Poslední příklad hledejte v komentářích pana Hájka na téma odstavování belgických jaderných elektráren.

  2. C napsal:

    Na jednu stranu je to špatně, že emise rostou, na druhou je to dobře že rostou protože to znamená růst ekonomiky, na další, to už je třetí :D, je špatné že růst HDP není odpojen od růstu emisí.

    Fosilní paliva nejsou asi zase tak velkým problémem je v tom jak se používají a pak také v chování lidí, které je ale poněkud ovlivnění dohodami států a státních či polostátních podniků. Ale to je vedlejší. Pokud by chtěla EU držet emise dole, musí růst dopravy kompenzovat jinde, bohužel na dráhu náklad není schopná dostat, takže nejspíš v energetice, to by znamenalo ale definitivní zastavení uhelných elektráren, bohužel to zase znamená dovoz plynu, nebo opět ropy. Ale do toho nikdo nepůjde, na to abychom si to v EU mohli dovolit máme málo OZE, takže by importovaná paliva měla moc velký podíl, máme málo akumulace a nedostatek přístavů schopných přijímat paliva aby nedošlo k závislosti jen na jednom dodavateli.

    Pak je také otázka jestli je to bezpečné, jestli se dá spoléhat na ropu, jestli dealokaci může pomoci pokud se v produkčních oblastech, stejně jako plynu, podaří rozjet FVE, jestli se podaří třeba SA přesvědčit o tom že je lepší plyn exportovat, otázka je co se stane po stabilizaci Iráku, Sýrie a Libye, možná Venezuely. To by mohlo cenu ropy poslat dolů. Pokud by se déle držela na ceně 30-40 dolarů, je to zase o něčem jiné. Dokonce se tak nabízí otázka jestli ty války nebyly proto aby zabránily dalšímu poklesu ceny ropy.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *