Emise skleníkových plynů v USA loni poklesly díky uzavírání uhelných elektráren

Emise skleníkových plynů z velkých průmyslových zdrojů se v USA v roce 2017 snížily o 2,7 %, uvedla vláda prezidenta Donalda Trumpa. Největší podíl na tom mají uzavřené uhelné elektrárny a přechod na výrobu elektrické energie spalováním zemního plynu. Pokles emisí byl strmější oproti roku 2016, kdy emise klesly o 2 %.

Andrew Wheeler, šéf vládní agentury pro ochranu životního prostředí EPA, uvedl, že federální předpisy nejsou nutné k tomu, aby docházelo ke snižování emisí skleníkových plyn. Údaje agentury EPA (Environmental Protection Agency) toto tvrzení potvrzují.

„Díky regulační reformě prezidenta Trumpa ekonomika vzkvétá, produkce elektrické energie roste a snižujeme emise skleníkových plynů z hlavních průmyslových zdrojů,“ uvedl Wheeler.

Wheeler však zdůraznil, že odstavování starých uhelných elektráren je neorganizované a příliš rychlé.

Spalování zemního plynu uvolňuje méně oxidu uhličitého než uhlí. Velké množství domácích zásob zemního plynu vedlo k hromadnému uzavírání uhelných elektráren. V roce 2017 byly odstaveny nebo přeměněny na zemní plyn uhelné elektrárny o celkovém instalovaném výkonu 9 GW.

Podpora pro uhelné zdroje v případě ohrožení národní bezpečnosti

Americký ministr energetiky Rick Perry předložil v Bílém domě plán na podporu uhelných zdrojů pro případ, kdy by jejich odstavení mohlo ohrozit energetickou soběstačnost a tím i národní bezpečnost. Bílý dům prozatím na tento plán své stanovisko nevydal.

Koalice těžařů zemního plynu, obhájci spotřebitelů, provozovatelé sítí a investoři v oblasti obnovitelných zdrojů se postavili proti těmto dotacím. Návrh nezahrnuje pouze uhelné elektrárny, ale také jaderné zdroje.

V tomto roce se očekává, že odstavování uhelných elektráren bude pokračovat. Energetické společnosti plánují odstavit uhelné elektrárny o celkovém instalovaném výkonu 14 GW.

Zdroj úvodní fotografie: Smithsonian.com

Autor:



11 odpovědí na Emise skleníkových plynů v USA loni poklesly díky uzavírání uhelných elektráren

  1. frank napsal:

    USA na rozdíl od EU plní Kjotský protokol, který ovšem neratifikovaly 🙂
    Nu a ruku v ruce s poklesem domácí poptávky po uhlí roste americký export do Asie i Evropy .

    Poptávka po americkém uhlí a plynu je v Asii momentálně tak vysoká, že americká vláda zvažuje poskytnutí kapacit amerických vojenských základen na západním pobřeží , od Aljašky až k San Diegu, k podpoře exportu paliv…

    • Jan Veselý napsal:

      Kjótský protokol předepisuje 20% redukci emisí vzhledem k roku 1990, tj. z ~5 miliard tun na 4 miliardy tun v roce 2020. Předloňské emise ekvivalentu CO2 byly ~5.1 miliard tun. Takže ještě jeden takový úspěšný rok a dostanou se na na úroveň roku 1990. Cože plní?
      To v EU, je úplně jiná situace. EU má splněno ~17-18% redukce emisí z 20% slíbených do roku 2020, tj. nic nesplnitelného.
      A s tím uhlím je to tak, že byly úspěšně zablokovány snahy o stavbu uhelných přístavů na západním pobřeží USA. Státy jsou proti, lidi jsou proti. Nechtějí tam ten bordel a nechtějí podporovat uhelnou energetiku. Proto ten zoufalý nápad s využitím vojenských přístavů, když se hroutí domácí uhelná energetika, Trump přece kope uhlí 🙂
      A příště více názorů opřených o data.

  2. frank napsal:

    Jejda tak fakta ?
    Kjotský protokol vytvořený roku 1997 zavazoval snížení emisí o 5,2 procent proti stavu roku 1990 TEDY NE O 20 PROCENT JAK TVRDÍTE VY 🙂

    • Jan Veselý napsal:

      Tahleta část už dávno vypršela, teď je relevantní dodatek, kde je cílový rok 2020 a tam je to pro vyspělé země -20% oproti roku 1990.

  3. energetik napsal:

    V USA klesají i daleko nebezpečnější jaderné emise, díky uzavírání jaderných elektráren. Jen bohužel již uvolněné jaderné emise zde budou dalších stovky tisíc let škodit.

  4. Martin Hájek napsal:

    Jen taková drobná poznámka, klesají ty emise, které jdou relativně snadno zjistit. Emise metanu z těžby břidlicových plynů naopak raketově rostou a svým dopadem nejspíš ty uhelné vyváží, minimálně na časové škále 20 let, kde má metan GWP 74. Jenom je nikdo neměří a nereportuje. Ale obsah metanu v atmosféře velmi rychle roste, poslední dobou výrazně rychleji než CO2, čímpak to asi bude? Takže s tím potleskem bych byl mnohem opatrnější.

    • Jan Veselý napsal:

      Souhlas. Ještě dodám, že EPA za Obamy zpracovala legislativu omezující fugitivní z methanu. Za Trumpa šlo všechno tohle do kanálu, bohužel.

    • Carlos napsal:

      O tomto jsem už také četl, problém je že přesné statistiky o únicích se blbě dohledávají. Otázka je ještě co všechno za ty úniky methanu může a nakolik jsou přímo způsobené těžbou. Dost často se píše o tajícím permafrostu a stádech skotu, kolik to představuje nevím.

      Když se ale podívám na tento graf www. eea. europa. eu/data-and-maps/daviz/atmospheric-concentration-of-carbon-dioxide-3#tab-chart_5_filters=%7B%22rowFilters%22%3A%7B%7D%3B%22columnFilters%22%3A%7B%22pre_config_polutant%22%3A%5B%22CH4%20(ppb)%22%5D%7D%7D
      tak nejprudší růst tam je asi od roku 1950 do roku 1990, celkem prudké je i období 1900 – 1950. Chělo by to ale nějaké lepší data na porovnání, naštěstí u zemního plynu je jakýsi poločas rozpadu, ale máte pravdu, není to moc dobré že to takto roste.

      • Milan Vaněček napsal:

        Ty grafy jsou moc zajímavé, nárust CO2 a N2O je markantní (ale je v škále ppb a ne ppm jako u CO2). Ale zajímavá je stagnace CH4 v době kdy se teprve naplno rozvinulo frakování, takže to asi nebude hlavní zdroj nárůstu metanu v atmosféře. Ten tající permafrost taky ne (neboť v dekádě největšího oteplování máme „stagnaci“.
        Jinak mě překvapilo že tak obrovský nárust CO2 od roku 1950 se tak nepatrně projevil v růstu globální teploty.
        Zřejmě to vše bude velmi komplikované, chce to seriozní výzkum, bez politického aktivismu.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *