Emisní limit CO2 pro kapacitní mechanismy centrem diskusí v Evropském parlamentu

Výbor Evropského parlamentu pro energetiku bude muset v následujících měsících nalézt konsensus ohledně téměř 3 000 pozměňovacích návrhů k návrhům směrnic a nařízení upravujících fungování trhu s elektřinou v EU. Jedním z nejdůležitějších rozuzlení bude podoba fungování emisního limitu pro elektrárny, přijímající určitou formu podpory, například skrze kapacitní mechanismus. Klíčové hlasování je plánováno na 11. prosince ve Štrasburku.

Evropské komise v návrzích směrnic v rámci Clean Energy Package (též Zimní balíček) navrhla vyloučit z inkasování podpory formou kapacitních mechanismů elektrárny, které produkují více než 550 g CO2 na vyrobenou kWh.

Tento emisní limit by měl platit pro nové elektrárny, tedy ty elektrárny, u nichž bude konečné rozhodnutí o investici přijato poté, co nová pravidla vstoupí v platnost. To pravděpodobně nastane kolem konce roku 2018 nebo počátkem roku 2019. Součástí návrhu je zavedení opatření pro stávající elektrárny s pětiletým zpožděním, tedy kolem konce roku 2023 nebo počátkem roku 2024.

Zastánci tohoto opatření tvrdí, že by mohlo pomoci vytlačit uhelné elektrárny z trhu, snížit nadměrnou výrobní kapacitu v některých zemích EU a zlepšit ekonomičnost provozu ostatních elektráren.

Eurelectric, lobbistická skupina velkých výrobců elektřiny, požaduje, aby od opatření bylo zcela upuštěno. Tvrdí, že opatření by způsobilo předčasné uzavření mnoha uhelných elektráren a vynutilo investice do plynových elektráren, které, i když čistší než uhelné elektrárny, stále produkují skleníkové plyny. Flexibilní nefosilní alternativy, jako je reakce na straně poptávky a bateriové systémy nebudou dle skupiny k dispozici v dostatečně rozsáhlém měřítku do konce roku 2023. Dle Eurelectric by mohlo také dojít k odklonu investic od těchto alternativ, stejně jako od obnovitelných zdrojů.

Pozměňovací návrhy Výboru EP pro energetiku se pohybují od kompletního zrušení opatření až po jeho zpřísnění, jeho uplatnění pouze na import nebo vyloučení strategických rezerv, zároveň může dojít ke zkrácení, či prodloužení lhůty pro stávající elektrárny.

Lotyšský středopravicový poslanec Evropského parlamentu Krisjanis Karins, člen výboru řekl, že nalezení konsenzu mezi všemi těmito různými názory ve výboru by bylo výzvou a parlament by se musel dohodnout s Radou EU, zastupující vlády 28 členských zemí EU. Jak Evropský parlament, tak Evropská rada musí schválit společný text před tím, než se návrhy budou moci stát závaznými.

Evropská komise opakovaně tvrdí, že nejvíce znečišťující elektrárny by neměly dostávat finance z veřejných zdrojů.

Úvodní fotografie: Německá uhelná elektrárna Jänschwalde včetně navrhované demonstrační jednotky pro zachytáváníí a ukládání oxidu uhličitého- Zdroj: Vattenfall