EUROSTAT: Emise EU ze spalování fosilních paliv meziročně vzrostly o 1,8 %
Emise CO2 spojené s energetickým využíváním fosilních paliv ve většině zemí Evropské unie vloni meziročně vzrostly, ukazují data publikované na Eurostatu. Nejvíce rostly emise v Bulharsku, Estonsku a na Maltě, naopak největšího poklesu dosáhlo Finsko, Dánsko a i Velká Británie, která tvoří přes 11 % emisí CO2 celé EU. Emise CO2 v ČR podle uveřejněných dat vzrostly o 1 %.
Hlavní klimatické cíle, ke kterým se Evropská unie zavázala, se zdají alespoň z pohledu energetiky prozatím složitě splnitelné. Celkové emise totiž podle předběžných odhadů vzrostly v roce 2017 o 1,8 %. Nic na tom nemění ani skutečnost, že v roce 2016 emise CO2 ve stejném oboru klesly o 0,4 %.
Snaha, kterou Evropská unie vynakládá na ochranu klimatu, se tedy zatím míjí účinkem, jelikož nárůst není meziročně zanedbatelný. Otázkou zůstává, jak se na emisích v letošním roce podepíše letošní vyšší cena emisní povolenky, nebo se její efekt projeví až v následujících letech, kdy bude poptávka po povolenkách vyšší. Vyšší poptávka po emisních povolenkách bude způsobena mimo jiné tím, že je postupně snižováno množství povolenek, které jsou bezplatně přidělovány energetickým podnikům.
Celkem pouze sedm zemí Evropské unie bylo schopno své emise meziročně snížit. Mezi zbylé země se zařadila i Česká republika. Ta sice v roce 2016 podle stejných statistik snížila emise o 0,7 %, nicméně v roce loňském došlo k nárůstu o 1 procento.
Ze statistik za loňský rok vyplývá, že jeden z největších nárůstů zaznamenaly Bulharsko a Malta. Tyto statistiky je nicméně nutné brát s rezervou, jelikož v předchozím roce patřily tyto dvě země mezi státy s největším poklesem emisí CO2.
To není ale případ Velké Británie, ta za loňský rok snížila emise o 3,2 % a za rok předcházející dokonce o 4,8 %. Z pohledu absolutních čísel je to přitom významný výsledek, jelikož Velká Británie se podílí na celkových emisích EU více než 11 %.
Nepatrným dílem přispělo ke statistikám i Německo, které v EU produkuje téměř čtvrtinu emisí spojených se spalováním fosilních paliv. Německo na rozdíl od roku 2016 snížilo své emise o 0,2 %.
Mohlo by vás zajímat:
Kdepak udělali soudruzi v zeleném Rakousku chybu? Že jim emise rostou konstantně dva roky po sobě... Švédové po růstu v roce 2016 emise za rok 2017 radši vůbec nereportovali, takže ta statistika je poněkud pochybná. Každopádně jedno je jisté, bude-li pokračovat stávající hospodářský růst, tak EU cíl snížení emisí do roku 2020 nesplní. To ovšem bude znamenat, že EU nesplní ani jeden z cílů roku 2020. A právě proto je potřeba přijmout ještě ambicióznější cíle do roku 2030, jak v RVHP...
Nebo přiškrtit uhlí a rozjet velkou plynofikaci, ale to nemůže být jenom o trubkách do Ruska. Potřeba jsou terminály a diversifikace zdrojových oblastí. Máme tu celkem zajímavá množství v Íránu, KSA, nebo třeba deltě Nigeru. Tam se plyn pálí protože jej není jak vyvážet ani jak upotřebit. I Rusko stále pálí více plynu než by bylo zdrávo. Zásoby a zdroje tedy asi ještě jsou. A nejsem si zcela jistý, ale po plynu se tak často jako po ropě ani nedívá.
Tak nahradit Ruský plyn Íránským, tomu tedy říkám z deště pod okap.
Nebo jedním z dalších X zemí kde se těží nebo může těžit. Doufám že víte že při více dodavatelích můžete získat lepší cenu.
P.S. Když už autor píše o tom, že Bulharsko a Malta měly v roce 2016 naopak největší pokles emisí, tak by bylo fér také zmínit, že Finsko a Dánsko, které měly v roce 2017 jako jedni z mála pokles emisí měly naopak v roce 2016 výrazný nárůst.
Na jednu stranu nepříjemná zpráva, na druhou pozitivní že Německo je zatím +- nula a že emise klesají. Teď je třeba udělat takové kroky aby kleslo využívání starých uhelných elektráren a přešlo se buď na lepší paliva, nebo alespoň lepší technologie jako PPE s výrobou syngasu atd., byť je tam růst celkové účinnosti ne tak zásadní.
Letos by ale mohlo dojít k růstu emisí skrze nedostatek vody pro hydroelektrárny a možná i skrze nedostatku vody pro chlazení, některé země mají elektrárny s průtočným chlazením, pak by mohl nedostatek vody a její vysoká teplota vést k pokles účinnosti, nebo, pokud se jedná o PPE, jen k provozu spalovací části a tedy vyšším měrným emisím na kWh.
S tímto je třeba něco dělat, zaměřit se na efektivní využívání energií, zkusit vyexportovat naše zkušenosti s projekty jako zelená úsporám a kotlíkové dotace (spíš teplárenství) do dalších zemí EU. A pak začít ve velké přecházet na plyn, k tomu zajistit diverzifikací zdrojů, LNG terminály a pod. Jádro, bohužel/bohudík, dle preferencí každého, nemá v současné době v EU šanci, proto je jediným schůdným a rychlým řešením momentálně sázka na plyn.
Dobré by bylo alokovat zdroje, násobné na ITER, ale je otázka jak by mohla vycházet fúzní energie v porovnání s výrobou syntetických paliv v oblastech s vysokým slunečním osvitem. Nebo třeba jak by si stál dovoz EE z hor Malé Asie v porovnání s Fúzními elektrárnami. V budoucnu samozřejmě.
Německo plus mínus nula tedy není příliš pozitivní zpráva, pokud si uvědomíte, co ta nula Němce stála jen za ty dva poslední roky.
Podle mne je to při odstavování JE celkem úspěch. Ale máte pravdu není to k jásání. Pro začátek by bylo třeba třeba zlepšit podmínky pro PVE a umožnit jim normální provoz, prostoru pro ně je hodně.
Tahle data mají jen velice malou vypovídací hodnotu. Chybí tam očištění od vlivu počasí, takže nelze říct kolik z těch výkyvů udělalo počasí, hlavně pro účely topení.
Detailní vhled do výroby elektřiny naštěstí nabízí jiná publikace. Z hlediska elektroenergetiky je pozitivní, že nestouply emise CO2, i když spotřeba stoupla o 22 TWh a zároveň kvůli suchu klesla výroba z vodních elektráren o 53 TWh. Taky se nemluví o tom, že Francie přišla o cca 30 TWh výroby z JE.
Ještě dodám, že rozdělení podle sektorů by se taky hodilo, podle jiných zdrojů je průserem hlavně doprava.
To ovšem zřejmě nebude tak úplně pravda. Ona totiž ta Vaše publikace počítá za loňský rok s růstem emisí o 1 %, zatímco Eurostat o 1,8 %, což je dost podstatný rozdíl. Takže nejspíš rostly meziročně i emise z výroby elektřiny (byť částečně vlivem přechodných jevů). Nicméně rostly emise v průmyslu a zcela jistě rostla i doprava. Rok 2017 byl jen mírně chladnější než rok 2016, takže vliv teploty není velký, nicméně ke zvýšení emisí také přispěl. Ovšem rok 2017 byl mírně pod dlouhodobým teplotním normálem.
Jo, souhlas. Máte nejspíše pravdu. Letos to zase vypadá na mizérii u vodních elektráren. O to více se těším na ten zub v emisích až se zadaří nějaký mokrý rok.
Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.
V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.
Přihlásit se