Uhelná energetika - Německo

Minimální cena uhlíku: Plán Nizozemska je s ohledem na vývoj ceny povolenek nedostatečný

Minimální cena CO2 je v Evropě horkým tématem již od roku 2013, kdy první státy evropského kontinentu oznámily, že zvažují zavedení tohoto opatření určeného k dorovnávání žádoucí ceny povolenky na emise CO2 v EU ETS. Názory na zavedení minimální ceny uhlíku (tzv. carbon price floor) se liší, kdy někteří argumentují, že zavedení opatření by způsobilo zvýšené nebezpečí úniku uhlíku, zatímco jiní upozorňují na nutnost de facto umělého zvyšování ceny povolenky, aby bylo dosaženo rychlejšího přechodu od uhlí k obnovitelným zdrojům.

„Napravení chyb“ EU ETS

Evropský systém obchodování s povolenkami má za cíl snižovat emise pomocí ekonomického nástroje – obchodování s povolenkami a zároveň motivovat k inovování průmyslu a průmyslových postupů. Vzhledem k tomu, že cena povolenky byla volatilní a příliš nízká, aby reálně motivovala ke snižování, je nasnadě cenu uměle nastavit tak, aby byla dostatečná. Reforma EU ETS z roku 2017 přinesla kýžené změny ke zefektivnění celého systému, i tak ale panují obavy, že cena povolenky nebude stoupat dostatečně rychle, či že by mohla znovu spadnout na příliš nízké hodnoty.

Carbon price floor je opatřením, které by „doplnilo“ hodnotu povolenky tak, aby cena za tunu CO2 dosáhla požadované výše (nejčastěji jsou rezonovány hodnoty od 25 do 30 eur). Jde přitom o národní opatření, které nemusí procházet složitým procesem schvalování na úrovni EU. Snahu o zavedení opatření již projevili Francie, Německo a Nizozemsko (zavedení je očekáváno v roce 2020), nástroj podobného typu již funguje ve Velké Británii.

Velká Británie představila minimální cenu uhlíku, která je připočítána k hodnotě povolenky již v roce 2013. Dle některých nástroj pomohl ke snížení podílu elektřiny vyráběné z uhlí, a to z tehdejších 41 na 8 % v roce 2017. Opatření již funguje taktéž v jiných ETS, konkrétně v Kalifornii (v současnosti je cena nastavena na 18 dolarů s 5% každoročním zvyšováním).

Zásady fungování opatření a možné nástrahy

Verzí nástroje, kterou s největší pravděpodobností bude následovat většina států, která opatření zavádí, je zavedení minimální ceny uhlíku pouze pro odvětví výroby elektřiny. Ta v EU vytváří přes 50 % celkových emisí a k dekarbonizaci odvětví je třeba, i například s ohledem na elektrifikaci dopravy, přikročit co nejrychleji. Cena by se pak měla každým rokem zvyšovat, například o 5 %. Postupně je možné opatřením pokrýt i další odvětví průmyslu, jako cementárny či výrobu oceli.

Zavedení carbon price floor má mít za následek rychlejší vyřazování uhelných zdrojů. Mapka zobrazuje evropské uhelné elektrárny a porovnání jejich výkonu. Zdroj: beyond-coal.eu

Zavedení nástroje by mohlo mít za následek přesun emisí do jiných odvětví, či jiných států, či efekt úniku uhlíku. Politikám, navrženým jako doplňující k již fungujícímu EU ETS, je často přičítán právě takzvaný waterbed effect – pokud jednotlivá země či sektor přikročí k opatřením, která mají snižovat emise již pokrytá systémem ETS, dojde pouze k přesunutí emisí za hranice či do jiného sektoru. Při zavádění carbon price floor by tak nejideálněji mělo opatření přijmout co nejvíce států. Dle některých také k zamezení waterbed efektu přispěje brzké uvedení rezervy tržní stability (Market Stability Reserve), díky které bude nadbytečné množství povolenek redukováno.

Marná snaha Nizozemska?

Nizozemsko již představilo detailnější plán zavedení minimální ceny uhlíku v minulém roce. V roce 2020 by šlo o částku 18 eur za tunu CO2, s postupným zvyšování na 43 eur v roce 2030.

V plánu je taktéž odstavení 1,2 GW uhelných kapacit v roce 2021 a zbývajících 3,4 GW do roku 2029. Právě odstavení uhelných zdrojů bude mít ale, dle analytiků agentury Icis, za následek zmiňovaný waterbed efekt, kdy Nizozemsko bude nuceno dovážet elektřinu ze sousedního Německa, které bude ovšem stále spoléhat na uhelné a lignitové zdroje.

Čisté snížení emisí by tak do roku 2030 čítalo nejspíš pouhé 4 miliony tun. Rovněž nastavení fixní částky 18 eur nepřinese s ohledem na současné ceny povolenek (tj. kolem 18 eur) žádný efekt. Neaktualizovaná studie dopadu totiž doposud počítá s cenou povolenky mezi 5 a 8 eur.

Stabilní růst ceny povolenky naznačuje, že cena 18 eur jakožto startovní bod carbon price floor v Nizozemsku, nemusí přinést kýžený efekt. Zdroj: EEX



Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *