V rámci předběžných koaličních jednání se strany, které by případně vytvořily tzv. velkou koalici (GroKo), tedy Křesťanskodemokratická unie (CDU) Angely Merkelové, její sesterská CSU a sociální demokraté (SPD) Martina Schulze, shodli na tom, že klimatický cíl pro rok 2020 je pro Německo nesplnitelný. Pro našeho západního souseda, který směřuje významné úsilí do navyšování podílu obnovitelných zdrojů energie v energetice a do budování image „zeleného lídra“ bojujícího proti změně klimatu, by to mohlo znamenat nenapravitelné poškození reputace.

Dle deníku Handelsblatt uvádí pondělní dokument z jednání stran případné GroKo, že cíl pro rok 2020 stanovující úsporu 40 % emisí CO2 ve srovnání s rokem 1990 „nebude z dnešní perspektivy dosažen“. V dokumentu dále stojí, že bude sjednán balíček opatření, který by měl zajistit co nejvyšší smazání rozdílu v dosažení cíle v roce 2020 a naplnění cíle v následujících letech.

Dosud se Německo oficiálně svého klimatického cíle drželo, ačkoliv bylo již delší dobu předvídatelné, že je stěží dosažitelný. Interní výpočty německého ministerstva životního prostředí z října uvádí, že bez dodatečných opatření dosáhne Německo do roku 2020 snížení emisí skleníkových plynů v rozmezí 31,7-32,5 % oproti roku 1990. Berlínský think-tank Agora Energiewende byl mírně skeptičtější, když v září odhadoval snížení emisí bez zavedení dalších opatření o 30–31 %.

Německý 40% cíl není sjednán v kontextu Pařížské klimatické dohody, ale byl v roce 2007 stanoven jako národní cíl tehdejší velkou koalicí. Od té doby byl uznáván každou federální vládou. Jeho nesplnění by tak ohrozilo „pouze“ reputaci Německa.

Bez povšimnutí nemohla situaci nechat strana německých Zelených (celým názvem Bündnis 90/Die Grünen), která při jednáních o vytvoření koalice „Jamajka“ s CDU/CDU a FDP silně bojovala za uzavření 20 „nejšpinavějších“ uhelných elektráren nad rámec 8 hnědouhelných elektráren, u kterých již bylo rozhodnuto o zakonzervování a přesunutí do kapacitní rezervy. Nakonec se jednalo o jeden z bodů, na kterém jednání selhala.

„Nezodpovědné: #GroKo obětuje klimatické cíle 2020 ve svých předběžných rozhovorech. Vyjádřete svůj protest a sdílejte obrázek,“ uvedli Zelení na svém twitterovém účtu a text doplnili úderným obrázkem.

Klimatický cíl pro rok 2030, stanovující povinnost snížení emisí o 55 %, je již v rámci německých dohod s EU závazný. „Aby ochrana klimatu měla zvláštní status, měl by být v případě utvoření koalice zakotven i zákonem,“ uvádí deník Handelsblatt.

Urychlení rozvoje OZE, ovšem s jednou podmínkou

Malou náplastí může být, že se strany Groko v rámci jednání zavázaly k výraznému urychlení rozvoje obnovitelných zdrojů energie. Tento závazek však podléhá důležité podmínce, kterou je „dostatečná kapacita odpovídajících sítí“, uvádí dokument. Rozvoj sítí, který zaostává za prudkým rozvojem OZE, je hlavní překážkou ve zvyšování podílu OZE na výrobě elektřiny v Německu. Otázkou je, zda se na tento problém dá nalézt efektivní a rychlé řešení. Dokument obsahuje výzvu k „intenzivnímu úsilí o rozšíření a modernizaci energetických sítí“ a jako další z bodů uvádí, že případná vláda „přezkoumá a upraví financování Energiewende.“

Vyjednavači pro energetiku Armin Laschet (CDU) a Stephan Weil (SPD) se nově dohodli na cíli podílu výroby elektřiny obnovitelných zdrojů energie na spotřebě elektřiny ve výši 65 % do roku 2030. Pro tento horizont dosud žádný cíl stanoven nebyl, pouze se do roku 2025 předpokládalo dosažení 45-55 % podílu  OZE na spotřebě elektřiny. V případě odklonu od uhlí se strany chtějí řídit dohodnutým Plánem ochrany klimatu (Klimaschutzplan), který předpokládá vytvoření komise, jež by do konce roku měla předložit plán.

Obavy ze ztroskotání druhého pokusu o sestavení vlády

Angela Merkelová ještě v průběhu volební kampaně ujišťovala, že udělá vše pro to, aby byly klimatické cíle splněny. Nyní se ovšem nachází v obtížné situaci. Po ztroskotání více než čtyřtýdenních jednání o vytvoření koalice „Jamajka“ zbývá kancléřce, která stála v čele Německa posledních 12 let, obnovit koalici s SPD, se kterou z posledních 3 období vládla dvakrát. Pro současné období se přitom zdálo, že obnova velké koalice není ve hře. Pokud by se ovšem velkou koalici utvořit nepodařilo musela by Merkelová sestavit komplikovanou menšinovou vládu, v opačném případě by došlo k předčasným volbám.

Předčasných voleb se největší německé strany CDU/CSU i SPD obávají. Oproti předchozím volbám si značně pohoršily a podle mnohých by mohl jejich pád pokračovat. CDU/CSU zaznamenala v loňských volbách nejhorší výsledek od prvních poválečných voleb z roku 1949. V Německu zároveň panují obavy z možného nárůstu vlivu krajně pravicové strany Alternativa pro Německo (AfD).

Komentáře

0 komentářů ke článku "undefined"

Přidat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *