Domů
Emise CO2
Německá “velká koalice” se shodla, že splnění klimatických cílů do roku 2020 je nereálné. Zelení zuří
Angela Merkel
Zdroj: commons.wikimeida.org

Německá “velká koalice” se shodla, že splnění klimatických cílů do roku 2020 je nereálné. Zelení zuří

V rámci předběžných koaličních jednání se strany, které by případně vytvořily tzv. velkou koalici (GroKo), tedy Křesťanskodemokratická unie (CDU) Angely Merkelové, její sesterská CSU a sociální demokraté (SPD) Martina Schulze, shodli na tom, že klimatický cíl pro rok 2020 je pro Německo nesplnitelný. Pro našeho západního souseda, který směřuje významné úsilí do navyšování podílu obnovitelných zdrojů energie v energetice a do budování image „zeleného lídra“ bojujícího proti změně klimatu, by to mohlo znamenat nenapravitelné poškození reputace.

Dle deníku Handelsblatt uvádí pondělní dokument z jednání stran případné GroKo, že cíl pro rok 2020 stanovující úsporu 40 % emisí CO2 ve srovnání s rokem 1990 „nebude z dnešní perspektivy dosažen“. V dokumentu dále stojí, že bude sjednán balíček opatření, který by měl zajistit co nejvyšší smazání rozdílu v dosažení cíle v roce 2020 a naplnění cíle v následujících letech.

Dosud se Německo oficiálně svého klimatického cíle drželo, ačkoliv bylo již delší dobu předvídatelné, že je stěží dosažitelný. Interní výpočty německého ministerstva životního prostředí z října uvádí, že bez dodatečných opatření dosáhne Německo do roku 2020 snížení emisí skleníkových plynů v rozmezí 31,7-32,5 % oproti roku 1990. Berlínský think-tank Agora Energiewende byl mírně skeptičtější, když v září odhadoval snížení emisí bez zavedení dalších opatření o 30–31 %.

Německý 40% cíl není sjednán v kontextu Pařížské klimatické dohody, ale byl v roce 2007 stanoven jako národní cíl tehdejší velkou koalicí. Od té doby byl uznáván každou federální vládou. Jeho nesplnění by tak ohrozilo „pouze“ reputaci Německa.

Bez povšimnutí nemohla situaci nechat strana německých Zelených (celým názvem Bündnis 90/Die Grünen), která při jednáních o vytvoření koalice „Jamajka“ s CDU/CDU a FDP silně bojovala za uzavření 20 „nejšpinavějších“ uhelných elektráren nad rámec 8 hnědouhelných elektráren, u kterých již bylo rozhodnuto o zakonzervování a přesunutí do kapacitní rezervy. Nakonec se jednalo o jeden z bodů, na kterém jednání selhala.

„Nezodpovědné: #GroKo obětuje klimatické cíle 2020 ve svých předběžných rozhovorech. Vyjádřete svůj protest a sdílejte obrázek,“ uvedli Zelení na svém twitterovém účtu a text doplnili úderným obrázkem.

Klimatický cíl pro rok 2030, stanovující povinnost snížení emisí o 55 %, je již v rámci německých dohod s EU závazný. „Aby ochrana klimatu měla zvláštní status, měl by být v případě utvoření koalice zakotven i zákonem,“ uvádí deník Handelsblatt.

Urychlení rozvoje OZE, ovšem s jednou podmínkou

Malou náplastí může být, že se strany Groko v rámci jednání zavázaly k výraznému urychlení rozvoje obnovitelných zdrojů energie. Tento závazek však podléhá důležité podmínce, kterou je „dostatečná kapacita odpovídajících sítí“, uvádí dokument. Rozvoj sítí, který zaostává za prudkým rozvojem OZE, je hlavní překážkou ve zvyšování podílu OZE na výrobě elektřiny v Německu. Otázkou je, zda se na tento problém dá nalézt efektivní a rychlé řešení. Dokument obsahuje výzvu k „intenzivnímu úsilí o rozšíření a modernizaci energetických sítí“ a jako další z bodů uvádí, že případná vláda „přezkoumá a upraví financování Energiewende.“

Vyjednavači pro energetiku Armin Laschet (CDU) a Stephan Weil (SPD) se nově dohodli na cíli podílu výroby elektřiny obnovitelných zdrojů energie na spotřebě elektřiny ve výši 65 % do roku 2030. Pro tento horizont dosud žádný cíl stanoven nebyl, pouze se do roku 2025 předpokládalo dosažení 45-55 % podílu  OZE na spotřebě elektřiny. V případě odklonu od uhlí se strany chtějí řídit dohodnutým Plánem ochrany klimatu (Klimaschutzplan), který předpokládá vytvoření komise, jež by do konce roku měla předložit plán.

Obavy ze ztroskotání druhého pokusu o sestavení vlády

Angela Merkelová ještě v průběhu volební kampaně ujišťovala, že udělá vše pro to, aby byly klimatické cíle splněny. Nyní se ovšem nachází v obtížné situaci. Po ztroskotání více než čtyřtýdenních jednání o vytvoření koalice „Jamajka“ zbývá kancléřce, která stála v čele Německa posledních 12 let, obnovit koalici s SPD, se kterou z posledních 3 období vládla dvakrát. Pro současné období se přitom zdálo, že obnova velké koalice není ve hře. Pokud by se ovšem velkou koalici utvořit nepodařilo musela by Merkelová sestavit komplikovanou menšinovou vládu, v opačném případě by došlo k předčasným volbám.

Předčasných voleb se největší německé strany CDU/CSU i SPD obávají. Oproti předchozím volbám si značně pohoršily a podle mnohých by mohl jejich pád pokračovat. CDU/CSU zaznamenala v loňských volbách nejhorší výsledek od prvních poválečných voleb z roku 1949. V Německu zároveň panují obavy z možného nárůstu vlivu krajně pravicové strany Alternativa pro Německo (AfD).

Mohlo by vás zajímat:

Komentáře(22)
Milan Vaněček
12. leden 2018, 12:48

Vypadá to na rozumný kompromis, který je možný jen bez zelených. Němci tedy nesníží do 2020 své emise dvakrát více než požaduje EU, ale jen 1,6 krát více.

Nejdůležitější je odsouhlasený cíl: 65% OZE do roku 2030 ve spotřebě elektřiny. To u nás už bude rozestavěna nová zastaralá JE

a okolní země a technický pokrok budou někde úplně jinde.

Petr Hariprasad Hajič
12. leden 2018, 21:35

Je to tak. Němci se trochu přecenili. Ale my jsme si svým ignorantsvím zavařili na nekonkurenceschopnou energetiku.

Martin Hájek
12. leden 2018, 23:10

Pane Vaněčku, asi Vám uniklo, že existovala jakási NDR, která pálila nějakých 150 milionů tun hnědého uhlí ročně. Chci tím říct, že Německo žije z transformace východního Německa a emise ve skutečnosti nesnižuje ani o těch evropských 20 %. A to nemluvím o tom, z jakého základu. Během pár let bude Německo mezi 5 státy EU s nejvyššími emisemi CO2 na hlavu.

Martin Pácalt
14. leden 2018, 18:20

Na první pohled zajímavá informace. Můžete to něčím podložit?

Vladimír Wagner
14. leden 2018, 19:08

Ono se stačí podívat na průběh poklesu emisí CO2 v Německu. Je například v grafu v tomto nedávném článku: http://www.spiegel.de/wirtschaft/soziales/klimapolitik-merkels-versagen-in-einem-chart-a-1186948.html

Je vidět, že po dramatickém poklesu v devadesátých letech, který je dán opravdu do značné míry přeměnou bývalého NDR, už je po roce 2000 pokles velmi malý a v posledních deseti letech je úplná stagnace.

V tom, že Německo patří po Polsku k jedněm ze států v elektroenergetice nejsilněji závislých na uhlí a s největšími emisemi na hlavu má pan Hájek pravdu.

Milan Vaněček
14. leden 2018, 20:38

Jsou země které vidí největší nebezpečí v jaderné energetice (Japonsko, Německo), jsou jiné které preferují jádro (Francie) a další které vše nechávají na trhu a lokálním rozhodování komunit (USA). To vše v demokratických zemích záleží na vůli obyvatelstva a je to ovlivněno reálnými zkušenostmi, které mají napřiklad Japonci a Francouzi odlišné.

Nicméně technický pokrok v energetice se nenechá zastavil a je jednoznačný.

Jan Veselý
14. leden 2018, 21:22

Ten graf je za celou ekonomiku, podle sektorů to nemáte? Co vím, tak výroba elektřiny již loni dosáhla cílů pro rok 2020. Kde Němci selhávají je hlavně doprava a vytápění. Německá závislost na uhlí v elektronergetice je 37%, jak je na tom ČR (48-49%) víme, že? V průměru to vychází, že od začátku Atomaustiegu v roce 2003 (uzavření JE Stade) klesá podíl uhlí na výrobě cca o 1%/rok, -62.5 TWh. Jo, taky bych radši rychlejší pokles, ale není to politicky průchozí přes CDU v Porúří a SPD.

Milan Vaněček
14. leden 2018, 22:34

Koncentrace CO2 v ovzduší není rozhodující pro zdraví obyvatel. Rozhodující jsou emise škodlivých látek v ovzduší. A zde bohužel Česká republika zajímá třetí nejhorší místo v EU (zdroj: časopisargument.cz z 3.1.2018).

Myslím že kazdý čech ví jak rozdílná může být kvalita vzduchu vycházející z komína či výfuku i při přibližně stejné emisi CO2.

Takže bychom měli nejprve sledovat a zlepšovat skutečně důležité parametry ovzduší pro zdraví našich obyvatel.

Vladimír Wagner
14. leden 2018, 23:10

Pane Veselý, pokud vezmu data z Fraunhofer ISE, tak v roce 2002 bylo z uhlí 252 TWh a v roce 2016 pak 234 TWh, pokud vezmu výrobu z fosilních zdrojů, tak v roce 2002 bylo z fosilních zdrojů 292 TWh a v roce 2016 pak 281 TWh. A to opravdu není nijak dramatický rozdíl. Ono i fluktuace mezi jednotlivými roky jsou větší. Závisí dost na konkrétním průběhu počasí v daném roce. Ale máte pravdu, že původní idea Němců byla, že nepříliš úspěšné snižování emisí v elektroenergetice nahradí úsporami a snižováním v dalších oblastech, jako je teplo a doprava. A tam to nakonec selhalo ještě více.

C
15. leden 2018, 01:14

No a jak jsou na tom s měrnými emisemi, nebo celkovou spotřebou uhlí pro energetiku? To jsou také důležité údaje. Pokud stagnuje výroba z fosilních zdrojů, ale roste zároveň produkce z OZE, tak to bude s velkou pravděpodobností protože se umořuje pokles výroby JE nebo roste export proudu, tedy levný proud si ukusuje postupně z fosilních sítí v okolí, otázka je kolik proudu dováží takto, díky ekonomické výhodnosti třeba Polsko. Bohužel je tu stále problém s tím že nemají pořádně jak svůj proudu dostat k sobě na jih, ale to by se mělo spravit časem.

Martin Pácalt
15. leden 2018, 09:18

Pane Vaněčku, jak chcete u uhelné elektrárny oddělit uhlíkové od popílkových, dusíkových a siřičitých emisí? To je spojené dokud bude uhlí spalováno. Připomínám, že Němci jsou na západ od nás a převládající proudění je ze západu na východ. Politika Větro-uhelná nám bude zhoršovat naši vlastní situaci a ekologie Němců opravdu končí na jejich státních hranicích. A propos, mrkněte na aktuální výkon solárů(pravda, je teprve po deváté). Opět je třeba za ně zaskakovat, u nás bohužel z 45% uhelky.

Milan Vaněček
15. leden 2018, 09:28

Pane Pácalt, emise popíku a kysličníků dusíku, síry atd se měří zvlášť a různě modernizované elektrárny je dovedou různě eliminovat. Na rozdíl od emisí CO2 (zatím). No a Němci snad přesvědčivě ukázali že v zimě potřebujete z OZE vítr a biomasu a kogeneraci, protože topit musíte (i když méně, kvůli zateplení). A z tuny uhlí dostanete v různých elektrárnách různé množství elektřiny, v kogeneračních navíc i teplo.

To jsou známá a ověřená fakta, jen je někteří diskutující schválně zamlžují.

Jan Veselý
15. leden 2018, 10:09

ad Wagner) Mým zdrojem jsou AG Energiebilanzen. Nic proti Agoře, ale tohle mi připadá mnohem "oficiálnější". Podle tohoto zdroje klesla bruto výroba elektřiny z uhlí z 292.6 (2002) TWh (49.8% výroby), resp. 304.7 (2003) TWh (53.1% výroby) na loňských 242.2 TWh (37% výroby). Ještě se to může o pár TWh lišit, data jsou zatím předběžná. A nelze zapomínat na to, že saldo obchodní bilance se změnilo z -0.7 TWh (2002), resp. 8.1 TWh (2003), na 54 TWh (2017).

Každopádně jste nijak nereagoval na výtku, že motáte dohromady emise celé ekonomiky s politikou ve výrobě elektřiny. Němci mají v elektroenergetice jasně stanovenou dlouhodobou strategii a procesy pro její naplňování. Navíc mají za sebou výsledky, my máme jaderný program, kde po 10 letech plánování nemáme nic a dalších 15 let ani mít nebudeme.

Petr Závodský
12. leden 2018, 17:57

Politika - honba za hlasy voličů... ať to stojí cokoliv ... náklady, zničená příroda, ....

Selský rozum - odstavovat uhlí a jádro nechat minimálně dožít. Cíle by se dařilo plnit. Ale co Němci chtějí to mají, je to jejich demokratická volba. Jen ať nám pak nekáží o ochraně klimatu, zodpovědném přístupu atd ....

Petr Hariprasad Hajič
12. leden 2018, 21:38

Je tu ovšem jeden malý problémek a to ten, že my si ničíme přírodu možná víc a svým ultrakonzervativním postojem se ženeme do energetického pravěku.

Martin Hájek
12. leden 2018, 23:12

Máte to trochu pomíchané, v pravěku jadernou energetiku neznali. Zato již v pravěku byla známa energie biomasy a ve středověku pak energie vodní a větrná.

Milan Vaněček
13. leden 2018, 07:29

Konečně mohu souhlasit s panem Závodským a jeho a mým selským rozumem, konečně říká to co zde propaguji už dlouhou dobu: odstavovat uhlí, jádro nechat dožít. Jen se mi s tím nesrovnává snaha stavět NOVÉ drahé zastaralé riskantní jaderné elektrárny v ČR.

Pavel
13. leden 2018, 14:11

Máš tam chybu, Vaněčku, to v Německu se staví nové drahé oze parodie na elektrárny a zastaralé a riskantní uhelné elektrárny.

Jan Veselý
14. leden 2018, 18:32

Tak to mi trolle jistě vyjmenuješ tři v současnosti stavěné uhelné elektrárny v Německu.

Jan Veselý
14. leden 2018, 18:33

Nebo alespoň dva, i jeden by byl fajn.

Jan Veselý
14. leden 2018, 20:58

A ty trolle? Odkdy je rozšiřování povrchového dolu důkazem výstavby elektráren? Ale gratuluju ti, našel jsi tu poslední budovanou, Datteln IV, je to obrovský finanční průser, ale RWE, resp. Uniper se jí zoufale snaží dostavět, už měl být 6 let v provozu. A pokud bys byl opravdu pozorný našel by jsi v článku odkaz na seznam budovaných elektráren a seznam elektráren, které již mají povoleno ukončení provozu, takže letos nebo příští rok budou uzavřeny.

Komentáře pouze pro přihlášené uživatele

Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.

V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.

Přihlásit se