Žaloba Polska u SDEU proti rezervě tržní stability neuspěla - je neopodstatněná

Polsko neuspělo se svoji žalobou na neplatnost rozhodnutí, kterým byla zavedena rezerva tržní stability systému EU ETS. Polsko, které vyrábí přes 80 % elektřiny z černého a hnědého uhlí, zejména namítalo, že rozhodnutím je zasaženo do jeho práva na volbu energetického mixu. 

Podle předpokládání dopadla žaloba Polska u Soudního dvora Evropské unie, kterou se Polsko snažilo zabránit zavedení rezervy tržní stability. Snaha právě ze strany Polska je přitom logická – výrobní mix elektřiny tohoto členského státu je nejvíce závislý na hnědém a černém uhlí, přičemž výroba z těchto paliv má vysoké emise CO2.

Polsko ani přesto, že navrhovalo hned několik důvodů (celkem 5 důvodů), které by měly vést ke zrušení rozhodnutí, se žalobou neuspělo. Soudní dvůr Evropské unie žádný z důvodů nepovažoval za opodstatněný.

Vzhledem k dopadům rezervy tržní stability, byl nejvýznamnějším argumentem Polska dopad na právo členského státu na vlastní volbu energetického mixu. Dá se přitom předpokládat, že vyšší cena povolenky sice nepřímo, ale přesto ovlivní volbu energetického mixu Polska. Uhelné elektrárny v důsledku vyšší ceny emisní povolenky budou stále méně profitabilní, přičemž jedinou možností, kterou reálně Polsko bude mít v horizontu dalších let, je náhrada uhlí za zemní plyn.

{„country“:“PL“,“type“:“AREA“,“from“:“2018-05-20″,“to“:“2018-06-20″,“caption“:“Výroba elektřiny v Polsku za poslední měsíc“,“url“:“https://energodock.cz/energodock/get_online_generation_data.php“,“source“:“shortcode“,“start_date“:“2018-05-20″,“end_date“:“2018-06-20″}

Polsko je přitom většinově závislé na plynu z Ruska. Jakkoliv se této závislosti snaží zbavit budováním alternativních tras pro dodávky plynu (Baltic pipe, LNG terminály), v důsledku změny energetického mixu by spotřeba plynu, a současně i závislost na jeho dovozu, vzrostla.

„Vytvořením RTS by došlo ke zvýšení cen povolenek na emise, které by nevyhnutelně vedlo ke změně energetického odvětví v tomto členském státě. V daném případě by využívání zemního plynu vzrostlo a v roce 2035 by dosáhlo 700 % současné úrovně využívání. Naopak v případě neexistence RTS by polské energetické odvětví bylo i nadále závislé především na hnědém a černém uhlí. Kromě toho by využívání zemního plynu značně překračovalo současnou celostátní úroveň těžby této suroviny, vedlo by ke zvýšení objemu dovozů, a tím by nepříznivě ovlivňovalo bezpečnost Polské republiky v oblasti zásobování energií.“ Soudní dvůr EU ve věci C-6/16

Rada Evropské unie poznamenala, že změna cen emisních povolenek hospodářské subjekty nenutí k zaujetí určitého postoje (tedy ke změně energetického mixu), neboť by jim ponechávala možnost volit si mezi nákupem povolenek, snížením emisí nebo též přenesením nákladů na zákazníky.

Mimo námitek, které směřovaly proti legislativnímu procesu schvalování rozhodnutí, Polsko namítalo zásah do právní jistoty investorů. Ti podle argumentů Polska počítali zejména s tím, že pravidla jsou pevně dána na celé obchodovací období, přičemž jestliže dojde ke změně takových pravidel, jedná se o zásah do očekávání investorů vývoj trhu.

{„country“:“PL“,“type“:“PIE“,“from“:“2018-05-20″,“to“:“2018-06-20″,“caption“:“Výroba elektřiny v Polsku za poslední měsíc“,“url“:“https://energodock.cz/energodock/get_electricity_shares.php“,“source“:“shortcode“,“start_date“:“2018-05-20″,“end_date“:“2018-06-20″}

Takovým zásahem do oprávněného očekávání investorů může být i změna v backloadingu emisních povolenek, která je s rozhodnutím o rezervě tržní stability spojená. Zatímco původně mělo být 900 milionů povolenek stažených z trhu opět uvolněno v letech 2019 a 2020, s nástupem rezervy tržní stability budou tyto povolenky umístěny do rezervy, ze které budou uvolněny pouze v případě nedostatku povolenek na trhu.

„…Polská republika tvrdí, že účastníci trhu oprávněně očekávali, že dočasně stažené povolenky budou znovu uvedeny na trh v letech 2019 a 2020, a své plány činnosti založili na důvěře, kterou vložili do tohoto opětovného uvedení na trh.“ Soudní dvůr EU ve věci C-6/16

Rezerva tržní stability v rámci trhu EU ETS má zajistit relativně flexibilní mechanismus, kterým bude regulován přebytek nebo nadbytek emisních povolenek na trhu. Takový přebytek například v období krize v letech 2007 způsobil výrazný propad cen emisní povolenky. Rezerva tržní stability měla podle původních plánů fungovat od roku 2021, nicméně v průběhu legislativních prací bylo její spuštění stanoveno na počátek roku 2019.

Zdroj úvodního obrázku: Flicker Paiser