Výzvy české elektroenergetiky: Flexibilní řízení soustavy bude nutností

Ve středu 9. května se na půdě knihovny Akademie věd ČR konala přednáška s diskuzí na téma Právní východiska a praktické implikace české elektroenergetiky. Akce shrnovala  zásady a cíle právního rámce fungování české energetiky, především z pohledu energetického zákona, a také diskutovala současné a budoucí možné výzvy tohoto odvětví. Hlavní linkou byla především otázka zajištění flexibility a požadavky na flexibilní řízení elektrizační soustavy.

Přednáškou provázeli advokát JUDr. Tomáš Ščerba, Ph.D. a člen představenstva ČEZ Distribuce, a.s. Ing. Radim Černý. Tento článek shrnuje obě části přednášky, tedy část představující právní rámec pro odvětví a část, která byla věnována především výzvám pro flexibilitu elektrizační sítě.

Právo nereaguje na změny v energetice dostatečně rychle

V první části, které se ujal Tomáš Ščerba, byl nastíněn legislativní rámec pro českou elektroenergetiku. Zmíněna byla mimo jiné problematika přirozeného monopolu, kterou poměrně podrobně řeší i právo Evropské unie. Existence monopolu je pro tuto oblast typická, především z důvodu vlastnictví infrastruktury a v důsledku toho problému rovného přístupu k těmto infrastrukturním prvkům. Stejně tak se evropské právo zabývá otázkou takzvaného unbundlingu, tedy kontroly oddělení segmentů v této oblasti (například společností, které energii vyrábí a zároveň vlastní přenosovou či distribuční infrastrukturu). Cílem je zajištění lepší hospodářské soutěže tak, aby koneční zákazníci z tohoto profitovali, například nižší cenou konečného produktu.

V poslední části bloku byly nastíněny hlavní aplikační problémy spojené s legislativním rámcem české elektroenergetiky. Prvotně jde o postup při přerušení dodávek elektřiny, kdy z právního pohledu dochází ke střetu s některými právy „neplatiče“ (typicky právo nedotknutelnosti obydlí) a zájmem obchodníka. Další aplikační výzvou legislativy je v současné době digitalizace a tlak na zrychlování veškerých procesů. Ščerba zdůraznil, že v současnosti právní úprava nereaguje dostatečně rychle na potřeby elektroenergetiky v této oblasti. V neposlední řadě je v současnosti pro odvětví velkou výzvou také otázka kybernetické bezpečnosti.

Jedním z rysů energetické legislativy je snaha o oddělení výrobců a distributorů elektřiny.

Německo bude muset dovážet „špinavější“ energii z Česka

V druhé části přednášky se Radim Černý zaměřil na téma aktuálních a budoucích požadavků na flexibilní řízení elektrizační soustavy včetně problematiky akumulace. Flexibilitu lze charakterizovat jako řízenou změnu velikosti výkonu, respektive množství dodávané či odebírané elektřiny. Elektrizační soustava musí v současnosti nutně procházet proměnou a to především díky technickému rozvoji (nové způsoby výroby elektřiny a nové technologie včetně elektromobility) či plnění směrnic tzv. zimního balíčku. V evropském kontextu česká soustava je a bude silně ovlivňována situací v Německu. Dle Černého bude pro Německo a potažmo i Českou republiku klíčový rok 2022, kdy budou ukončen provoz důležitých německých výroben elektřiny a zároveň není jisté, zda bude dostatečně dobudována a zprovozněna soustava, která bude schopna přenést účinně elektřinu ze severu na jih spolkové republiky.

Z řad obecenstva byl mimo jiné vznesen dotaz, zda bude možné po roce 2022, kdy má náš západní soused vyrábět elektřinu z obnovitelných zdrojů, vyvážet tuto komoditu z Česka do Německa. Dle Černého tento scénář nutně nastane – díky nestabilitě a nedostatečnosti přenosové soustavy. Německo bude nuceno přehodnotit některé své postoje, co se týče výroby striktně z OZE.

Česko také v současnosti začíná a v budoucnu bude intenzivněji čelit výzvám spojeným se změnami soustavy způsobenými decentralizací zdrojů elektřiny – velká část instalovaného výkonu bude od roku 2040 z decentralizovaných zdrojů (DECE). Půjde mimo jiné i o výzvu finanční, integrace DECE si mezi lety 2017 až 2040 vyžádá na 44,6 miliard korun nad přirozenou obnovu na nákladech přenosové a distribuční soustavy (PDS).

Problém, kterému současná německá elektrizační soustava čelí, je geograficky nevyrovnané rozložení výroby a spotřeby elektřiny. Zatímco většina výroby elektrické energie z obnovitelných zdrojů pochází z větrných elektrárnách na severu Německa, těžiště německé spotřeby elektřiny je v jeho jižní části. Zdroj: IEA – Technology Roadmap: Energy Storage

Česko není připravené na růst elektromobility a potřebu akumulace

Další výzvou pro flexibilní řízení soustavy bude elektromobilita. Dobíjení elektromobilů je pro přenosovou i distribuční soustavu náročné, od roku 2020 lze taktéž očekávat rapidní nárůst počtu dobíjecích stanic. Českou elektromobilitu ovlivnil mimo jiné německý dieselgate, na základě něhož byla navýšena plánovaná cílová výroba a integrace elektromobilů (z původních 400 tisíc elektromobilů dle ASEK na až čtyřnásobek – letos bude číslo aktualizováno NAP SG), bude tedy třeba výrazně posilovat PDS nebo hledat vhodné časové rozložení dobíjení. Ovládání zátěže bude za určitých podmínek možné přes systém hromadného dálkového ovládání.

Zmíněna byla také problematika akumulace. Předpokládá se, že význam bateriových úložišť bude především stabilizační. Současná legislativa ovšem pojem akumulace vůbec nezná. Energetický zákon operuje pouze s pojmy “výrobna” a “odběrné zařízení”. S provozovateli akumulačních zařízení je tak v současnosti problematické například uzavřít smlouvu.

Lze shrnout, že problém flexibility bude v budoucnu českou elektroenergetiku ovlivňovat velmi výrazně a je třeba jej začít řešit co nejdříve. Hlavními zdroji nestability bude integrace množství OZE a DECE, útlum provozu centrálních zdrojů, který si vyžádá náhradu jejich role flexibilním řízením odběrů, velká spotřeba elektromobilů a akumulace.



Jedna odpověď na Výzvy české elektroenergetiky: Flexibilní řízení soustavy bude nutností

  1. Otakar Volny napsal:

    Dobra snuska nesmyslu. Udelal bych s Cernym gentlemanskou dohodu – pujde to dle jeho vyroku – pak ho vyhlasime jako vedmu. Nepujde-li to vsak dle jeho scenare (a Nemecko napriklad popta zdroje {a to i obnovitelne pochopitelne} jinde ci vubec nebude poptavat) – bude mit kazdy obcan CR pravo mu dat par facek.
    Blitky typu – nelze uzavrit smlouvu, protoze ceska legislativa neco nezna – nezna toho spoustu a prekvapeni – kazda smlouva nemusi mit 20 stran ve kterych se pise o kazdem nesmyslu a pripadu co muze nastat. Denne lide uzaviraji spousty smluv ktere obsahuji volnou formu.
    Clanek je OPET velmi zavadejici – a patrne byl i zmineny event.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *