Alan Svoboda: Nové emisní standardy způsobí náhlé odstavení pro systém kritických elektráren

Generální ředitel mezinárodního holdingu Seven Energy, Alan Svoboda, před dvěma týdny uvedl, že pokud budou nové emisní standardy Evropské unie pro velká spalovací zařízení (Large Combustion Plants BAT reference documents – LCP BREF), které mají začít platit v roce 2021, ponechány v současné podobě, bude to znamenat odstavení velkého počtu pro systém kritických tepelných elektráren „v jediný den“.

Ředitel výroby v Seven, Luboš Pavlas, uvedl, že společnost podpořila námitku Euracoal vůči revidovaným normám kvality ovzduší. Euracoal v listopadu loňského roku společně s několika německými provozovateli hnědouhelných dolů a hnědouhelných elektráren, včetně společnosti Leag vlastněné EPH, podal žalobu proti revidovaným normám pro oxidy dusíku a rtuti v LCP BREF.

Česká republika se při závěrečném hlasování o revidovaných normách postavila proti přísnějším limitům oxidů dusíku, oxidu siřičitého, pevných částic a rtuti.

„Limity jsou příliš ambiciózní pro oxidy dusíku a rtuť. Na síru ani částice nenamítáme nic. Je také otázkou, jak vláda rozhodnutí implementuje. Technologie jsou k dispozici, ale jsou velmi drahé. Proto se připojujeme k Euracoal s požadavkem zmírnění limitů pro NOx a rtuť,“ uvedl Pavlas.

Svoboda dodal, že nařízení nebylo koncipováno tak, aby odstavilo uhelné elektrárny „hrubou silou v jediný den“.

„BREF by měl zajistit, aby vše, co je nově postaveno, mělo nejlepší možné parametry, přičemž by se zajistila modernizace aktiv za přiměřené náklady. Tato filozofie je v pořádku. Ale její přeměna zastánci alternativních zdrojů na zbraň proti uhlí by byla chybná, vyřadilo by se velké množství pro systém kritických elektráren, včetně elektráren v Německu,“ řekl Svoboda.

Zejména limit NOx ohrožuje z pohledu systému kritické elektrárny

Kontroverzní je zejména limit průměrných ročních emisí NOx ve výši 175 mg/m³ pro uhelné elektrárny o tepelném příkonu 300 MW a výše s fluidními kotli uvedenými do provozu před 7. lednem 2014 nebo s práškovými kotli spalujícími hnědé uhlí. Tato norma bude pravděpodobně pro řadu hnědouhelných elektráren vyžadovat instalaci zařízení pro snížení obsahu NOx ve spalinách.

Nejvíce ohrožené jsou elektrárny ve střední a východní Evropě, kde je okolo 25 GW instalovaného výkonu hnědouhelných elektráren nad limity NOx. V Německu dle odhadů cca 10 GW instalovaného výkonu hnědouhelných elektráren nemá zařízení pro řízení emisí NOx, z čehož 2,8 GW bude převedeno do hnědouhelné rezervy.

Svoboda uvedl, že tepelné elektrárny stále hrají zásadní roli ve stabilitě soustavy, zejména v jižním Německu, ale také ve Velké Británii, Itálii, Beneluxu a Španělsku, což jsou trhy, na které holding Seven cílí v rámci své akviziční strategie uhelných a plynových elektráren.

„Je nezbytné rozlišovat mezi různými nevládními organizacemi a tvůrci veřejného mínění, kteří často hovoří o energetickém systému bez větších znalostí, a lidmi, kteří jsou zodpovědní za energetické systémy. Jejich názor je velmi odlišný. Vidí, že konvenční elektrárny jsou potřebné a budou muset být v systému zachovány. Podívejte se na německé náklady na redispečink a rezervní výkon. Rostou exponenciálně, v loňském roce překročili hranici 1 miliardy euro. Náklady se budou nadále zvyšovat pouze v případě dalšího odstavování elektráren,“ uvedl Svoboda.

Strategie Seven je odlišná od většiny evropských hráčů

Majitelé konvenčních aktiv se mezitím rozdělují, prodávají nebo uzavírají zařízení, protože jejich strategie směřují k dekarbonizaci a obnovitelným zdrojům energie.

„Kombinace obou [konvenčních a obnovitelných zdrojů] se pro řadu energetických společností nezdá být životaschopnou. Jedná se o strategické rozhodnutí snižovat složitost a zaměřit se na jednu kategorii aktiv. Většina se rozhoduje pro obnovitelné zdroje energie, chápu, proč je to tak atraktivní, na druhé straně je zde role konsolidátora konvenčních aktiv,“ řekl Svoboda.

Skupina Seven Group nyní doufá v napodobení strategie konkurenčního holdingu EPH, jehož většinovým vlastníkem se vloni stal Daniel Křetínský. EPH akvizicí konvenčních aktiv vstupuje do oblasti, kterou většina evropských společností opouští. Příkladem je odkup německých hnědouhelných aktiv od švédského Vattenfallu.

„Nejedná se o strategii navždy, ale dokud jsou tato aktiva v systému potřebná, domníváme se, že existuje způsob, jak je využít,“ řekl Svoboda.

„Přiznávám, že je to oportunistické, neexistuje způsob, jak by tato kategorie aktiv mohla zajistit návratnost svých původních investičních nákladů. Tyto časy skončily. Ale pokud budou elektrárny potřebné, bude existovat způsob, jak pokrýt provozní náklady, a období volatility, kdy může být dosaženo větší marže,“ uvedl.

Seven se mimo uhelných elektráren zaměřuje také na špičkové plynové elektrárny, elektrárny na biomasu a zdroje pro kombinovanou výrobu elektřiny a tepla.

Úvodní fotografie: Elektrárna Chvaletice, autor: Martin Vonka



Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *