Domů
Teplárenství
Evropská energetická legislativa: Kombinovaná výroba elektřiny a tepla
kogenerační jednotka v nizozemském Utrechtu. Autor: IK's World Trip

Evropská energetická legislativa: Kombinovaná výroba elektřiny a tepla

Předešlý článek se věnoval české legislativě pro kombinovanou výrobu elektřiny a tepla. V dnešním článku příchází souhrn evropské legislativy týkající se tohoto odvětví. Evropská unie na kogeneraci staví svojí vizi budoucí energetiky a legislativně jí vychází vstříc.

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2012/27/EU o energetické účinnosti (EED – Energy Efficiency Directive)

Tato směrnice mimo jiné nahradila předchozí směrnici 2004/8/ES. Tvoří základ v oblasti podpory KVET v evropské energetice.
Preambule směrnice v bodu 35 stanoví: „Vysoce účinná kombinovaná výroba tepla a elektřiny a dálkové vytápění a chlazení mají značný potenciál z hlediska úspory primární energie, který je v Unii z velké části nevyužitý. Členské státy by měly provést komplexní posouzení potenciálu vysoce účinné kombinované výroby tepla a elektřiny a dálkového vytápění a chlazení. Tato posouzení by měla být na žádost Komise aktualizována, aby investorům poskytovala informace týkající se vnitrostátních plánů rozvoje a přispěla ke stabilnímu prostředí podporujícímu investice. Nová zařízení na výrobu elektřiny a stávající zařízení, která procházejí podstatnou rekonstrukcí nebo jim jsou obnovována povolení či licence, by měla být – za předpokladu provedení analýzy nákladů a přínosů, z níž vyplývá čistý přínos – vybavena vysoce účinnými kogeneračními jednotkami umožňujícími zpětné získávání odpadního tepla pocházejícího z výroby elektřiny. Toto odpadní teplo by pak mohlo být dopravováno do místa potřeby sítěmi dálkového vytápění.“

Článek 2 obsahuje v bodech 30 až 36 důležité definice:

  • Kombinovaná výroba tepla a elektřiny (30. bod) – současná výroba tepelné energie a elektrické nebo mechanické energie v jednom procesu
  • Ekonomicky odůvodněná poptávka (31. bod) – poptávka, která nepřekračuje potřeby tepla nebo chlazení a která by byla za tržních podmínek jinak uspokojována jinými procesy výroby energie než kombinovanou výrobou tepla a elektřiny
  • Užitečné teplo (32. bod) – teplo vyrobené v procesu kombinované výroby tepla a elektřiny k uspokojování ekonomicky odůvodněné poptávky po vytápění a chlazení
  • Elektřina z kombinované výroby tepla a elektřiny (33. bod) – elektřina vyrobená v procesu spojeném s výrobou užitečného tepla a vypočtená podle metodiky stanovené v příloze I
  • Vysoce účinná kombinovaná výroba tepla a elektřiny (34. bod) – kombinovaná výroba tepla a elektřiny splňující kritéria stanovená v příloze II
  • Celková účinnost (35. bod) – roční objem výroby elektrické a mechanické energie a užitečného tepla dělený spotřebou paliva použitého k výrobě tepla v procesu kombinované výroby tepla a elektřiny a hrubé výroby elektrické a mechanické energie
  • Poměr elektřiny a tepla (36. bod) – poměr mezi elektřinou z kombinované výroby tepla a elektřiny a užitečným teplem při plném kombinovaném režimu na základě provozních dat konkrétní jednotky
Kogenerační jednotka
Kogenerační jednotka

Členské státy do 31. prosince 2015 musí provést komplexní posouzení potenciálu vysoce účinné kombinované výroby tepla a elektřiny a účinného dálkového vytápění a chlazení. Posudek oznámí Komisi a každých 5 let se aktualizuje na žádost Komise.

Členské státy přijmou politická rozhodnutí, která podporují náležitá zohledňování, na místní a regionální úrovni, potenciálu využívání účinných systémů vytápění a chlazení, zejména systémů využívajících vysoce účinnou kombinovanou výrobu tepla a elektřiny. Analýza nákladů a přínosů je založena na klimatických podmínkách, ekonomické proveditelnosti a technické vhodnosti. Dále umožňuje usnadnění určení a provedení nejefektivnějších řešení z hlediska zdrojů a nákladů za účelem naplnění potřeb v oblasti dodávek tepla a chlazení.

Je-li na základě posouzení potenciálu a analýzy přínosu a nákladů zjištěn potenciál pro použití vysoce účinné kombinované výroby tepla a elektřiny nebo účinného dálkového vytápění a chlazení, jehož přínosy jsou vyšší než náklady, přijmou členské státy vhodná opatření pro rozvoj infrastruktury pro účinné dálkové vytápění a chlazení či pro přispění k rozvoji vysoce účinné kombinované výroby tepla a elektřiny a využívání vytápění a chlazení z odpadního tepla a obnovitelných zdrojů energie.

Není-li zjištěn dostatečný potenciál, jehož přínosy jsou vyšší než náklady, mohou státy osvobodit zařízení od plnění stanovených podmínek a požadavků.

Členské státy zajistí, aby podle objektivních, transparentních a nediskriminačních kritérií mohl být zaručen původ elektřiny z vysoce účinné kombinované výroby tepla a elektřiny. Členské státy vzájemně uznávají své záruky původu.

Členské státy zajistí, aby veškerá dostupná podpora pro kombinovanou výrobu tepla a elektřiny byla podmíněna tím, že vyrobená elektřina pochází z vysoce účinné kombinované výroby tepla a elektřiny a že odpadní teplo je účelně využíváno k dosažení úspor primární energie. Veřejná podpora kombinované výroby tepla a elektřiny a výroby tepla pro dálkové vytápění a sítí dálkového vytápění podléhá pravidlům pro poskytování státní podpory, pokud se na ni vztahují.

Elektrárna pro kombinovanou výroba elektřiny a tepla v Kodani
Elektrárna pro kombinovanou výroba elektřiny a tepla v Kodani.

Směrnice EP a Rady 2010/31/ES o energetické náročnosti budov

Při výstavbě nových budov musí být posouzena a vzata v úvahu technická, environmentální a ekonomická proveditelnost alternativních systému o vysoké účinnosti. Do této kategorie patří i aplikace kombinované výroby elektřiny a tepla.

V příloze I Společný obecný rámec pro výpočet energetické náročnosti budov se bere do úvahy environmentálně příznivý vliv výroby elektřiny v zařízení kombinované výroby.

Směrnice EP a Rady 2009/28/ES ze dne 23. dubna 2009 o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů

Emise skleníkových plynů z výroby a použití paliv, biopaliv a biokapalin v dopravě se vypočítají ze vzorce, kde se úspora emisí v důsledku přebytečné elektřiny z kombinované výroby tepla a elektřiny eee odečte od celkových emisí skleníkových plynů E z výroby a použití paliv, biopaliv a biokapalin v dopravě.

Za předpokladu, že kapacita kogenerační jednotky je rovna minimální kapacitě potřebné k tomu, aby jednotka dodávala tepelnou energii nezbytnou pro výrobu paliva, úspory emisí skleníkových plynů související s touto přebytečnou elektřinou se pokládají za rovné množství skleníkových plynů, které by byly emitovány při výrobě stejného množství elektřiny v elektrárně s využitím stejného paliva, jaké se používá v kogenerační jednotce.

Úvodní fotografie: Elektrárna pro kombinovanou výroba elektřiny a tepla v nizozemském Utrechtu. Autor: IK’s World Trip

Mohlo by vás zajímat:

Komentáře(1)
Tomáš nowak
19. prosinec 2021, 14:45

1. Proč koncem r. 21 opisujete "žhavou novinku" z r. 15?

2. Proč uvádíte fotky z Dánska a Holandska, když je máte taky v tuzemsku?

3. Kam si komise strčí teplo z kogenerace v létě, aby ho použila až v zimě?

Komentáře pouze pro přihlášené uživatele

Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.

V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.

Přihlásit se