Energetický dvoutýdeník č. 5 (červen 2015)

Ve studii, kterou si nechalo vypracovat Ministerstvo průmyslu a obchodu a jež bude jedním z podkladů pro rozhodování o prolomení těžebních limitů v ČR, byly odhaleny zásadní nedostatky, druhá část rozhovoru s jedním z nejváženějších energetických analytiků v ČR Michalem Šnobrem nejen o německé Energiewende, nejvýkonnější offshore větrná turbína a domácí baterie od Mercedesu. Přesvědčte se, že Vám neuniklo to nejzajímavější z uplynulých dvou týdnů.

1. Studie, která bude podkladem pro rozhodnutí o prolomení těžebních limitů je plná chyb

Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) před dvěma dny představilo studii, která bude jedním z podkladových dokumentů k analýze potřeb uhlí pro energetiku a teplárny v ČR a rozhodnutí o prolomení těžebních limitů. Podle zpracované analýzy je prolomení limitů nezbytné a ani zbourání Horního Jiřetína nemusí v budoucnu stačit k pokrytí spotřeby uhlí. Proti výsledkům studie se vyhradilo Teplárenské sdružení, jež studii vytýká zásadní nedostatky.

“Ta studie má zásadní nedostatky,” ředitel Teplárenského sdružení Martin Hájek

2. Michal Šnobr: Je nezbytné si připustit, že klíčová rozhodnutí jako člen EU již nemáme pevně ve svých rukou

Druhá část našeho rozhovoru je kromě jiného zaměřena na německou energetickou politiku známou pod názvem Energiewende a rizika, která představuje pro Českou republiku.

„Jestliže se v Česku uklidňujeme, že máme právo na vlastní energetický mix, tak přesně tento argument u nás považovaný za silnou stránku české národní energetické politiky, je ve skutečnosti její největší slabinou. Pokud totiž mají Češi právo na vlastní energetický mix, tak ho má i Německo. Jak dopadne střet zcela rozdílných energetických koncepcí dvou ekonomicky nesrovnatelných zemí, zemí s radikálně odlišným vlivem na formování politiky EU je zřejmé již dnes,“ říká Michal Šnobr.

3. Konference Glopolis: Energetická unie

Dne 10. 6. úspěšně proběhla konference nezávislého analytického centra Glopolis, která byla zaměřena především na Energetickou unii a aktuální dění v Evropské unii. Pozvaní hosté se snažili najít odpověď na otázku, jak může Česká republika a EU jako celek zaručit spolehlivé a přitom cenově dostupné dodávky elektřiny a zároveň brát ohledy na klimatické a environmentální cíle. Díky tomu bylo téma konference dostatečně široké, aby se v něm každý našel, a zároveň velice aktuální.

Již podle seznamu účastníků panelu se dala očekávat velice zajímavá debata, která se nakonec díky rozdílným názorům skutečně konala.

4. Japonsko uvede do provozu nejvýkonnější offshore větrnou turbínu

Nová plovoucí větrná elektrárna na severu Japonska o instalovaném výkonu 7 MW se stane nevýkonnější větrnou turbínou provozovanou na moři. O podobném projektuplovoucích věterných elektráren v Evropě jsme Vás informovali již dřívě.

Tato nová turbína se připojí k již provozované 2MW turbíně nacházející se přibližně 20 km od pobřeží japonské Fukushimy, která byla zprovozněna v listopadu roku 2013. Pilotní projekt Japonsko realizovalo před dvěma lety ve snaze nahradit výpadek produkce elektrické energie z důvodu odstavených jaderných elektráren.

5. Mercedes vysílá do boje s Teslou vlastní baterie

Výhoda společnosti Tesla oproti ostatním energetickým společnostem v nabídce baterií pro domácnosti je nesporná. Stačí lehce modifikovat proces výroby a z baterie pro automobily je baterie pro domácnosti. Tesla samozřejmě není jedinou automobilkou vyrábějící elektromobily ve velkém. Nyní přichází Daimler s velmi podobným produktem – německý koncern plánuje ve své domovské zemi nabízet akumulátory pod značkou Mercedes-Benz počínaje zářím tohoto roku.

Stejně jako u Tesly, byly baterie Mercedesu původně navrženy pro automobily, nyní je možné je použít v domácnostech pro akumulaci energie například ze solárních panelů a tu poté využít v době, kdy Slunce nesvítí.

6. Plovoucí solární elektrárny šetří místo i vodu

Plovoucí fotovoltaické elektrárny (FVE) plní kromě výroby “zelené” elektřiny a snížení záboru půdy další velmi důležitou funkci – významně snižují vypařování vody.

Technologie se tedy jeví jako ideální pro vyprahlá nebo zalidněná území, jako jsou Austrálie, Kalifornie nebo Japonsko.

Podle australské společnosti zabývající se vývojem této technologie Infratech Industries Inc. dokáží fotovoltaické panely umístěné na vodní hladině vyprodukovat až o 60 % více elektřiny v porovnání s klasickým umístěním na souši a navíc snížit odpařování vody až o 90 %.

7. Díky rychlému rozvoji OZE mohou být záporné ceny elektřiny do 5 let i ve Velké Británii

Ceny silové elektřiny ve Velké Británii by mohly dle britské National Grid Plc. do pěti let vlivem rychle rostoucího podílu intermitentních OZE (větrných a fotovoltaických elektráren) spadnout v některých denních hodinách do záporných hodnot.

Záporné ceny silové elektřiny, se kterými se lze nyní setkat kromě Německa už i v severních regionech, nastávají v období, kdy nabídka převyšuje poptávku.

„Aby byly sníženy účty za elektřinu a udržována rovnováha v elektrizační soustavě, měli by největší britští spotřebitelé omezit svoji spotřebu v období špičkového zatížení a využívat místo toho elektřinu v době jejího přebytku,“ řekl minulý týden v rozhovoru obchodní ředitel National Grid Plc. Duncan Burt.

8. Summit G7 se shodl na globálním konci fosilních paliv

Až překvapivě významný výsledek měl summit zemí G7, který proběhl v jihoněmeckém městě Kruen. Státy dosáhly dohody nad využíváním fosilních paliv, snižování množství emisí CO2 a rozvojem obnovitelných zdrojů v rozvojových zemích.

Státy G7 se včera dohodly na tom, že ukončí éru fosilních paliv ještě v tomto století, což je poměrně překvapivé, protože ještě nedávno se v tomto ohledu objevovaly pouze odvážné “výkřiky”. Mnohem větší pozornost je však stále přikládána konferenci v Paříži, která má nastolit nová pravidla pro ovlivňování klimatu.

9. Velká Británie a Francie možná nesplní cíle EU o OZE

Velká Británie, Francie, Holandsko, Malta a Lucembursko mají problémy v dosažení cílů, které stanoví EU o obnovitelných zdrojích. Do roku 2020 má mít Evropa jako celek podíl obnovitelných zdrojů 20 % na hrubé spotřebě energie.

“Jmenované státy mají na dosažení cílů stále ještě pět let času. Za Evropskou komisi neříkáme, že cílů nedosáhnou. Pouze připomínáme, aby jmenované státy zvážily svoji koncepci a případně ji upravily, protože v současné době hrozí, že cílů nebude dosaženo”

10. Výroba elektřiny z obnovitelných zdrojů může překonat uhlí již v roce 2030

Již v roce 2030 by výroba elektrické energie z obnovitelných zdrojů energie mohla přesáhnout výrobu z uhlí. Vše však závisí na předpokladu plnění závazků na omezení klimatických změn, zejména omezování emisí skleníkových plynů.

Tyto závěry vyplývají ze studie Energetických a klimatických změn Mezinárodní energetické agentury (IEA). V současné době se obnovitelné zdroje podílí na výrobě elektřiny z více než pětiny, přičemž uhlí více než 40 procenty. V roce 2030 by podíl obnovitelných zdrojů mohl převýšit až jednu třetinu a tím pádem zaujmout první příčku.

Dále jsme psali o:

Deset největších solárních elektráren světa
Tvary a klasické typy vodičů vedení VVN
Konference o energetickém zákoně: “Chtěli jsem ho zjednodušit,” říká předseda odboru elektroenergetiky MPO
Způsoby řízení výkonových toků v přenosových soustavách
Důsledky nesprávných prognóz spotřeby plynu v EU
Boom větrných elektráren a pád cen elektřiny v Německu