Domů
Energetický dvoutýdeník
Top 10 událostí z energeitky za poslední týden

Top 10 událostí z energeitky za poslední týden

1. Poslanci naléhají na vládu, aby začala s přípravou výstavby nových jaderných bloků

JE dukovany

Sněmovní hospodářský výbor žádá vládu, aby neprodleně a intenzivně začala připravovat výstavbu nových jaderných bloků v jaderných elektrárnách v Temelíně a Dukovanech. Vláda by měla také schválit závazný harmonogram všech základních kroků. Výbor to schválil po dnešní debatě o řešení jaderné energetiky v Česku, na níž si přizval například předsedkyni Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Danu Drábovou.

Výbor také žádá vládu, aby kvůli rychlejší přípravě výstavby jaderných bloků připravila nový stavební zákon, nebo speciální zákon, který usnadní proces veřejnoprávního projednávání.

2. Německý provozovatel plynových zásobníků vybuduje 120MW podzemní průtokovou baterii

Německý operátor plynových zásobníků, EWE Gasspeicher, plánuje v lokalitě jednoho ze svých plynových zásobníků vybudovat průtokovou redoxní baterii o výkonu až 120 MW a kapacitě až 700 MWh. Baterie by měla být zprovozněna do roku 2023, letos společnost plánuje vybudovat pilotní testovací baterii.

Projekt s názvem brine4power vyvíjí EWE Gasspeicher ve spolupráci s univerzitou Fridrich Schiler v Jeně, která vyvinula inovativní průtokovou redoxní baterii založenou na organických polymerech a vodě.

3. Írán uzavřel kontrakt s Totalem na rozvoj největšího plynového pole na světě

Natural gas

Írán a francouzská energetická skupina Total, která řídí mezinárodní konsorcium společně s čínskou firmou CNPCI, dnes podepsaly 20letý kontrakt v hodnotě 4,8 miliardy dolarů (téměř 110 miliard korun) na rozvoj největšího světového pole zemního plynu Jižní Pars. Je to první západní investice do íránské energetiky od roku 2015, kdy Teherán uzavřel dohodu o omezení svého jaderného programu se západními mocnostmi. Informovaly o tom světové agentury.

Total se podpisem uvedené smlouvy stává první západní společností tohoto energetického sektoru, která se do Íránu vrátí.

4. Umělé listy mohou nabídnout cestu k výrobě kapalných paliv z CO2

Umělý list

Napodobení procesu fotosyntézy by mohlo přinést zlom v oblasti přeměny energie slunečního záření. Umělá kapalná paliva, bioplasty, hnojiva či léky – všechny tyto, ale i další produkty by mohly být v budoucnu vyráběny díky technologii umělých listů, kterou americký magazín Scientific American zařadil mezi 10 významných rozvíjejících se technologií pro rok 2017.

Rostliny využívají energii slunečního záření k přeměně atmosférického CO2 na „palivo“ již stovky milionů let. Řada vědců již v minulosti přispěla k rozvoji umělé fotosyntézy, během níž katalyzátor aktivovaný slunečním zářením štěpil molekuly vody na vodík a kyslík.

5. Francie hodlá do roku 2040 ukončit prodej benzínových a naftových automobilů

Pařížský smog. Autor: Damián Bakarcic

Ve Francii by se do roku 2040 měly přestat prodávat benzinové i naftové automobily. Tento ambiciózní cíl dnes představil francouzský ministr životního prostředí Nicolas Hulot. Podle agentury DPA nicméně zatím není příliš jasné, jakým způsobem chce francouzská vláda stanoveného cíle dosáhnout.

V první polovině letošního roku se benzinová a naftová vozidla podílela na novém vozovém parku ve Francii zhruba 95 procenty. Tržní podíl elektromobilů činil pouze 1,2 procenta a podíl hybridních vozů 3,5 procenta, píše agentura Reuters.

6. Pvní ruský plyn bude plynovodem Síla Sibiře putovat do Číny koncem roku 2019

Plynovod Power of Siberia

Ruský plynárenský gigant Gazprom začne novým plynovodem s názvem Síla Sibiře dodávat zemní plyn do Číny od 20. prosince 2019. Oznámil to dnes generální ředitel společnosti Alexej Miller. Asi 3000 kilometrů dlouhý plynovod by měl do Číny přepravovat až 38 miliard metrů krychlových ruského plynu ročně, uvedla agentura DPA.

Miller také předpověděl, že celková spotřeba plynu v Číně se v příštích letech vyšplhá na 300 miliard krychlových metrů ročně.

7. Australané v průzkumu podpořili energetiku založenou na OZE

Obyvatelé Austrálie jsou znepokojeni změnami klimatu a chtějí mít energetiku založenou zejména na obnovitelných zdrojích, tak by se daly shrnout výsledky průzkumu, který každoročně zpracovává australský klimatický institut. Austrálie se v posledních letech potýká s energetickými problémy a musí myslet na budoucnost.

V úterý vydal australský klimatický institut (The Climate Institute) zprávu shrnující výsledky svého každoročního průzkumu zaměřeného na klimatické změny a energetiku. V průzkumu, který institut provádí již přes deset let, letos odpovědělo celkem 2 660 respondentů ze všech koutů Austrálie.

8. Trump věří v další dodávky plynu z USA do Polska navzdory možnému navýšení ceny

LNG terminál

Americký prezident Donald Trump doufá v další dodávky amerického zemního plynu do Polska, i když cena se může zvýšit. Řekl to na dnešní tiskové konferenci po setkání s polským prezidentem Andrzejem Dudou. Polsko na počátku června obdrželo jako první země z východní a severní Evropy dodávku amerického plynu z břidlicových ložisek a usiluje o dlouhodobější dodávky, které mají zemi pomoci snížit závislost na ruském plynu.

Varšava doufá, že návštěva Trumpa vydláždí cestu pro další dodávky plynu ze Spojených států. Prezident Duda v rozhovoru pro veřejnoprávní rozhlas prohlásil, že by byl rád, kdyby se podařilo uzavřít dlouhodobou dohodu o dodávkách zkapalněného zemního plynu (LNG) z USA.

9. Tesla postaví v Jižní Austrálii největší bateriové úložiště na světě

Vizualizace bateriového úložiště, které Tesla plánuje vybudovat v Jižní Austrálii. Zdroj: Tesla

Americká společnost Tesla získala v Jižní Austrálii zakázku na výstavbu největší lithium-iontové baterie na světě, která má pomoci vyřešit tamní problémy s výpadky elektřiny. Zakladatel a generální ředitel podniku Elon Musk dnes potvrdil slib, že pokud baterie nebude hotova během sta dnů, nebude za ni podnik požadovat žádné peníze.

Náklady na projekt společnost nezveřejnila. Musk nicméně uvedl, že pokud by firma nedokázala baterii včas dokončit, stálo by ji to minimálně 50 milionů dolarů (více než miliardu Kč).

10. Katar navýší těžbu plynu, země si chce udržet pozici největšího vývozce LNG

Katar plánuje v následujících letech značné navýšení těžby zemního plynu, který má být následně exportován ve své zkapalněné formě (LNG). Současná exportní kapacita země by tak měla vzrůst až o třetinu. Katar je v současné době největším světovým exportérem LNG, jeho pozici by však mohly v budoucnu ohrozit Spojené státy či Austrálie.

Cestu k navýšení domácí těžby plynu umožnilo zrušení moratoria na novou těžbu z naleziště zemního plynu v Perském zálivu, které země oznámila na začátku letošního dubna. Těžba ze Severního pole se na celkové katarské produkci zemního plynu podílí téměř 100 procenty, na příjmech země z exportu má poté 60% podíl.

Téma

Materiál nové generace dokáže odstranit radioaktivní jód z vody

Nový objev může významně zlepšit likvidaci radioaktivity v kapalinách. Nová generace mikroporézního materiálu navrženého v Dartmouthu je výsledkem chemického „sešívání“ malých organických molekul do struktury, která dokáže odstranit jódový izotop z vody.

Výzkumníci z Dartmouth College (Hanover, USA) vyvinuli nový materiál, který poprvé odstranil jód z vody. Tento průlom může být klíčem při čištění radioaktivní vody v jaderných reaktorech a po jaderných haváriích jako například po nehodě v JE Fukušima z roku 2011.

Mohlo by vás zajímat:

Komentáře(0)
Komentáře pouze pro přihlášené uživatele

Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.

V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.

Přihlásit se