Top 10 událostí z energetiky za poslední týden

1. Evropská komise notifikovala podporu pro české OZE z období 2006-2012

Evropská komise schválila režim podpory energie z obnovitelných zdrojů v Česku. Takzvanou notifikaci získaly zdroje spuštěné v období 2006-2012. Komise své rozhodnutí zveřejnila dnes. Podle dřívějšího vyjádření českého ministerstva průmyslu a obchodu (MPO) budou mít provozovatelé těchto zdrojů příští rok nárok zhruba na 37 miliard korun. Jde o převážnou většinu ze zdrojů, které dosud notifikaci neměly. Souhlasem komise podmiňoval výplatu peněz český Energetický regulační úřad (ERÚ).

Komise dnes uvedla, že dospěla k závěru, že přijmutí opatření podpoří cíle Evropské unie v oblasti energetiky a klimatu, aniž by došlo k nepřiměřenému narušení hospodářské soutěže.

2. Zimní legislativní balíček EK se soustředí na energetickou účinnost a emise CO2

Ve středu byl v Bruselu představen nový legislativní balíček. Tisíci stránkový dokument má nejenom napomoct Evropě dosáhnout svých závazků z Paříže, ale také snížit cenu za elektřinu pro domácnosti, zapojit obnovitelné zdroje energie do trhu s elektřinou a omezit využívání neudržitelných bioenergetických surovin.

Dle evropského komisaře Miguela Cañeteho je nový závazek pro energetickou účinnost centrální činností, od které se bude odvíjet dovoz elektřiny, nové pracovní příležitosti a snižování emisí.

3. Poškozené vedení mezi Francií a Británií znamená pro obě země vážnou nepříjemnost

Britský provozovatel přenosové soustavy National Grid včera potvrdil, že podmořské kabelové vedení propojující elektrizační soustavu Velké Británie a Francie bylo poškozeno při bouři Angus před více než týdnem. Poškozeny byly čtyři z celkem osmi kabelů, díky čemuž bude toto propojení do konce února fungovat pouze na polovinu ze své 2GW přenosové kapacity.

Úbytek využitelného výkonu v soustavě Velké Británie, který odpovídá ztrátě jednoho jaderného bloku, tak ještě zvýší tlak na britskou elektrizační soustavu, která bojuje s nedostatkem dostupného výkonu z důvodu uzavírání uhelných elektráren.

4. Solární instalace v Německu klesají již čtvrtým rokem v řadě, pomoci mohou přeshraniční aukce

V Německu přibylo v průběhu letošního října 109 MW nového výkonu ve fotovoltaických zdrojích, čímž navýšilo výkon přidaný za prvních 10 měsíců na 0,9 GW. Při současném tempu růstu tak země opět nedosáhne vládou stanoveného cíle v rozmezí 2,4 až 2,6 GW ročně. Německo tak hledá možnosti pro podporu solárních instalací i za svými hranicemi.

Nové instalace solárních elektráren v Německu klesnou v tomto roce s necelým gigawattem ke konci října již počtvrté v řadě. V loňském roce vzrostl výkon německých solárních zdrojů o 1,5 GW, což je nejnižší hodnota od roku 2008.

5. První turbína největšího britského přílivového projektu dodala energii do sítě

První přílivová turbína projektu MeyGen u skotského pobřeží byla úspěšně připojena k síti. V první fázi projektu jsou v plánu celkem čtyři 1,5MW turbíny, ve dvacátých letech by měl ovšem instalovaný výkon projektu dosáhnout téměř 400 MW, čímž se řadí mezi největší svého typu.

V druhé polovině listopadu proběhlo úspěšné připojení k síti jedné ze čtyř přílivových turbín u skotského pobřeží (viz obrázek níže). Turbína o výkonu 1,5 MW je součástí první fáze 6MW projektu MeyGen společnosti Atlantis Resources. Tato společnost plánuje postavit na stejném místě v několika fázích největší přílivovou elektrárnu tohoto typu na světě, a to celkem s 261 turbínami a 398 MW instalovaného výkonu. Zbylé tři turbíny by měly být připojeny do konce tohoto roku.

6. Spiegel: Německá CDU zvažuje úplné ukončení podpory OZE

Německá Křesťanskodemokratická unie (CDU) Angely Merkelové v rámci návrhů pro svůj volební program přichází dle týdeníku Spiegel s radikálním návrhem o úplném ukončení podpory pro obnovitelné zdroje energie. Stranu nyní čekají diskuze, zda tento bod opravdu zahrne do svého programu před federálními volbami.

Před federálními volbami v Německu, které proběhnou na podzim roku 2017, uvažují Křešťanští demokraté, největší konzervativní strana v Německu, o rychlém konci podpory pro obnovitelné zdroje energie (OZE). Nově by se tak například větrné, solární elektrárny nebo elektrárny na biopaliva musely „postavit na vlastní nohy“, jak stojí návrhu dokumentu německého Spolkového výboru financí, hospodářství a energetiky.

7. Tesla kvůli finančním pobídkám v Německu restrukturalizuje nabídku výbavy

Kvůli německým finančním pobídkám, které se vztahují na elektromobily do cenové hranice 60 tisíc euro, došlo u Tesly Modelu S k ochuzení základní výbavy o položky dříve standardní, které se tímto se přesunuly do výbavy doplňkové. Tím byla hranice pokořena.

S letošním zavedením finančních pobídek motivujících spotřebitele k nákupu elektromobilu, které byly mimo jiné podmíněné prodejní cenou vozu nepřesahující hranici 60 tisíc euro, došlo ke katalogovým změnám u Modelu S. Většina výrobců vzala v úvahu tento cenový limit a v podobných šlépějích se samozřejmě vydala i Tesla. V jejím případě byla nutná výraznější redukce pořizovacích nákladů na vůz, a to ochuzením základní výbavy, která se elegantně přemístila mezi výbavu volitelnou.

8. Havarovaný čtvrtý reaktor v Černobylu dnes zakryla kovová kupole

Nová kovová kopule dnes v odstavené jaderné elektrárně v ukrajinském Černobylu zakryla havarovaný čtvrtý reaktor. Mimořádné dílo stálo 1,5 miliardy eur (přes 40 miliard korun) a má mít životnost sto let – po tuto dobu bude bránit úniku radioaktivity. Přesun obřího krytu nad havarovaný reaktor začal před dvěma týdny.

„Dnes jsme v Černobylu oslavili úspěšný závěr operace. Jde o klíčovou etapu před listopadem 2017, kdy bude završen mezinárodní program přeměny Černobylu v bezpečné místo neohrožující životní prostředí,“ uvedlo konsorcium francouzských firem.

9. Ani první do provozu uváděný EPR reaktor Taishan se nevyhnul zvýšeným nákladům

Jaderná elektrárna Taishan s reaktorem EPR zvýšila náklady na svoji výstavbu o cca 17 %. Celkové náklady se nyní mají pohybovat kolem 10 mld. EUR za oba bloky. Uvedení do provozu se pro první blok očekává v první polovině roku 2017 resp. druhé polovině roku 2017 pro druhý blok.

Jaderná elektrárna v Číně má být podle aktuálních plánů prvním reaktorem EPR uvedeným do provozu. Přesto se ani tato elektrárna nevyhnula problémům s dostavbou, když v minulých dnech oznámila zvýšení nákladů na stavbu o 17 %. Celkem by se již cena za oba bloky měla dostat přes 10 mld. EUR.

10. Finsko potvrdilo plán ukončit výrobu elektřiny z uhlí do roku 2030

Finsko ve snaze snížit své emise skleníkových plynů plánuje v horizontu následujících 14 let postupně ukončit výrobu elektrické energie z uhlí, do roku 2050 se má finská energetika stát uhlíkově neutrální. V současné době se uhlí na výrobě elektřiny v zemi podílí méně než desetinou.

Finsko omezuje využívání uhlí při výrobě elektřiny již posledních několik let, kdy v loňském roce podíl uhlí klesl na 7 %. Téměř polovina finské elektřiny, zhruba 45 %, pocházela z obnovitelných zdrojů, třetina poté z jaderných elektráren.

Inovativní technologie

V anglickém Bristolu vyvinuli diamantové baterie poháněné jaderným odpadem

Univerzita v anglickém Bristolu vyvinula novou technologii, která využívá jaderný odpad pro výrobu elektrické energie v jaderných bateriích. Tým fyziků a chemiků z univerzity dokázal vypěstovat umělý diamant, který je při umístění v poli radioaktivního záření schopen produkovat malý elektrický proud.

Tato nová metoda využití energie skryté v radioaktivním záření byla představena na výroční přednášce „Nápady jak změnit svět“ Cabotova institutu 25. listopadu.Vynálezci tvrdí, že inovace dokáže vyřešit některé problémy s jaderným odpadem, zajistit čistou produkci elektřiny a prodloužit životnost bateriových článků.

Solární silnice by mohly v budoucnu konkurovat tradičním panelům

Společnost Wattway, jež v současné době instaluje své solární silniční panely na zhruba stovce testovacích úseků, plánuje svůj produkt zkomercializovat do roku 2018. Podle společnosti by se její technologie mohla ekonomicky vyrovnat klasickým solárním elektrárnám okolo roku 2020.

Po téměř pěti letech vývoje začíná Wattway s výstavbou velkého počtu testovacích úseků. V principu se jedná o instalaci speciálního sendvičového materiálu s protiskluzovou úpravou z drceného skla na povrch vozovky, kdy výrobu elektřiny zajišťují polykrystalické články o tloušťce pouhých 7 mm.

Téma

Klimatická konference COP 22 nic zlomového nepřinesla

Strany Rámcové úmluvy o změně klimatu (UNFCCC) se v období 7. až 18. listopadu 2016 sešly v marockém Marrákeši v rámci setkání COP 22. Zástupci především velmi pozitivně zhodnotili rychlost, s jakou byl výsledek COP 21 – Pařížská úmluva – ratifikován již značnou částí zemí a tím smlouva mohla vejít v platnost (v oblasti mezinárodního práva jde opravdu o nečekaně rychlou ratifikaci). Schůzka tedy zároveň sloužila i jako první setkání stran Pařížské úmluvy CMA 1.

Rozhovor

Martin Ruščák: Malé modulární reaktory jsou pro Česko velkou šancí

Výroba malých modulárních reaktorů může znamenat velkou šanci pro zachování znalostí českého jaderného průmyslu. Češi by se mohli na výrobě významně podílet – a to nejenom kvůli možnosti využití těchto reaktorů v tuzemsku. „Malé reaktory mohou být do značné míry českým produktem, který se uplatní někde jinde,“ říká v rozhovoru pro web oEnergetice Martin Ruščák, ředitel Centra výzkumu Řež.

Pokud jde o využití v Česku, Martin Ruščák připomíná, že se mluví zvláště o jejich možném nasazení v teplárenství. Nyní přinášíme první část rozhovoru.