Top 10 událostí z energetiky za poslední týden

1. Bezemisní výroba oceli? Ve Švédsku uvádějí revoluční metodu v život

Výroba oceli je energeticky velmi náročná. V současné době jsou uhlí nebo zemní plyn využívány k zajištění velmi vysokých teplot k tavení a míchání rud a slitin. Švédsko zahájilo spolupráci s průmyslem na vývoji alternativy k uhlí a zemnímu plynu pro výrobu oceli. K tomuto účelu by měl sloužit vodík.

Využití vodíku může výrobu oceli zcela změnit. Základem procesu je využití elektrické energie z obnovitelných zdrojů pro výrobu vodíku a kyslíku z vody. Využitím obnovitelných energií se celý proces výroby oceli stává téměř bezemisním. Celá technologie má název HYBRIT (Hydrogen Breakthrough Ironmaking Technology).

2. Sanmen 1 je oficiálně prvním jaderným blokem typu AP1000 v komerčním provozu

Výstavba čínské elektrárny Sanmen s reaktory AP1000 od Westinghouse. Zdroj: Westinghouse

První blok čínské jaderné elektrárny Sanmen vstoupil do komerčního provozu. Blok typu AP1000 od americké společnosti Westinghouse zdárně dokončil poslední 168 hodin dlouhý testovací provoz na plném výkonu. Stavba elektrárny započala v roce 2009 a v červnu tohoto roku byla první elektrárnou typu AP1000, která dosáhla kritického stavu.

Jaderná elektrárna Sanmen 1 v čínské jihovýchodní provincii Če-ťiang je oficiálně v komerčním provozu, oznámila společnost China National Nuclear Corporation (CNNC). Milníku dosáhla elektrárna v 21. září v 3:57, kdy úspěšně zvládla 168hodinový závěrečný testovací provoz na plném výkonu.

3. Ceny uhlí v Evropě nadále rostou, nejbližší roční kontrakt se blíží 100 USD/t

Ceny černého energetického uhlí v Evropě pokračují v růstu, který by podle zahraničního serveru Montel mohl nadále pokračovat i díky situaci na ostatních energetických trzích. Cena nejbližšího ročního kontraktu se v pondělí přiblížila již k hranici 100 USD/t.

Kontrakt na černé energetické uhlí z přístavu v Rotterdamu s dodávkou v roce 2019 se v pondělí během dne obchodoval za 99,3 USD/t, což je nejvyšší hodnota nejbližšího ročního kontraktu na černé energetické uhlí z přístavu v Rotterdamu od února 2013.

4. V Německu bude i přes politický tlak v roce 2020 spuštěna nová uhelná elektrárna. Nad dalšími projekty visí otazník

Navzdory politickému tlaku proti výrobě elektřiny z uhlí v Německu a plánovaném ohlášení data odstavení všech uhelných elektráren bude v Německu zprovozněn minimálně jeden další uhelný zdroj. Zatím posledním jistým projektem je dlouho odkládaná uhelná elektrárna Datteln 4 s datem uvedením do provozu v roce 2020. Otazník visí nad projekty společnosti RWE a chemického podniku DOW Chemical.

Černouhelná elektrárna Datteln 4 je aktuálně jedinou uhelnou elektrárnou ve výstavbě v západní Evropě. Dle posledních plánů měla být elektrárna po mnohaletých odkladech spuštěna ve čtvrtém kvartálu roku 2018, ale počáteční zkoušky v roce 2017 způsobily poškození kotle. Ten musí být nahrazen novým, což znamená oddálení zprovoznění dle předpokladů Uniper na léto roku 2020.

5. Nord Stream 2 učiní Německo závislým na Rusku, varoval opět Trump

Donald Trump. Autor: Gage Skidmore

Chystaný plynovod Nord Stream 2, který má přivádět zemní plyn z Ruska přímo do Německa, učiní Německo zcela závislým na ruské energii, řekl dnes americký prezident Donald Trump v projevu k Valnému shromáždění OSN v New Yorku. Budovaný plynovod spojí Německo s Ruskem po dně Baltického moře. Trump projekt opakovaně kritizuje, podle něj takto Moskva posílí svůj vliv v Evropě.

Rusko to popírá a Trumpův postoj považuje za pokus přinutit Evropany k nákupu amerického zkapalněného zemního plynu (LNG). Nový podmořský plynovod i již existující trasu Nord Stream 1 kritizují i některé další východoevropské státy, jako je Polsko nebo Ukrajina, které přijdou o část poplatků za tranzit ruského plynu do střední a západní Evropy.

6. Siemens v Německu propustí 2900 zaměstnanců, chce ušetřit půl miliardy eur

Turbína SST-600

Německá průmyslová skupina Siemens propustí z několika svých závodů v domovské zemi 2900 lidí v rámci plánu, který by měl společnosti ušetřit 500 milionů eur (12,8 miliardy Kč). Krok má zvýšit konkurenceschopnost zejména energetické a plynárenské divize, které se potýkají s problémy kvůli rozvoji energií z obnovitelných zdrojů, a divize průmyslových procesů. Loni oznámený záměr přitom počítal s odchodem 3400 zaměstnanců, uvedla dnes agentura Reuters.

„Trh výroby energií z fosilních zdrojů se podstatně zmenšil. S ohledem na tuto strukturální změnu je dohoda, kterou jsme dosáhli, zásadní pro zlepšení naší konkurenceschopnosti,“ uvedla v prohlášení společnosti členka jejího vedení Lisa Davisová.

7. Stavební práce na JE Pakš II začnou brzy, uvedl ruský prezident

„Očekávám, že výstavba dvou nových bloků maďarské jaderné elektrárny Pakš začne brzy,“ sdělil ruský prezident Vladimír Putin po rozhovoru s maďarským premiérem Viktorem Orbánem na novinářské konferenci v Moskvě, 18. září.

Elektrárna Pakš, která se nachází 100 km jižně od Budapešti, v současnosti disponuje čtyřmi ruskými tlakovodními reaktory VVER-440, které byly postupně spuštěny v rozmezí let 1982 až 1987. Rusko podepsalo s Maďarskem mezivládní dohodu na počátku roku 2014 pro ruské podniky a jejich dodavatele na dodávku dvou reaktorů typu VVER-1200 na Pakši, zahrnující mimo jiné i ruskou státní půjčku ve výši 10 miliard dolarů, která má pokrýt 80 % nákladů projektu Pakš II.

8. Ani letošní aukce pro biomasu v Německu nepřilákala dost investorů, vysoutěžena byla pouze třetina nabízeného výkonu

V Německu proběhla na začátku měsíce historicky druhá aukce pro zdroje elektrické energie spalující biomasu. Po loňském pilotním kole, ve kterém bylo vysoutěžených pouhých 27 z celkových 122 MW výkonu, se letos zájem investorů sice zvýšil, přesto nebyl objem letošní aukce ani zdaleka vyčerpán.

Od loňského roku se zdroje spalující biomasu, jejichž výkon dosahuje alespoň 150 kW, musí v Německu ucházet o podporu prostřednictvím aukcí. Pro tyto účely německý regulátor vypisuje každý rok jednu aukci, přičemž o úspěchu projektu rozhoduje nabízená cena, tak jako v případě aukcí pro jiné zdroje.

9. S příchodem chladného počasí začíná topná sezona, letos neobvykle pozdě

Radiátor

V Česku v těchto dnech začíná topná sezona, letos neobvykle pozdě. ČTK to dnes řekl mluvčí Teplárenského sdružení ČR Pavel Kaufmann. Upozornil, že zatímco v jiných letech bývá rozptyl zahájení vytápění v různých městech republiky i delší než dva týdny, letos podzim přišel později, ale velmi rychle. Většina tepláren tak začíná topit téměř zároveň během jednoho týdne.

Topná sezona podle vyhlášky ministerstva průmyslu trvá od začátku září do konce května. Vytápění je možné přerušit nebo omezit dříve, pokud průměrná venkovní teplota vystoupí dva dny po sobě nad 13 stupňů Celsia a nečeká se ochlazení.

10. Premiér Babiš: Uhlí by se na Karvinsku mohlo těžit až do roku 2030

Důl paskov

Černé uhlí by se v dolech na Karvinsku mohlo těžit až do roku 2030. O dalších konkrétních krocích se rozhodne do konce roku. Po jednání s vedením těžební společnosti OKD to dnes v Karviné řekl předseda vlády Andrej Babiš (ANO). Původní předpoklady v reorganizačním plánu hovořily o roce 2023. Uvedl, že OKD funguje, firma vydělává, má peníze na účtech a uvažuje o rozšíření těžby.

„V této chvíli je schválen podnikatelský záměr, že se bude těžit do roku 2024. My jsme se domluvili, a já myslím, že za stávajících cen to vypadá velice dobře, že by se těžba rozšířila až do roku 2030,“ řekl Babiš.

Téma

Bezpečnostní výjimka – poslední šance pro české jádro?

Jaderná elektrárna Dukovany

České snahy stavět jaderné reaktory na základě výběrového řízení dosud ve srovnání se zahraničím působily přinejmenším naivně. Francouze, kteří jsou dlouhodobě lídrem evropské jaderné energetiky, vůbec nenapadne, že by zadávali stavbu jaderné elektrárny někomu jinému než Francouzům. Maďaři projekt zadali přímo ruskému Rosatomu, vyhnuli se klasickému tendru a stejně jako Francouzi v případě jaderné elektrárny Flamanville se odvolali na technologickou exkluzivitu, podle níž to údajně ani jinak nešlo.

Jinak na to jdou Britové, kteří nemají dominantní elektrárenskou firmu typu českého ČEZ nebo francouzské EDF. Nové reaktory tam mají provozovat a financovat různé zahraniční firmy z Francie, Japonska nebo Číny, i ty si ovšem vyberou reaktory podle vlastního gusta – většinou ty, které sami vyrábějí.

Odvrátí Belgie hrozící brownouty navzdory kritickému nedostatku výkonu jaderných elektráren?

Belgický provozovatel přenosové soustavy Elia řeší, jak se vypořádá s nedostatkem výkonu v nadcházejících měsících. Chybět totiž má až 4,9 z necelých 6 GW instalovaného výkonu belgických jaderných elektráren. Belgie si také poprvé po pěti letech nezajistila výkon pro nadcházející zimu v strategických rezervách. Zemi přezdívané srdce EU tak reálně hrozí, že zde může docházet k tzv. „brownoutům“, tedy řízenému omezování dodávek elektřiny. 

Včera měla společnost Elia představit belgickému ministerstvu energetiky svůj plán na zvládnutí situace v přenosové soustavě během příštích měsíců. Belgii totiž čeká spolu se sezonním nárůstem spotřeby souvisejícím s příchodem zimy také výrazné omezení produkčních kapacit jaderných elektráren.

Energostat: výroba elektřiny v ČR

Vyroba elektřiny v tomto týdnu v České republice. Více na: Energostat

Energostat: výroba elektřiny v Německu

Vyroba elektřiny v tomto týdnu v Německu. Více na: Energostat



Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *