Top 10 událostí z energetiky za poslední týden
1. ERÚ vydal návrh cenového rozhodnutí zohledňujícího notifikaci Evropské komise
Energetický regulační úřad (ERÚ) zahájil včera konzultační proces k vydanému návrhu cenového rozhodnutí zohledňujícího notifikaci Evropské komise z minulého týdne. Podle návrhu by tak příští rok měly mít nárok na provozní podporu také OZE uvedené do provozu v období 2006 až 2012. Na vypsání podpory musejí dál čekat výrobny elektřiny z vysokoúčinné kombinované výroby elektřiny a tepla (KVET).
ERÚ zohlednil ve vydaném návrhu cenového rozhodnutí, kterým se mění cenové rozhodnutí Energetického regulačního úřadu č. 5/2016 ze dne 26. září 2016, notifikaci podpory pro OZE uvedené do provozu v období 2006 až 2012.
2. ČEZ vstoupil na německý trh s OZE, převzal větrné elektrárny
Energetická skupina ČEZ vstoupila na německý trh s obnovitelnýmizdroji. Společnost převzala do užívání od německé investiční společnosti AREAM větrný park o celkovém instalovaném výkonu 12,8 megawattu (MW), který byl postaven na klíč na jihozápadě země. ČTK o tom dnes informoval mluvčí ČEZ Martin Schreier.
„Jedná se o vstupní projekt na německý trh v oblasti obnovitelných zdrojů. Počítáme, že další budou následovat,“ uvedl ředitel divize Nová energetika ČEZ Tomáš Pleskač.
3. Mladí energetici jsou nedostatkovým zbožím
Energetické společnosti nejen v ČR se potýkají s problémy generační obměny na technických a specializovaných pozicích. Pokud se povede v mladých lidech vzbudit zájem o energetiku, je pro ně nutné vytvořit také dostatečně atraktivní podmínky, aby neodcházely za prací do ciziny. Navyšování mezd a rozšiřování zaměstnaneckých benefitů má ovšem dopady do hospodaření energetických firem.
S obtížným nabíráním mladých a perspektivních techniků nemá problém pouze energetický gigant ČEZ, podobně je na tom jeho polská obdoba společnost PGE nebo nadnárodní maďarský koncern MOL. Energetické společnosti bojují o nové zaměstnance na trhu práce se společnostmi z oblasti IT nebo s výrobními společnostmi.
4. Německo: Vláda při odklonu od jádra porušila ústavu, firmy mají nárok na odškodnění
Německá vláda nepostupovala při ústupu od jaderné energetiky zcela v souladu s ústavou, rozhodl dnes v Karlsruhe německý ústavní soud. Energetické firmy E.ON, RWE a Vattenfall, které rozhodnutí z roku 2011 napadly, mají tudíž nárok na „přiměřené“ odškodnění.
Trojice firem, která požaduje miliardové náhrady, se na ústavní soud obrátila kvůli rozhodnutí vlády a parlamentu zkrátit životnost jaderných elektráren. Tvrdily, že vláda porušila jejich ústavou garantovaná práva a část majetku jim de facto vyvlastnila.
5. IEA: Bez jádra bude dosažení klimatických cílů velmi složité
Výroba elektřiny z OZE roste a mění se celé energetické hospodářství. Bohužel ale ne dost rychle na to, aby bylo dosaženo cílů odsouhlasených na Pařížské klimatické konferenci. Podle hlavního ekonoma Mezinárodní energetické agentury tak bude pro udržení globálního oteplení na úrovni 2°C nutné počítat i s rozvojem jaderné energie.
Podle hlavního ekonoma Mezinárodní energetické agentury (IEA), László Varró, je třeba pro naplnění vytyčených klimatických cílů počítat i se zapojením jaderné energetiky. Prohlásil to na energetickém summitu v Budapešti. Varró vychází z nedávno publikované studie IEA, World Energy Outlook 2016 (WEO), která každoročně hodnotí světovou energetiku a odhaduje její budoucí směřování na základě několika scénářů.
6. Rusko vyvinulo REMIX palivo pro reaktory VVER-1000
Současné energetické jaderné reaktory efektivně využijí na přeměnu na tepelnou a v dalších cyklech až elektrickou energii pouze jednotky procent jaderného paliva. Takzvané vyhořelé jaderné palivo tak obsahuje až 99 % izotopů, které lze dále energeticky využít. Proto některé země (včetně ČR) nepovažují vyhořelé jaderné palivo automaticky za radioaktivní odpad, ale spíše jako strategickou surovinu.
Existují technologie, které umí část z těchto 99 % využít. Jedná se například o rychlé reaktory, urychlovačem řízené systémy nebo moderní reaktorové koncepty jako TWR. V tomto případě je však nutné tyto technologie postavit a provozovat, což se zejména z ekonomických důvodů neděje.
7. Dvouletý zkušební provoz největšího bateriového úložiště Británie je úspěšně u konce
UK Power Networks, jeden z největších distributorů elektřiny ve Velké Británii, ukončil zkušební provoz projektu bateriového úložiště. Podle provozovatele projekt Smarter Network Storage prokázal schopnost zaujmout významnou roli v přechodu na nízkouhlíkovou energetiku.
Smarter Network Storage (SNS) zařízení je prvním svého rozměru ve Velké Británii a rovněž jedním z největších v Evropě. Systém akumulátorů disponuje výkonem 6 MW a pojme 10 MWh elektrické energie. Podle provozovatele UK Power Networks je systém schopen ve špičce napájet 6 000 domovů po 1,5 hodiny.
8. ČR nesouhlasí s návrhem EK na snížení spotřeby energie v v EU o 30 %
Česká republika patří mezi několik států Evropské unie, kterým se nelíbí nedávný návrh Evropské komise na stanovení závazného celoevropského cíle snížit do roku 2030 spotřebu energie o 30 procent. Po dnešním jednání ministrů odpovědných za energetiku to ČTK řekla náměstkyně ministra průmyslu a obchodu Lenka Kovačovská.
Komise před týdnem představila svou představu rozsáhlých reforem evropské energetiky po roce 2020. Starší cíl dosáhnout zvýšení podílu výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů na celkové výrobě elektřiny v EU na 27 procent nechala beze změny, z 27 na 30 procent ale zvýšila cíl týkající se úspor.
9. SunPower: Cena solárních panelů by mohla přestat klesat v příštím roce
Podle generálního ředitele předního amerického výrobce solární panelů, společnosti SunPower, by se pokles cen fotovoltaických panelů mohl zastavit v průběhu příštího roku. Ceny solárních panelů se v posledních měsících výrazně snížily, a to zejména vzhledem k nárůstu produkce v Číně.
Klesající ceny panelů, jež podle SunPower poklesly během posledních tří měsíců o čtvrtinu, způsobují řadě výrobců nemalé obtíže. Společnost SunPower, číslo dva mezi americkými výrobci solárních panelů, v tomto čtvrtletí zřejmě opět vykáže ztrátu, se kterou se potýkala již v posledních pěti obdobích.
10. K plánu automobilek vystavět rychlodobíjecí stanice se hlasí první energetická firma
O významný plán pěti automobilek, kterým je v Evropě vystavět kolem 400 rychlodobíjecích stanic, projevila zájem německá energetická společnost innogy. Automobilky již oznámily, že jejich partnerství je otevřené a první dobíjecí stanice by měly vyrůst již v příštím roce.
Oznámení o společném plánu automobilky Audi, BMW, Daimler, Ford a Porsche proběhlo v minulém týdnu a již nyní se hlásí zájemci o účast na projektu, který zahrnuje cca 400 rychlodobíjecích stanic s výkonem 350 kW. Vyšší výkon umožní nejen rychlejší nabíjení, ale i současné nabíjení více elektromobilů.
Téma
Historie a současnost plovoucích jaderných elektráren
Již zhruba za dva roky by měla být uvedena do provozu první ruská plovoucí elektrárna Akademik Lomonosov. Dokončuje se loď se dvěma reaktory a zároveň se ve městě Pevek na Čukotce buduje potřebná infrastruktura pro ukotvení elektrárny. Podívejme se tak na historii a současnost těchto zařízení.
Rozhovor
Martin Ruščák: Malé modulární reaktory musí projít „údolím smrti“
Česká republika patří mezi tři země světa s největšími znalostmi solných technologií v oblasti jaderné energetiky. Češi by toho mohli využít při rozvoji malých modulárních reaktorů, říká ve druhé části rozhovoru pro web oEnergetice Martin Ruščák, ředitel Centra výzkumu Řež. V první části rozhovoru ředitel poukázal na velkou šanci, kterou mohou malé modulární reaktory znamenat pro Česko.
Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.
V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.
Přihlásit se