Top 10 událostí z energetiky za poslední týden
1. Polsko pozastavilo kvůli problémům s financováním svůj jaderný program
Polsko pozastavilo kvůli problémům se zajištěním financování výstavby první jaderné elektrárny v zemi svůj jaderný program. Ministr energetiky Krzysztof Tchórzewski řekl, že se nejedná o definitivní konec jádra v Polsku a že finální rozhodnutí o případném ukončení jaderného programu padne do konce roku.
Ve stejný den, kdy Mezinárodní energetická agentura vydala svůj report pozitivně hodnotící dosavadní snahy o rozvoj polské jaderné energetiky, informoval ministr energetiky Krzysztof Tchórzewski, že polský jaderný program, který byl zahájen v roce 2009 s původním cílem vybudovat první jadernou elektrárnu do roku 2020, byl pozastaven.
2. Roztavené palivo v jaderné elektrárně Fukušima bylo pravděpodobně nalezeno
Japonská firma TEPCO dnes oznámila, že se jí možná konečně podařilo lokalizovat část roztaveného jaderného paliva v elektrárně Fukušima, kterou před šesti lety poničilo zemětřesení a cunami. TEPCO je provozovatelem elektrárny, kde se při zemětřesení v roce 2011 roztavila jádra tří reaktorů.
Pokud by se informace potvrdila, znamenalo by to průlom v náročném procesu dekontaminace a vyřazování jaderné elektrárny Fukušima z provozu, napsal japonský list Asahi šimbun.
3. Ministr Mládek hodnotí úvahy o rozdělení ČEZu kladně
Energetická firma ČEZ by se mohla rozdělit na části kvůli protichůdným postojům akcionářů, z nichž největší je ministerstvo financí. Generální ředitel ČEZ Daniel Beneš to uvedl v dnešních Lidových novinách (LN). Blíže rozdělení nepopsal. Jako příklad ale uvedl německé firmy RWE či E.ON, kde je má stát v jedné části společnosti menší podíl a druhá část je pouze státní. Vláda tak nemusí při rozhodování třeba o jaderných elektrárnách přihlížet k minoritním akcionářům.
Vláda a ČEZ se dlouhodobě nemohou shodnout na financování výstavby nových bloků jaderných elektráren. Ministr financí Andrej Babiš (ANO) prosazuje, aby stavbu financoval samotný ČEZ. To ale firma podle deníku udělat nemůže, protože by riziko investice nesli i minoritní akcionáři.
4. Think-tank analyzoval cíle emisí Německa, nestačila by ani uhlíková daň 50 EUR/t
Podle analýzy think-tanku Energy Brainpool potřebuje Německo národní uhlíkovou daň alespoň ve výši 50-75 EUR/t, aby byly dosaženy cíle stanovené v aktuálním plánu ochrany klimatu. V případě uhlíkové daně pouze na úrovní Německa ale hrozí, že většina emisí bude pouze přenesena na území jiných států.
V rámci německého plánu na ochranu životního prostředí, který má za cíl implementovat požadavky Pařížské klimatické dohody, byly stanoveny pro jednotlivé sektory hospodářství závazné cíle redukce emisí CO2. Pro sektor energetiky jde o redukci emisí o 62 %, resp. v absolutních hodnotách cca 180 mil. tun CO2 ve srovnání s rokem 1990.
5. Průzkum: Německá Energiewende může světu sloužit jako inspirace, ne jako návod
Podle posledního průzkumu Weltenergierat Deutschland, zástupce Německa u Světové energetické rady, se většina z oslovených odborníků domnívá, že Energiewende nemůže sloužit jako detailní plán pro transformaci energetických sektorů v jiných zemích. Podle respondentů z více než 40 zemí světa se nicméně ostatní státy mohou německou strategií alespoň inspirovat.
Téměř polovina účastníků průzkumu se domnívá, že německé plány budou se zpožděním alespoň částečně realizovány. V kompletní implementaci Energiewende bez zpoždění věří pouze desetina respondentů.
6. Deutsche Bank: Energiewende brzdí kapitálové výdaje
Německý obrat v energetice (Energiewende) působí jako brzda kapitálových výdajů, zejména u společností s vysokou spotřebou energie. Ačkoliv existují cíle energetické a klimatické politiky, panuje v Německu v souvislosti s energetikou velká nejistota. Vyplývá to z výzkumu největší německé banky – Deutsche Bank.
Jedním ze zdrojů nejistoty pro průmyslové podniky je podle Deutsche Bank budoucí cena elektrické energie. Ceny elektřiny v Německu jsou v současné době výrazně vyšší než je průměr EU, v neposlední řadě z důvodu vysokého podílu daní a poplatků. Vysokou měrou se na ceně elektřiny podílí zejména tzv. EEG poplatek, kterým je financováno rozšiřování obnovitelných zdrojů energie. Nejistota ohledně podílu daní a poplatků na německé ceně elektřiny zůstane vysoká s ohledem na opakované úpravy vlády a nejisté požadavky na výši a způsob financování obnovitelných zdrojů energie.
7. ČR se nelíbí některé prvky návrhu Komise na reformu trhu s elektřinou
Česká republika má připomínky k některým prvkům listopadových návrhů Evropské komise na reformu trhu s elektrickou energií. V Bruselu to dnes na odborné konferenci řekl ministr průmyslu a obchodu Jan Mládek. Česku se podle něj nelíbí například existence kapacitních mechanismů, které podle něj mohou zvýhodňovat ekonomicky silnější země. Praha také zdůrazňuje, že to musí být členské země, které si nadále podrží odpovědnost za určování svého energetického mixu i podoby spolupráce se sousedy.
Česko se účastí na konferenci rozhodlo diskusi o návrzích rozproudit, ve svém postoji ale Praha není osamocená.
8. MPO připravilo programy, které mají pomoci k větším úsporám energií
Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) připravilo programy, které mají pomoci k větším úsporám energií. Resort o tom dnes informoval ČTK v tiskové zprávě. Od začátku do konce února letošního roku lze například podat žádost o dotaci z programu Efekt, jehož cílem bude zvýšit úspory energie, kvalitu energetických služeb a podpořit veřejnost k hospodárnému nakládání s energiemi.
Finanční prostředky tohoto programu pro rok 2017 činí 150 milionů korun, proti předcházejícím rokům násobně více, uvedlo MPO.
9. Společnost DONG Energy přestane do roku 2023 využívat uhlí, nahradí jej biomasou
Společnost DONG Energy se zavázala stát se jednou z prvních velkých evropských energetických společností, která kompletně přestane využívat uhlí. Do roku 2023 tak zbývající dvě uhelné elektrárny společnosti spalující 1,7 milionu tun uhlí přejdou na využívání biomasy.
„Rozhodli jsme se učinit poslední krok a ukončit využití uhlí ve všech našich elektrárnách. Budoucnost patří obnovitelným zdrojům energie, a proto nyní přechází poslední z našich uhelných elektráren na udržitelnou biomasu. Rozhodnutí je v souladu s naší vizí být lídrem transformace na udržitelný energetický systém a vytvořit z naší společnosti lídra ‚zelené‘ energie,“ říká Henrik Poulsen, generální ředitel DONG Energy.
10. Křetínského EPH uspěl v britské kapacitní aukci se svou elektrárnou Eggborough
Ve Velké Británii proběhla včera okolo poledne další z kapacitních aukcí, tentokrát pro zajištění dostatku výkonu na období 2017/2018. V aukci uspěla i uhelná elektrárna Eggborough českého EPH, která pro své čtyři bloky získala kontrakt na dobu jednoho roku.
Výsledkem včerejší aukce je cena 6,95 £/kW, kterou dostanou zdroje o celkovém výkonu 54,43 GW na dobu jednoho roku. Se svou nabídkou uspěla i Eggborough Power Limited, dceřiná společnost EPH, která v Británii provozuje uhelnou elektrárnu o výkonu 2 GW. V rámci aukce si tak elektrárna zajistila roční kontrakt na výkon 1 820 MW.Téma
Nová hráz proti zelené vlně
Podobně jako v předcházejícím díle je i ve čtvrté části série prostor věnován financování zdrojů elektřiny, které budou flexibilně vyrovnávat výrobu ve slunečních a větrných elektrárnách. Konkrétně se zaměří na takzvané kapacitní mechanismy, které mohou doplnit, v některých zemích už doplňují, tradiční trh s elektřinou.
Velká Británie odejde také z Euratomu, co to přinese?
Ještě několik měsíců po hlasování o Brexitu nebylo jasné, jak se změní vztah mezi Británií a Euroatomem po jejím vystoupení z EU. Podle nejnovějších právních posudků má Euratom nezávislou právní subjektivitu a vystoupení z EU tedy nemusí znamenat automatické vystoupení z Euroatomu. Jaké jsou možné výhody a nevýhody vystoupení Británie z Euroatomu?
Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.
V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.
Přihlásit se